O týden později zavolal Adamovi Sutan
Amrull. Pán domu naštěstí nebyl v tu chvíli se svým manželem,
protože Adam netušil, jak by Tommymu vysvětloval, že mu volá
zrovna on. Jeho muž zřejmě na nějakého zazobaného teplokrevníka
úplně zapoměl, což bylo jenom dobře. Adam se zařekl, že mezi
nimi tohle jméno už nikdy nepadne.
Sutan se chtěl ujistit, že Adam
počítá s jejich závodem a Adam chtěl Sutana upozornit na to, že
pokud bude podvádět, žádný závod se konat nebude.
"Jak tě mohlo něco takového
napadnout, zlato?" zhrozil se Sutan. Ovšem tak sladkým hlasem,
až se Adam otřásl znechucením.
"Propustil jsi jednoho technika.
Kam myslíš, že pak šel? Říkám ti to znovu, Sutane. Jestli ve
tvém motoru najdu nelegální čip, tak se všechno ruší.
Přistoupil jsem na to, tak hraj férově!" rozčílil se Adam.
"No dobře, nemusíš hned tolik
vyvádět, lásko."
"A neříkej mi lásko! Já nejsem
tvoje láska a nikdy nebudu!" zvýšil Adam hlas ještě o něco
víc. Pak se pro jistotu ohlédl, aby se ubezpečil, že za sebou
zavřel při příchodu do salonu dveře. Tommy jel s jeho matkou a
otcem na letiště vyzvednout Rona a Tadeáše Ratliffovy, takže
Adam byl v domě téměř sám, tedy až na služebnictvo. Přesto
měl pocit, že ho poslouchají i zdi a že jeho manželovi pak
všechno vyzvoní.
"To tedy ale znamená, že jsi
svému muži dovolil jet pohár. To je skvělá zpráva, Adame.
Podléháš a děláš ústupky. Ani nevíš, jak jsem za to rád.
Nekompromisní Adam Lambert, vždy neústupný a zásadový, změkl
díky manželství." neodpustil si Sutan rýpnutí.
Adam nemohl přenést přes srdce, že
je v něčích očích měkčí, než býval, ale všechny poznámky,
kterými by to rád vyvrátil, raději spolkl.
"Do toho ti vůbec nic není,
Sutane. Jestli je to všechno, končím."
"Ne, počkej ještě, zlato. Musím
ti něco říct." zarazil ho druhý muž.
"Co?" vyštěkl Adam.
"Vem si nějaký sexy boxerky,
který z tebe pak budu moct strhat. Mám rád temně rudou barvu."
zavrněl Sutan. Adam zalapal po dechu, ale to už se na druhé straně
rozhostilo ticho. Málem se svým mobilem opět udělal krátký
proces. Stejně, jako když mu do San Diega volal Sutan poprvé.
Nasupeně ho schoval do kapsy saka a odebral se do vstupní haly.
Jeho manžel s oběma rodinami tu musel být co nevidět.
Zkoncentroval svůj rozbouřený dech i
myšlenky a zamířil ke dveřím, které mu Juan galantně otevřel.
Když vyšel na terasu, bránou zrovna projela limuzína, šoférovaná
Edoardem. Dal si ruce za záda a sestoupil ze schodů. Trpělivě
počkal, až auto zastaví v úrovni schodiště a pak se vydal k
němu, aby otevřel zadní dveře. Nejprve podal ruku matce, pak
vystoupil Eber Lambert. Tommyho si hned přitáhl k sobě, jakmile
stál na nohou, aby ho mohl letmo políbit. Nakonec z auta vylezli
Ron a Tadeáš. Adam se s oběma muži přivítal krátkým objetím.
Tommy si stihl všimnout, jak to Tadeáše rozrušilo a měl sto
chutí mu dát pěstí. Jestli mu jeho bratr bude dělat do manžela,
vlastnoručně ho vykastruje.
"Pojďte, prosím dál."
vyzval všechny Adam a skupina se vydala do domu.
Letadlo z Monroe přiletělo asi hodinu
před obědem, takže se celá společnost mohla lépe seznámit a
otrkat při jídle. Adam pozval návštěvu, manžela i své rodiče
formálně do jídelny, která už byla vzorně nachystaná. I když
si matně vzpomínal, že jeho přítomnost v Monroe byla spíše
zvořilostní a že si se svými novými příbuznými nestihl
vytvořit nějaká rodinná pouta, teď je svým způsobem viděl moc
rád. Tommy byl v posledních týdnech určitě šťastnější, ale
v přítomnosti otce a bratra pookřál ještě jiným způsobem.
Jakoby pocitem bezpečí a sebedůvěry. Což bylo vlastně celkem
pochopitelné.
