Krvavý polibek 33.

---

Nebyl to ten typ polibku, při kterém se vám zkroutí palce u nohou, ten, jenž vás donutí přemýšlet, co žhavého bude následovat dál… Harry snad poprvé cítil jakési souznění s tímto člověkem. Dokázal by tu stát klidně celé hodiny a tisknout se k druhému tělu, jen kdyby věděl, že příště to bude stejné a tudíž už není nic, čeho se ze Snapeovy strany bát. Žádné úskoky, nadávky, odtažitost.

Velké dlaně ho hladily po zádech, zatímco polibek pokračoval. Byl téměř cudný, něžný, bez přítomnosti jazyků a prudké vášně. Miloval Snapeův hlas, ale někdy by si vážně přál, aby druhý muž mlčel a jen ho tímto způsobem držel. Protože přesně takhle to bylo dokonalé.

Harry polibek přerušil a zadíval se do těch temných očí, hledajíc náznak nevole, opovržení, zkrátka něčeho negativního, což bylo zcela typické, v případě Snapea. Bohužel nemohl nalézt vůbec nic. Onyxové zorničky ho pozorovaly se stejným zaujetím a očekáváním. Žádné přehnané nadšení, ale ani výraz neochoty. Víc si snad Harry ani nemohl přát. A pak se Severus nadechl, jako kdyby chtěl něco říct. Harry však zavrtěl hlavou.

"Neříkej nic, prosím. Nekaž to," žadonil. Obočí staršího muže se vyklenula v očekávání vysvětlení. "Jsi na mě naštvaný, vím to a chceš vědět, co jsem dělal u McGonagallové a u tvého bratra. Musíš mi věřit, všechno co dělám, je z… lásky k tobě." Harrymu se tak těžko používala taková slova, když věděl, že podobná od Snapea nikdy neuslyší. Někdy mu to připadalo, jako když hází hrách proti zdi. "Hádat se můžeme, až spolu budeme dvacet let," dodal s lehkou nadsázkou. Severus nechal pomalu sklouznout dlaně z jeho zad a spojil si je za pasem.

"Když někdo obhajuje své činy tím, že to dělá z lásky, sám musí minimálně tušit, že ne všechno je na tom správné a poctivé. Jak bys mohl vůbec očekávat, že se s takovým vysvětlením smířím?" Zas ten učitelský výraz. Copak to nemůže vydržet aspoň pět minut, posteskl si Harry v duchu.

"Co jsi udělal špatného z lásky ty?" ohradil se Harry. "Napadá mě jen jedna věc, kterou čekám, že mi jednoho dne vyčteš. Měl jsi rád mou mámu, ne? A chránil jsi mě kvůli ní. Přitom se ti to tak moc zajídalo. Být strážným andělem někoho, koho jsi přímo bytostně nenáviděl. Dle toho tedy soudíš, že dělám za tvými zády něco nečestného?" zajímal se Harry. Postrádal teplo Snapeova těla a teď se jaksi nehodilo, aby o něj znovu usiloval, proto se otočil na patě a odkráčel si sednout na postel.

I Snape se pohnul kupředu, jenže jeho krok hned v prvopočátku přerušilo zaklepání na dveře. Bez vyzvání do komnaty vpadla Narcissa. Harry zkonstatoval, že ji takhle zoufalou snad ještě neviděl. Ani pokud šlo o jejího syna ve válce.

"Neřekl jsem dál, Narcisso," zavrčel Snape. Žena ho ale nevnímala. Rovnou se zaměřila na Harryho.

"Takže vy dva… spolu?" zeptala se netrpělivě. Harry zrudl jako rajče a vyhledal očima na pomoc Severuse.

"To tě nemusí zajímat," odvětil lektvarista ledově. Žena se konečně podívala i na něj.

"Máš pravdu, Severusi, je mi to lidově řečeno u zadku. I když… trochu pomoci bych uvítala. Jako takovou malou kompenzaci za to, že jsi nás celou dobu vodil za nos," ušklíbla se. "Navíc tě můj muž nenávidí natolik, že tu teď můžeš stát, dýchat a klábosit," dodala s mrknutím oka. Snape zatnul pěsti, v obličeji byl úplně bílý.

"Co chceš?" štěkl, až Harry nadskočil. Narcissa se zářivě usmála, protože Snapea velmi rychle dostala, kam chtěla.

