Prsten 29.

upoz.

---

Tommy se Adamovi díval celou dobu do očí, zatímco ruka v jeho dolních partiích usilovně pracovala. Občas si dali polibek, který byl víc a víc divoký, ovlivněný mírou vzrušení obou.

Poté Tommy konečně pronikl do Adamova těla s celou svou délkou a zůstal v něm, sledujíc milencovy pocity, střídající se ve tváři. Už pár týdnů něco tak krásného neviděl.

Začal se pomalu hýbat. Hladil Adama po bocích a statných stehnech, která byla chvílemi tvrdá jak kámen. Cítil na svém penisu tlak Adamova stisku.

Měl rád, když se občas vystřídali. Měl rád Adama ještě víc, za to, že mu to umožnil. Nepřipadal si díky tomu tak křehce a zranitelně.

"Je to úžasné, lásko. Přitlač!" zavzdychal Adam a natáhl ruce k Tommyho zadku. Jeho půlky se zatínaly v závislosti na tvrdých přírazech. Adam do nich zarýval konečky prstů, masíroval je a jemně do nich plácal, což Tommyho dokázalo ještě víc vyprovokovat. Zrychlil a přitvrdil, přesně jak si Adam přál.

Když dosáhl své vlastní únosné meze fyzické síly, zpomalil a vydýchával se. Přitom se na svého milence položil a nechal se obejmout.

"Miluji tě, Tommy," zašeptal Adam. Menší muž se pousmál do jeho kůže. Hrozně rád ta dvě slůvka poslouchal. Adam je říkal tak hezky, tak mile a přitom tvrdě a nepopiratelně.

"Já tebe taky." Zavrněl Tommy. Musel to Adamovi oplatit. Byl rozhodnutý, říkat mu své vyznání kdykoliv, když si vzpomene, nebo bude ta správná chvíle. Nemohl dopustit, aby Adam jednoho dne došel k názoru, že to tak není. Zvlášť, až se ožení s tou cizí ženou. Když si to představil obráceně, málem se mu zastavilo srdce. Nesnesl by, aby Adam patřil někomu jinému, i když jen formálně. Kdyby šlo jen o pergamen podepsaný knězem a králem, budiž, možná by to skousl, ale on musel s tou dívkou i spát. Aby ji přivedl do jiného stavu. Jestli se bude Adam zlobit, jestli se změní jeho nálady, pochopí to. Nedovolí, aby tahle záležitost mezi ně vstoupila.

Pomalu zvedl hlavu a zadíval se Adamovi do očí.

"Čekám, lásko." Usmál se a jeho milenec s ním. Adam si pak naslinil prsty a navedl je tam, kde byly přivítány s vřelým pohledem a povzdechem plným nedočkavosti a slasti. Později si pomohl i olejíčkem, stejně jako Tommy.

Jakmile si byl blondýn jistý, že je připravený, posadil se obkročmo na Adamův klín a navedl si jeho úd do těla…

I kdyby chtěl myslet na všechna příkoří, která za posledních několik týdnů zažil, v tomhle stavu a v této poloze nemohl. Tohle bylo to jediné, co ho dokázalo přenést na míle daleko od všech starostí a problémů. Moc dobře věděl, proč o to předtím Adama prosil.

Nechal své tělo, aby kleslo tak nízko, jak jen to jejich anatomie dovolovala. A takhle nějakou chvíli zůstal. S pocitem plnosti a dokonalosti.

Málem by zapomněl, jak je Adam obdařený. Nebolelo to, jen důvěrně tlačilo. Tahle skutečnost mu vrátila i tu poslední vzpomínku související s jejich milováním. Bylo to tak silné, že se Tommymu dokonce zamotala hlava. Podíval se na Adama, lehce se zamračil a pohnul pánví. Oba muži naráz zasténali.

"Nebolí tě to?" zeptal se Adam starostlivě. Tommy zavrtěl hlavou a položil mu dlaně na prsa.

"Všechno si vybavuji, nemusíš mít strach." Pohladil ho ukazováčkem po bradavce. Adam se usmál a stiskl v rukách jeho boky. Pak se zvedl do sedu a objal menšího muže kolem pasu. Tommy se na jeho klíně začal konečně pohybovat.

