středa 4. prosince 2013

Masked Husband 28.

Okolnosti mě donutily přidat další díl již probíhající povídky sem, na můj nový blog. Uvažuji o tom, že příští povídku už začnu zveřejňovat zde, ale nechci předbíhat. 
Je to tu pro mě dost nové, takže kdyby se vám něco nezdálo třeba na vzhledu blogu atd... klidně mi to napište, abych s tím něco udělala. Vlastní desing tu asi nezvládnu udělat, ale mohu změnit písmo, velikost, barvy atd. Též se omlouvám za složitější vkládání komentářů. Ale snad si na to všichni zvykneme ;)


* * *

Tommy si položil hlavu na Adamovo rameno, jen co nastoupili do jejich limuzíny na letišti v San Diegu. Manžel ho pohladil po vlasech a pak ho objal kolem ramen.
„Zprávy.“ zadal hlasovou volbu a na lcd displeji, který byl zabudovaný v opěradle řidiče se ukázal obraz.
Mlčky sledovali události posledních dnů, které se odehrály na pobřeží. Až na dvě dopravní nehody se za jejich nepřítomnosti nic moc nestalo.
„Kdy dáš vědět tátovi a Tadeášovi, aby přijeli?“ zeptal se Adam. Tommy se zamyslel.
„Během tohohle týdne. Ještě bych byl s tebou chvíli rád sám.“ připustil. Adam to nekomentoval, jen se k manželovi sklonil a políbil ho na čelo.

Nakonec v Riu zůstali o čtyři dny déle. Byly to ty nejúžasnější čtyři dny v jejich manželství. Každý den si říkali, jak se mají rádi. Tentokrát už nezůstával Tommy pozadu a neustále svého manžela ujišťoval o svých vroucích citech. A Adam mu je vřele oplácel svými. Ani jednomu z mužů se nechtělo vracet do San Diega. Tommy věděl, že bude muset pozvat do jejich domu svou rodinu a Adama trápila sázka se Sutanem, která se nezadržitelně blížila. Zbývalo už sotva třicet dní...

V televizi vystřídaly zprávy ze světa informace ze sportu. Tommy zpozorněl. Napadlo ho, že by mohli mluvit o poháru.
Několik slov přece jen zaznělo. Hlasatel upozornil na datum závodu a připomněl divákům některé proslulé stáje, které se poháru zúčastní. Dokonce padlo i Tommyho jméno. Jeho nové jméno. To, na které byl teď víc hrdý, než na cokoliv jiného.
„Zní to tak hezky, že jo? Když to řekne někdo jiný.“ Adam se zasnil a Tommy s ním. Když se podepisoval na radnici novým jménem, byl myšlenkami úplně někde jinde. Od té doby ho nepoužil. Neměl potřebu, protože nikam nechodil. Ale teď by nejraději vystrčil hlavu z okénka jejich auta a křičel na sandiegské ulice, že se jmenuje Tommy Lambert a že jeho manžel je ten nejlepší chlap na světě.
„Když to řekneš ty, zní to nejlíp.“ natlačil se Tommy na svého muže víc. Rychle se políbili, aby je Edoardo neměl čas okukovat ve zpětném zrcátku. Jenže pak jim došlo, že Edoardo je vlastně jejich. Nebyl to žádný cizí člověk a měl by si zvykat, že se jeho šéfové mají rádi. Adam se natočil k Tommymu čelem a sevřel v dlaních jeho tváře. „Pane Lamberte.“ zašeptal svůdně. Tommymu naskákala po celém těle husí kůže. „Pane Lamberte.“ oplatil mu stejným tónem. Chvíli se na sebe žulili a pak spojili na několik vášnivých okamžiků své rty. Jakmile se vrátili do původních poloh, Adam zabrousil očima k Edoardovi.
„Gratuluji.“ usmál se šofér a ještě zvedl krátce ruku se vztyčeným palcem. Adam mu úsměv oplatil a tiše poděkoval. Pak ho napadlo, jak asi budou reagovat jeho rodiče, když i Edoardo vyjádřil osobní spokojenost.

