Relaxace

Pár: AL/JS

Přístupnost: 18+

Anotace: Adam pořídil do koupelny nový doplněk...

* * *

"No tak Adame... kam mě to vlečeš?" Jack byl nucen v hale postavit svůj kufr vedle sochy sádrového anděla, zatímco ho Adam ustavičně tahal za ruku.

"Do koupelny!"

"Zlato, vím že mám za sebou náročnou cestu a asi ti zrovna moc nevoním, ale tohle je od tebe netaktní!" zadržoval Jack smích. Adam se naproti tomu smíchu neubránil. Vyprskl a přitáhl si Jacka k sobě. Pevně ho objal a při tom nasál do nosu jeho vůni.

"Voníš nádherně, pořád!" cítil z něj dálku, letadlo, taxík, jeho parfém, prostě všechno. Byla to moc nebezpečná kombinace. Bolestně mu připoměla celý ten týden, kdy se neviděli, protože musel Jack odjet služebně do Německa.

"Mám pro tebe překvapení!" prozradil mu Adam šeptem a pak ho znovu chytil za ruku a vyrazil přes halu ke koupelně. Nemohl si vybrat lepší čas pro tenhle dárek. Jackova nepřítomnost byla skvělou příležitostí, aby všechno stihl zařídit.

Jen co Jacka natlačil do koupelny, rychle ho oběhl, aby viděl první reakci.

"Takhle toho moc neuvidím!" zamračil se blonďáček, hledíc do Adamovy zvědavé tváře.

"Jo, promiň.." starší z mužů ustoupil stranou a tím poskytl Jackovi konečně kompletní výhled na jejich novou koupelnu. Tedy, svým způsobem bylo všechno při starém, jen některé doplňky byly nové, a taky jinak barevné, aby dobře ladily s tím, co stálo uprostřed.

"To je vana!" zkonstatoval Jack překvapeně a udělal krok víc do místnosti, laděné do tmavě fialové, bílé a černé barvy.

"Ano zlato, to je vana... chápu, že můžeš být po cestě trochu zmatený..."

"Tys nám pořídil vanu? Na co?" nenechal ho domluvit Jack. Zase udělal krok blíž. Nějak se mu tomu pořád nechtělo věřit. Ale opravdu. Stála tam. Přímo uprostřed jejich skvostné, vypiplané koupelny. Bílá starodávná vana na chromovaných nožičkách ve tvaru lvích tlapek. Ne že by neměl vany rád, ještě když bydlel sám, měl ji, ale Adamův sprchový kout byl tak velký, že už tak v něm vždycky strávil víc času, než se hodilo.

Vana? To aby se do jejich koupelny rovnou nastěhoval, protože teď už ho odsud nikdo nedostane.

"Ty nemáš radost? Nelíbí se ti? Ten tvar, nebo barva? Ještě měli černou, ale přišla mi jako rakev! Sice jsem na tyhle věci ulítlej, ale černá vana..." Adam se zarazil, protože se k němu Jack otočil s tak trochu vyčítavým pohledem.

"Miláčku?" skoro se zakoktal. Nebyl schopný z Jackovy tváře cokoliv vyčíst. Jestli je nadšený, nebo naštvaný, prostě žádný náznak jakýchkoliv emocí.

"Běž pryč!" promluvil Jack asi po minutě dusného ticha.

"Zlato?"

"No běž běž... hoď mi věci do ložnice... prosím!" Jack došel k Adamovi a začal ho strkat ke dveřím. Adam se k tomu samozřejmě neměl. "Ty si naštvanej?" bránil se, dokonce se chytil rámu dveří, jen aby ho Jack nevystrčil až do haly a nezabouchl mu dveře před nosem. Přesně tak se totiž tvářil, že to chce udělat.

"Adame!" zvýšil Jack nepatrně hlas. "Prostě teď vypadni a vrať se za deset minut s lahví šampaňského!" podařilo se mu svým rozkazem Adama natolik odzbrojit, že se pustil futer a pak ho Jack celkem snadno vystrčil na chodbu a zavřel mu dveře před nosem. Přesně jak to měl v plánu....

