Masked Husband 29.

Tommy si nemohl nevšimnout, jak se u večeře jeho noví rodiče neustále usmívají. Během líbánek na ně docela zapoměl, ale po návratu domů si uvědomil, že ho zajímalo, jak se bude vyvíjet vztah i mezi nimi. A jelikož v Modré haciendě byli pořád oba, nezmrzačení, nezmlácení a hlavně živí, předpokládal, že možná našli během těch deseti dnů společnou řeč, stejně jako on a Adam. To by se ale museli usmívat na sebe a ne na ně.

"Věřím, že se vám nechtělo domů." ušklíbl se Eber. Adam s Tommym se po sobě podívali, ostatně, to teď dělali hodně rádi a pokud by to bylo možné, nespustili by ze sebe oči vůbec. Tommy se pak ujal slova.

"Stýskalo se mi po Loretě. Tedy po jejích sendvičích. Musím jí říct, aby mi je udělala zítra k snídani." rozplýval se.

"Jinak se nám nestýskalo po ničem." zašklebil se Adam, načež ho rodiče spražili přísnými pohledy.

"Chtěl bych pozvat tátu s bráchou, aby za námi na čas přijeli." oznámil Tommy Eberovi a Leile.

"Opravdu? To je skvělý nápad." rozzářil se Eber. "Rád potřesu Ronovi zase pravicí. A dáme si partičku pokera." těšil se tchán. I Leile se ten nápad očividně líbil.

"Je to od tebe hrozně hezké, Tommy, že chceš mít svou rodinu chvíli u sebe."

"Nerad to přiznávám, ale stýská se mi po nich." zazubil se Tommy.

"Tvůj manžel by to nepřiznal ani nerad, že, Adame?!" probodl ho otec vyčítavým pohledem.

"Přiznal to." vyhrkl Tommy. "V letadle mi řekl, že by si nedokázal představit, kdyby neměl své rodiče poblíž."

"Tommy!" okřikl ho Adam. V jídelně bylo chvíli ticho, než se oba rodiče rozesmáli.

"Líbí se mi, jak je tvůj muž upřímný, Adame." chechtal se Eber na celou místnost. Tommy se na svého manžela zadíval psím pohledem, aby mu odpustil. Na druhou stranu, za to, že měl své rodiče rád, se Adam přece nemusel stydět. A už vůbec ho to nedělalo méně důstojným, nebo hrdým, spíš naopak.

"Ano, mně taky." připustil Adam a pohladil Tommyho po ruce. Samozřejmě přidal i výřečný pohled, že se na něj určitě nezlobí.

Po večeři rozdali Adam a Tommy svým rodičům dárky, které jim v Riu koupili. Eber dostal knihu o vývoji značky Ford, kterou manželé vyštrachali v antikvariátu na pařížském náměstí. Leila dostala parfém z poslední řady Anna Sui s brazilskými ingrediencemi...

Byl to klidný večer. Čtveřice odpočívala v salonku a pomalu se opíjela bourbonem a vínem. Jelikož oba rodiče Rio navštívili také, měli si se svými syny o čem povídat, přesto, že Adam nestihl Tommyho protáhnout všude.

Většinu času byli zavření v apartmá, nebo polehávali na pláži, protože si prostě chtěli užít jeden druhého. Při kupování parfému je ale nutkání a chtíč zavedl do kabinky ve vedlejším obchodě Lacoste. Možná zapůsobila všudypřítomná vůně, nebo ta jedna konkrétní, u které se zdrželi víc, než u ostatních, že se museli stůj co stůj dotýkat a ukojit své touhy. Adam se pak do parfumérie vrátil a koupil potají onen parfém pro svého manžela. Chystal se mu ho dát až doma, ale zatím nebyla vhodná příležitost.

"Mluvili jste s Tommym o kandidátkách na mateřství?" zeptal se Eber asi po dvou vypitých skleničkách. Adam si povzdechl.

"Ne, nemluvili a rád bych tě poprosil, abys to zatím nechal být." zamračil se Adam na svého otce. Do téhle chvíle měl skvělou náladu.

"Proč?"