„Chtěl jsem s tebou o tom poháru mluvit, ale nějak jsem se k tomu v Riu nedostal.“ promluvil Adam k Tommymu. Cítil, jak se manžel napnul, tak mu rychle promnul rameno, aby ho uklidnil.
„Ty mi to zakážeš, viď?“ zeptal se Tommy opatrně.
„No. Nejsem z toho dvakrát odvázaný, ale došlo mi, že to miluješ a že nemám právo ti v tom bránit.“ Adam si vzpomněl na původní důvod svého povolení, který se mu ani trochu nelíbil, ale bohužel k němu byl donucen Sutanem. Během líbánek s manželem si ale uvědomil, že zakázat Tommymu něco, co má rád, by bylo stejné, jako kdyby někdo jemu zakázal milovat jeho. A nemohl to udělat ani z mnohem prostšího důvodu. Nebylo by to fér, když on se chystal na tajný závod se Sutanem. Určitě chtěl mít jejich manželství pod kontrolou, ale nemohl z Tommyho dělat nesvéprávného člověka. Měl stejná práva jako on.
„Jestli nechceš, tak...“ Tommy se zarazil, protože si pořád ještě nebyl jistý, jestli to tak opravdu chce, pak si ale uvědomil, jak moc mu bylo s Adamem posledních deset dní dobře a dokončil, co měl na jazyku. „... tak ten pohár nepojedu.“
„Co?“ vyvalil Adam oči.
„Nepojedu ten pohár, pokud si to nepřeješ, Adame. Nechci, aby sis o mě dělal starosti a to ty budeš, i když mi řekneš, že je to v pořádku.“ Adam měl pocit, že špatně slyší. Jeho muž se kvůli němu chtěl vzdát nejprestižnější automobilové události? Jen, aby o něj nemusel mít strach?

„Už jsem ti dneska řekl, že tě miluju?“ Adam znovu stiskl manželovy tváře v dlaních a políbil ho. Tommy se pousmál, jenže Adam pokračoval. „Nemůžu po tobě chtít, abys to vzdal.“ pokusil se o nenucený tón.
„Zlato?“ zvedl Tommy obočí.
„Zasloužíš si ten závod jet, dřel jsi na něj a dostal se tak daleko, jako málokdo. Vím, že bys mi to teď vyvracel, ale jednoho dne by se to mohlo dostat mezi nás. Tohle jednou pomine, to jak jsme do sebe zamilovaní a nastane období, kdy si možná půjdeme i po krku. Nechci, abys toho někdy litoval, že jsi mi to navrhl a já nechci litovat toho, že jsem ti to nevymluvil.“ Ne, tohle nemělo nic společného se Sutanem a Adam si to plně uvědomoval. Oba měli na očích růžové brýle. Neexistovalo nic, než oni dva a jejich vzájemné city. Adam pochyboval, že by někdy přestal Tommyho milovat, ale každé manželství mělo nějaké mouchy a ani oni se jim jednou nevyhnou, až zamilovanost pomine. Rallye bylo jedinou Tommyho láskou vedle manžela. Nemohl mu to vzít a čekat, že to zůstane bez odezvy. Ne hned, ale jednou určitě.

Tommy se naklonil k manželovi a políbil ho. „Miluju tě.“ zašeptal. „Chci, abys tam byl se mnou a dával na mě pozor.“ požádal ho. Adam přikývl a přitáhl si Tommyho do náruče. Tohle bohužel nedodrží, ale určitě nechá napíchnout Tommyho kombinézu a auto, aby ho mohl hlídat aspoň na dálku. Bylo pro něj nemyslitelné, nechat Tommyho jet, aniž by při tom nebyl, ale Sutanova sázka mluvila jasně a Adam s ní nezmohl vůbec nic. Možná už neměl se Saulim nic společného, ale ten kluk by neměl trpět za to, co se teď dělo a za rozmary bohatých synků.