*

"Tohle ti trochu nevyšlo baby!" zadíval se Jack na Adama spodním pohledem. Trochu se mu podařilo sjet po namydlené vnitřní straně vany dolů, takže se zapřel chodidly o dno a posunul se zase výš. Obě ruce měl ledabyle přehozené přes oblé okraje a v jedné svíral skleničku na vysoké noze naplněnou do poloviny bublajícím šampaňským a několika jahodami. Příjemně teplá voda plná voňavé pěny mu sahala až po prsa.

Adam seděl naproti, trochu nahrbený a prohlížel si Jacka zkoumavým pohledem. Pak jeho oči ujely k malému skleněnému stolku, který skoro nebyl vidět, protože ho zakrývalo bezpočet zapálených svíček všech možných tvarů a barev. Světlo, které z nich vycházelo bohatě stačilo na to, aby propůjčilo Jackově tváři tajemný nádech.

"Když už jsi mi chtěl přichystat tohle překvapení, mělo to být takhle..." pohladil Jack rukou jakoby vzduch kolem sebe, ale Adam přesně pochopil co tím myslí.

"Nejsem romantik, ani trochu, do rozkvetlý zahrady se mnou, aspoň na rok!" posteskl si Adam na oko a Jack se pousmál.

"Do zahrady? Do Verony s tebou, pod balkon!" přel se s ním mladík.

"Jo? A co pak budu s Julií dělat, až jí ukecám?"

"Jak s Julií, já si tam stoupnu a hezky mi odříkáš celej ten text..." uchechtl se Jack. Zkusil si to totiž představit a nejvíc k smíchu mu přišlo, jak by se asi pan Shakespeare tvářil, kdyby Adam z jeho dojemné scény udělal komedii.

"No tak, můžeš začít!" pobídl Adama se škodolibým úsměvem a upil ze skleničky. "Avšak tiše..." pokynul rukou při recitování známého Romeova verše, Adamovo rychlé zavrtění hlavou ho ovšem v dalším povídání zastavilo. S mírným úlekem sledoval, jak Adam rychle odložil svou sklenku na zem a pak se k němu nahnul, ruce si opřel o okraje vany, jejich nohy se pod vodou jemně dotkly. Jeho tvář neuvěřitelně zvážněla.

"Avšak tiše... kdo to sedí přede mnou... v těch očích modř všech moří je a jejich nositel mé slunce..."

odrecitoval Adam lehce poníženým hlasem, o kterém věděl, že na Jacka zaručeně funguje. Taky se při posledních slovech blonďáček viditelně nadechl. Pěna, kterou měl obalenou kolem těla se vzedmula nad jeho hrudí a několik bublinek ve vzniklém tichu prasklo.

"To už je..." Jack polknul "... lepší..." dořekl rozklepaným hlasem. Jeho předchozí rýpací nálada byla definitivně pryč, taky nevěřil, že by mu vydržela dlouho, když seděl s Adamem v jejich nové vaně. Teplá voda, Adamova přítomnost, vůně svíček a jejich záře měla navodit úplně jinou atmosféru.

"Chtěl jsem počkat až se z mého dárku vzpamatuješ... tentokrát jsi byl rychlejší romantik.." naklonil se k němu Adam zase o pár centimentrů blíž.

"Všechno jsi to právě srazil na nižší úroveň!" pochválil ho Jack a natáhl k němu ruce. Adam se schoulil do blonďákovy drobné náruče a nechal se chvíli jen objímat a hladit po ramenou, pak k Jackovi zvedl zvědavý obličej.

"Zlobíš se ještě?" zeptal se opatrně.

"Já se nezlobil, jen... víš jak miluju vodu a jak dlouho tu vždycky jsem a tahle vana je moc krásná na to, abych kolem ní jenom chodil a nevšímal si jí!"

"Od toho tu přece není!" protestoval Adam. Natáhl se k Jackově čelisti a vtiskl na ní jemný polibek.

"Pořád budu jenom relaxovat, připrav se na to!" podíval se na něj blonďák varovně.

"Doufal jsem, že budu moct s tebou..." pousmál se Adam svádivě a stiskl pod vodou pevně Jackovy boky.