"Protože jsme manželé sotva tři měsíce a já nevidím jediný důvod, proč si teď pořizovat dítě, když se ještě pořádně neznáme ani my dva." rozčílil se Adam. Tommy ho chytil za ruku a pevně ji stiskl. Adam seděl celou dobu na jedné područce jeho křesla, ale po otcově otázce to nevydržel a postavil se. Jeho zoufalý pohled padl na matku, ale ani tam se nesetkal s pochopením. A hlavně to vůbec nechápal.

"Řekl jsem ti, že se to nemusí napoprvé povést. Sám víš, jak složité to je, aby vaše dítě mělo geny obou rodičů, nejen jednoho a náhradní matky. A samozřejmě se bude ještě dalších devět měsíců čekat, než se narodí." vedl si Eber svou. Adamovi najednou připadal ještě zarputilejší než předtím.

"Proč to musí být tak rychle?" okřikl ho Adam.

"Není to rychlé, Adame. Než se to povede, může trvat třeba i rok, další necelý rok těhotenství..." jmenoval Eber znovu trpělivě všechny dlouhodobé postupy. Nakonec se k němu přidala i Leila.

"Prostě to jenom zkuste. Nejspíš se to napoprvé nepovede, ale někdy začít musíte." pobídla oba syny. Když se Adam vrátil k Tommymu, manžel ho chytil znovu za ruku a stáhl k sobě na křeslo.

"Já chci, Adame." promluvil k němu tiše.

"Prosím?" podíval se na něj muž zmateně.

"Chci to zkusit. Rodiče mají pravdu, nemusí se to povést a jednou začít musíme. Určitě to bude zábava, no ne?" povzbuzoval ho.

"Myslíš?" zhrozil se Adam, protože věděl, co takové náhradní mateřství obnáší. Tedy, samozřejmě jen z doslechu.

"S tebou určitě." sevřel mu Tommy ruku ještě víc. "S tebou to bude zábava, jsem si tím jistý." hladil ho. "A představ si, až nám jednou řeknou, že to vyšlo. A až nám ho potom přinesou ukázat, hned jak se narodí. Naše mimino." zazubil se na něj a pak i na tchána a tchýni.

"Jestli je to tvoje přání..."

"Ano, pane. Je to mé přání. Nemusíme spěchat, ale ani otálet." Tommy si Adama přitáhl blíž a políbil ho. V tu chvíli pro oba muže v salónu nikdo jiný neexistoval. Sice to trvalo jen pár vteřin, ale i za ten kraťoučký čas si pohledem a následným polibkem stihli slíbit, že jeden druhému vyjdou vstříc, jakkoliv to bude možné. Adam si chtěl Tommyho přitáhnout do náruče, ale včas si uvědomil, že nejsou v pokoji sami. Když se podíval zpátky na svého usměvavého otce, očividně potěšeného jejich bezeslovným rozhovorem, odolal nutkání protočit oči.

"Tak dobře, tati. Až bude vhodná doba, zkusíme to. Já zatím Tommymu vysvětlím, co všechno to obnáší."

"Bože, já budu babička." zatleskala Leila nadšeně a hned šla svého syna obejmout. "Nikdo na tebe nechvátá, Adame. Všechno dělejte v klidu a s rozvahou."

"V klidu a s rozvahou?" zopakoval po ní Adam. Budou to dělat všelijak, jen ne s klidem a rozvahou. Ale chápal svou matku, myslela to v rámci duševní pohody.

Když se později s Tommym zavřel do své koupelny, kde si vlezli společně do vany, že si dají lázeň, pořád nad tím ještě přemýšlel. Bylo nezbytné Tommymu vysvětlit, jak to probíhá. Že budou muset své sperma uložit ve zkumavkách v chladu, ne-li rovnou dopravit k příslušným lékařům, kteří se budou jejich žádostí o oplodnění náhradní matky zabývat. Ty horší scénáře byly takové, že by museli oba jít přímo do ústavu a provést to všechno tam. Ta představa se Adamovi ani trochu nelíbila. Raději v bezpečí domova, než někde v nemocnici. Možná by se mu v nějakém neosobním pokoji ani nepostavil.

"Lásko?" oslovil ho Tommy jemně. Adam zaplašil nehezké myšlenky a políbil ho do vlasů.

"Hm?" přitáhl si ho kousek blíž. Líbilo se mu, když na své hrudi cítil manželova záda a mohl ho obejmout kolem paží.