"Pochopila jsem správně, že to krevní pouto se vztahuje i na… no však víte," prostřídala oba ve svém zorném poli. Snape zbledl ještě víc a Harryho tvář najednou vypadala, že každou chvíli vybouchne.

"Mohla by ses vyjadřovat jasně?" vyzval ji Snape zavrčením. Harry nechápal, proč ji k tomu vybízí, vždyť musel poznat, o čem mluví.

Žena mlaskla, protočila očima, ale pokračovala jakoby nic.

"Dobře. Přenáší to pouto i emoce? Když bude jeden z vás dělat sex, zatouží po něm i ti další?" zeptala se hezky zpříma. Harry měl pocit, že exploduje celý, ne jen jeho hlava. A hrozně rád by se odsud ztratil někam hodně daleko. Snape naproti tomu působil zase klidně a vyrovnaně.

"Co bys řekla?" věnoval jí vražedný pohled. Narcissu to ovšem neodradilo, to spíš vypadala ještě odhodlaněji.

"Řekla bych, dle mého zdravého úsudku, že to docela dost zanedbáváte. Nebudu nic předstírat, naše manželství s Luciusem je po intimní stránce v troskách. Ale posledních několik týdnů jsem mohla zaznamenat jisté pokroky. Ovšem, bohužel ne dostatečné. Jestli si mám nějakým způsobem zkrátit čas, než mě moje sestra zabije, chci, aby to bylo tím nejpříjemnějším způsobem. A o to se postaráte vy dva!" ukázala na oba prstem.

Harry očekával něco šíleného, ovšem ne až tak giganticky šíleného. Ta ženská se asi zbláznila. To se má jako na povel se Snapem vyspat? Tak to myslela? A kolikrát za den, aby to uklidnilo její nadržené hormony?

"Jestli máš problémy s manželským sexem, možná bys měla vyhledat odborníka," odbyl ji Severus. Pak šel otevřít dveře, čímž jí naznačil, že v této místnosti není vítána a ani nikdy nebyla. Narcissa se ale nedala.

"Pokud vím, tvé zmrtvýchvstání by mělo zůstat utajeno. Nechceme přece vyvolávat neklid a dostat tady mladého muže s životem před sebou do potíží, ne?" zatrylkovala tak líbezným hláskem, až z toho šel mráz po zádech.

Harry netušil, jestli jí má být vděčný, nebo ji proklít. Možná, kdyby to celé podala úplně jinak, tak by se i radoval z toho, že Snapea konečně někdo postrčil, vyjma jeho bratra.

Opravdu nesnášel vydírání. A Severus na tom nebyl jinak.

"Vypadni!" zavrčel Snape. Narcissa na něj vycenila zuby v dokonalém, povýšeném úsměvu, který o vteřinu později povadl, když se k němu žena naklonila blíž.

"Znovu tě přemlouvat nebudu, Severusi. Zrovna teď máme s manželem volno." Víc ani nebylo potřeba říkat. Pár vět, a jak panečku dokázaly navodit dusnou atmosféru. A co hůř, pořádně zhoustla hned po tom, co žena odešla a Harry zůstal v pokoji jen se Severusem.

Ano, chtěl ho, moc, ale takové věci přece musí vyplynout samy. Ne, aby někdo přišel a řekl: akce, teď!

Navíc mu bylo před Snapem neuvěřitelně trapně. Jako kdyby mezi nimi mělo k něčemu takovému dojít poprvé. Možná by to mohli vyřešit nějakou méně náročnou alternativou.

"Odskočím si." Harry se zvedl z postele a vydal se ke dveřím, u kterých stál pořád Snape - ztuhlý a nad míru vytočený. Když kolem něj Harry procházel, muž ho chytil za loket.

"Myslíš, že to bude stačit? Kolikrát už jsi to od toho rituálu udělal a s Luciusem to očividně ani nehnulo." Muž se na toho mladšího nedíval, když mluvil, ale vážnost jeho slov nebyla o to menší.

"Nechci tě k ničemu nutit," vydechl Harry. Severus zvedl zvědavě obočí a natočil obličej na něj.

"To ale není moc podobné Potterovi, kterého znám," procedil. Mladík si promnul rty a pak ten spodní nechal scvaknutý v zubech. On přece nikdy nikoho k ničemu nenutil. Naopak, snažil se všech stranit, zvlášť ve chvílích, kdy potřeboval nejvíc pomoct. Nechtěl být nikomu nic dlužný. Tak jak to Snape myslel?

