Fotograf s hvězdičkou

Přemýšlela jsem, co sem vložit jako první. Pořád nevím, jak to tu chodí a jestli jsou zde další Adommy pisálci jako já. Docela by mi pomohlo vědět, že je na blogspot i někdo jiný s touhle zálibou. A tím nemyslím někoho cize hovořícího. 

Každopádně. Krátká povídka, kterou sem právě teď přidám, bude v kostce vystihovat tvorbu, které se už téměř tři roky věnuji. 

Jde o slash povídky, tudíž explicitní obsah, ale rozhodně to nepřeháním...

Takže tedy, můj první počin zde :)

* * *

Vždycky, když mě Lee fotí, připadám si výjimečně. Ten chlap to prostě umí a někdy mi přijde až nespravedlivý, že na jeho fotkách vypadám líp než ve skutečnosti. Přitom používá v grafických programech jen minimum efektů. Jak to ten člověk dělá?

„Nazdárek, kluci.“ vpochoduje do studia vysmátý Thomas Joe Ratliff a zamává na nás igelitkou plnou piv a chipsů. „to je na ten filmovej večer.“ vysvětlí, proč má v ruce půlku obchodu s potravinama.

„Chipsy a pivo?“ zvednu obočí. Moc dobře ví, že od jisté doby se těmhle neřestem vyhýbám kvůli váze.

„Jednou za čas to porušit můžeš.“ zazubí se na mě bezstarostně. No jistě, on může sežrat kýbl vepřovýho sádla a nebude to na něm vidět, šťastlivec.

„Hele Tommy, nechceš mi chvíli stát modelem? Potřebuju vyzkoušet novej foťák na někom blonďatým.“ vyzve ho Lee k bílýmu pozadí.

„Jsi blázen? Takhle? Ani jsem si nanamaloval linky.“ brání se ten můj narcistickej kytarista. Navenek to tak možná nevypadá, ale tenhle kluk dokáže strávit v koupelně a před zrcadlem taky půl dne, když na to přijde.

Beru mu igelitku a šťouchnu do něj, ať si pospíší. Jsem na něj zvědavej, jak se bude nakrucovat před fotografem. Většinou stačí chvilka a je z něj profesionální modelka. Tommy mě obdaruje pohledem i´ll kill you a pak už jde do bílýho prostoru. Já si zatím sedám na pohovku na odpočívadle, abych měl dobrý výhled.

Lee to se svýma modelama umí, se všema. I když přijde někdo novej, hned si ho omotá kolem prstu. Nevím, čím to je, možná jeho hlasem, nebo jednoduchostí, s jakou k lidem přistupuje. Na nic si nehraje, přesně říká, co chce a zbytečně se nevykecává. To samozřejmě neplatí v případě, když si jdeme sednou někam na vínko jako přátelé. Ale pokud jde o práci, je profesionál.

Tommy se chvíli mračí, ale jak jsem předpokládal, za pár vteřin už se natáčí na všechny strany a koketně se na Leeho uculuje. Docela jsem na ty fotky zvědavej, teda jestli si je Lee hodlá nechat.

„Adame?“ zavolá na mě fotograf.

„Jo?“

„Pojď sem a chytni Tommyho kolem pasu zezadu.“

„Cože?“ že by se Lee rozhodl změnit žánr svých fotek? I když mi to nedává smysl, zvednu se a jdu za tou modelkou.

„Prostě ho obejmi zezadu a polož mu bradu na rameno a natočte se ke mně příbližně na čtyřicet pět stupňů od středu.“ poručí nám Lee. Poslouchám ho na slovo. Tommy se tlemí jak debil, když ho chytnu kolem pasu, ale snažím se to brát s rezervou.

„To je jak za starých časů.“ neodpustí si. Jo, nemusí říkat dvakrát, abych si vzpomněl na momenty z turné, kdy se ke mně tiskl při Voodoo zády a šimral mě vlasama na krku.

„Proč to jako děláme?“ odvážím se zeptat. Předpokládám, že pro to můj fotograf bude mít dobrej důvod.

„Kontrast blond a černý, potřebuju to na někom vyzkoušet. Tommy přestaň se hihňat jak blbá blondýna!“ utahuje si z mýho kytaristy.

„Ne všechny blondýny jsou blbý!“ brání se. To pro změnu vyprsknu já. Vztáhnul si to na sebe, alibista. Nikdy neměl blonďatou holku a taky zná pár dobrých blond vtipů, ale jakmile řekne slovo blond někdo jinej, než on, okamžitě je oheň na střeše.