"A můžeš mi předvést, jak by to asi mělo probíhat?" zhruba na taková slova Adam čekal. Stačilo mu, aby měla stejný význam...

Vymanil se z Jackova objetí a jemně ho přetočil na boční stěnu vany. Blonďák si podložil hlavu skrčeným loktem a zavřel oči. Za okamžik ucítil na svém rameni horký dech, který se v zápětí změnil na horký dotek Adamových rtů. Drobné polibky pokryly celou jeho paži, až po konečky prstů, kterými se přidržoval okraje, aby se nepřekulil zpátky. Když se Adamova dlaň ocitla pod vodou na jeho bříšku, stiskl okolním vzduchem prochladlý bílý kov víc. "Hmm.." zavrněl spokojeně, koutky rtů se zvedly do nepatrného úsměvu.

Ucítil za sebou o něco větší pohyb, ale neotočil se, ani neotevřel oči, jen čekal a užíval si neúmyslných doteků jejich těl díky stísněnému prostoru.

Adam se natáhl na zem pro Jackovu sklenku se šampaňským, kterou před tím odložil a pak ji pomaličku otočil nad milencovým ramenem, aby z ní vyteklo jen pár kapek. Když potřísnily blonďákovu kůži, přisál se k ní rty. Jazykem slízal všechnu trpcesladkou chuť a udělal to znovu, Jack se zachvěl, protože mu po celém těle naskákala husí kůže.

"Co jahůdka?" zažvatlal, jako kdyby mluvil ze spaní.

"Chtěl bys?" pousmál se Adam a rychle dopil zbytek šampaňského. Poslední jahodu si vysypal do dlaně a čekal, až se na něj Jack otočí. Pak si ji vložil mezi rty.

Doufal, že se po ní Jack natáhne a taky že ano. Vystartoval po jeho rtech jak hladový pes. Adam se překulil na druhou stranu vany a vítězně se pousmál, skoro mu jahoda vypadla z pusy. Ve vteřině ležel Jack na něm a natahoval se po ovoci.

"To je moje jahoda, vem si svojí!" dorážel na něj napůl se smíchem, napůl nazlobeně. Adam nemohl mluvit, jinak by si určitě stanovil nějakou podmínku. Nakonec jejich malou bitvu vzdal a nechal se Jackem přitáhnout. Odměna za jeho pokoru ovšem nebyla ani trochu špatná. Jack si nejprve tu malou sladkou kuličku vzal, aniž by se dotkly jejich rty, pak do ní několikrát kousl a než Adama konečně naplno políbil, zadíval se mu zamilovaně do očí.

Jejich jahodový polibek trval neskutečně dlouho. Přetahovali se o malé šťavňaté kousíčky, oba si chtěli pro sebe ukrást aspoň jeden, byť by to měl být ten poslední, Jackovo tělo se pod vodou pevně tisklo k Adamovu a jeho ruce neklidně bloudily po jeho bocích a žebrech. Cítil narůstající vzrušení, jak u sebe, tak u svého milence.

Maličko sklouzl po Adamovi dozadu a políbil ho na střed hrudi, kde se usadilo několik mýdlových bublinek. Dlaněmi se ho přidržoval na bocích prsou, palci mu jemně třel bradavky a rty tahal něžně za drobné chloupky. Útrpně slastné povzdechy z hůry ho přiváděly k šílenství. Celý týden neslyšel Adama takhle vzdychat, chybělo mu to.

Opět se sesunul kousek níž a ponořil obličej pod vodu. Adamův vzrušený penis ho polechlal na prsou, když ho začal líbat na břiše. Připadal si hrozně nedočkavý, jako kdyby neměl sex dva měsíce. Pořád si musel připomínat, že tohle je ta relaxace, kterou měl Adam na mysli. Jen nic neuspěchat.

Zase se posunul níž, tentokrát ho do brady zašimraly chloupky Adamova ohanbí.

Dlaněmi hladil svého milence po napnutých stehnech, pak jednu zvedl a s tou největší něžností a láskou, kterou k Adamovi cítil sevřel jeho penis v prstech.

