Bon Apetit

Pár: AL/JS

Přístupnost: 18+

Anotace: Láska prochází žaludkem...

* * *

Nalákat Adama do kuchyně vůní čerstvě uvařeného papájového čaje nebyl problém. Jack měl takový pocit, jako kdyby si měl dnes dát záležet na všem co udělá, ale svým způsobem tenhle pocit zažíval od chvíle, kdy s Adamem začal chodit. Bylo to pro něj přirozené. Pokud se ovšem dostal do kuchyně jako první, jeho snídaně se rovnala nabídce snídaňového menu v interkontinentalu. Ne že by se Adam nesnažil, jen Jack většinou vstával dřív, ba co víc, vaření ho bavilo.

Do připravené konvice nalil horkou vodu a do té hodil pár pytlíků čaje, pak i několik kousků nakrájené papáji. Vůně čaje se rozhostila po celé místnosti, až se mu z toho samotnému začaly sbíhat sliny, i když si raději k snídani dělal pro sebe kafe.

Rychle zhodnotil, co všechno nakoupil v jejich oblíbeném krámku ve vedlejší ulici a pak odšoupl na stranu věci, ze kterých chtěl dnes připravit oběd. Zase to přehnal, vždycky toho nakoupil moc a pak Adama i sebe nutil, aby to všechno snědli, však za ten rok pár kilo přibral. Ne, že by to jeho vychrtlému tělu vadilo... Na druhou stranu, pořád měl jeden zaručený způsob, jak to vypotit!

"Jej, papájovej čaj... mám dneska narozeniny?" ozvalo se ode dveří a Jack zvedl hlavu od nakoupených potravin. Ve dveřích stál Adam, ve svém oblíbeném černém saténovém županu a ledabyle se opíral o futro. Jedna strana límce mu lehce odhalovala rameno, protože si župan zavázal trochu nakřivo. Líně se podrbal v už tak dost rozcuchaných černých vlasech protkaných hnědým melírem a vyloudil na svých rtech tak sladký úsměv, že Jackovi vypadla z ruky hruška, kterou chtěl zrovna nakrájet. Ještě že nedržel v druhé ruce i nůž, asi by si ublížil. Adam jednoznačně vypadal nejvíc sexy vždycky po ránu, ale s radostí to Jackovi vyvracel, protože Jack zarputile trval na svém a to bylo pro Adamovu typickou chlapskou ješitnost to správné koření.

"Ne, ale měli papáju v akci, tak jsem jí koupil a..." Jack to nedořekl, protože se mu ani moc mluvit nechtělo, prostě mu nepřipadalo důležité to Adamovi nějak blíž vysvětlovat. Koupil papaju, uvařil papájový čaj, toť vše. Spíš Jacka překvapilo, jak to Adam poznal. Dobře, čaj voněl úžasně, ale nijak typicky. A určitě to nebylo nic vyjímečného, že ho měl Adam k snídani.

"Ty máš narozeniny každej den přece, aspoň já to tak beru!" zazubil se Jack.

"No děkuju, v tom případě jsem už stařec!" ohradil se Adam s šibalským úsměvem a konečně vstoupil do kuchyně. Došel až k Jackovi, objal ho kolem pasu a dal mu krátkou mlaskavou pusu na tvář.

"Dobrý ráno baby!" zavrněl mu do ucha a pak se naklonil ke konvici, aby si mohl k čaji přivonět víc.

"Musíš dneska do studia?" zeptal se ho Jack trochu nervózně, Adamova těsná blízkost takhle po ránu ho pokaždé dokázala rozžhavit do běla a to byl v kuchyni sotva minutu.

"Jo, ale až odpoledne..." řekl Adam jakoby nic a natáhl se pro poslední kousek papáji, který Jack zapoměl do čaje hodil. Slupl ho jako malinu a spokojeně mlaskl. "... zase mě budeš nutit, abych tohle všechno snědl?" rozhlédl se poněkud zmateně po lince narvané potravinami.

"Určitě ne dneska..." usmál se Jack.

"Sakra a já se docela těšil... tak to uděláme obráceně..." řekl Adam neurčitě. Trochu tím Jacka vyvedl z míry.

"Jak obráceně?" prostě se musel zeptat.

"Tak... obráceně... dovol, abych se já dneska postaral o tebe..." Adam chytil Jacka kolem pasu i druhou rukou a pošoupl ho k pracovnímu ostrůvku uprostřed kuchyně, div že ho nepoponesl, jak z toho byl Jack konsternovaný a chvíli se vůbec nehýbal. Lhal by, kdyby tvrdil, že ho to nepřekvapilo. Adam se rád ujímal iniciativy, ale v poněkud jiných situacích... že by jeho záměr směřoval i v tomhle případě k...

