Den D 4/4

No a poslední kapitolka... Snad se vám povídka líbila :)

---

"Cože jsi udělal? My už nejsme manželé?" vykoktal ze sebe Tommy po několika pokusech vdechnout do plic aspoň trochu vzduchu.

"Ne nejsme." Zavrtěl Adam hlavou.

"Přesně jimi nejste dvacet jedna hodin a čtyřicet osm minut." Pousmála se Dolores. Tommy na ní prudce obrátil obličej. Věděla to jen ona. A jeho muž... vlastně ne, tohle přece nebyl jeho muž, jen se tak poslední den tvářil, hajzl jeden.

"Dřív než ti to dojde, lásko, dokončím ten slib a vezmeme se. Zase bude všechno v pořádku. Musel jsem to udělat, pochop to, prosím!"

"Už mi to došlo," zasyčel Tommy. Svrběla ho dlaň. Chtěl si do Adama pořádně třísknout a možná ho i nakopnout někam a nechat ho celý týden bez sexu, ano to chtěl...

"Je to jen papírová záležitost, pane Ratliffe. Tváří se to jako anulace, ale ve skutečnosti manželé stále jste. Pořád máte stejná práva jako váš muž..."

"Opravdu?" zvedl Tommy obočí. "A co kdybych ti teď utekl od oltáře?" zavrčel Adamovi do tváře.

"Anulace musí být zrušena do jednoho týdne, jinak manželství definitivně zaniká," oznámila mu starostka.

"Zajímavé," přivřel Tommy na Adama oči. V davu to opět začalo šumět. Slavnostní slib se poněkud vymkl z rukou.

"Měl jsem ti to říct, omlouvám se. Ale bylo to moc narychlo. Když jsem si včera četl svůj slib, který měl úplně jiné znění, než ten, co ti tu dnes říkám, došlo mi to. Lhali jsme ve chvíli, kdy by k sobě lidé měli být upřímní. Tenkrát se nedalo nic dělat, bylo to tak naplánované a asi by to tak i zůstalo, kdybych se do tebe tak šíleně nezamiloval." Adam se pokusil k Tommymu přistoupit blíž. Ruce, které mu předtím vytrhl, vzal znovu do svých a stiskl je. Byly zaťaté v pěsti.

"To, co ti slíbím dnes, přede všemi a před paní starostkou, bude čistá pravda. Každé slovo, každý pohled i navléknutí prstenu. Všechno bude upřímné a ze srdce. Tak jak to má být." Adam se nejistě usmál. Doufal, že by to Tommyho mohlo obměkčit.

"Kdybych to věděl, vymýšlet slib by bylo mnohem snazší," zabručel Tommy. Jeho pohled byl stále přísný a neústupný.

"Nemusíš nic říkat, já... přece vím, co ke mně cítíš. Dokazuješ mi to každý den. Tím, že tu jsi, že jsi se mnou a ještě jsi ode mě neutekl."

"Ty máš ale nervy," špitl Tommy napruženě.

"Pokud máte něco na srdci, pane Ratliffe, teď je nejvhodnější chvíle," pobídla ho starostka.

"Teď? Chci ho zabít! To mám na srdci!" zvolal. Dav zašuměl smíšenými pocity.

"Obávám se, že tohle nutkání nemáte dnes naposledy. Ale to k tomu patří," ušklíbla se Dolores.

Tommy spolkl další nadávky na svého ex manžela, kterými ho chtěl pojmenovat, třeba i nahlas a přede všemi a přimhouřil oči.

"Chtěl jsi po mně slib. Tak ti taky jeden dám." odkašlal si. "Ještě jednou přede mnou něco zatajíš, tak si mě nepřej."

"To je slib?" usmál se Adam pobaveně.

"Opravdu to tu mám říkat nahlas? Co bych ti udělal, kdybys to porušil?" Tomu se zasmála i Dolores. Tedy uchechtla se, decentně.

Adam pozvedl obočí, protože si samozřejmě dokázal představit způsoby, kterými by ho Tommy trestal, přece jen už se znali a pak zvedl jejich ruce do úrovně pasu. Ty Tommyho stále zatnuté.