„No dobře. Teď to udělejte obráceně. Tommy chytni Adama kolem pasu a polož mu hlavu na krk... jo, to vypadá dobře.“ pochvaluje si Lee, když ho poslechneme. Zjišťuju, že je to vlastně docela zábava. A ty fotky rozhodně chci, tyhle určitě!

„Nějak se mi to začíná líbit, Lee. Chceš ještě něco složitějšího?“ přisadím si. Tommy mi vydechne do zad, pěkně to zahřeje. Pak se k němu otáčím čelem a přitisknu si ho na sebe.

„Z tohohle by měl bulvár radost a vaši fanoušci ještě víc.“ chechtá se Lee na celý studio a horlivě nás fotí ze všech úhlů.

„Jestli ty fotky zejtra uvidím na twitteru, jsi mrtvej fotograf!“ ukážu na něj prstem.

„Takový nevinný přátelský obětí, Adame. Fakt bys je o to chtěl ochudit?“ nepřestává mě Lee provokovat. Ještě chvíli a jednu mu vrazím.

„Jedno nevinný přátelský obětí a zítra se bereme.“

„Vážně?“ podívá se na mě Tommy. Stěží potlačuje smích. Pořád ale stíhá ještě pózovat Leemu. Slyším jen cvakání, protože pomalu už nic nevidím díky ostrým bleskům. 

„V tom případě budeš rád, že máte nějaký společný fotky za svobodna, věř mi. Jednou mi za to poděkuješ.“

„Pochybuju.“ zavrčím. Fotky nejsou skutečnost, bohužel, ale nahlas to říct nemůžu.

„Ještě mi udělejte jednu pózu a to bude všechno.“ pobízí nás Lee. Chce, abychom si stoupli proti sobě a opřeli si čelo o čelo. Bože, asi Tommyho poprskám, protože při tomhle budu mít fakt problém se nesmát.

Kupodivu to není tak hrozný. Zdá se, že to Tommy bere dost vážně a to mě donutí, brát to vážně taky.

„Perfektní, úžasný světlo, dokonalej kontrast. Až to dám do černobíla, bude to luxus.“ libuje si Lee. Nějak ho ale nevnímám.

Už dlouho jsem si neprohlížel Tommyho tvář takhle zblízka. Od turné zestárl, ale to já taky. Zvláštní, co dokážou s člověkem udělat bezmála tři roky. Jak jsme pořád nějak namaskovaný, hodně věcí se skryje, ale pravda pod tou slupkou z makeupu je prostě jiná.

„Máš teď někoho?“ zeptám se ho. Tommy zakoulí těma svýma hnědýma kukadlama a usměje se. Ví, že ho provokuju.

„Ne.“

„Já taky ne.“ zašklebím se.

„Já vím.“ štípne mě do boku.

„Jau.“ štípnu ho taky. Nakonec je těch štípanců víc. Nechápu, co to má za blbej zvyk, mě štípat.

„Hele, jdu si to natáhnout do kompu.“ oznamuje nám Lee a odchází. Nějak se mi nechce vzdávat týhle pozice, takže Tommyho pořád držím za boky a jemu se to očividně líbí.

„Ale dával jsi tuhle na Instagram fotku s nějakým hezounem.“ připomíná mi. Dávám na instagram fotky každej den, s různýma hezounama. Jen mě zatím žádnej nezaujal natolik, abych přemýšlel o něčem větším.

„Jo, už ani nevím, jak se jmenoval.“ pokrčím rameny.

„Měl by sis někoho najít.“

„Proč?“ nechápu.

„Protože pak mám pocit, že se necháváš pro mě.“ zazubí se. Opět ho štípnu.

„Pro tebe? Kdo by s tebou chtěl chodit? S takovým sexy roztomilým blonďákem.“ schválně si protiřečím. Tommy tyhle lichotky slyší rád, však už ho nějaký ten pátek znám.

„Všiml sis vůbec, že už nás Lee nefotí?“ škádlí mě.

„Ne asi, hezoune. Dobře se na tebe dívá.“ pokrčím rameny.

„Se mnou se dělá dobře víc věcí.“

„Jo, třeba flirtuje, viď?“

„Nedělej, že jsme se dneska potkali poprvý!“ Jo, kéž by to tak bylo. Mohl bych to na něj aspoň znova zkoušet. Ale teď už je to marný. Tommy mě má přečtenýho. Tajemnej Lambert pro něj byl určitě zajímavější.