Když třel svůj vzrušený úd o Adamovo břicho, zase měl pocit, že je v něm. Na jednu stranu tyhle chvíle opravdu miloval, protože byly ojedinělé, ale pokud se mohl, jako teď, schovat v té velké náruči muže, který dokázal být stejně tvrdý jako milosrdný, věděl na sto procent, že je na správném místě. Na tom jediném místě, na které patří.

Schoval Adamovy tváře do dlaní a políbil ho. Nechal ho, aby mu svými silnými pažemi pomáhal v pohybu a mezitím ochutnával jeho ústa.

Jejich spojení byl těsné a horké, přesně, jak si pamatoval. V nitru jeho těla se milencův úd otíral o místečko, které se s každým dalším dotekem stávalo víc a víc citlivější, že se po několika minutách nedokázal soustředit na nic jiného, než na jeden bod. Měl pocit, že v něm plane oheň. Silný a mocný, šlehající plameny do dalších částí těla, kterými se Adama dotýkal. Měl pocit, že ho brzy spálí na popel.

Povalil většího muže na záda a slezl z něj. Nejprve ho rychle políbil a pak přetočil na břicho. Poté se vměstnal mezi jeho stehna a znovu pronikl do jeho těla. Adam zasténal a zabořil obličej do polštáře. Tommy začal prudce přirážet.

Zatímco se ztrácel ve svém milenci, líbal jej na záda, ramena a krk a hladil jeho dlouhé paže. Adam tlumil své povzdechy o polštář nebo o ruku, záleželo na tom, co mu zrovna přišlo před obličej.

Jelikož už měl Adam jedno vyvrcholení za sebou, Tommy byl tentokrát rychlejší. S blížícím se orgasmem se vzepjal na ruce a zrychlil své pohyby. Při vyvrcholení z Adama vyklouzl a potřísnil mu svým semenem záda a zadek. Poté se na něj svalil, aby popadl dech a nabral trochu sil.

Už dlouho nedosáhl vytoužené uvolnění tímto způsobem. Za pomoci milencova pevného stisku. Bylo to prostě perfektní.

Když se z Adama překulil na bok, větší muž se otočil čelem k němu a bez varování chytil jeho penis do ruky. Tommy zaúpěl.

"Au, to bolí!" plácl ho po prstech. Adam ho ale nepustil. Druhou rukou si ho přitáhl blíž.

"Ještě jsme neskončili, lásko." Políbil ho na špičku nosu. Přitom pohnul zápěstím a poté jemně zapumpoval dlaní.

"Myslíš, že budu ještě schopný?" Tommy sykl při každém Adamově pohybu. Jeho slabiny byly ještě příliš citlivé.

"Chtěl jsi mě nechat takhle?" ukázal Adam na svůj ztopořený úd, který také čekal na vytoužený orgasmus.

"Nechtěl. Ale sám už to nezvládnu." Zavrtěl Tommy hlavou.

"Zvládneš." Zvedl Adam jedno obočí a usmál se. Poté přetočil Tommyho na záda a klekl si nad něj. Jednou rukou ho stále třel, druhou schoval pod jeho zadečkem. Pronikl do něj rovnou dvěma prsty a ihned se pustil do stimulace citlivého bodu. Současně s hlazením na povrchu to byla ta nejúčinnější kombinace. Netrvalo dlouho a jeho pohlaví bylo opět tvrdé a připravené.

Následovalo krátké mazlení s něžnými polibky, při kterém mu Adam opět šeptal, jak moc ho miluje. Dále pokračovali v poloze, při které ležel Tommy na boku, zády k Adamovi. Větší muž začal přirážet velice zvolna. Nenechal si ujít příležitost, líbat Tommyho na šíji a ve vlasech. Hladil ho na břiše, občas jej chytil ve slabinách a polaskal svou velkou rukou. Pak vsunul dlaň pod koleno vrchní nohy a zvedl ji, aby se do něj dostal co nejhlouběji. Tommy se občas snažil otočil dozadu tvář, když zatoužil po polibku. Jeho tělo se třáslo a hýbalo v souladu s Adamovými nájezdy. Jeho bok klouzal po přikrývce pod nimi, jako kdyby se jí pomalu ani nedotýkal celou svou vahou.

"Jsi zase krásně vzrušený…" zašeptal mu Adam do ucha.