"Když jsem tě poprvé uviděl, chtěl jsem utéct. A dnes jsem šťastný, že jsem to neudělal. Jsi moje všechno, Tommy. Jsi někdo, na koho se můžu spolehnout, kdo pokaždé rozbuší mé srdce a rozzáří špatný den. Jsi dokonalý přítel a ještě lepší milenec..." Dav se zasmál a Adam s ním. "Prostě jsi jediný muž, se kterým jsem kdy chtěl stát před oltářem a říkat tato slova..." Adam cítil, jak se během jeho povídání pomalu uvolnují Tommyho ruce. Jeho pěstičky se z ničeho nic rozbalily a dlaně vklouzly do druhých rukou, jako kdyby tam patřily odjakživa. Zámek a klíč, dva dílky puzzle, levá a pravá strana zipu...

"Kdybych byl schopný sesmolit nějaký slib, zněl by podobně," začal Tommy. "Na samém začátku jsem tě nesnášel, ale vlastně to nebyla tak úplně pravda. Před tebe předstoupila obluda, ale přede mě někdo krásný a vysoký a..." Tommy se po očku podíval do davu, který ani nedutal. Nechtěl se moc rozjet. Pořád byl přesvědčený, že taková slova patří spíš do ložnice, než na veřejné pódium. A taky měl ještě na Adama tak trochu vztek.

"A?" pobídl ho Adam jemně.

"A já se tomu bránil, protože už tehdy jsem věděl, že mě to zasáhne tak silně, že ti odpustím cokoliv, i to, že ses se mnou včera rozvedl a nic mi neřekl."

"Baby." Adam se zasmál a přitáhl si Tommyho do náruče. "Nerozvedl jsem se s tebou. Copak jsem blázen? Za pár minut bude zase všechno v pořádku." Hladil ho po vlasech. Obecenstvo vzdychalo dojetím, a když se Adam podíval na Dolores, měl pocit, že se jí lesknou oči. Že by i sama starostka porušila své vlastní pravidlo?

"Za nás je to všechno, madam." Raději tuhle část obřadu na jejich straně ukončil, aby se pozornost zaměřila také na Sutana a Tadeáše. Zatímco dav tleskal, ti dva na ně koukali s otevřenými ústy dokořán a vyvalenýma očima. Nejvíc šokující oznámení bylo asi to o anulování sňatku. Ne asi, určitě.

Dolores se zhluboka nadechla a natočila se ke druhému páru. Lidé přestávali plácat, aby jim nic neuniklo.

"A co vy dva? Také pro nás máte nějaké překvapení?" mrkla na ně starostka.

"Leda, že byste o něčem věděla vy sama," dobíral si ji Sutan. Narážel na to, že o anulaci věděla. Však asi musela. Nejspíš s ní dokonce pomáhala, zrádná to žena.

"Mé svědomí je čisté. Prosím, máte slovo, pánové," zvedla ruku a pokynula jim, pak ustoupila do pozadí.

Sutan se natočil k Tadeášovi čelem, stejně jako předtím Adam k Tommymu a stiskl obě jeho ruce ve svých. Ted na něj koukal nevěřícně. Do poslední chvíle se smiřoval s tím, že od svého snoubence žádný slib neuslyší.

"Nemám nic připraveného. Kdybych si něco dopředu napsal, dopadlo by to stejně, jako ty bílé desky." Kývl hlavou za sebe. "Všechno, co chci říct, mě napadá právě teď, když se na tebe dívám. Protože, když na tebe jenom myslím, Tadeáši, nedokážu se na nic soustředit. Pokud nejsi se mnou, jakobych ani neexistoval. Cítím, že mi chybí velký kus mě samotného." Sutan se odmlčel a olízl si vyprahlé rty. V Tedových očích se zaleskly slzy. Mladík rychleji mrkal, aby je zaplašil. Nechtěl naštvat starostku.