Svého manžela pustil z objetí až ve chvíli, kdy jejich auto zastavilo před Modrou haciendou. Oba muži rychle vystoupili a hned se zase přitulili k sobě. Na prahu hlavních dveří se objevil Eber a Leila se zářivými úsměvy na tvářích.
„Vítejte doma.“ rozevřel Eber svou náruč. Jako první ji přijal Tommy a poté i Adam, který už se s otcem neobjal několik dlouhých let. Docela se mu to líbilo, mělo to takový nádech rodinné pohody a porozumění, ovšem jen do okamžiku, kdy k němu otec šeptem promluvil. „Chci s tebou pak mluvit.“ a vůbec to neznělo mile.
„Tommy, tak ráda tě zase vidím.“ objala menšího muže i půvabná tchýně. Blondýn jí pozdrav oplatil úsměvem. Adam se s matkou vítal poněkud rozpačitě, jelikož myslel na to, co mu otec právě řekl. Sice z toho nemohl nic poznat, ale ten tón ho opravdu vyděsil.

Všichni čtyři se odebrali do domu a zastavili se pod schodištěm.
„Rádi bychom se převlékli.“ mrkl Adam na Tommyho.
„A můžu tě na pět minut zdržet, synu? Opravdu to nebude na dlouho. Jste unavení z cesty, jistě se chcete prospat. Tak ať máme ty formality za sebou.“
„O co se jedná?“ zajímal se Tommy, kterého si pro sebe zabrala Leila.
„Jen o nějaké finanční záležitosti naší společnosti, Tommy. Neměj strach, za chvilku ti ho vrátím.“ ušklíbl se Eber.
„Já ho přece nehlídám a nemám strach. Stejně spíme každý v jiném pokoji...“ třeštil Tommy na svého muže i na tchána vyděšené oči. Adam se usmál a přistoupil k němu blíž.
„Konec divadla, lásko. Počkej na mě v naší posteli!“ nařídil mu a ještě ho políbil. Dost vášnivě na to, aby nikdo z přihlížejících nemohl pochybovat o pokrocích, které na líbánkách udělali. Rodiče se takticky otočili zády, ale úsměv, který pak Adam uviděl na tváři své matky, mluvil jasně. Byla šťastná. A Eber by byl asi taky, pokud by ho něco netrápilo.

Poslušně následoval svého otce do salonu, zatímco Tommy se zdržel pod schody s Leilou.
Eber nalil oběma drink a pak se usadil v oblíbeném Adamově ušáku.
„Tak o co jde, tati?“ zeptal se mladší muž netrpělivě.
„Chtěl jsem na tebe hned začít křičet, ale vzali jste mi s Tommym dech. Ani nevíš, jak jsem rád, že si konečně rozumíte.“
„Ale vím.“ utrousil Adam. „Proč jsi na mě chtěl křičet?“ vrátil se k původnímu tématu.
„Protože se před pár dny v mé kanceláři v servisu objevil jistý muž, který zoufale prosil o práci.“
„Jaký muž?“ Adam přistoupil k otci blíž.
„Nejde o to, kdo to je, nebo jak se jmenuje, ale kde pracoval předtím.“
„Proč mě tak napínáš?“ zamračil se Adam.
„Protože tak vnitřně uklidňuju sebe. Ten muž pracoval pro Sutana Amrulla. Byl to jeho automechanik a pomáhal mu sestrojit dokonalé auto na závody.“
„Cože?“ Adam odložil skleničku s bourbonem na stolek a začal přecházet po pokoji.
„Proč jsi nervózní?“
„Ty to víš, že jo?“ ohnal se po něm Adam důtklivým pohledem.
„Jestli myslíš tu sázku, tak ano, něco o tom vím. Ani ten muž nevěděl všechno, například důvod té sázky, ale věděl, mezi kým vznikla a nebýt Sutanových proměnlivých nálad, tak se o tom nejspíš nikdy nedozvím.“
„Jakých nálad?“ nechápal Adam.
„Ten muž přišel žádat o práci hned po tom, co ho Sutan vyhodil. Nepohodli se. Myslím, že Sutan bude chtít podvádět, protože svého technika nutil k tomu, aby mu načipoval motor.“
„To ale není podvod. Auto, co mi sehnal Kelly je taky čipované. Leda, že by...“Adam ztuhl. Motory se daly načipovat ještě jinak, než legálně. V závodech to bylo nepřípustné, protože tenhle způsob zvyšoval výkon motorů o dobrých sedmdesát procent. Takové auto bylo téměř neporazitelné. Samozřejmě by to poznal i na dráze, aniž by musel Sutanovi kouknout pod kapotu, ale tam už by bylo pozdě.
Ten hajzl. Chtěl nad ním vyhrát stůj co stůj, jen aby ho dostal do postele.