"Věděl jsi to. Že to takhle dopadne." Zavrčel Tommy. Adam se zasmál a rychle z Tommyho vyklouzl. Poté ho chytil za pas a zvedl do kleku.

Stačilo pár přesně mířených pohybů, aby byla jejich těla opět spojená, jen v jiné poloze. Tommy se teď pro změnu tiskl k levému sloupku v patě postele a Adam ho objímal svými pažemi kolem těla, zatímco do něj pronikal tentokrát drsně. Tommy musel vynaložit hodně síly, aby se u sloupku udržel a nespadl z postele. Adam ho samozřejmě jistil, ale nedivil by se, kdyby při takovém tempu jeho milenec ztratil pojem o prostoru i o tom, že mu tohle potěšení poskytuje někdo další. Znal sám sebe, když se zapomněl. Když nechal všechno plavat a oddal se Adamovi celý. Dokázal by v tu chvíli udělat i dost neuvážená rozhodnutí.

"Bože, miluji tě. Jsi tak nádherně úzký…" zavzdychal Adam do Tommyho krku. Než se Tommy stačil vzpamatovat z jedné polohy, následovala další. A nejspíš i poslední. Adam ho povalil na záda doprostřed postele a zalehl. Jeho netrpělivost byla téměř hmatatelná. Pronikl do něj tvrdě, úhel průniku jeho penisu způsobil to, že Tommymu naskákala po celém těle husí kůže a vzniklá energie se přenesla v mnohonásobné síle do jeho slabin. Vykřikl a zacpal si ústa dlaní, protože svou spontánností i reakcí polekal sám sebe. Adamovi se to ovšem nelíbilo. Zamračil se, zavrtěl hlavou a stáhl Tommyho dlaň z jeho úst.

"Ne! Chci tě slyšet. Skoro dva měsíce jsem tě neslyšel sténat a křičet díky mně. Mám právo tě slyšet." Zabručel Adam.

"Nejsme doma…" zašeptal Tommy. Adam se přestal pohybovat, ale zůstal celý ponořený v něm. A tlačil na citlivé místečko, takže bylo pro Tommyho opravdu hodně těžké mluvit souvisle a tvářit se při tom normálně.

"Jsem si jistý, že máme tuhle část hradu celou pro sebe," usmál se Adam a pohnul jemně boky. Tommy sykl a zaklonil hlavu.

"No tak, nebudu pokračovat, dokud neuvidím, že tě vzrušuji."

"Adame!" oslovil ho Tommy varovným hlasem, i když nevěděl, proč se na něj vlastně zlobí. Stačilo jen, přestat se tolik kontrolovat. A hlavně neměl k odolávání vůbec žádný důvod.

"Vzrušuješ mě. Bolí to. Pohni se, prosím."

"Dobře." Adam se usmál a zavrtěl boky. Tommy si chtěl opět přitáhnout k obličeji ruku, ale větší muž mu ji přimáčkl k posteli. Když se o to pokusila i druhá, dopadla úplně stejně. Tommy už neměl jak krotit své výkřiky, a když Adam nabral nové tempo, neměl ani sílu prát se s rozkoší, která jeho tělo i mysl naplnila do poslední buňky.

Nejprve vzdychal, poté zvuk jejich milujících těl obohatil o sténání a nakonec přišly tiché výkřiky, jež po chvíli doplnil Adam svými. Ten úplně poslední zazněl z hrdel obou mužů v moment jejich orgasmu, kterého dosáhli téměř současně…

Zprvu jen nehybně leželi na sobě a popadali dech. Poté Adam Tommyho dlouze políbil a pomalu opustil jeho tělo. Tommy se k němu přitulil a položil si hlavu na jeho rameno. Nakonec byl rád, že se přestal krotit. Možná ho držel zpátky strach, či obavy, aby se přece jen nezapomněl moc a aby se mu v tom nejlepším, nedej Bože, nevrátila vzpomínka na přepadení. Stačilo, že se mu občas před očima mihl obraz jeho milované Dioné.

Jak se jen mohl smířit s její smrtí?

"Je ti dobře?" uslyšel Adamův tichý hlas.

"Ano. Zatím," připustil Tommy. Cítil, jak se na něj Adam podíval. Neviděl mu ze svého úhlu do tváře. "Ale brzy se všechno spraví. Vím to."