"Ty se přece nevzdáváš snadno," promluvil profesor znovu, což Harrymu poskytlo vysvětlení, jak byla ta předchozí výčitka míněna.

"Jestli je to tvůj způsob, jak si říct o sex, pak…"

"Zdá se, že nemáme na vybranou. Ty nechceš být postaven před kouzelnický soud, já nechci být prozrazen," zabručel Severus. Harry si uvědomil, že je stále držen a chtělo se mu vytrhnout, ale kdy naposledy se ho Snape vlastně dotýkal?

"A co když je to naopak? Bylo by těžké to přiznat?" zeptal se vyzývavě. "Hm, Severusi? Přiznej to a zůstanu," provokoval ho. Stejně už neměl co ztratit. Jednou se celá tahle šaráda provalí, a když k němu bude Starostolec shovívavý, vyslouží si minimálně mozkomorův polibek. Ne, na nic mírnějšího to vážně neviděl. A Snape? Co bude s ním? Tak proč si trochu nepohrát? Byl přece zvyklý hrát. Hru s osudem prohrával na celé čáře.

S napětím Severuse pozoroval. Muž se nepatrně pohnul, když vytáhl hůlku, kterou namířil na dveře a neverbálně na ně seslal kouzlo Colloportus. Tichem k němu dolehl zvuk zamykajícího se zámku.

"Bude na to stačit Alohomora?" zeptal se roztřeseným hlasem. To chtěl být vážně vtipný, nebo o co se to vlastně snažil? Když Snape promluvil, bylo jasné, že jeho nejapné poznámce nevěnoval sebemenší pozornost.

"Tenhle čas je velice zvláštní. Nepamatuji si, že bych někdy něco podobného zažil. Kousek od nás řádí predátor, následník Temného pána, zlo v té nejčistší podobě, které se nezastaví před ničím, a já musím přemýšlet nad tím, jak tě co nejefektivněji ošukat, aby po mně a tobě nešel i zbytek kouzelnického světa. Dej mi pár vteřin, snad vymyslím, jak nejlépe podat to, o co jsi mě žádal."

Harry měl pocit, že se mu oční bulvy nevejdou do důlků.

"To jsi naštvaný na mě, nebo na tu nánu? Promiň, že to nedokážu udělat na povel. Stačí, že jsi studený jako psí čumák. Věř mi, že tenhle fakt se přehlíží ne zrovna snadno. Zvlášť když člověk touží po spoluúčasti."

"Která je podle tebe nedostatečná," doplnil Snape Harryho zlostně. "Jako například, když je tvůj penis v mých ústech a díky tomu zažije orgasmus, který by mu vlastní ruka poskytla jen stěží?" použil i konkrétní případ. Harry nestačil zírat. A také vnitřně okřikovat své nervy, aby se zklidnily. Tohle ať mu Snape nedělá. Ať přestane používat taková slova, nebo za sebe neručí.

"No dobře, to ses zapojil, dejme tomu," vytlačil ze sebe neochotně. Snape přivřel oči.

"Už tě někdy napadlo, že k hádkám je potřeba dvou? A že ne vždy je může vyvolat ten stejný člověk? Snažíš se mít ze mě někoho jiného. Kdy už konečně pochopíš, že řeka vždy poteče jen jedním směrem!" zavrčel. Harry zkrabatil bradu. Přece nepřizná, že v poslední době je hlavním iniciátorem hádek on?

"Požádej mě! Navoď tu správnou atmosféru!" dupl si jako malé dítě. Severus se zlověstně ušklíbl.

"A která je podle tebe ta správná? Jakou by si jeho veličenstvo přálo?"

"Ty víš, jakou. Dokaž mi, že jsem pro tebe důležitý!" vykřikl Harry. V tu chvíli Snape pustil jeho ruku a tou samou sevřel jeho krk, za který si ho přitáhl tak blízko, že Harry mohl vidět nepatrné pableskující paprsky v jeho zorničkách. Byl jimi natolik uchvácený, že si nevšiml, že ho muž chytil i za druhou ruku. Až když se dlaň přitiskla na velice plný a vyboulený rozkrok, mladík zalapal po dechu. Jistěže věděl, že po něm Severus touží. Copak by někdy svolil k něčemu z toho, co už se mezi nimi odehrálo? Ale jako kdyby čas smazal všechny hezké vzpomínky na společné chvíle a vnutil mu místo toho vztek a vzdor. Tak si teď Harry připadal. Jako kdyby najednou prozřel z nějaké hrozné noční můry.