Současná myšlenka donutila Jacka, aby se široce usmál. Bylo mu to jasné jak facka, teď už ano. Stačilo, když si všiml Adamových červených tváří a jiskřiček v očích. Jediné, čím si nebyl úplně jistý bylo to, co "tomu" bude předcházet, ale určitě se to tvářilo hodně atraktivně.

Adam se k němu otočil zády a přistoupil k lince. Podle pohybů hlavy Jack poznal, že se rozhlíží, nejspíš přemýšlel, s čím by měl začít.

"Zavři oči!" otočil Adam na Jacka hlavu.

"Co? No... tak dobře!" poslech ho Jack, tedy mírně pochyboval o tom, co chce Adam dělat, ale zároveň se neuvěřitelně těšil, jeho přítel občas dokázal hodně příjemně překvapit.

Jen co zavřel oči, zaslechl nějaké zvuky. Otevírání skříňky, pak lednice. Něco cinklo o sklo a hned nato se ticho v kuchyni naplnilo jakýmsi vrčením. Nemusel přemýšlet dlouho, aby poznal, že se jedná o strojek na frappe, který celkem často sám používal. Díky téhle myšlence na něj dostal chuť.

Asi o minutu později ucítil na své tváři horký Adamův dech.

"Začneme něčím lehčím..." zašeptal Adam a když chtěl Jack otevřít oči, Adam mu je zakryl dlaní. "... ne ne, žádný podvádění, hezky je nech zavřený!" poručil mu jemně.

"My hrajeme nějakou hru?" zajímal se Jack s úsměvem. Poslušně znovu zavřel oči a nechal si k tváři přitisknout studenou sklenici s lahodným nápojem, jehož vůně se mu už donesla k nosu.

"No... proč ne. Vydrž mojí snídaňovou nálož a po zbytek dne tě budu rozmazlovat. Ani do studia nepůjdu!" slíbil Adam.

"To není fér..." zamračil se Jack.

"Věřím, že to zvládneš!" usmál se Adam a konečně přiložil k jeho rtům okraj sklenice. Jack automaticky otevřel ústa a nechal si do nich nalít malé množství příjemně studeného frappe. Bylo úžasné, správný poměr mléka, vody, kávy a taky cukru. Tohle měl Adam v malíku, obával se ale, co ho čeká příště. Znovu dostal napít a pak zaslechl, jak Adam postavil sklenku na keramickou desku za ním. Než se vzpamatoval, zavazoval mu Adam oči nějakým šátkem. Kde ho tak rychle vzal raději neřešil, i tak Adama podezíral, že si tohle celé naplánoval. Kéž by mu tak viděl do hlavy a věděl, co ho čeká dál.

"Ne že bych ti nevěřil, ale tohle bude jistější!" vysvětlil mu Adam zavázané oči a pak se zase vzdálil. Tentokrát Jack nic moc neslyšel, takže byl trochu vyděšený, když se Adam po několika vteřinách vrátil a věnoval mu letmý polibek na čelist. Pak ho něčím, co nepoznal donutil rozevřít rty. Mělo to takovou napůl hrubou napůl hladkou strukturu.

I když se sebevíc snažil, nemohl si zaboha vzpomenout, co všechno nakoupil, i kdyby to ještě před minutou vyjmenoval jako když bičem mrská. Adam ho prostě dokonale vyvedl z rovnováhy a rozumného myšlení.

"Zakousni se!" poručil mu Adam a Jack cítil, že se mu třesou i zuby, jaký měl strach to udělat. I tak se přemohl a kousl. Okamžitě poznal lehce palčivou chuť ředkvičky a neuvěřitelně se mu ulevilo. Bylo mu jedno, že na to frappé se něco takového absolutně nehodí. Když ho bude Adam dál krmit zeleninou a maximálně něčím sladkým, možná si to začne i užívat. Každopádně letmé Adamovy doteky mu jeho nejistotu vynahrazovaly.

"Tak co tu máme dál..." povídal si Adam tak nějak spíš pro sebe, když se vrátil k lince, zatímco Jack dožvýkával ředkvičku. Trochu ho zapálila na jazyku.

"Hm..." Adam zapředl a hned na to se přes Jackův sluch do mozku donesla informace o znovu otevírané skříňce a lednici. Tentokrát to trvalo trochu déle, než se k němu Adam vrátil a něco položil na keramickou pracovní desku. Pak se postavil před Jacka, mírně se na něj namáčkl a otřel se tváří o tu jeho. Vzhledem k tomu, že měl na sobě Jack taky jenom saténový župan, měl pocit, jako kdyby byl nahý a cítil na sobě horkou Adamovu kůži, všude kde se ho dotkl. Rozhodně tahle látka nedokázala schovat všechno, až moc věrně kopírovala tvary Adamova těla, což bylo pro Jackovu představivost hotové utrpení. Napjatě čekal, co se bude dít a trochu se lekl, když ho Adam chytil za bradu a pohladil bříškem palce jeho spodní ret.