Adam se rozhodl, že dá Ronovi
Ratliffovi najevo, jak moc si jeho syna váží a miluje ho. Nechtěl
to přehánět, ale nakonec za něj jednalo jeho srdce. Většinu
času hladil Tommyho po ruce a díval se jen na něj. Nějak se ještě
Tommyho neptal, jestli podává domů zprávy, ale asi ne, podle
Ronova překvapeného a hlavně dojatého pohledu. Tadeáš pro změnu
ztratil řeč, když je viděl. Ani jeden prostě nečekal, že se ti
dva během tří měsíců tolik sblíží. A Adam na začátku
koneckonců taky ne.
"Nepochlubil ses, jak tvůj manžel
reagoval na ten hrozný převlek." rýpl si Tadeáš. Tommy se
chtěl zrovna napít. Místo toho svého bratra málem zabil
pohledem.
"Zbil jsem ho!" prohlásil
Adam zcela vážně. Všichni v jídelně upřeli své nevěřícné
pohledy na něj.
"Adame!" zamračil se otec.
Syn sklonil hlavu, aby potlačil smích. Výraz Tadeáše byl k
nezaplacení. Věděl, že po něm pálil. Poznal to už v Monroe a
nejspíš ho to nepřešlo ani za ty tři měsíce, podle toho, jak
na něj zbožně koukal. Nějak mu to z té hlavy vyhnat musel.
"Omlouvám se. Nezbil jsem ho, ale
dostal domácí vězení." přiznal Adam pravý trest, který od
něj Tommy dostal. Když si na to vzpomněl, rozehrálo se s v něm
několik různorodých pocitů. Radost, smutek, napětí, stesk,
vzrušení. Celý ten týden byl pro něj obrovskou zkouškou. Při
něm si uvědomil, že je to právě Tommy, kdo musí zůstat celý
život po jeho boku. Že vedle sebe už nikoho jiného nechce.
"Taky bych se rád omluvil, za
Tommyho. Že na tebe přichystal takové divadlo." zamračil se
Ron.
"Už se mi omluvil a víc, než by
musel." Adam stiskl Tommyho ruku ve své a usmál se na něj.
"Všechno je v pořádku, pane." otočil se zpět na svého
tchána. "Miluju vašeho syna a přísahám, že se o něj
postarám a udělám ho šťastného." oznámil mu hrdě. Ron
přikývl a usmál se.
"Jsem moc rád. Hrozně vám to
spolu sluší." připustil se slzou v oku. Eber raději změnil
téma, protože by se asi rozbrečel taky a ještě u stolu seděla i
jeho bývalá manželka, tam hrozil rovnou celý oceán slz, takže
začal rychle mluvit o Monroe a vyptávat se na něj Rona a Tadeáše.
Tommy sklouzl rukou pod stůl a pohladil manžela po noze. Jakmile
budou mít chvilku jen pro sebe, znovu mu dokáže, jak moc ho
miluje.
Po obědě se jeli podívat do
Eberových garáží na jeho automobilové poklady a hlavně na ten
jeden, který směl řídit Tommy. Ron pořád nedokázal uvěřit
tomu, že mu manžel povolil závodit. Taky si ale vzpomněl na svou
ženu, která nad ním měla obrovskou moc, ještě když žila. A
Tommy byl hodně i po ní, hlavně tvrdohlavostí a pýchou. Jestli
ho jeho muž opravdu miloval, nejspíš dělal vše, co mu na očích
viděl. Jako kdyby to svému synovi neříkal už těsně před
svatbou.
Tadeáš byl od příjezdu dost akční
a kdykoliv měl možnost mluvit s Tommym sám, přemlouval ho, aby si
večer vyrazili do města, do nějakého klubu. Miloval společnost a
lidi. Už když mluvil se svým bratrem po telefonu, před odjezdem z
Monroe, naléhal na něj, že si musí určitě někam vyjít, aby
věděl, jak to chodí na pobřeží. Jak se tam lidé baví.
Tommymu se to moc nelíbilo. Taky rád
v Monroe chodil do jejich oblíbené hospůdky, ale co přijel do San
Diega a hlavně, co začal trávit tolik času s Adamem, nikam se mu
nechtělo. Nejraději byl s ním, doma.
Při návratu na haciendu Adamovi řekl,
že ho Tadeáš přemlouval k nějaké společné akci a Adamovi to
jako špatný nápad nepřišlo.
"Mám ve městě jeden oblíbený
klub. Není moc hlučný, určitě se ti tam bude líbit a bratrovi
taky. A asi bych tě měl už konečně ukázat světu."
"Ukázal jsi mě! Byli jsme přece
na obědě v té japonské restauraci." připomněl mu Tommy
lehce naštvaně.