"Do prdele," vydechl i přes to, že už neměl v plicích skoro žádný vzduch. Na Snapeových rtech zahrál zlomyslný úsměv. Síla uvědomění a nemravné představy se mu přehnala po tváři jako úsek z filmu pro dospělé a Harry těžce polkl. Chtěl správnou atmosféru? Tak teď ji měl. A že tedy pekelně bolela. Mačkající se ve spodním prádle pod těsnými džínami. Co by dal za noční košili, kterou měl na sobě předtím. Anebo za nic. To by bylo asi nejlepší.

"Výstižně řečeno," podotkl Snape, než se hladově zahryzl do Harryho rtů. Mladík zasténal, dlaň stále natlačenou na mužův klín. Nechtěl ji dát pryč ani za nic. Natahoval krk, nabízel Snapeovi svá ústa, aby je okusil, ošukal jazykem a vyplenil do posledního zákoutí. Cokoliv, co si jen milovaný Severus bude přát. Pak se konečně odvážil ruku stáhnout, aby se společně s druhou mohl co nejrychleji dostat pod dlouhý černý hábit a spočinout tak přímo na nahé kůži. Jak bylo to zatracené kouzlo pro úplné svléknutí? Do háje, nepamatoval si ani vlastní jméno.

"Nespěchej," pokáral ho Snape. Jeho dech zašimral Harryho na rtech. Tolik mu chtěl vynadat, že by měl přihlédnout k tomu, koho právě líbá a svádí, že je dost složité ovládat v devatenácti letech hormony, zvlášť pokud kolují v krvi společně s endorfiny, ale nezmohl se na jediné slovo. Zato Snapeovi stačilo, aby řekl: "postel" a Harry byl na dobré cestě k fyzickému i duševnímu zhroucení.

Netušil, jak se ocitl na té příjemně měkké matraci, se Severusovou vůní kolem sebe, a kdy přesně se druhému muži podařilo obklíčit jeho tělo svými dlouhými končetinami. Tmavýma očima byl přišpendlený k posteli, bál se pohnout, jak ho ty nevyzpytatelné černé šípy hlídaly. Jenže nezažít tuhle situaci se rovnalo smrti, uvědomil si nešťastně. Pokud někdy přijde o všechny vzpomínky, tak tuhle… tuhle ať mu nechají.

"Miluju tě, Severusi," zašeptal. Ve skutečnosti mu nebylo moc rozumět, spolknul každé druhé písmenko, ale byl si jistý, že druhý muž pochopil.

Natáhl ruce k jeho krku a objal ho. Ucítil mírný protitlak, poslední zbytky toho učitelského, léty upřednostňovaného rozumu, který mu bránil, aby si muže nad sebou podmanil. Stačilo, aby trochu povolil, naznačil, že nemá v úmyslu nikoho ovládat a vyšší hubené tělo kleslo níž. Dokonale svými boky zapadlo mezi jeho roztažená stehna, jež kolem Severuse dychtivě stiskl.

"Pořád mi nic neřekneš?" zeptal se udýchaně.

"A co by chtěl zlatý chlapec slyšet?" zasyčel Snape, zjevně připravený na pořádně hluboký a procítěný polibek, kdyby to Harry nezdržoval. "Je řeč těla málo?" Muž pohnul boky, jeho slabiny zapadly na to správné místo. Mladík zasténal a zatnul mu prsty do svalů kolem páteře.

"Svlékni nás, prosím, potřebuju tě cítit," žadonil jako chudák žebrající o krajíc chleba a kapku čisté vody.

Toužil se pod Snapem schovat, toužil se rozpustit a vsáknout do jeho kůže. Proč tohle bylo tak jednoduché, tak přirozené, když mluvit s tím člověkem bylo naproti tomu tak hrozně moc složité, mnohdy až nemožné? Byl snad mezi nimi jen sex? Pouhá fyzická přitažlivost? Ale v takovém případě přece hledíme na atraktivitu onoho člověka. A Harry si nikdy nic nenalhával. Jak v případě Snapea, tak sebe. Ovšem kdy tohle platilo naposledy? Muž nad ním byl najednou krásný, sexy a natolik atraktivní, že si Harry připadal jako nula. Proč já, zeptal se v duchu. Jsem malý, hubený, moje vlasy nevypadají nic moc, ani když se je snažím učesat a celý můj život je jeden velký útěk před smrtí. Přitahuju potíže a on to ví, protože právě on mě z nich vždycky zachraňoval. Vím, že to nikdy nepřizná, ale chce mě a já netuším proč.

