The Best I Can Offer is For You To Watch

Pár: AL/SK
Přístupnost:18+
Autor: Isla Sands
Překlad: Viv

Anotece: Adam a Sauli potkali jednoho z Adamových ex-milenců. Když Sauli odešel, Adam a jeho ex skončili sami ve studiu. Podlehne Adam nostalgii?

*

"Hey sexy." Adam hledal majitele toho povědomého hlasu. Posunul si sluneční brýle na špičku nosu. Usmál se a zamžoural do ostrého slunka.

"Brade!" Vyskočil, aby se mohli obejmout.

"Posaď se, přidej se k nám. Jsme tu na kafi, než půjdeme navštívit Riffiho. Měl bys ho vidět! Zbožňuje Sauliho víc než mě! Zrovna jsme byli u táty. Viděl tě, když byl na obědě."

"Jak se mají? Lee a Scarlett? Už jsem je neviděl měsíce. Předpokládám, že mimčo už dávno není mimčo. Mimochodem, vypadáš skvěle. Ten románek ti prospívá."

Adam zavrtěl hlavou. "Tohle je víc než románek, Brade. Jo, mimochodem slyšel jsem, že Team Husbands má skvělé recenze! Jsem na tebe pyšný. Ještě jsme to neviděli, máme toho pořád tolik na práci, ale chystáme se." Podíval se přes restauraci. Dokonce i přes sluneční brýle mohl Brad vidět tu jemnost v jeho očích. Následoval ten pohled, aby zjistil, kdo je příjemce takových citů. Nikdy se se Saulim osobně nesetkal, ne tak zblízka. Určitě bodoval těmi ostře řezanými, blonďatými, skandinávskými rysy. A jeho oči. Bože, ty oči. Byly tak jasně, třpytivě modré, že vypadaly jako drahokamy.

Brad se napůl zvedl, aby si potřásli rukou. Vyměnili si pozdravy a prohodili pár slov. Brad si všiml, jak uvolněně se chovají jeden k druhému. Skutečný pár. Sauli se zdál majetnický nebo možná jednoduše zamilovaný. Jestli ano, tak je Adam určitě v sedmém nebi. Jeho hlavními požadavky ve vztahu byly živočišnost - ve smyslu neustálých projevů lásky - a nezpochybnitelné očekávání, že budeš vždycky držet slovo. Svoje, ne jeho. Brad se usmál při té vzpomínce. No, zdálo se, že tenhle malý finský přítel byl přijatelně okouzlující. Naivní. Nenáročný po rozumové stránce. Rozkošná šukna. Milý.

"Musím jít, omlouvám se." Sauli se usmál přes stůl na Brada. "Rád jsem tě poznal, Adamova starého přítele." Adam si odfrkl. Sauliho oči zajiskřily. Brada zajímalo, jestli to byl nějaký jejich soukromý vtípek. Pokrčil rameny a usmál se. Chtěl podotknout - trochu dětinsky - že on je ve skutečnosti mladší než Adam, a že Adam nebyl ten, kdo ukončil jejich vztah, - to on. Ale to už Sauli políbil Adama na rozloučenou.

Když odešel, bylo chvíli trapně ticho.

"Jsi v pohodě?" zeptal se Adam.

"Mám se skvěle. Jsem strašně zaneprázdněný. Ale znáš mě, bez závislosti bych umřel nudou." Brad si nalil vodu do sklenice. "Takže tohle je vážné? Vypadá to tak."

"Vezmu si ho, Brade. Konečně se to stalo."

"A lehce z toho šílíš."

"Cože?"

"Nic, jen cituju Queen."

Adam náhle vstal. "Hele, musím ještě něco vyzvednout ve studiu - je to za rohem. Pojď se mnou. Ještě pokecáme."

Jak šli, zapadli do starého způsobu hovoru, smáli se a mluvili jako vždycky. Brad se přistihl, jak na Adama pokukuje. Na jeho perfektní nos, obočí, kštici, jeho smyslná, pohyblivá ústa a dvojitou bradu. Stal se z něj muž. Možná ne tak pěkný, ale tak nějak víc sexy, širší v ramenou a vyšší, jestli to bylo vůbec možné. A rozhodně víc sebejistý. Konečně dorostl sám sebe, svůj talent a svou přirozeně smyslnou povahu. V jeho chůzi a mluvě bylo něco tak bezstarostného, ačkoli něco uvnitř něho bylo pozorné a ostražité. Typický Vodnář, pomyslel si Brad, příjemně nezaujatě.