"To je pravda, ale tam se nedalo
tančit. Ty si se mnou nechceš zatančit? Ani na líbánkách jsme
se k tomu nedostali."
"Ne, my končíme většinou
rovnou v posteli a podobnými předehrami se nezdržujeme."
usmál se Tommy. Adam se zazubil taky, protože měl jeho manžel
pravdu.
"Co to dneska udělat tou
klasičtější formou? Vytáhneme Tadeáše do města na jídlo, pak
si půjdeme někam sednout na drink a zatančíme si při hlasité
hudbě. A třeba tvého bratra někdo zaujme. Myslím, že to
potřebuje jako sůl." kývl Adam k Ronovi a Tadeášovi, kteří
šli celou dobu po prašné cestě před nimi.
"A co táta?" přivřel Tommy
oči.
"Tvůj táta si zahraje s
Lambertem starším večer poker. Tetelí se na to už od včera."
Adam stiskl pevně Tommyho ruku a
odtáhl ho ke kraji cesty.
"Co je?"
"Chci ti něco ukázat. Málem
bych na to zapoměl." rozzářil se Adam jak sluníčko a
odvlekl svého manžela až k velkému dubu, jež stál přibližně
tři metry od krajnice. Tam ho pustil a obešel strom z druhé
strany.
"Tady, pojď se podívat, Tommy."
zavolal ho k sobě. Blondýn poslušně šel, ale absolutně netušil,
co to manželovi přelítlo přes nos. Až když uviděl znak jejich
rodiny a Adamovy iniciály vyryté do kůry, rozzářil se úplně
stejně jako on.
"To je pěkný." pohladil
prsty řezbu.
"Bylo mi dvacet dva, když jsem to
sem vyryl. Byl jsem hrozně pyšný, že jsem směl jezdit za tátovu
společnost."
"Nedivím se ti, znám ten pocit."
pohladil Tommy manžela po zádech.
"Víš, kdy jsem si na to
naposledy vzpomněl? Když jsem se vrátil z LA. Jel jsem se podívat
do garáží, ve kterých jsem nebyl pět let. Po cestě jsem si
říkal, že až se budu vracet, musím se tu zastavit, jenže..."
"Jenže pak jsi našel to svoje
opravené auto a dostal jsi na mě vztek." doplnil ho Tommy.
Adam se ke svému muži otočil čelem a zadíval se mu do očí.
"Chtěl jsem tě zbít, říkal jsem si to celou cestu, ale
nakonec jsem to nedokázal."
"Lásko, ty dokážeš určitě
spoustu věcí, ale ne ublížit člověku. A ještě svýmu
manželovi." chytil ho Tommy kolem pasu.
"Moc na to spoléháš."
zatvářil se Adam přísně. Při polibku ale zjihl a něžně
pocuchal Tommymu vlasy. Idylickou chvilku přerušilo zavolání
Tadeáše. Teď se prostě museli věnovat své návštěvě, když
už si ji Tommy pozval.
Nakonec se tedy dohodli, že půjdou
večer ven.
Tadeáš byl na jednu stranu nadšený,
ale také si vynucoval od Adama ujištění, že určitě někde
potkají stejně zaměřené muže, aby jim nemusel celý večer
křenit. Tommy byl v tomhle opatrnější. Jeho bratr byl přece jen
mladší a tak měl pořád pocit, že ho musí hlídat a ochránit
před nástrahami nočního života.
Tadeáše japonská restaurace nadchla,
stejně jako Tommyho poprvé a v klubu se pohyboval skoro jako doma.
Byl velice společenský a ihned si rozuměl s Adamovými známými,
ke kterým si po příchodu přisedli. Když manželé poznali, že
se o sebe jejich příbuzný dokáže postarat sám, vyrazili na
parket.
"Chodil jsi sem často?"
zeptal se Tommy, hned jak ho Adam přivinul k sobě. Příjemná
pomalá hudba, i když dost hlasitá, určovala tempo jejich malých
krůčků a přešlapování. Spíš se k sobě jenom tiskli a lehce
se kývali ze strany na stranu. Někteří návštěvníci si je
neskrytě prohlíželi. Ne všichni ještě viděli nový bohatý pár
na vlastní oči a Adam byl samozřejmě v San Diegu dost známý.
"Dřív jo, než jsem vyrazil
poprvé do Los Angeles a to mě nadchlo natolik, že jsem si tam
pořídil byt." Tommy o Adamově bytě v LA nevěděl, ale
domyslel si, že tam nějaký určitě má, když nebydlel s otcem v
Hollywoodu.