"Nepřemýšlej, Pottere," napomenul ho Snape. Harry by se jako obvykle ohradil proti tomu oslovení, jenže to by ho Severus nesměl vyslovit s takovou něhou.

"Promiň," špitl.

"Jenom buď tady," zamračil se druhý muž. Harry se nadechl k protestu, potřeboval se nějak obhájit, ale jeho ústa byla zakryta Severusovými. Od téhle chvíle už radši přemýšlet nebude, vždyť kam ho to pokaždé dostalo? Do hádek, do trablí a hlavně pryč od milovaného muže.

"Promiň," omluvil se znovu mezi naléhavými polibky.

Nebylo to takhle lepší? Podřídit se? Nevzdorovat? Ale líbil by se pak Snapeovi ještě? Někdy míval pocit, že se s ním starší muž hádá rád. Harry zavrtěl boky - ne, nebude přemýšlet nad ničím, kruci. Už přestaň, soustřeď se na…

Bože! Kdy se mu Severus zvládl dostat do kalhot? Jejich líbání bylo natolik bouřlivé, že nedokázal pořádně vnímat, co se děje i se zbytkem těla. No, teď už to ovšem cítil. Štíhlé lektvaristovy prsty ladně vklouzly do otevřeného poklopce a pak i pod spodní prádlo. Běžně by pomohlo dát stehna k sobě, aby potlačil vzrušení, jenže mezi jeho stehny se stále nacházel Severus a nyní i jeho ruka. Harry stiskl víčka pod tíhou bolavé touhy a zakňučel. Tolik se mu stýskalo. Tak moc, že ty pocity raději potlačil. A propusťte pak po nějaké době duševní prázdnoty své emoce na svobodu. Pokud se z toho nezblázníte, máte napůl vyhráno.

Harryho ruce šmátraly po Snapeových zádech, tahaly za látku hábitu, ten hrozný oděv musel prostě pryč. Bral si mužovy rty, mazlil se s nimi i hrubě miloval. Samozřejmě, že mu problesklo hlavou, proč to vlastně dělají, ale najednou mu to bylo vážně ukradené. Ať už to vyjde nebo ne, zase chvíli bude mít Severuse jenom pro sebe.

"Dej už to dolů!" postěžoval si na šatstvo, které mezi nimi stále tvořilo nevítanou bariéru. Nejlepší by bylo, kdyby Severus jejich oblečení odčaroval, anebo svlékl, ale pokud možno velmi rychle. Sám začal zápolit s miniaturními knoflíčky na mužově hábitu, jeho rty nepřestávaly klouzat po těch druhých a lačně je ochutnávat. Poté natáhl krk, aby se dostal k horké kůži za mužovým uchem.

"Tak netrpělivý…" zkonstatoval Severus pobaveně. Harry okamžitě poznal, že je to jen kamufláž. Snape se snažil zamluvit svůj zrychlený dech. Nemohl být v klidu, když jeho erekce tlačila Harryho do třísel.

"Chceš mě, vím to!" šeptal mu do ucha rozechvěle. Špičkou jazyka polaskal jemnou pokožku, rty vlhkost slíbal. Několik pramínků dlouhých černých vlasů mu padlo do obličeje; bezmocně nasál jejich jedinečnou vůni. Kdysi neměl možnost, dotýkal se Snapeových vlasů, ale věděl jistě, že byly permanentně mastné. Možná z výparů z lektvarů, kdo ví, ale teď to tak nebylo. Uvědomil si to už ve chvíli, kdy se muže poprvé po vzkříšení dotkl. Dokázal by se s těmi hedvábnými pramínky mazlit hodiny. Pokud by ovšem jiné jeho potřeby nebyly poněkud silnější.

Snape se odtáhl z jeho blízkosti. Velmi pečlivě si shlédl celé jeho tělo odshora dolů a zase zpátky a pak luskl prsty. Harryho tričko bylo fuč. Tohle se prostě musí naučit.

Mladík ucítil ve tváři horkost, jeho bradavky byly vztyčené, tudíž nepřehlédnutelné a nabízející se jako zoufalá prostitutka v hodinovém hotelu. Trochu se za to styděl, ale neměl snad v kalhotách výbušninu těsně před explozí? A druhý muž na tu svou dokonce poukázal.