Vešli do budovy a vyšli do patra. Skrz několik dveří a kanceláří se dostali do malého studia, plného různé nahrávací techniky. Adam hledal to, pro co sem přišel. Našel to - pásku - a pak začal básnit o nové písni, kterou právě slyšel. Zahrál ji, seděl na kraji lavice a nohou a rukou poklepával do rytmu.

"Líbí se mi," řekl Brad. Rozplývali se nad písničkou a další hudbou, kterou měli rádi. Pak už byl čas jít. Když byli u dveří, Adam začal hledat po kapsách své bundy klíče. Dveře byli na zámek z obou stran, vysvětlil. Bylo stejně těžké dostat se dovnitř jako ven. Nemohl ty klíče najít. "Nerad to říkám," řekl Brad, "ale nemůžu odolat. Tohle je prostě typický." Adam se rozesmál a poprvé, podle Brada, se na něj teď podíval. Nastalo mezi nimi ticho.

Brad se pohnul směrem k němu, až se téměř dotýkali. Usmál se. "Myslíš někdy na nás?" zeptal se. "Ne romanticky," rychle dodal. "Jen že kdysi jsme byli my. A hodně z toho bylo dobré."

"Ne, nikdy," řekl Adam.

"Nikdy?" Brad položil dlaň na Adamův hrudník. Adam ji neodstrčil.

"Něco mi říká, že to tak není." Brad povytáhl obočí.

Adam se najednou pohnul proti němu a váhou svého těla ho otočil tak, že byl teď zády ke dveřím. Celý se na něj natlačil. "Myslíš tohle," hlas měl drsný, útočný.

Brad cítil jak se podvoluje té agresi. Bože, jak mu chyběl. Nikdy takovouhle sílu nepoznal u žádného jiného muže.

Adam uchopil Bradovu čelist. Pomalu odtáhl dolní polovinu svého těla od Brada.

"Jediný, co ti můžu nabídnou, je koukat se, jak si ho vyhoním. A celou dobu, co to budu dělat, budu myslet na něj. To je to, co chceš? Dívej se."

Adam náhle pustil Bradův obličej a rychle si rozepnul pásek a zip. Vytáhl ven svůj penis. Brad si nemohl pomoct a díval se. A nemohl si dívat jinam, ani když se začal Adam uspokojovat. Tady byl, připadal mu tak neuvěřitelně krásný, víc než dřív. Měl úd, který dával opravdový význam slovu erekce. Nikdy napůl žerdi. Nikdy nevlál ve vzduchu. Nikdy v pravém úhlu nebo, jako jeho, stáčející se nahoru. A jeho žalud. Růžovo-fialový jako baňatý vrchol obří tyčinky exotického květu. Když na to přišlo, exotická a vzácná květina, tak by se dal tenhle muž označit. Díval se, fascinován, dokud Adam nevystříkl. Vzhlédl. Adam měl zavřené oči.

"Myslel jsi na něj celou tu dobu?" zeptal se nevýrazně.

Adam, stále se držíc, přešel místnost, aby si vzal nějaké papírové kapesníčky. Důkladně se očistil.

"Celou dobu," řekl. Podíval se na Brada a zapnul si kalhoty. "Nikdy není daleko z mých myšlenek. Je pořád v mém srdci. A když se milujeme, říkám si, kdybych teď zemřel, zemřel bych úplně a naprosto spokojený."

Brad se posmutněle usmál. "Máš štěstí."

Adam došel k němu, a stoupl si vedle. Našel klíče a odemkl dveře. Jak procházel dveřmi, zakřenil se na Brada. "Štěstí s tím nemá co dělat. To moje vaření. Ty, ze všech lidí, bys to měl vědět nejlíp."

Brad, navzdory té zvláštní bolesti ve své hrudi, se musel smát.

"Tak to musí mít tuhý kořínek," poznamenal.

"To určitě," souhlasil Adam. Přehodil ruku Bradovi přes ramena, když procházeli chodbou.

"Líbí se mi, že se ti pořád líbí můj penis," řekl.

"No, byl velkou součástí mého života." Brad pohlédl Adamovi do obličeje, ale ten už nevnímal. Mluvil nesrozumitelně do telefonu. Finsky, podle toho, jak to znělo. Připadal si zvláštně smutný, když Adam sundal ruku z jeho ramen a vyšli ven ze stínu do slunečného odpoledne.