"Trochu zakloň hlavu a vyplázni jazyk!" poručil mu Adam.

"Ne... prosím, ty mě chceš vážně mučit?" posteskl si Jack, jenže Adam ho prsty donutil, aby udělal, co chtěl. Zaklonil hlavu, ale jazyk vyplázl jen trochu.

"Copak bych tě mohl mučit tímhle?" pousmál se Adam a položil na jeho jazyk kousek šťavnaté šunky. Jack ji okamžitě přijal do svých úst a několikrát rozkousal.

"Tak to jo, to si dám líbit!" olízl si Jack slané rty a v duchu zadoufal, že nedostane jako další v pořadí kus přeslazeného dortu, asi by to nešlo moc dohromady.

"A teď něco, co se k tomu moc hodí..." rozpustil Adam ihned jeho myšlenky plné obav a pohladil jeho rty něčím hodně měkkým. Kdyby mu to do těla vyslalo elektrické šoky, určitě by si to spletl s Adamovými rty, tohle bylo ale přece jen o něco měkkčí, i když co mohlo být měkkčí než Adamovy rty?

"Zkusíš to?" zeptal se Adam, znatelně s úsměvem a Jack tedy otevřel pusu a špičkou jazyka se toho neznámého pokrmu dotkl. V ten okamžik si vzpoměl na vaječnou omeletu, kterou dělal předchozí den k večeři a nedojedl ji, takže skončila v ledničce, připravená ke konzumaci druhý den.

Už bez obav do ní kousl a v duchu si ji hned pochválil, protože byla po té šunce vážně moc dobrá.

"A něčím bys to měl ještě zajíst..." dodal Adam a přiložil mu k nosu voňavý čerstvý croissant. Po tom se Jack natáhl tak lačně, až se Adam hlasitě zasmál a zabořil mu obličej do krku.

Nekonečně dlouhou chvíli na něj dýchal, Jackovi z toho naskákala husí kůže po celém těle. Měl sto chutí strhnout si ten šátek z očí a povalit Adama na podlahu, jenže se mu tahle hra začínala líbit čím dál víc. Určitě byl zvědavý, co dobrého dostane jako další chod. Teď byl jeho hlad a chutě tohoto charakteru prostě silnější.

Dostal kousnout křupavého pečiva ještě jednou a pak mu bylo opět vzato, i tak měl pocit, že už snědl půlku jejich spíže. Pokusil se uvolnit a soustředit na další hádanku. Usmyslel si, že prostě uhodne, čím se ho Adam chystá nakrmit, dřív než mu to prozradí jeho jazyk. A musel se hodně usmát, když ho něco hrbolatého zašimralo na nose. Tohle bylo hodně snadné. Zřetelně cítil, jak tou věcí Adam kopíruje jeho linii, pak na okamžik další hádanku vystřídaly jeho rty, které ho políbily přímo na špičce nosu.

"Teď podvádíš ty!" ozval se Jack s úsměvem a Adam lehce ztuhl.

"Jak to?" zeptal se.

"Mateš mě, to předtím byla jahoda a to potom něco, co není k jídlu, protože kanibal fakt nejsem!" Jack se víc zapřel rukama o ostrůvek za sebou a provokativně strčil svou nohu mezi Adamova lýtka. Výš se zatím napresovat nechtěl, měl by co dělat sám se sebou.

"Dobře, mám to nějak napravit?" zajímal se Adam. Jack slyšel, jak se mu chvěje hlas, takže jeho malý útočný manévr zabral.

"Nechám to na tobě, překvap mě!" zavrněl, ovšem se znatelným vyzývavým tónem v hlase a opět pootevřel ústa.

Když se jeho jazyk dotkl něčeho sametově hebkého a do úst se rozlila příjemná sladkost, pousmál se. Adam obalil jahodu do ochuceného tvarohu. Jack ho miloval, musel být s vanilkovou příchutí a většinou si ho dopřával právě k snídani.

"Spokojenej?" zeptal se Adam a Jack jen přikývl a labužnicky se olízl. Užíval si chuť šťavnaté jahody a vanilkového krému a úplně automaticky mu přišlo na mysl, jak by si tu chuť užíval ještě víc, kdyby ji mohl ochutnat z Adamova těla.

"Na co myslíš ty zvrhlíku!" zasmál se Adam. Jackovy myšlenky se nekontrolovatelně přenesly do jeho tváře a vyloudily na jeho rtech tak blažený úsměv, že by ho nevytvořil ani ten nejzkušenější herec, i kdyby se sebevíc snažil.