„Adame, musíš mi říct, o co jde? Do čeho ses to, krucinál, namočil? Proč jste se vy dva vsázeli?“ postavil se Eber proti synovi a zahleděl se mu přísně do očí. Adam se mračil. Už ho z toho začínalo bolet čelo, ale nedokázal se uvolnit.
„Ještě když jsem nevěděl, kdo Tommy opravdu je, navrhl jsem Sutanovi sázku. Protože řekl, že ho chce pro sebe a že na něj může mít nárok, když je svobodný a já ženatý. Vydíral mě, neměl jsem jinou možnost, než se o Tommyho vsadit, aby ho nechal být. Ale ve skutečnosti mu šlo pořád o mě. A já mu slíbil, že mě dostane za každých okolností. Pak mi volal, aby se domluvil na termínu toho závodu a já myslel, že to padne, protože už jsem věděl, že je Tommy můj manžel a mohl jsem to Sutanovi hezky otřít o čumák. On na mě ale vytáhl to, že jsem vložil do sázky i sebe a taky, že zničí pověst Saulimu.“ Adam to otci vypověděl skoro na jedno nadechnutí. Najednou začal znovu doufat. Třeba jeho otce něco napadne, jak se z té sázky vyvléct.

„Saulimu?“ přivřel Eber oči.
„Nedělej, že nevíš, kdo to je.“
„Ty s ním pořád táhneš? Mám ti jednu vrazit?“ okřikl ho otec.
„Ježiši, ne! Netáhnu s ním. Ukončili jsme to už v době, když jsem poznal TJe. Sauli se vrátil do Helsinek, ale Sutan řekl, že má velký vliv a je jedno, kde Sauli je, na to, aby ho zničil.“
„Sakra, Adame, jsi ženatý. Neměl by tě zajímat nějaký jiný muž, ani jeho pověst.“
„Ale Sauli nic neprovedl. Nezaslouží si, aby trpěl za moje a Tommyho chyby, kterých jsme za tu krátkou dobu nasekali víc než dost.“ zakroutil Adam beznadějně hlavou.
„V tom případě to ale svému manželovi řekneš. Ano, je to chyba vás obou, tak o tom musí vědět!“
„Ne!“ zakňučel Adam. „Právě mi v autě řekl, že se kvůli mně vzdá poháru. Ten závod se Sutanem proběhne ve stejnou dobu. Kdybych to Tommymu řekl, odmítl by jet. To nemůžu dopustit, když už jsem si konečně uvědomil, že nemám právo ho omezovat a přiměl ho k tomu, aby mi nebyl tak slepě oddaný.“
„S tím asi nic nenaděláš, pokud tě má rád.“ pokrčil Eber rameny a vrátil se do křesla.