Snape opustil jeho klín a pohladil jedno z citlivých poupat palcem. Harry sykl, všímaje si lektvaristových očí, jež scvrklým kopečkům věnovaly další ze svých nic neříkajících pohledů, ze kterých Harrymu vstávaly chlupy po celém těle. Možná by ani neunesl, kdyby se na něj Snape díval žádostivě. Udělal by se do několika vteřin.

Tmavá hlava poklesla k jeho hrudníku a rty mučivě pomalu vsály bradavku, která byla předtím hlazena palcem. Harry zabořil prsty do matrace. Pro lásku boží, tohle je utrpení, pomyslel si zoufale. Aby toho utrpení nebylo málo, Snapeovu pozornost si získalo i druhé poupě, to bylo prozatím hlazeno a žmouláno mezi prsty. Vyšší muž nezanedbával ani spodní část Harryho těla. Lehce se otíral o jeho roztažené nohy žebry. To že byl tak blízko mladíkovým slabinám, ale přitom se jich nedotkl, přivádělo Harryho k šílenství.

Neměl šanci vydržet takový nápor. Zatlačil do Snapeových prsou a převalil ho na záda. Zůstalo pro něj záhadou, že se druhý muž vůbec nechal. Když se pak vysoukal na jeho klín a boky uzamkl mezi svými koleny, netrpělivě se zadíval do Severusových tmavých hlubin.

"Vestis eximo," zavrněl vítězně. Ještě měl v živé paměti, kolik potíží tohle kouzlo naposledy natropilo. Ale hlavně díky Snapeovi, protože ho na sobě Harrymu nechtěl povolit a pak se pohádali. Mladík očekával stejný podraz i nyní, stejný nepovedený vtípek se však nekonal. Zmizelo vše, co doposud skrývalo Snapeovu nahotu, včetně bot a ponožek. Muž se pod Harrym nepohodlně zavrtěl a zamračil.

"Vestis eximo!" zahučel. "Tyhle mudlovské džíny. Jsou tvrdé a navíc samý šev," postěžoval si. Harry ho ovšem nevnímal. S kalhotami zmizela i ona bariéra, která ho už nějakou chvíli notně otravovala. Přímý kontakt kůží, ještě v těch místech, měl na Harryho drtivý dopad. Severusův penis byl zakleslý mezi jeho půlkami, stačilo udělat nepatrný pohyb a zatočila se s ním celá komnata. Jeho citlivá varlata se tiskla k mužově podbřišku, Harry neodolal a přivinul se k muži ještě těsněji. Než Severuse znovu políbil, laškovně zavrtěl zadkem. Viděl na starším kouzelníkovi, jak zadržuje dech a potěšilo ho to.

"Co přesně musíme udělat, aby Narcissa dostala, co chce?" zeptal se. Snažil se o velmi smířlivý tón, teď se nesměli znovu pohádat.

"Obávám se, že jsem ten výraz dnes už jednou použil," přivřel Snape oči. Harry pohladil muže jednou dlaní po prsou a druhou zabloudil do jeho dlouhých vlasů.

"Vím, co jsi řekl. Nechápu ale, čeho se obáváš," vyzvídal. Severus zavrtěl hlavou.

"Pochopíš, pokud se na mě budeš ještě chvíli takhle vrtět a já se pak přestanu kontrolovat," vydechl upjatě. Harry stáhl dlaň z jeho vlasů a druhou se víc zapřel o Snapeův hrudník.

"Nejsem malé dítě, Severusi. Vím, co obnáší pohlavní styk mezi dvěma muži. Neptal jsem se proto, že bych se bál. Chtěl jsem vědět, jestli k tomu konečně dojde," přiznal. S nepatrným úsměvem se znovu sklonil k mužovým rtům a políbil je. Aniž by otevřel oči, oddálil ústa, nebo jen pomyslel na hůlku, seslal na sebe čistící a následně lubrikační kouzlo. Naučil se obojí od toho kluka v klubu, aniž by si to s ním nakonec rozdal. Tehdy po tom rozpačitém kouření prostě utekl, ale důležitější asi bylo, že dnes na to ani nepomyslel.