"Co bys řekl..." oznámil mu Jack jakoby nic a trochu natáhl krk. Zadoufal, že narazí na Adamův obličej, protože k němu mluvil hodně zblízka. Bohužel Adam stihl ucuknout, tiše se zachichotal a dřív než Jack stačil zvednout ruce, aby si ho přitáhl, obklíčil ho těmi svými.

"Ne ne, ještě jsme neskončili!" pokáral ho Adam a několikrát se špičkou nosu otřel o Jackovy horké tváře.

"Pořád to bylo moc jednoduchý..."

"Začínám mít strach!" vyhrkl Jack. Adamova slova zněla opravdu výhrůžně.

"Máme v ledničce nebo ve spíži něco, co bys nejedl?" zeptal se Adam tajemně.

"Ne, pokud vím... já nakupuju!" spíš než Adama Jack ujištoval sebe. Vážně se bál.

"Pak se nemáš čeho bát, mysli na odměnu!" připoměl mu Adam měkkce a pak propustil Jacka ze svého sevření. Natočil se za něj, protože zase pro něco sahal. Jackovi došlo, že si to všechno předtím nabral nejspíš na tác nebo do misky, aby už se od něj nemusel hnout. Jenže vzhledem k tomu, jak to celé natahoval by Jack byl docela vděčný za nějakou tu přestávku v podobě Adamovy absence tak blízko u jeho těla.

Pokusil se na to nemyslet, už tak ho brnělo celé tělo. Doufal, že to má Adam aspoň podobně jako on a nenechá už ho dlouho čekat a zatímco se úpěnlivě snažil pustit nemravné myšlenky z hlavy, něco jako houby mu zavonělo pod nosem, nebo spíš zasmrdělo. Byl to rokfórový sýr.

Adam mu ho strčil do pusy zrovna když se s ní chtěl nadechnout, takže byl donucen si ukousnout pořádný kus.

"Sakra, po tý jahodě a tvarohu je to trochu moc, nemyslíš?!" obořil se na něj docela dotčeně. Bohužel si musel trpce připustit, že není naštvaný kvůli tomuhle, ale kvůli své chuti, kterou na Adama měl. Ještě před nějakou tou minutou si sliboval, že se nechá nejdřív pořádně nakrmit a pak si užije fantastický sex... ano to bylo před minutou. Jen jediný člověk na světě ho dokázal přenést na míle daleko od jeho zásadovosti. A ten člověk ho teď provokoval jídlem a vyloženě si to užíval.

Jack dožvýkal rokfór a spolk ho. Rád by ho něčím zajedl, stejně jako tu vaječnou omeletu, jenže to už se jeho rtů dotýkal další neznámý pokrm a rozhodně to nebyl croissant. Vonělo to hutně a taky po bylinkách, nejvíc asi po rozmarýnu.

"Tohle bude lepší..." řekl Adam a vložil mu malý kousek na jazyk. Jack do něj opatrně kousl a pak znovu...

"Dobrota viď... to jsem měl včera k večeři, zabalili mi zbytek domu!" oznámil mu Adam potěšeně a Jack nepochyboval o tom, že má radost z jeho překvapení. O tomhle totiž nevěděl, protože to nevařil. Byl to kousek vynikající kotlety, tak akorát propečené a úžasně naložené. Jen co Jack dožvýkal svoje sousto a spolkl ho, zamračil se.

"Kde to dělaj, žes mě tam nikdy nevzal!" vyčetl Adamovi, samozřejmě jen na oko.

"Naproti studiu, otevřeli tu restauraci před týdnem, vezmu tě tam!" slíbil mu Adam a políbil Jacka na tvář. "Je mi rokfór prominutý?" zeptal se ještě a Jack se usmál.

"Kdybys mi to dal v opačným pořadí, asi bych se zlobil o něco míň a kdyby ten sýr byl ještě hezky rozpečenej na tý kotletě... hmm..." zasnil se a Adam se opět zasmál.

"Líbí se mi, jak se za ten čas, co jsi se mnou změnily tvoje stravovací návyky... určitě ti nebude vadit ani to další!" prohlásil Adam věštěcky a zase se pro něco natáhl. Jack toho využil a na tu malou chvilku si položil tvář na jeho rameno. Příjemný satén ho chladil, potřeboval to, aby aspoň trochu uklidnil svoje ukřičené hormony.

Bohužel, další potravina, kterou mu Adam vložil mezi rty byla to nejhorší, co ve svém zoufalém roztouženém stavu mohl dostat. Jasně cítil na citlivé kůži svých rtů nepravidelné malé hrbolky pálivé telecí klobásy, kterou koupil před asi dvěma dny. Jakmile jí v tom krámku uviděl, musel jí prostě koupit, moc často tam takové speciality neměli. Akorát se k ní ještě nedostal přes všechno ostatní jídlo, které bylo nutné sníst dřív.