"Je to tak hrozný? Myslím ten proces, který nás čeká." zeptal se opatrně. Jeho manžel nad tím přemýšlel od chvíle, co odešli ze salónu. Tommy ho chtěl nějak uklidnit, ale na to potřeboval vědět, co se od nich očekává.

"Je to jako milovat se na povel." povzdychl si Adam.

"Ale určitě to tak nebude pořád, ne? Jenom, když bude mít naše náhradní matka své období." uvažoval Tommy.

"To je pravda." přikývl Adam. Ještě, že to budou muset podstoupit jen jednou za měsíc. To se dalo vydržet.

"A co to tedy obnáší?" ptal se Tommy dál. Taky už o tom něco slyšel a jemu to tak hrozné nepřipadalo, ale chtěl, aby mu to Adam vysvětlil sám. Manžel se trochu víc narovnal a pohladil druhého muže po ramenou.

"Až se budeme milovat, tak se musíme snažit dosáhnout vyvrcholení společně."

"To přece není problém." uculil se Tommy a otočil na manžela hlavu, aby ho mohl políbit. Adam mu polibek vřele oplatil, zatímco si jejich společný orgasmus představil. Stačilo tak málo, aby byl zase tvrdý jak kámen.

"Není, to máš pravdu. Netuším, co s tím potom doktoři dělají, jen vím, že musí mít naše genetické informace pohromadě a nejlíp se stejnou životností."

"To je jasné. Musí nás nějak sloučit dohromady, aby naší náhradní matce předali geny obou." polemizoval Tommy.

"Dřív to tak ale nešlo. Když si stejnopohlavní dvojice vybrala náhradní matku, mělo dítě geny jen toho, co ji oplodnil."

"A ty nejsi rád, že to dnes takhle jde? Že to dítě bude moje i tvoje?"

"Nevadilo by mi, kdyby bylo jen tvoje." připustil Adam. "Miloval bych ho stejně jako tebe!"

"Nápodobně." usmál se Tommy. "Ale teď, když jsi mi řekl, co musíme udělat, si opravdu myslím, že to bude zábava. Jen se budeme muset víc kontrolovat."

"A právě z toho mám strach, že to nedokážu!" oponoval mu Adam. Pak si manžela otočil k sobě čelem. "Jak se mám kontrolovat, když mě tolik vzrušuješ?"

"Myslíš, že jsem na tom líp? To nás staví do stejné pozice, ne?" usmál se Tommy.

"Moje pozice je už dávno postavená, pokud sis nevšiml." provokoval ho Adam.

"Všiml, drahý. Ale takticky jsem mlčel, protože bych musel prozradit, že jsem připravený taky."

Adam stiskl v dlaních jeho tváře a dlouze ho políbil. Tommy se pod vodou otřel svým vzrušeným klínem o Adamův a zavrněl mu smyslně do rtů.

"Bylo těžké, hlídat se před rodiči, když jsi mi řekl, že to chceš podstoupit."

"Já vím, už ti to poznám na očích a taky se ti tak zvláštně zvednou koutky. Je to jiné, než když se usmíváš. Prostě vím, že máš chuť."

"To ses naučil v Riu? Za pouhých deset dní?" nechápal Adam. Tommy se musel zasmát. Zmatený Adam byl občas dost zábavný.

"Naučil jsem se tam mnohem víc. Třeba jak tě bezpodmínečně milovat a oddat se ti. Vlastně jsem ti koupil dárek, který jsem ti chtěl dát, až budeme doma."

"Dárek?"

"Hm." Muži na sebe chvíli hleděli a pak se znovu políbili. Po deseti minutách mazlení ve vodě se donutili konečně vylézt a vzájemně se osušili, aby mohli ve svých milostných hrách pokračovat v posteli. Milovali se pomalu, schválně všechno prodlužovali, aby si užili blízkosti toho druhého co nejvíc.

Tommy se pak odebral do svého pokoje pro dárek, koupený v Riu.

Adam si uvědomil, že se jeho manžel na chvilku ztratil, když byli spolu v nákupním centru. Možná v tu samou chvíli, kdy mu on kupoval ten parfém.

Tommy si vlezl do postele s jednou rukou za zády a roztáhl koutky do šibalského úsměvu.

"Co to je?" vyzvídal Adam.