"Až když jsem si uvědomil, že tě miluji, došlo mi, že jsem byl do té chvíle nekompletní. Už nikdy se k tomu nechci vrátit. Ty jsi to kouzlo, které ze mě dělá celého člověka. A zároveň toho nejšťastnějšího muže. Vím, že bude naše manželství proměnlivé a dost často si půjdeme po krku, ale i přesto to tak chci. A slibuji ti, že s tebou v dobrém i zlém zůstanu až do konce našich dnů." Sutan zvedl obě Tedovy ruce ke rtům a políbil je. Mladík se celou dobu kousal do spodního rtu. Udržet své emoce na uzdě, byl nadlidský výkon. Opravdu nečekal, že něco takového od Sutana uslyší. Uměl být romantický, ale ne před tolika lidmi. A přitom už si i on sám musel připustit, že v očích těch lidí svou řečí rozhodně neklesl. Spíš naopak.

"Taky nemám nic připraveného."

"Ne?" podivil se Sutan. Ted zavrtěl hlavou.

"Měl jsem, ale najednou se to nehodí."

"Bílé desky," zabroukala Dolores. Prostě s tím měla nejlepší zkušenosti. Tadeáš se na ni usmál a znovu podíval na Sutana. Než začal, zhluboka se nadechl.

"Slibuji ti, že se tě vždy budu snažit dělat kompletního, protože ty děláš kompletního mě. Slibuji ti, že se s tebou budu hádat a pak udobřovat, protože s nikým jiným mě to ještě nikdy nebavilo tolik jako s tebou. A slibuji ti, že tě nikdy nepřestanu milovat, protože... to tak prostě je," pokrčil Ted rameny. Pro něj to byla jednoduše samozřejmost. Sutan se zasmál a objal menšího muže kolem pasu. Obecenstvo začalo jásat a tleskat. I starostka se k veselí přidala vlastním plácáním.

Jakmile hluk trochu ustal, zvedla ruce a trochu zvýšila hlas.

"Co dalšího byste ještě chtěli slyšet?" vyzvala dav k odpovědi. Lidé začali sborově skandovat jednoduché slůvko, na které se vždy netrpělivě čeká při každém obřadu. Dokonce Adamův otec už se cítil lépe, takže zvládl s ostatními vykřikovat: ano, ano, ano.

Dolores zatleskala a dav se utišil.

"Nebudeme to protahovat, vážení." Nejprve se otočila na Sutana s Tadeášem. "Berete se?" zeptala se dostatečně hlasitě, aby ji slyšel každý. Muži se ji pochopitelně snažili napodobit, takže i jejich odpovědi byly dost nahlas.

"Ano!" vyhrkl Sutan.

"Ano!" doplnil ho Tadeáš.

"Děkuji vám. A teď Adam a Tommy. Co vy dva? Berete se?" zazubila se na ně. I tady dostala dvě jasná slůvka bez sebemenšího zadrhnutí.

Obřad byl s velkými ovacemi ukončen po výměně snubních prstenů, prvních manželských polibcích a podepsání patřičných dokumentů, bez kterých se to bohužel neobešlo. Tommy si usmyslel, že tentokrát bude na jejich oddací list dohlížet osobně. Když chtěl Adam protestovat, dostal přes zadek. Prstýnky měli stejné, Adam je jen nechal pro tento den upravit. Na vnitřní straně přibyla rytina datumu jejich druhé svatby.

Po obřadu se měla konat hostina. Najatá catheringová agentura v úctyhodném čase změnila divácké hlediště na taneční parket. Jakmile si všichni posedali ke stolům, ujala se slova opět Megan. Eber zůstal i po obřadu. Rozhodl se, že jakmile by se mu udělalo hůře, tak si půjde lehnout. Zatím se cítil realativně v pořádku, jen unavený. Pro jistotu ale seděl mezi Adamem a Leilou. Každý na něj dával pozor.

"Dovolte mi, abych pogratulovala našim novomanželům. Přemýšlela jsem, jak to nazvat v případě Adama a Tommyho, ale nakonec to ani nebude zapotřebí." Megan se pousmála a lidé začali pískat a tleskat. Scéna s oznámením o anulaci měla zřejmě obrovský úspěch.

"Vidíš?!" Tommy bouchl Adama pěstí do ramene.

"Au a co, lásko?" dělal Adam hloupého.

"Než se do gratulace pustím, chtěla bych se omluvit za vzniklé potíže před začátkem obřadu. Kolovaly tu jisté zprávy, že dostanete závadné jídlo, které bych touto cestou ráda vyvrátila." Zatímco Megan mluvila, číšníci už začínali nosit předkrmy a pokládat je před hosty. Jeden z mladíků došel i k Megan a podal jí talíř. S úsměvem si ho od něj přebrala.