Druhý muž netušil, co se děje za Harryho zády, zatímco byl náruživě líbán. Ledová maska sklouzávala z jeho obličeje s každým dalším dravým polibkem. Protože už neměla na čem držet. V okamžiku, kdy Harry zaznamenal první skutečné Severusovo zasténání, pevně stiskl jeho penis a pohnul zadkem proti němu. Maska staršího muže definitivně spadla, nebo alespoň pro tuto chvíli. Jeho tvář zbledla, napůl otevřená ústa dávala průchod vzduchu, který klouzal dovnitř a zase ven nelidskou rychlostí. Pohled prozrazoval minimálně dva protichůdné pocity. Jeden svědčící o dokonalosti a druhý o ublíženosti. Harry dokázal pochopit ten první; sice to bolelo, ale věděl, že si zvykne a neměnil by s ničím jiným, co by se tvářilo sebedokonaleji. Proto si nedokázal vysvětlit, proč se Snape tváří zároveň jako odkopnuté štěně. Za prvé u něj tenhle výraz viděl poprvé a vůbec se k němu nehodil a za druhé…

"Severusi," Harry odmítl kazit tenhle okamžik nadměrným přemýšlením. S výdechem Snapeova jména se prohnul v zádech a oběma rukama se zapřel o mužova kolena. Tvrdé kopí se zabořilo do jeho těla až na doraz. "Oh, Bože!" vyjekl a zakousl se do spodního rtu. K jeho překvapení byl chycen za boky a shozen vedle Severuse. Náhlá absence intimního kontaktu ho vyvedla z míry.

"Co to…"

"Čím víc to uspěcháš, tím míň se k Malfoyovým dostane, chápeš to?!" obořil se na něj Snape. Harry absolutně netušil, o čem to mluví. Severus se nad ním skláněl a mračil se tak hrozivě, jako kdyby vzkřísil další tři Smrtijedy a chtěl ho za to zabít. No, za to by asi sebe zabil i sám. Proč se ale muž zlobil? Co udělal špatně?

Snape mu téměř nešetrně přejel prsty po penisu. Když vrazil Harrymu do zadku ukazováček a prsteníček naráz, mladík vyhekl a vytřeštil oči.

"Tohle necháš od příště na mně, rozumíme si? Víš, co je to příprava, idiote?"

"Příprava? Příště?" Ono bude nějaké příště?

Když se Harry vzpamatoval z útoku neuvěřitelných slov, která se určitě netýkala jeho, jeho kotníky se nacházely někde v úrovni Snapeových ramen. Lektvarista se zavrčením a neurvalostí přirazil do jeho těla, až Harry poskočil o dobrých deset čísel k čelu postele. Merline, ten chlap byl vážně naštvaný. A snad jen proto, že Harry přeskočil tu nezáživnou část s přípravou. Ale co když Severusovi nezáživná nepřipadala?

"Severusi," zakňučel Harry. Muž se zastavil o jeho zadek, až to mlasklo. O vteřinu později byl Harry podebrán kolem pasu a doslova vyhozen do mužova klína. Smaragdový pohled zůstal přišpendlený na lektvaristově slastí zkřivené tváři, neschopen uvěřit tomu, že se tohle všechno skutečně děje. Severus je ve mně, sakra. Ten chlap mě doopravdy šoustá a je vytočený, že jsem mu nedal vylízat svůj zadek. To kvůli té narcistické krávě?

Sevření paží okolo jeho pasu zesílilo. Nebyl ani pořádně uvelebený na Snapeových stehnech, když s ním muž začal pohybovat. Navíc si uvědomil, že prvotní pálení tam dole už není tak nesnesitelné. Věděl, že je to obrovský risk, i přesto to udělal. Objal muže kolem ramen a zabořil mu obličej do krku. Pro Harryho to bylo něco naprosto důvěrného a láskyplného, moci se schoulit v náruči druhé osoby, kterou navíc miloval, ale co pro Snapea? Očekával, kdy bude odstrčen, ale místo toho mu Severus dýchl do ucha a zašeptal. "Přestaň s tím už, Harry. Ukaž mi, jak se cítíš." A Harry pochopil. Snape neovládal umění nitrozpytu nadarmo. Musel vidět každou jeho myšlenku, každou obavu, která se o něj pokoušela, prostě všechno. Od začátku věděl, jak moc svázaný Harry je. Možná měl tušení i o té chabé přípravě a schválně neřekl nic, aby pak mohl Harrymu vyčinit. Protože co ze všeho nejraději Severus dělal? Dával mladšímu muži najevo, jaký je idiot.

