Singing Like a Burning Man

Pár: AL/SK
Přístupnost:18+
Autor: Isla Sands
Překlad: Viv

 

* * * 

 

Adam přišel domů z nahrávání a povídá si se Saulim, jak úspěšné to bylo. Tihle hoši nemají jen sex. Mluví. Naslouchají. Chápou jeden druhého. Ale samozřejmě, nakonec mají sex.

Doma. Tři volné dny před sebou. Adam vystoupil z auta a vybral si zahradní schody raději, než hlavní vchod. Tašky nechal na terase. Nakoukl do domu, viděl že je temný. Šel po vydlážděné cestičce vedoucí na dvorek, na nějž se dalo vejít z jejich ložnice. Dveře byly otevřené a skrze ně mohl vidět Sauliho, jak leží na posteli. Tvrdě spící, nahý od hlavy k patě. Jednu ruku měl za hlavou a druhou přes pánev s rukou stočenou přes rozkrok. Přestože spal, jeho tělo v sobě mělo vitalitu a budící se energie. Byl nachystaný, připravený pro okamžitou akci, jako klenoucí se vlna, která se v každém okamžiku může zlomit a vylétnout nahoru a spadnout zase dolů.

Adam vešel dovnitř, aby mohl lépe prozkoumat ty čisté, sochařské linie jeho obličeje, modré tetování na jeho pažích, jeho bělostné břicho a podbřišek. Chtěl si položit tvář na to bílé tělo a poslouchat motor jeho bytí pulsující a vrnící. Chtěl, aby se posadil, aby si mohl kleknout mezi jeho nohy a v soukromí pít z jeho intimních míst. Svými ústy nasát tu jejich zranitelnou sílu, jejich tajný zdroj vášnivosti. Adam bezděčně roztáhl chřípí. Otočil se a odešel do zahrady. Slunce zapadalo. Nebe, rozdělené na pásy růžovým oblakem, bylo žíhané, jako by to byl amatérský obraz. Nebo vnitřek ulity mořského plže.

"Ahoj, ty můj," řekl hlas. Kolem pasu ho objaly paže. Adam položil své ruce na ty Sauliho. Hluboce se nadechl. Pozoroval dál západ, znovu prožíval, jako každý den, to šťastné překvapení mít tuhle vzájemnou lásku. Tady byl, stál v zahradě, pozorující počátek další noci, kterou stráví s mužem, jehož miluje.

"Myslel jsem na tebe, když jsme dneska dokončovali tvojí oblíbenou."

"Tu s éterem."

"Bože, bylo to tak dobré." Adam se otočil a položil ruce na Sauliho ramena.

"Ty se třeseš," řekl, a obavy přerušily tok jeho myšlenek.

"Rád se třesu."

Adam se usmál nad jeho chlapeckostí. "No, bylo to úžasné. Bože, miluju když jde všechno jak má. Nálada, hlas, lidi s kterými dělám." Odmlčel se. "Pojď dovnitř. Ne. Nejdřív mě polib." Políbili se. Vešli do ložnice. Sauli skočil do postele a pozoroval Adama zatímco se svlékal.

"Pamatuješ, jak v Avataru jsou ty stromy jako fosforeskující vrby - nebo se říká světélkující? - ty stromy duší? Když se s nimi spojili mohly slyšet své předky."

"Ano, a vzali se pod tím krásným stromem."

"Vystřihli tu nejlepší část." Adam si stáhl džíny a odkopl je. "V prodloužené verzi udělali tu věc - napojili své vlasy a měli dechberoucí orgasmus."

"Kdybych mohl mít sex s tvými vlasy bylo by to orgastické."

Adam se na něj zazubil. Projel mu svými prsty ve vlasech. "No někdy, ne vždycky, někdy když zpívám, dojde k takovému spojení."

Adam se uvelebil na posteli a lehl si na záda s rukama pod hlavou. "Neumím to vysvětlit. Není to jen píseň, kterou zpívám. Zpívá se sama. Ten její děj."

Sauli, sedící s rukama objímajícími kolena, se snažil porozumět té anglické frázi. " Myslíš ty pocity? Ty v písni?"

"Ne. Vlastně ano. Ale většinou je zpívání práce. Jako malování domu. Vynášení odpadků. Opravdu je. Dokonce i city." Adam vztáhl ruku, dotkl se Sauliho tváře.

"Dnes jsem při zpívání myslel na tebe a náhle byl čas jako rozbitý kompas. Neukazoval žádným směrem, dozadu ani dopředu. Zpíval jsem, protože vše co se mělo říct, už bylo řečeno. A vše co mohlo být uděláno, už bylo hotovo. A tak zpívání bylo jediné co zbývalo. Víš? Jako strom, který už vyrostl a je pokrytý listy a je připraven až s nimi začne hýbat vítr. A budou se pohupovat. Šustit. Ohýbat."

Sauli se na něj něžně usmál

"Umím vymalovat dům. A když to dělám, jsme napojen na štětec a myslím na to, jak dlouho ještě bude trvat, než budu moct jít dovnitř a dát si pivo."

Adam se rozesmál a přitáhl si ho do náruče. "Omlouvám se, že tě teď sotva vídám. Vynahradíme si to na Burning Manu."

Jsem šťastný. Rád tě poslouchám. Chápu ten strom. Aspoň myslím. Ale písně můžu poslouchat někdy svou hlavou, někdy tělem, někdy srdcem. Písně jsou jako ovoce. Všechny druhy ovoce, které potřebuješ, abys byl zdravý. Ale některé písně mají uvnitř jádro? Je to tak?" Adam přikývl. "A uvnitř toho jádra cítíš, že je začátek a konec další písně. Možná všech písní."

Adam poklidně koukal na Sauliho, pozoroval jak zápasí s tím přeložit své myšlenky do angličtiny.

"Další nejlepší věc kromě milování se s tebou je to, že mě chápeš. To je pro mě nová realita, přesně tady." Adam zatáhl za Sauliho paže, ten se poddal. Lehl si na něj a přitáhl pokrývku tak, aby je zakryla. Cítil Adamovu reakci, tak okamžitou a absolutní, tlačící se mu do rozkroku.

"Milování je na prvním místě?" zeptal se mezi polibky.

"Všechno s tebou je na prvním místě. Adam ho pevně objal způsobem, jakým objímáte tajemství nebo někoho, kdo vám řekne dobrou zprávu. "Dnešek byl úžasný. Zpíval jsem jako hořící muž. Opravdu. A pak přijdu k tobě domů. A ty řekneš, "Ahoj ty můj". Adam sklopil víčka. Ruce měl na Sauliho zadečku. "A teď tě pomiluji svými vlasy."

Adam ho prudce odstrčil a vlezl pod pokrývku. Otočil se tak, aby si mohl kleknout mezi jeho nohy. Začal mu pomalu svými vlasy přejíždět mezi nohama a po penisu. Sauli si držel pokrývku za hlavou, vytvořil tak stan, aby to mohl pozorovat.

"Oh, Jakeu, můj Jakeu," řekl, a rukou se dotkl jeho vlasů.