Sklonil se znovu pod vodu a políbil jej na špičce, druhá ruka se přesunula k varlatům a promnula je v prstech jak dva vzácné diamanty, kterých se nesmí nikdo dotknout.

Adamovo tělo se nepatrně prohnulo v pase, boky vystřelily proti Jackově tváři. I jemu týden odloučení poskytl dostatek času pro nabrání dostatečných sexuálních sil, které ovšem v závěru působily jako hladová nedočkavost. Zadíval se dolů, zrovna když Jack vynořil hlavu a usmál se na něj. Tak sladce, až se z toho Adamovi postavily všechny chlupy na těle. Uhladil mu mokré vlasy a na okamžik zajal jeho tváře v dlaních.

"Chyběl jsi mu..." polaskal ho palcem po rtech a očima na setinu vteřiny ujel k hladině pod Jackovou bradou, aby snáze pochopil, i když to nebylo potřeba. Jack přesně věděl, co tím Adam myslí.

"Jen jemu?" zeptal se blonďáček trochu dotčeně.

"Jemu taky!" stáhl Adam jednu ruku z jeho líce a pohladil se po středu hrudi. Jackova tvář na okamžik zjihla a začervenala se. Adamovo srdce byl rozhodně ten nejcennější sval, který kdy mohl mít ve své moci a velice dobře si to uvědomoval, aniž by ho jedinkrát napadlo toho zneužít.

Rychle se natáhl blíž k Adamovi, políbil ho a pak věnoval krátkou pusu i jeho hrudníku, než se vrátil zpátky k tomu, kde předtím skončil.

"Jsem doma, lásky moje!" zakřenil se a jeho hlava opět zmizela pod vodou.

Adam se chtěl usmát, bylo to tak milé, jenže nestihl ani zvednout koutky. Hlava mu padla dozadu, když vzal Jack jeho penis do svých úst a téměř celý ho napoprvé vsál. Milencovy rty ho svíraly pevněji, než kdy jindy, aby se nenapil. I pohyby hlavy byly rychlejší, snad aby toho Jack na jedno nadechnutí stihl co nejvíc.

Vynořil se s mohutným nádechem, voda mu z vlasů stékala po obličeji a ramenou, ze kterých mu ji Adam stíral roztřesenými prsty.

"Tohle je velká vana a taky pěkně hluboká!" zkonstatoval Jack udýchaně, než se vrátil zase pod vodu.

Mazlil se s Adamem tímhle způsobem ještě chvíli, dokud ho naplno neovládlo vlastní vzrušení. Slovo relaxace se ztrácelo z jeho mysli asi podobně rychle jako voda, která se pokaždé jako vodopád přelila přes okraje vany, když se potřeboval nadechnout. Rozhodně už jí nebylo tolik, jako když si do svého nového koupelnového doplňku poprvé vlezli.

"Ani tohle jsem nedomyslel!" podíval se Adam na tu vodní spoušť kolem nich. Hlas mu přeskakoval silou vzrušení. Kdyby to šlo, zeptal by se ještě, kdo to bude uklízet.

"A bude to ještě horší!" pousmál se Jack tajemně. Lehl si zpátky na Adama a začal ho divoce líbat. Jeho ruce byl neklidnější a doteky pevnější. Vlastním ztopořeným penisem se otíral o ten Adamův a vzdychal mu do úst společně s ostrými nájezdy hladového jazyka.

Když se udýchaný zvedl na rukách a zadíval se svému milenci upřeně do očí, muž pod ním zpozorněl.

"Otoč se miláčku, na bříško!" zamrkal na něj svými dlouhými řasami. Adam si skousl ret a pak ho společně s horním našpulil.

"Co za to?" zvedl obočí.

"Namasíruju ti záda!" navrhl mu Jack. Myšlenky obou se v ten moment ustálily do jediné.

Zamilovaně si hleděli do očí, tak dlouho, jak jen to bylo možné, než se Adam pousmál a přetočil se pod Jackem na břicho. Lokty se zapřel o okraj vany a položil si tvář do jejího čela.