Pustil jsem si ho moc k tělu. Ale kdo si svý přátele nepustí moc k tělu? Za nějakých pět šet let?

„Proč to prostě neuděláš? Podiv se, pořád tu stojím a nikam nejdu, tak udělej, na co zrovna myslíš.“ pobídne mě Tommy najednou. Jeho slova mi způsobí nejdřív šok, pak mi pořádně rozproudí krev.

„Ty jsi fakt provokatér.“ propaluju ho vražedným pohledem. Takhle si se mnou hrát. Ale co, když mi to nabídl, tak bych byl hloupej, kdybych toho nevyužil.

Dám mu pusu. Nejdřív malou. Usměje se jedním koutkem a špitne: „to je všechno?“

Ty hajzle! Zlobím se na něj v duchu. Usměje se ještě víc, jako kdyby moje myšlenky slyšel. Při další puse už mu strčím jazyk mezi rty. Něco zamručí, ale přidá se. Vlastně se po něm docela lačně ožene svým. Dávám ruce na jeho zadek a stisknu. Mručení nahradí vrnění. Kočka domácí je proti němu amatér.

„Jsi starej, nadrženej kozel.“ neodpustí si.

„A ty mě v tom ještě podporuješ.“ vynadám mu. Tommy pokrčí rameny „Asi máš na mě nějakej vliv, nebo co.“

Tenhle kluk se mi občas musí jenom zdát. Tommy není jako já, mezi pověstný čtyři procenta se nikdy nepřidal a nehlásí se k nám, ale pokud jde o Lamberta, stává se z něj Jekyll. Nebo Hyde. Prostě jeden z nich, ale hlavně ten druhej. Není to nijak výrazně často, ale většinou ve chvílích, kdy to nejmíň čekám. Jako v Leeho ateliéru při focení. Prostě na místě, kam může kdokoliv přijít a ještě si nás beztrestně vyfotit. A večer, až se spolu budem u něj doma dívat na filmy a pojídat při tom mastný chipsy a zapíjet to kalorickým pivem, tak ho nedonutím k ničemu, i kdybych se na hlavu postavil.

„Hej, tak co bude?“ štípne mě znovu do zadku. Nejdřív se rozhlídnu a pak ho chytím za ruku a odtáhnu za bílou stěnu. Z vlastních zkušeností vím, že tam nikdo nechodí. Jednou mě tam podobně zatáhl Sutan, když si na mým nádobíčku potřeboval zkusit nějakou novou sací techniku. Pamatuju si, že jsem mu málem vytrhal z hlavy všechny vlasy.

Tommymu se takhle schovka líbí, třeba by na ní mohl občas upozornit sám, teď, když jsem mu jí ukázal. No jo, ale kdy bude nějaký příště?

Rozepínám mu kalhoty a zároveň si hraju s jeho jazykem, kterej mi oddaně nastavuje. Líbí se mi, jak se mi dokáže přizpůsobit. Přece jenom, něco už o sobě víme. I v týhle oblasti.

Mačká mi ramena, krk, tváře a vlasy. Kdyby měl sto rukou, využil by každou na sto procent, tím jsem si jistej. Kalhoty mu shodím ke kotníkům a hned ho stisknu. Tiše zavzdychá, až mi z toho naskáče husina. Nakonec se odhodlá i on sám a pohladí mě po bouli v klíně. Zasténám mu do pusy, nijak zvlášť nezatlačí a to je možná ještě horší. Vím, že tam ta jeho ruka někde je a nepřímo se mě dotýká. Nedočkavě si svlíkám džíny a pak ho k sobě otočím zády a vrchní část těla mu přitlačím loktem na stěnu. Musí na mě vystrčit zadek, to byl můj záměr. Beru do ruky sám sebe a začnu se honit. Přitom klesnu na kolena.

Líbám ho na půlky, občas se do nich hladově zakousnu. Tommy má ten nejhezčí zadek, jakej jsem kdy viděl. Bohužel mi nepatří, a když je příležitost, rád ho dlouho ochutnávám, protože nevím, kdy se mi to příště zase poštěstí. Má ho trochu červenej, asi jak jsem ho štípal. Líbám ho na kůži, saju ji a pak se přesouvám do tý citlivější oblasti. Tommy začne vzdychat trochu hlasitěji, ale pak najednou přestane. Všiml jsem si, že zvedl ruku a dal si ji před pusu. Špičkou jazyka si razím cestu dovnitř. Snažím se dostat co nejhloubeji, rozevírám ho a střídám jazyk s palcem, kterým ho krouživě hladím a občas se ho pokouším protlačit dál. Jak působí teplo mýho dechu, tření a slin, za chvíli se mi to opravdu podaří. Tommy na mě vystrčí zadek ještě víc a já se musím usmát. Za chvíli už si ho vezmu. Bude to rychlovka, ale nevadí mi to a jemu určitě taky ne. Třeba bych ho večer mohl zlomit znovu, napadne mě, ale příliš se k tomu neupínám. Mít ve svý moci T.J.Ratliffa je vždycky jako malý zázrak.