Harry měl na mysli ještě spoustu takových poznatků a myšlenek, ale najednou, jako kdyby je někdo odčaroval. Odtáhl se a znovu pohlédl Severusovi do očí. Velice dlouhý a velice hluboký polibek na sebe nenechal čekat.

Muži se udýchaní svalili do peřin, aniž by jejich těla ztratila potřebný kontakt. Severus schoval Harryho pod sebou, nepřestávajíc pohybovat boky. Jak předtím jeho penis Harryho bod nejvyšší možné slasti, jakou lze u muže vyvolat pouze laskal, nyní do něj neúprosně narážel, až mladíkovi vytryskly slzy.

Harry se zmítal někde mezi vědomím a ztrátou svéprávnosti. O přítomnosti prostaty v mužském těle samozřejmě věděl, sám ji jednou nahmatal prstem, ale snažit se tuto zkušenost srovnat s pořádně tvrdým Snapeovým údem, který si razil cestu vpřed jako stádo kentaurů, bylo nanejvýš absurdní. Chtěl s tímhle nádherným pocitem umřít. Chtěl jej namalovat; chtěl, aby podle něj složili píseň, která ho pokaždé navodí. Chtěl Severuse uzamknout v sobě a ztratit klíč.

A pak se ten pocit ještě znásobil. Změnil se v něco, co Harry toužil uchopit, naplnit a vyždímat z toho veškerou vláhu a krev.

"Severusi, já… už… už nemůžu," vzdychal jako smyslů zbavený. Ruka se zbrkle ohnala po vlastním mužství a stiskla. Jeho tělo se otřásalo silou úderů, jak do něj druhý muž přirážel. Bylo to tak blízko, blizoučko, téměř se toho mohl dotknout. Je to tady, Harry, teď, křičel na něj vnitřní hlásek. Mladík sebou škubl a poté jeho tělo ztuhlo v křeči nevídané rozkoše. Horké sperma, stříkající na jeho trup, bylo zamlženou myslí vnímáno spíše vzdáleně. Úd v jeho prstech tepal a snažil se vyronit i tu poslední kapičku.

Když Harry přišel k sobě, tiché sténání nad ním neomylně naznačovalo, že ho Severus následuje. O několik vteřin později už oba muži leželi vedle sebe, čekajíc na úplné zklidnění dechu a srdcí. Než Harry promluvil, uplynulo tak jedno století.

"Nechci, abys mi lezl do hlavy," upozornil Snapea. Bohužel to nebylo řečeno tak přísně, jak si původně přál.

"Máš v ní hlouposti. Pouto přenáší všechny emoce, i ty negativní," odvětil Severus nepřítomným hlasem. Harry na něj natočil tvář a nekonečně dlouho si prohlížel jeho typický profil s velkým nosem. Druhý muž pozornost vycítil, takže se otočil také.

"Znám ho?" zeptal se až nezvykle opatrně.

"Koho?" nechápal Harry. Snape se opět zahleděl na baldachýn nad postelí.

"Muže, kterému jsi dal málem své panictví," vysvětlil o poznání chladněji. Harrymu se vybavila tvář mladíka z klubu. Čím víc nad tím přemýšlel, tím spíš by na tuto nedodělanou zkušenost zapomněl. Už proto se mu nelíbilo, že se mu Severus naboural do hlavy. Nechtěl, aby věděl, že byl před ním úplně nezkušený.

"Náhodná známost," uzavřel Harry svou stranu. Nicméně ta Snapeova pro něj byla stále velkou záhadou.

"Znám některého z tvých bývalých milenců?" otázal se. Bohužel nemohl skrýt jisté obavy v hlase. Pochopitelně už Snape s někým spal, Harry se ale modlil, aby nikoho z těch lidí neznal.

"Ne," dolehla k němu uspokojující odpověď. Tedy prozatím.

Harry se trochu lekl, když vedle sebe ucítil pohyb. Druhý muž se k němu překulil na bok a objal ho kolem pasu. Zmateně sledoval dlouhou paži, jež si ho téměř romantickým způsobem přitáhla blíž. Pak teprve se podíval do těch onyxových hlubin.

"Konec výslechu," zašeptal Severus.

Harry se neubránil úsměvu. Možná že to bude aspoň na chvíli zase v pořádku, napadlo ho naivně. A s tím se zavrtal do hřejivé náruče svého bývalého profesora lektvarů.