"Nedovolím, aby tě ještě někdy něco trápilo." Zavrtěl Adam hlavou.

"Tomu nezabráníš, Adame. Museli bychom se navzájem držet pod zámkem. Pokud jde o mě, asi to problém nebude, ale co ty? Co až odjedeš na nějakou další misi? Co až se za mě půjdeš mstít?"

"Mstít se?" zopakoval Adam překvapeně. Tommy se k němu otočil a položil si svou dlaň na jeho prsa. Nechal drobné dorůstající chloupky, aby mu jemně šimraly konečky prstů.

"Ano, lásko. Sice jsi řekl, že musíš konat spravedlnost, ale já moc dobře vím, co tě žene kupředu především. Je to pomsta. Musíš stůj co stůj ty neřády zabít, abys měl aspoň trochu klid za to, co mi provedli. Mně a Dioné."

"A ty se mi divíš?" zamračil se Adam. Tommy se smutně pousmál.

"Ne. Na tvém místě bych se zachoval stejně. Co s námi ale bude, až svou pomstu vykonáš? Pořád to bude zabití. Padne na tebe vina, když ty grázly nepředáš spravedlnosti."

"Já jsem v tomhle případě spravedlnost," zasyčel Adam.

"A bude s tím souhlasit i Henry? Věřím, že ti dá veškeré pravomoce k tomu, abys vykonal soud i trest za něj, ale co pro to budeš muset udělat? Říct mu, co se mi stalo. A to nechceš, že ne? Protože víš, co by ti král řekl. Nepovažoval by to za příliš velký zločin, když spolu smilníme stejným způsobem." Tommy sklonil hlavu a kousl se do rtu. Adam ho pohladil po zádech.

"A to ještě není to nejhorší," zašeptal. "Největší problém je v tom, kdo to spáchal. Nebo spíš, kdo si na tebe ty chlapy najal." Jakmile to Adam dořekl, uvědomil si, že tuhle skutečnost chtěl Tommymu oznámit až mnohem později. Místo milých slov, která většinou následovala po jejich milování, spolu řešili hrůzy, co je za posledních několik týdnů potkaly. Měl sto chutí, dát si pár facek.

"O čem to mluvíš?" zamrkal Tommy nechápavě. Adam zavrtěl hlavou a odvrátil tvář na druhou stranu.

"Adame! Už jsi to nakousl!" spustil na něj Tommy káravým hlasem. Většímu muži chvíli trvalo, než svůj pohled upřel zpátky na něj. Měl v něm ale tolik viny, že to Tommyho vyděsilo.

"Když jsme přijeli sem, Anna a Anthony mi řekli něco hodně zajímavého. Prý existuje jistá rostlina, která dokáže vzít člověku paměť. Roste jen tady, protože se jí tu nejlépe daří. A Anna i Anthony se rok co rok snaží o to, aby se nedostala do špatných rukou, protože ji kdysi někdo využíval k tomu, aby věřitelé zapomínali na půjčky, co dávali hazardním hráčům. Prý se jim poslední sklizeň ztratila." Vysvětlil Tommymu.

Menší muž zalapal po dechu.

"Oni si myslí, že by to mohl být Charles?" zhrozil se. Adam slabě přikývl.

"Nechtěl jsem tomu uvěřit, potkal jsem ho v Londýně. Musel by si na to jedině někoho najmout."

"A dál?" zamračil se Tommy.

"Také je tu možnost, že tu rostlinu nechtěl použít na věřitele, ale na něco úplně jiného." To už se Tommy začal zvedat do sedu, jak byl Adamovými slovy šokovaný.

"A na co? Na mě?" vyjekl.

"Možná." Odvětil Adam bojácně. "Kdyby sis vzpomněl, co se tu noc stalo, měli bychom jasno…"

"Kdy jsi mi to chtěl říct?" štěkl po něm Tommy. Adam na něj vytřeštil oči.

"Já… někdy. Až by byla správná chvíle. Paměť se ti vrátila teprve před dvěma dny."

"To je jedno! Měla to být první věc, kterou mi řekneš!" rozčílil se Tommy. Poté se rychle vyhrabal z postele a přehodil přes sebe košili, která mu jako první přišla pod ruku. Byla Adamova.

"Vyčítáš mi to?"

"Cože?" Tommy začal chodit po komnatě sem a tam, ale při Adamově otázce se prudce zastavil.