Ano, Adam měl pravdu, jeho chutě se za tu dobu, co spolu žili poněkud změnily. Kdyby ne, tuhle klobásu by v ledničce teď neměli, protože Adam klobásy moc nejedl. A každopádně by mu jen málo dalších věcí připomělo to, co mělo nejspíš následovat po tom, až ho Adam dotrápí touhle nečekanou snídaňovou hrou.

"Nemáš na ní chuť?" zajímal se Adam pobaveně. I tak se jeho hlas v jednom místě nepatrně zadrchl. Jack zpozorněl.

"Ale jo, mám, sem s ní!" zvedl koutek do šibalského úsměvu a kousek ji přijal do úst. Snažil se o to, aby to působilo hodně líně a hlavně svádivě. Když už s ní tedy Adam začal...

Obalil svými prsty Adamovy, které klobásu držely a donutil je udělat nepatrný pohyb dopředu a pak zase zpátky. Svoje rty při tom pevně semkl kolem tvrdé uzeniny a v zápětí se jeho noha, kterou měl celou dobu strčenou mezi Adamovýma pohnula. Adam se na ní napresoval o něco víc, Jackovi bylo okamžitě jasné, co to způsobilo. Potlačil vítězný úsměv a zakousl se do klobásy tak hladově, že si při tom málem vylomil zuby.

"Ne... tohle byla špatná volba!" vytrhl mu Adam svou ruku i s klobásou a slyšitelně ji zahodil do mísy. To už se Jack neudržel a jeho hrdlo vydalo zvuk podobný smíchu. Bylo to těžké s plnou pusou, ale nemohl si pomoct. Líbilo se mu, když Adam aspoň na okamžik ukázal svoji slabost. Zvlášť teď se mu to docela hodilo, aby mohl na chvíli zapomenout na to, jak celé jeho tělo hoří nedočkavostí.

Adam jeho smích nekomentoval, ale Jacka hodně mrzelo, že nevidí jeho obličej, určitě by si to užíval o dost víc. Když se uklidnil, nadechl se, že pobídne Adama k tomu, aby pokračoval, jenže ho něco zastudilo na krku, v prohlubni mezi klíčními kostmi. Nebylo to studené jako třeba kostka ledu, ale určitě to Adam vytáhl z ledničky. Ovšem stačila chvilka a jeho kůže tu neznámou pochutinu ohřála na jeho teplotu, zvlášť když s ní Adam hladil jeho hrudník. Nejprve přes tenký satén, pak lehce odhrnul prsty lemy a přiblížil se tou věcí k jedné bradavce.

Tohle už bylo přímo nesnesitelné. I když se jí Adam nedotkl, Jackovi vylétl z hrdla bolestně slastný povzdech. Možná právě proto, že se jí Adam cíleně vyhýbal.

"Nedočkavče!" usmál se Adam a vrátil se s tajemným předmětem kulatého tvaru k Jackově krku. Přejel jím po bradě a hrozně rychle obkreslil rty, snad aby Jack hned nepoznal, o co se jedná. No jistě, lámal si hlavu s tím, co by to mohlo být, ale nic ho nenapadalo. Ne, když tou věcí byl zároveň drážděný.

"Chceš si kousnout?" zeptal se Adam svádivě.

"Chci!" vydechl Jack netrpělivě. Už měl zase chuť Adamovi chytnout ruku a přitáhnout si jí k puse, naštěstí ho Adam nenapínal dlouho. Jedním prstem ho pohladil po rtech a ty se automaticky rozevřely. Hned na to mezi ně vložil záhadnou kuličku a Jack po ní chňapl zuby...

Už když se zakousl, jeho tělo celé ztuhlo. Nevěřil, že by mu tohle Adam udělal, ale ano, udělal to a ještě ho vyprovokoval k tomu, aby se přestal kontrolovat.

Jeho ústa do pěti vteřin zachvátil takový žár, že nevěděl, jestli tu věc má rychle spolknout nebo vyplivnout.

Zazmatkoval a hrozně se rozkašlal, pak otevřel ústa dokořán a snažil se jazykem nedotýkat patra ani zubů, protože to bylo ještě horší. Bylo mu v tu chvíli jedno, co dělá Adam a jak moc se jeho stavem baví, tohle mu nehodlal odpustit.

"Máš rád čokoládu s chilli?" zeptal se Adam pobaveně a v další vteřině se po Jackově jazyku rozlila sametově hebká čokoládová poleva. Kdyby neměl jazyk spálený od malé zrádné chilli papričky, určitě by si tu chuť užíval mnohem víc, takhle cítil jen její konzistenci a trochu nasládlou chuť. Měl nutkání ji na Adama vyplivnout, jenže během chvilky se chuť změnila na příjemně pálivou. Nikdy tuhle kombinaci nevyzkoušel a určitě nebyl sám, ale už o tom slyšel.