"Zkus hádat. Řekl jsem, že jsem se tě naučil bezpodmínečně milovat a oddat se ti. Souvisí to s tím." napověděl mu.

"Ne ne." přivřel Adam oči, protože už začínal tušil.

"Jo." Tommy se kousl do rtu a pak vytáhl schovanou ruku. Nebylo v ní nic jiného, než pouta. Ovšem ne ledajaká. Adam mu je sebral a začal si je prohlížet ze všech stran. "Ty jsou na hlasový kód."

"Hm." přikývl Tommy. "Paměť je časově neomezená, takže když tam teď nahraještě nějaké slovo, na které se otevřou, nesmíš ho zapomenout, kdybychom je náhodou dlouho nepoužili."

"Neexistuje nějaká pojistka?" zhrozil se Adam. Tommy potlačil smích. I nervózní Adam byl svým způsobem zábavný.

"Samozřejmě. Je to jenom hračka. Dají se otevřít i klíčkem, tady." ukázal na malou klíčovou dírku, která byla ovšem schovaná pod bílou kůží, jíž byla celá pouta potažena, včetně nenápadného minipočítače, reagujícího na zvolená slova. "Budeš je mít ty i já, pro případ nouze a slíbíme si, že je nepoužijeme ke lsti."

"S tím souhlasím." usmál se Adam. Poté Tommyho políbil. "To je poprvé, co jsi využil mou kreditní kartu a hned jsi koupil hračku pro nás dva. Koupil sis taky něco pro sebe?" zeptal se Adam starostlivě.

"Když já nic nepotřebuju." pokrčil Tommy rameny. Adam si jenom povzdychl. Nejspíš to pořádně oslaví, až si Tommy koupí za jejich společné peníze něco jenom pro sebe. Nevyužil jeho karty ani předtím, když byl na haciendě ještě sám. Jako kdyby se domníval, že by mu zůstal něco dlužný.

"Dobře, vím, že nic nepotřebuješ, že jsi naprosto soběstačný, takže jsem se ti rozhodl taky koupit dárek."

"Proč?" vyhrkl Tommy. Adam ho ale neposlouchal. Otočil se za sebe a z nočního stolku vyndal krabičku s parfémem. "Jedna úplně zbytečná věc pro radost, kterou by sis sám nekoupil." podal mu dárek. Tommy ho začal pomalu rozbalovat, ale ani trochu se mu to nelíbilo. Nemohl si dovolit dát Adamovi dárek. Vždyť by ho akorát mohl koupit za jeho peníze. A co by mu vůbec dal? Kromě postelových pomůcek? Adam mu pořád kupoval dárky. Ten titanový řetízek, který od té chvíle nesundal z krku, nebo celé jejich líbánky, které samozřejmě platil taky on.

Když vytáhl z krabičky podlouhlý flakon s parfémem, zmateně se podíval na Adama. "Kdys ho stihl koupit?" okamžitě tu lahvičku poznal. Rozplýval se v obchodě nad tou vůní snad pět minut.

"Kdy jsi stihl koupit ta pouta?" odvětil Adam s úsměvem. Tommy se zamyslel a uvědomil si, že to muselo být ve stejnou dobu. Nalhal Adamovi, že si potřebuje odskočit. Bylo to hned po jejich krátké intimní schůzce v kabinkách v Lacoste.

"Děkuju." políbil manžela. Adam mu vzal parfém z ruky a jemně mu zatlačil na rameno, aby si lehl na záda. Pak asi čtyřicet centimetrů nad ním zmáčkl pumpičku lahvičky. Vůně se rychle začala v miniaturních částečkách snášet dolů a většina jí ulpěla na Tommyho nahé kůži. Adam si svého muže potěšeně prohlížel. Byl tak hezký. Jen oděný do delikátní vůně parfému a předchozího sexu, spokojeně ležící v jeho posteli. Co víc si mohl přát?

"Řeknu tátovi, aby nám zjistil první termín zkoušky. A taky, jak to bude probíhat. Rád bych to provedl tady." Adam se naklonil k Tommymu a políbil ho na spánek.

"Já taky. Určitě to zvládneme i tady." jeho hlas byl podbarvený nervozitou, ale Adam to přehlížel. Kdyby se snažil Tommyho uklidňovat, ještě by to zhoršil.

Naštěstí na to budou dva, podrží se navzájem... a to doslova.