Klub se mu líbil. Byl velký,
přehledný a hodně barevný. Nabízel několik barů, u kterých
neustále postávali lidé, pak dva taneční parkety. Na stupíncích
okolo nich tančili ženy a muži ve třpytivých kostýmech. Někteří
dokonce předváděli ohnivou show. DJ působil, jako kdyby
přicestoval do jejich doby ze začátku století. Hrál i staré
hity a na klasických gramofonech mixoval hudbu, zatímco se kýval
do rytmu se sluchátky na uších.
"Když tě LA nadchlo, proč
nežiješ tam?" pokračoval Tommy ve vyptávání. Pořád se
znali tak málo, chtěl se o Adamovi dozvědět zase něco nového.
"Protože můj manžel je tady."
usmál se Adam.
"Můžeme se tam přestěhovat,
jestli chceš." navrhl Tommy.
"Jestli se s tebou budu někam
stěhovat, tak jedině do Ria. A taky že to uděláme. Hned po
poháru začnu pátrat po domě." slíbil.
"Rodiče budou smutní."
povzdechl si menší muž. Adam si ho přivinul těsněji na tělo.
"Nemusíme to řešit teď, pokud
jsi z toho smutný. Chci jenom tančit." pohladil ho po vlasech.
Chvíli se vlnili a tulili mlčky.
Tommy zjistil, že se mu to líbí. Sice neměl moc rád, když ho
někdo v takové důvěrné situaci okukoval, ale jak ho Adam držel
a působilo na něj jeho teplo, sevření a vůně, okamžitě
přestal na okolí myslet. Nakonec shledal tanec jako velice přínosný
a návykový pro jejich vztah. Určitě nechtěl, aby to bylo
naposledy, co se svým manželem tančí.
Vydrželi na parketu čtyři písničky.
Na jednu stranu se Tommy cítil neuvěřitelně v bezpečí a v
klidu, ale stálá blízkost manželova těla pořádně rozvířila
i jeho hormony. Nejvyšší čas odstoupit od sebe a nechat si zbytek
na doma. Při té představě se začal hrozně těšit, měl pocit,
že se na Adama usmívá jak nějaký zdrogovaný blázen. Ovšem jen
do té chvíle, než jeho pohled zabloudil náhodou ke širokému
schodišti u vchodu.
"Adame?" jeho vyděšený
obličej vyděsil i manžela, který se okamžitě otočil tím samým
směrem.
"Co tu, sakra, dělá?"
vyhrkl Adam. Chytil Tommyho za loket a přitáhl si ho k sobě, jako
kdyby se bál, aby mu ho někdo neukradl.
Muž, který zaujal jejich pozornost a
hlavně manžele pořádně zmátl, se k nim začal pomaličku
přibližovat chůzí šelmy. Většina návštěvníků v klubu se
po něm ohlédla a většina těch pohledů byla plna obdivu a úžasu.
Pro Tommyho a Adama nezvaný host, k sobě přitahoval svou výraznou
sexuální aurou pohledy žen i mužů a jistě k tomu dopomáhalo i
to, jak byl oblečený. Uhlově šedý kožený plášť mu sahal až
ke kotníkům. Vysoké lesklé holínky zvýrazňovaly jeho dlouhé
štíhlé nohy v úzkých černých kalhotách. Zbytek těla
zakrývala ležérní bílá košile a černá kravata.
Sutan Amrull zkrátka věděl, jak na
sebe strhnout pozornost.
Wow... No, tak mezi něma je to moc pěkný. Ale tak nějak mám zlé tušení, že Sutan vyjede nakonec po Tadeášovi. Eeeeeee... To bude booboo! O_o
OdpovědětVymazattak to je to som zvedavá na ďalšiu časť :D
OdpovědětVymazatsom sa chcela opýtať to budeš už len tu pridávať nové poviedky ?
Vypadá to, že ano. Myslela jsem si, že se blog vzpamatuje, ale tenhle díl, co jsem tam přidala, se doteď nezaktualizoval. Nechce se mi čekat, až se tam technici vzpamatují, ještě když přidávám každý den. Přicházím o čtenáře, kteří nejsou ve skupině na FB a neví, že tam něco nového přibylo. Určitě o tom ale budu na blogu informovat, aby s tím všichni počítali. Samozřejmě hned, jak to půjde.
VymazatTak jsem už v pátek komentovava k 29 dílu a nic :( tak to zkouším tady , všechno jsem dočetla a jsem spokojená jak se to vyvíjí :) jen mě mrzí ty potíže s blogem , snad se to ještě spraví ( In )
OdpovědětVymazatTýTý
OdpovědětVymazat1, Omlouvám se že to tak dlouho trvalo, ale neměla jsem moc času...
2, Ten Sutan se vážně vetře všude!! Už aby si někoho našel a pořádně si užil nebo si Adam nesedne...
3, Vážně super.... :D Myslím, že mi bude chvíli trvat než si zvyknu :D