Několikrát zamlaskal, aby se obě pochutiny pořádně smíchaly a pak se tak trochu nejistě usmál.

"Je to... celkem dobrý..." připustil, ač ho jazyk pořád neskutečně pálil. S tou čokoládou to prostě chutnalo tak nějak... ďábelsky a neřestně.

"Myslíš, že bych ti dal něco špatnýho..." Adamův hlas měl v sobě náznak hrané výčitky. Jack využil jeho zdánlivé nepozornosti a bez varování vymrštil ruce do vzduchu. Jen co se mu podařilo nahmatat jeho tváře, pevně je sevřel v dlaních a přitáhl si jeho hlavu blíž. Políbil ho stejně ďábelsky a neřestně jako chutnalo chilli smíchané s tekutou čokoládou v jeho ústech.

Na vteřinu se Adamovo tělo odtáhlo od toho jeho, aniž by opustil jeho rty a pak ho Adam popadl do náruče a vyzvedl na keramickou desku. Tam ho položil a rychle vyskočil za ním. V mžiku byly jeho boky zajaté Adamovými koleny a šátek, který mu zakrýval oči se válel na zemi vedle ostrůvku.

"Neměl jsem ti dávat tu klobásu, budeš mít hlad!" zaskuhral Adam, zatímco probodával Jacka vroucím pohledem.

"Neměl jsi mi dávat to chilli!" pousmál se Jack a natáhl k Adamovi ruce. Pohladil ho po ramenou, jenže Adam se mu vysmekl a přimáčkl mu ruce k desce, čímž Jacka trochu zmátl.

"Já jsem ještě nesnídal!" oznámil mu Adam na vysvětlenou a chvíli jen pozoroval Jackovu tvář, která se ze vteřiny na vteřinu změnila ze zmatené na doslova vyděšenou.

Samozřejmě Jack věděl, co to znamená a co bude následovat, tedy doufal v to, ale zároveň si nedokázal představit, jak tohle ustojí. Adam ho ovšem nenechal rozjímat nad takovými hloupostmi nijak dlouho. Propustil jeho ruce a těmi svými rozvázal pásek na Jackově županu. Hladký satén okamžitě sklouzl dolů a odhalil nahé tělo oděné jen do modrých boxerek.

Hladově si skousl ret a věnoval Jackovi krátký vyzývavý pohled. Pak se zahleděl na potraviny, které ležely hned vedle. Ty které si na Jackovo trápení přinesl. Zaujal ho ten vanilkový našlehaný tvaroh, natáhl se tedy pro něj a trochu si nabral na prst.

"Ty tohle nejíš!" ohradil se Jack napjatým hlasem. To on ho chtěl z Adama slízat.

"Ale měl bych, vápník taky potřebuju!" zazubil se Adam a olízl si prst. "... hm, není to špatný..." zamlaskal a Jackovo tělo se na malý okamžik napnulo. Horší ovšem bylo, když si Adam nabral znovu a nakreslil prstem uprostřed jeho hrudníku čáru.

"Chtěl bys taky?" zvedl Adam provokativně obočí, Jack ale nebyl schopný říct jediné slovo. Sledoval ho vyděšenýma očima s nádechem právě probuzené dychtivosti a čekal. Adam se k němu naklonil a jediným pohybem všechen krém slízl. Pak se natáhl víc dopředu a políbil Jacka, takže mu trochu té chuti opravdu dal.

Jack ji přijímal plnými doušky, ve spojení s Adamovou chutí byla prostě jeho snídaňová pochoutka přímo neodolatelná. Něco mu říkalo, že všechny další snídaně, které budou složené i z tohodle tvarohového krému asi nestráví zrovna v klidu. A Adam to, jen co se od něj odtáhl ještě dotáhl k dokonalosti tím, že svůj prst znovu obalil vanilkovým tvarohem a tentokrát jím obkreslil nejprve jednu Jackovu bradavku a pak hned druhou.

Jak mohl Jack předpokládat, v tomhle případě už se vanilkového polibku nedočkal. No, po pravdě, mu to bylo jedno. Jeho bradavky se ocitly v zajetí Adamových rtů a jazyka a ten je laskal tak dlouho, dokud z nich neslízal i ten poslední náznak vanilkové chuti. Chvílemi měl Jack pocit, že mu je chce Adam sníst, jak do nich zarýval zuby, když kousal. Nedivil se mu, on by asi nebyl obezřetný vůbec, smět z Adama pojídat něco tak dobrého.