"Protože jsi byl dlouho pryč a protože je mi jedno, jak se budeme milovat.." vydechl do bílé stěny před sebou. Bylo mu to jedno, i když znatelně cítil napětí. Naštěstí nemělo vliv na jeho vzrušení, spíš naopak.

Jack se položil hrudí na Adamova záda a políbil ho na šíji.

"miluju tě!" zavrněl tiše, až z toho Adamovi přejel po zádech mráz. Zřetelně cítil na svém zadku tlak Jackova penisu, což vzrůstající napětí v jeho těle ještě posilovalo. Ale vlastně se na to, co mělo přijít začal těšit. Jakýkoliv kontakt s Jackem byl pro něj rájem na zemi a tenhle ještě nezkoušeli. Tak moc ho miloval a chtěl mu dopřát co nejvíc potěšení. A pokud to mělo znamenat vyměnit si na chvíli úlohy při sexu, byl víc než ochotný to podstoupit.

Nechal se masírovat, vnímal na svých unavených zádových svalech Jackovy jemné prsty. Spíš ho hladil, snad aby ho ukonejšil.

Zahrnul každičký centimetr jeho kůže hladivým polibkem, ruce se pomaličku vydaly po těle níž, prsty kopírovaly každý záhyb a sval. Zastavily se na Adamově kříži a v tu chvíli se Jack zvedl na kolena, aby měl k té důležité části těla pod sebou lepší přístup.

Znovu se přisál Adamovi ke krku, zatímco prsty jakoby bez cíle bloudily po napnuté kůži zadečku. Záměrně se vyhýbaly tomu místu, chtěly, aby po nich zatoužilo ještě víc, ne z pocitu nutnosti, ale z pocitu chtíče.

"Ach Jackie, netrap mě!" zaskučel Adam, jeho prsty se křečovitě chytily okraje vany.

Jack se natáhl k jeho rtům s uklidňujícím polibkem a v ten moment do milencova těla vsunul první prst.

Adamovo tělo se našponovalo, svaly kolem Jackova ukazováčku se stáhly úzkostí a tím jej do sebe přijal ještě hlouběji. Vydechl a pokusil se uvolnit.

"Lásko.." zašeptal mu Jack do ucha, znělo to jako otázka a milostné oslovení v jednom.

"Pojď miláčku, neboj se!" pobídl ho Adam roztřeseným hlasem. Tak moc už to chtěl mít za sebou a zároveň nedokázal toužit po ničem jiném, než aby ho Jack pomiloval stejně, jako on jeho. Nesnášel tyhle dilematické pocity.

Jack opatrně pohnul prstem, sledujíc každou Adamovu reakci. Naštěstí byly vstřícné a pobízely ho, aby pokračoval.

Pečlivě Adama připravoval, proto, aby se nebál tenhle obrácený způsob praktikovat i někdy příště. Ne že by po tom Jack nějak výrazně prahnul, ale nebylo špatné mít Adamovo tělo ve své moci, naplňovalo ho to sebevědomím a pýchou.

Opatrně přidal další prst. Pohyboval jimi vláčně, jen nepatrně je roztahoval od sebe, zaposlouchal se do Adamova tichého sténání, které tlumila vnitřní stěna vany.

Na okamžik se ponořil pod hladinu, aby na připravené místečko vtiskl krátký polibek. Hned na to se znovu položil na Adamova záda, jednou rukou ho objal kolem prsou a druhou sevřel v jeho klíně neukojený penis.

Ještě několikrát se svezl tím svým po prohlubni mezi milencovými půlkami, než jej nasměroval do samotného středu. Už když cítil tlak, který bylo nutné překonat, rozbušilo se mu srdce dvakrát rychleji. I Adamovo tělo bylo neklidné, třáslo se a přitom úzkostlivě čekalo.

Jack zatnul svaly a pomalu zasunul, dech muže pod ním se rapidně zrychlil, přesto nevydal ani hlásku. Udělal to tedy znovu, tentokrát ale zajel hlouběji...

Adam zasténal a pevně zavřel oči. Bylo to... tak bolestivé a tak dokonalé, že se málem rozbrečel.