"Že jsem to měl být možná já a ne ty." Probodl ho Adam bolestným pohledem.

"Zbláznil ses? Copak mě tak málo znáš? Napadne tě něco takového, ale že se na tebe budu zlobit za zatajování důležitých informací, tě ani trochu netrkne?" Zavrtěl Tommy nechápavě hlavou.

"Nezatajoval jsem je. Jen jsem ti o tom ještě neřekl. To je rozdíl."

"Je mi ukradené, jak to nazýváš. Měl jsi mi o tom říct hned, jakmile jsem si vzpomněl."

"A co by se tím změnilo?" vedl si Adam svou.

"Vůbec nic. Některé věci ale lidé nedělají proto, že by museli nebo chtěli mermomocí něco změnit. Některé věci dělají jenom proto, aby toho druhého ujistili o tom, že je mezi nimi dokonalá důvěra. Zajímalo by mě, co ještě nevím a co se postupně dozvím, tedy až uznáš za vhodné, mi o tom říct."

"Nemusíš být cynický."

"Tak mě k tomu nenuť." Střelil Tommy po Adamovi pořádně naštvaným pohledem. Adam se vysoukal z postele také a natáhl po Tommym ruce. Menší muž se samozřejmě bránil, jenže když skončil v Adamově pevném objetí, vzdal to. Nechtěl se s ním prát, ani hádat. Měl jen pocit, jakoby poslední necelé dva měsíce vůbec nebyly. Jakoby je on neprožil, ale všichni ostatní ano a teď se mu bojí říct, co během té doby zažili.

"Rád se s tebou hádám, lásko, ale pojďme si najít nějaký nedůležitý důvod, ano?" konejšil Adam Tommyho ve své náruči, když mu seděl na kolenou na kraji postele. Tommy jen cosi zavrčel a sklonil hlavu.

"Zlobím se na tebe. Neskutečně jsi mě naštval."

"Už tomu rozumím a omlouvám se. Pořád ale trvám na tom, že se s takovou situací vyrovnávám poprvé. Nevím, co dělat. Musíš mít se mnou trpělivost. Pokud ti něco důležitého neřeknu dnes, tak zítra určitě ano," snažil se ho Adam uchlácholit. Když Tommy nereagoval, zvedl mu bradu ukazováčkem. "Víš… právě jsme spolu prožili krásné chvíle a za co se opravdu stydím, je to, že jsem to pokazil něčím takovým. Odpusť mi to, prosím. Mohli bychom se ještě pomazlit a prozatím na to zapomenout?"

"Chceš se mazlit? Když se na tebe zlobím?" podivil se Tommy. Adam se usmál a nasadil psí pohled. Takový, jaký znal jen Tommy a jen v podobných situacích. Většinou ho nepotřeboval dělat, stačil jeho autoritativní hlas, ale teď musel Tommyho v první řadě rozesmát. Zlepšit mu náladu.

"Snažíš se o Zeuse?" přimhouřil Tommy oči. Adam zakýval hlavou a pošimral svého milého na žebrech. Tommy se celý zkroutil a než si to stihl sám uvědomit, smál se na celé kolo.

"Nech toho!" snažil se Adamovi vyvléct z rukou. Ale čím větší nátlak vyvíjel, tím pevněji ho Adam držel. Když se najednou ocitl zpět na posteli, zaklesnutý mezi rukama a nohama svého velkého poručníka, neměl daleko k pořádnému výbuchu smíchu.

"Nepřemáhej se, Tommy. Kdo z nás dvou je přirozenější typ na laškování? Nevydržíš to, tak toho nech."

"Dobře, ale slib mi, že jakmile s tímhle skončíme, všechno mi řekneš. A pokud je ještě něco jiného, o čem nevím, tak to chci vědět taky," trval si Tommy na svém. Adam se vítězně usmál.

"Není nic jiného a pokud bych si ještě na něco vzpomněl, tak ti to nebudu tajit, přísahám!" slíbil mu se zvednutou rukou. Tommy mu ovinul ruce kolem krku a stáhl si ho na sebe.

"Vyprovokoval jsi mě tak moc, že na tebe mám zase chuť."

"Já vím," zavrněl mu Adam do ucha. Tommy ho na oplátku plácl po zadku.