Musel zaklonit hlavu, protože se na to nemohl dívat, hrozně ho to vzrušovalo. Pokusil se zaměřit na svůj dech, jenže Adam se v další chvíli posunul lehce nahoru a cíleně se otřel svými slabinami o jeho. Z Jackova hrdla vylétl hlasitý sten, jeho ruce vyletěly do vzduchu, připlácly se na Adamova stehna a prsty se zaryly přes černý satén do kůže. Otevřel oči a vyhledal Adamovu tvář.

Co se teď chystal udělat? Nebylo možné, aby tohle napětí ještě dlouho snášel, když ho Adam takhle provokoval.

Poslepu nahmatal pásek jeho županu a rozvázal ho. Nedočkavě sevřel v prstech kůži na jeho břiše a pak se jednou rukou chytil Adamova krku. Co šlo se zvedl, trochu se pod ním sesunul níž a přisál se rty k jeho hrudníku. Za doprovodu roztouženého povzdechu ho Adam objal kolem ramen a zvedl se s ním ještě výš. Jack využil téhle polohy a stáhl Adamovi z ramen župan, pak se jednou rukou natáhl po zbytku tvarohového krému a co se mu podařilo na prsty nabrat, to naplácal Adamovi na prsa a pak se k nim znovu přisál, ovšem tak hladově, až Adam zaúpěl.

To co dělal on bylo možná hodně žhavé, jenže taky usměrněné, Jack si nedělal starosti s tím, že bude mít tvaroh všude, na obličeji, na prstech, bylo mu to jedno. Kousal Adama do kůže, roztíral vanilkový krém nosem i rty, zároveň se ho snažil slízat. Než se Adam z takového útoku stačil vzpamatovat, měl na sobě i čokoládovou polevu a ležel na zádech.

Netušil, jak se Jackovi podařilo ho povalit, protože byl naprosto šokovaný zvířetem, které se v jejich kuchyni místo Jacka objevilo.

Cítil na svém těle tu lepkavou hmotu a za chvíli jí měl i na obličeji, protože se na něj Jack položil a začal ho horlivě líbat. Myslel si, že se k sobě přilepí, no, možná by mu to ani nevadilo, kdyby ovšem neměl svoje slabiny v jednom ohni. Jack se po nich vozil těmi svými tak drsně a vyzývavě, že Adam nestíhal polykat svoje přidušené steny.

Jack na chvilku přestal, už to vypadalo, že Adama nebude trápit, jenže se jenom přemístil kousek dolů, aby mu stáhl boxerky a pak tak trochu krkolomě udělal to samé se svými. Několikrát olízl Adamovo břicho, aby ho zbavil čokolády a krému a znovu se vysoukal nahoru.

Když se svým penisem otřel o ten Adamův, kuchyní se rozlehl tak zoufalý a hlasitý povzdech, že musel v ten moment naplnit i zbylé části domu. Jack svůj sten umlčel dalším bouřlivým polibkem a při něm podsadil mírně zadeček, tak aby se mezi jeho půlky zaklesl Adamův už ztopořený penis.

Adam absolutně nechápal, jak se Jackovi skoro pokaždé podařilo ho takhle zformovat k obrazu svému a udolat k naprosté poslušnosti, ale rozhodně ho to ani trochu nerozčilovalo. Cítil jen obrovský chtíč a touhu spojit své tělo s jeho, i když byla momentálně obě pokrytá zasychající čokoládovou polevou a smetanovým krémem.

Všiml si, že dal Jack jednu ruku za záda, zatímco mu tou druhou mačkal rameno. Natáhl svou paži k jeho zadečku a donutil ho se přestat sám připravovat. Tohle byla jeho záliba.

Když do něj vstoupil prsty, zintenzivnil i jejich polibky, pokud to ovšem ještě vůbec šlo. Už tak měli oba rty úplně opuchlé a červené, jak se navzájem snažili ukořistit aspoň trochu těch sladkých dobrot, které si po sobě třením pořád rozmazávali.

Jack už sténal Adamovi do pusy bez jediné špetky zdrženlivosti. Kroutil se nad ním jak do pasti chycené zvíře. Vycházel vstříc přírazům Adamových prstů a drtil mu těmi svými rameno a prsa.

Aniž by se jedinkrát vymanil z jejich polibku, znovu dal jednu ruku dozadu a chytil Adama za zápěstí. Odtáhl jeho mučící zbraň stranou a pak sevřel v prstech jeho penis. Párkrát po něm přejel, než si ho nasměroval do svého těla.

Jen co se Adam ocitl uvnitř, téměř bolestně vydechl a sevřel Jacka v pase tak silně, že se musel blonďák prohnout ještě víc, než původně díky jejich spojení chtěl.