"Jsi v pořádku lásko?" zeptal se Jack neklidným hlasem. Sám se cítil neuvěřitelně. Nedokázal popsat ten pocit, když mohl být součástí Adamova těla tímhle způsobem.

"Jsem.." přikývl Adam krátce. Napadlo ho, jestli se Jack při milování s ním cítí stejně, jako teď on. Doufal že ano.

Jack se zvedl na rukách a položil se na Adama pánví co nejvíce. Musel zaklonit hlavu, tak moc silné to bylo. Vrátil se jednou rukou k milencově penisu a začal ho pomalu třít. Ve stejném tempu se pokusil zachovat i své přirazy, nejprve vláčně a nenásilně, aby si Adam co nejlépe zvykl.

Chtěl k němu být stejně ohleduplný, jako on. Bohužel způsob, jakým mu Adam dovolil se s ním milovat ho dráždil víc, než byl schopný snést. Přistihl se, že musí rychlost svých pohybů krotit...

Voda kolem nich byla rozbouřená, cákala z vany ven, na podlahu, několik kapek i dolétlo na pár svíček, které byly nucené pod nadvládou vlhka zhasnout. Dřív než si stačil uvědomit, že mu zbývá už jen pár krátkých chvil než dosáhne orgasmu, se pod ním Adamovo tělo napnulo a stejně tak jeho úd, který stále svíral v prstech.

Mohl přirazit tak dvakrát, možná víckrát, nepočítal to, co ale vnímal bylo dokonalé uvolnění, když se svalil na Adamovo oddechující tělo, s touhou sesynchronizovat tlukot svého srdce s jeho. Několik vteřin se ještě vydýchával, pak z Adama rychle vyjel a otočil si ho čelem k sobě, dalších několik litrů vody se při tom vylilo z vany.

Nevnímal to, chtěl se mu jenom schoulit v náruči a nekonečně dlouho ho objímat, nebo aspoň dokud by nevystydla zbylá voda, která by jim zaručeně zajistila nachlazení.

"Jsi ten nejlepší chlap pod sluncem! A taky nejhezčí a nejoddanější... nejobětavější..."

"Pst!" zastavil ho Adam. Vytáhl si ho za lokty víc nahoru a políbil ho. "Tohle nebyla oběť, ale láska, kterou k tobě cítím.." vysvětlil mu vážným hlasem s doznívajícím podtónem rozechvění z právě prožitého neuvěřitelně silného orgasmu.

Nechtěl si to připustit, ale musel. Každý sex s Jackem byl úžasný, ale tenhle měl něco navíc, co nedokázal popsat slovy. Možná že ještě někdy... v budoucnu by mohli... znovu...

"Co kdybychom se teď přesunuli do ložnice?" zeptal se Jack po několika dalších dlouhých polibcích. Měl potřebu to všechno Adamovi nějak vynahradit. Vanu, pozornost, dokonalý sex...

"Myslel jsem, že tě odsud už nedostanu!" přivřel Adam oči.

"Pro jednou udělám vyjímku... a je mi zima..." připustil blonďáček. Voda už byla skutečně o dost chladnější, i když jí ve vaně moc nezbylo.

Adam vylezl opatrně ven a docapkal pro velkou osušku, se kterou se vrátil k Jackovi. V koupelně byla prostě potopa, tak akorát na uklouznutí a zlomení si nohy. Pomohl Jackovi vstát a rychle ho zabalil do osušky. Pak se k němu sklonil a přehodil si ho nečekaně přes rameno.

"No super, až tu uklouzneš, já padnu rovnou na hlavu!" zanaříkal. Snažil se zůstat úplně v klidu, aby Adam neztratil rovnováhu.

"To bych nedopustil!" pousmál se Adam a plácl ho přes zadek.

Se spokojenou tváří si ho odnášel do jejich ložnice, kde pak pokračovali v relaxování. Tentokrát už ale, jak byli zvyklí...

Přesto v jejich paměti zůstala vzpomínka na první zasvěcení jejich nové vany... a v té Jackově obrovská radost z toho, že ji Adam koupil. Věděl, že to není obět... ale láska...

… a že tam může trávit tolik času, kolik jen bude chtít...