Beze slov do něj pronikám, když je perfektně připravenej. Nejdřív se stáhne, klasická reakce, ale stejně jako se dokáže otevřít Leeovi při focení, otevírá se brzy i mně. Pomalu ho přirážím ke stěně, která je naštěstí dost bytelná, aby se pod námi nezhroutila. Rukama vklouznu pod Tommyho tričko a stisknu mu bradavky. Jsou hned tvrdý, jak se jich dotknu. Chtěl bych je líbat, kroužit kolem nich jazykem, ale aspoň že je můžu cítit pod prstama. Tommy ke mně otočí hlavu a natahuje se pro polibek. Nemůžu mu nevyjít vstříc, mám rád jeho teplý ústa a hebký rty. Doráží na můj jazyk svým a kdykoliv má možnost, kousne mě do rtu. Provokatér za každých okolností.

Beru si jeho zadek, přirážím do něj, drtím mu boky, pak mu připlácnu ruce vysoko nad hlavu a nalehnu na něj, jak nejvíc to jde. Potřebuju bejt prostě hluboko v jeho teple, jinak se zblázním.

Když cítím, že už budu, vyklouznu z něj a udělám se mu na zadek. Není nic lepšího, než pohled na jeho prdelku, potřísněnou mým semenem. Zase jednou si ho můžu na chvíli označkovat, což mi připomíná, že mu ještě musím udělal pořádnýho cucfleka na krku.

Přerývavě pode mnou dýchá, já nad ním oddechuju prudce, potřebuju se dostat rychle do klidu, abych mohl dodělat ještě jeho.

Otáčím si ho za rameno k sobě a beru si jeho rty. Přitom ho začnu honit. Nezapomínám na znamínko mojí náklonnosti. Vydrží sice jenom pár dní, ale však já si zase najdu příležitost, abych ho obnovil. Tommy mi stiskne ruku a určí si pro sebe ty nejefektnejší pohyby.

Udělá se mi do dlaně, těsně před tím, než se na mě vyčerpaný svalí.

„Kluci? Kde jste?“ ozve se za zástěnou Leeho zmatenej hlas. Sakra, nemohl přijít tak za dvě minuty? Potřebujeme ještě chvilku, než se z toho vzpamatujeme. Já rozhodně jo a Tommy mi taky nepřipadá, že by si teď dokázal rychle natáhnout kalhoty a vejít do ateliéru se svým flegmatickým úsměvem na tváři.

„Lee, volá ti Scarlet!“ zavolá někdo na fotografa. Možná jeho asistentka, moc jí neznám, tak si nepamatuju její hlas.

Studio zase ztichne a Tommy se ode mě konečně odtrhne. „Už je to dobrý.“ zazubí se a vytáhne si kalhoty ke kolenům. Pak z jejich kapsy vyndá balíček s kapesníkama.

„Ty si nedáš pokoj, že jo?“ podívá se na mě dotčeně. Není to samozřejmě poprvé, co jsem ho takhle postříkal. Pokouší si utřít zadek, natáčí se u toho jak nějakej gymnasta. Chce se mi smát. Když mě napadne, že bych mu mohl pomoct, má to hotový. Taky mi podá kapesník a já si rychle otřu ruku. V tomhle fakt závidím ženským, natáhnout si kalhoty a jdou. No jo, ale ony zase nemůžou čůrat ve stoje.

Vracíme se do ateliéru zhruba deset vteřin před Leem. Dívá se na nás podezíravě. Uvědomím si, že mám asi pořádně rozdrbaný vlasy. Pak se zářivě usměje a oznámí nám, že ty společný fotky vypadaj naprosto skvěle. Ostatně, to říkal už i předtím.

Jdeme se na ně podívat, Tommy si neodpustí, aby mě neštípl ještě jednou do zadku. Jen počkej večer, provokatére, slibuju mu v duchu.