Líně Adama políbil a vysoukal se nahoru, pak se zapřel dlaněmi o Adamova prsa. S hlavou zvrácenou dozadu začal pomalu pohybovat pánví doplňován Adamovou iniciativou, která dopomohla k tomu, aby do něj při každém přírazu zajel tak hluboko, jak jen to bylo možné.

Jack už ani nemyslel na to, co tomuhle aktu předcházelo, i když si pořád v duchu opakoval, že to musí brzy zkusit znovu. S jídlem byla předehra mnohem zábavnější.

S vyburcovaným Adamem, který se v něm pohyboval čím dál rychleji si ovšem jen horko těžko vybavoval všechno, čím ho krmil. Viděl na jeho těle zbytky čokoládové polevy a vanilkového krému, jen na to se dokázal soustředit.

Jedna jeho ruka opustila Adamovu hruď a vydala se cíleně do vlastního klína. Stihla ale udělat jen pár pohybů, než se Adam zarazil, zvedl do sedu a pak dostrkal Jacka zpátky na záda, do původní polohy, kterou měl původně v plánu.

Pohladil Jacka po stehni a lýtku, věnoval napnuté kůži na holeni několik vroucích polibků a pak si Jackovu útlou nohu zvedl k ramenu. S pohledem upřeným do jeho potemnělých modrých očí do něj znovu přirazil a dlaní na jeho rameni zabránil tomu, aby mu díky prudkému pohybu spadl z ostrůvku.

Užíval si ten pohled zvrchu, který mu dával pocit důležitosti a nadvlády, i když to pochopitelně neznamenalo, že by s tím Jack nesouhlasil. Jeho vroucí pohled plný odevzdanosti a touhy ho usvědčoval v tom, že si to opravdu užívá, díky čemuž byl Adam vzrušený ještě víc.

Sklonil hlavu a zhodnotil Jackovu erekci. Na chvilku propustil jeho rameno a začal ho uspokojovat, zatímco si Jackovu nohu tiskl k tělu a snažil se udržet nějaké pravidelné tempo přírazů.

Jack nahmatal prsty okraj ostrůvku a pevně ho stiskl, hlava mu téměř padala dolů a při každém Adamově pohybu se víc a víc dostávali ke kraji. Když už to vypadalo, že hlavu neudrží ve vzduchu, protože ho silně zabolelo za krkem, Adam jeho šíji sevřel v dlani a vyzvedl si ho k sobě, do klína.

Jack zaúpěl, protože se Adamův penis v ten moment dotkl nejcitlivějšího místa v jeho nitru. Už nepotřeboval, aby mu kdokoliv pomáhal s vlastním uspokojováním, tohle bohatě stačilo, aby se nad ním otevřelo sedmé nebe a přijalo ho mezi další nejspokojenější lidi na světě.

Ovinul Adamovi paže kolem ramen a naléhavě ho políbil.

"Už baby... brzy!" vyhrkl udýchaně několik důležitých slov určených pro tuhle jedinečnou chvíli a než stačil sevřít v ruce svůj penis, Adam ho předběhl.

"Já taky..." zasténal Adam a zmáčkl Jacka tak pevně, že zasténal s ním.

Pohybovali se ve vzájemném souznění těl ještě několik vteřin. Pak se to Adamovo ve slastné křeči prohnulo jak luk a pustilo do Jackova nitra svou horkou tekutinu.

Jack se přisál rty k Adamovým v okamžiku, kdy objal svými prsty jeho zápěstí a donutil ho přestat s cíleným pohybem. Hned na to potřísnil jeho břicho několika vydatnými kapkami teplého spermatu.

Vysílení se oba svalili na chladivou desku ostrůvku, Adam na záda a Jack na něj...

Chvíli trvalo, než uklidnili svůj rozbouřený dech, i když v nich divoký orgasmus dozníval ještě dlouho potom.

Jack se s vypětím všech sil zvedl na lokty a zadíval se Adamovi do očí. Chvění v jeho těle svědčilo o tom, že se cítí opravdu spokojeně.

"Mám tě teda celej den jenom pro sebe?" zeptal se vláčně. Ani mluvit se mu teď nechtělo.

"Co jsem slíbil, to dodržím!" usmál se Adam a pohladil Jacka po paži.

"V tom případě... navrhuju nasnídat se někde venku..." spíš uvažoval, než by to měl dopředu promyšlené.

"Dobře a co oběd?" zvedl Adam obočí. Trochu už tušil, jak by mohl jejich společný den probíhat. A upřímně, po téhle jízdě se mu už ani do studia nechtělo.

"Je tu spoustu jídla a určitě mám nárok si s tebou zahrát stejnou hru, jen obráceně!" na to poslední dal Jack důraz, zvlášť když si uvědomil, že v lednici musela zůstat ještě jedna chilli paprička. Přistihl se, jak moc se na ten jejich společný domácí oběd začíná těšit...