Adam se ohnal po své sklence a celou ji do sebe hodil na jeden lok.
„Nechci jet. Mám strach. Ale musím to udělat. A Tommy se nic nedozví, ať už to dopadne jakkoliv.“
po těch slovech vrhl otec na syna pohled plný hrůzy.
„Dozví se to, pokud...“ nedořekl.
„K tomu nedojde tati!“ odmítl Adam možnost, kterou ani nechtěli vyslovit nahlas. A dokonce na to nechtěl ani myslet, takže tuhle možnost okamžitě pustil z hlavy.
„Je mi líto, že ses to dozvěděl. Nechci, abys s tím měl starosti ještě ty.“ sklonil Adam hlavu.
„Dovol mi, abych na tebe dohlédnul, když už nemůže tvůj muž.“ navrhl Eber. Adam chvíli přemýšlel a pak přikývl.
„Ale na poháru být musíš. Potřebuju, aby někdo odpoutal Tommyho pozornost a dohlédl i na něj.“
„Nějak to vymyslíme.“ povzdychl si otec. Jeho hlas působil neochotně, ale slova protestu už nepoužil.

„Půjdu za Tommym. Jsme oba dost unavení a rádi bychom s vámi povečeřeli.“ vydal se Adam ke dveřím. Bylo teprve jedenáct dopoledne, takže měli s Tommym spoustu času na odpočinek.
„Samozřejmě. Odpočiňte si a večer nám poreferujete, jaké bylo Rio.“ rozloučil se s ním otec.

Adam vyrazil rovnou do svého pokoje. Sluha Lou zrovna skládal z kufru do jeho skříně čisté věci a použité dával do koše na prádlo, aby je mohl odnést na vyprání. Byl téměř hotový.
„Můj manžel?“ zeptal se Adam stroze. Muž se lehce poklonil a pousmál.
„Vítejte doma, pane. Pan manžel je ve své koupelně.“ informoval ho. Poté popadl koš a opustil ložnici.
Adam se začal svlékat z obleku. Všechno, co měl na sobě, se nenamáhal po svlečení ani poskládat, jak chvátal za Tommym. Jenže pak si uvědomil, že by se měli oba nejprve pořádně vyspat a společná sprcha by je rozptýlila.
I když to pro něj bylo těžké, nakonec se vydal do své koupelny.

Nemohl přestat myslet na to, že jeho otec ví o sázce se Sutanem. Adam věděl, že nebude z návratu domů odvázaný, ale aby na něj čekalo až takové překvapení...
Musel to pustit z hlavy. Do chvíle, než to bude aktuální. Nemohl na Tommyho působit negativně, určitě by to poznal. Přesto všechny úkony v koupelně dělal automaticky a bezmyšlenkovitě. Teprve, když vyšel ven a uviděl svého manžela rozvaleného v jeho velké posteli, dokázal přepnout na lepší náladu.
„Jsem hrozně unavený, ale bez tebe neusnu.“ lákal ho Tommy k sobě. Adam se pousmál a svlékl si župan. Nahý si vlezl do postele ke svému nahému muži a přivinul si ho na tělo.
„Pořádně se přitul, ať je ti teplo.“
„Není mi zima, ale tvým teplem nepohrdnu.“ políbil Adama na tvář. Manžel přes ně přehodil přikrývku a pořádně ji kolem nich upěchoval.
„Je všechno v pořádku?“ zeptal se Tommy. Adam se mu zdál trochu zamlklý. 
„Ano.“ odvětil muž s úsměvem. „Sladké sny, lásko.“ věnoval ještě Tommymu pusu na čelo a pak už se oba v těsném objetí ponořili do spánku.

4 komentáře:

  1. Blogger je fajn, urcite ti bude dobre slouzit. Tesim se na pokracovani!

    Feanor

    OdpovědětVymazat
  2. Júúú tak pekne to začalo ...krásne si rozumejú po návrate z Ria :-)))) no ale že Eber vie o stávke so Sutanom to bola sprcha pre Adama :( bojím sa o Adama :( Dík že si sa tak snažila dať ďalší diel a podarilo sa super potešilo :-) (Janimi)

    OdpovědětVymazat
  3. Joj, hned po návratu takové nedobré zprávy...nu jsem zvědavá, jak si s tím Adam poradí?!

    OdpovědětVymazat
  4. No budeme si muset zvyknout že je to tu jiné než na blog.cz ale za čas se to určitě zaběhne ;)...jinak super kapitola..chudák Adam :D přijede a už se to na něj valí...

    OdpovědětVymazat