"Já nevím jak vy, ale já mám hrozitánský hlad." Na to nabrala na vidličku plátek lososa s citrovnovou trávou a namočila jej do křenového dresinku. Poté sousto snědla. Adam se rozhlédl po hostech a zjistil, že názorná demonstrace, že jídlu nic není, skutečně zabrala. Kdo měl před sebou talíř už spokojeně jedl a přitom poslouchal Megan, jak řeční dál. Agentka se vrátila k tématu gratulace...

Eber snědl akorát kus opražené francouzské bagety. Po půl hodině se omluvil a šel si odpočinout do svého pokoje.

Po obědě se rozjela volná zábava. Tančilo se a také pilo. Leila společně s Megan dohlížely na to, aby měli všichni dost pití a jídla a aby se oba novomanželské páry nemusely o nic starat. Jako první se z oslavy vytratili Amrullovi. Tommy a Adam je následovali o hodinu později...

*

"Asi se na mě budeš ještě chvíli zlobit, viď?" zeptal se Adam opatrně, když si svlékal v ložnici sako a dával ho na ramínko. Tommy začal motýlkem.

"Co bys řekl?" utrousil tiše. Adam k němu přistoupil a odehnal mu ruce od krku. Pomalu uvolňoval jemný satén a upřeně hleděl svému manželovi do očí.

"Řekl bych, že bych ti to naší svatební nocí mohl vynahradit." usmál se.

"Jen jednou?"

"Svatební noc je jen jedna," posmutněl Adam.

"Pak se snaž, aby každá byla taková. A možná ti časem odpustím," navrhl mu Tommy.

"Copak jsem se doteď snažil málo?" zatvářil se Adam dotčeně. Konečně měl motýlek rozvázaný a mohl se pustit do dalšího kousku Tommyho slavnostního oděvu. Druhý muž už rozepínal knoflíčky na jeho košili. Slova si s gesty dokonale protiřečila.

"Já ti ani nevím. Vždyť jsi vlastně ani nebyl můj manžel." Pokrčil Tommy rameny.

"Necelých dvacet dva hodin."

"Můj Bože!" zhrozil se Tommy. "Včera odpoledne jsme si to rozdali v garážích v autě. Ne jako manželé."

"A to je problém?" usmál se Adam.

"No, vlastně asi ne, když si vezmu, že našemu manželství nepředcházelo žádné oťukávání se, poznávání, postupné zamilování se..."

"Kdo může říct, že se oženil nebo vdal po dvaadvaceti hodinové známosti?"

"Nikdo." Zavrtěl Tommy hlavou. Přitom se pustil do Adamova motýlku. Akorát se s ním tolik nepáral.

"Tak dobře, dejme tomu, že už jsem ti odpustil. Pořád je tu ale něco, co mi chybí k tomu, abych byl opravdu spokojený."

"A to je?" zvedl Adam obočí. Saténový pásek, který byl předtím vzorově svázaný do motýlku odhodil stranou a stáhl si z ramen košili. Totéž udělal s Tommyho.

"Opravdu tě nic nenapadá?" řekl Tommy tajemně. Poté od Adama ustoupil a svlékl si kalhoty. Jen ve spodním prádle se odebral k posteli a vlezl si do ní. Velice provokativně stáhl přikrývku až k pasu a chvíli se pod ní jakoby kroutil, než odsud zvedl ruku a v ní držel své slipy. Ty hodil po Adamovi.

"To mě svádíš, nebo mi naznačuješ, abych se udělal s nosem zabořeným do tvého spodního prádla?"

"Začni tím druhým a uvidíme, co se s tím dá dělat," ušklíbl se Tommy. Adam si vlezl do postele také, Tommyho spodky stále žmoulal v ruce.

Lehl si na záda a položil si prádlo na obličej. Při hlubokém nádechu nosem se jeho ruka přikradla do vlastního klína a stiskla ho.

"Bože, tohle bude rychlý..." zahuhlal pod látkou a přimáčkl si ji na obličej druhou rukou. Tommy se podíval dolů a opravdu. Buď si toho předtím nevšiml a Adam už byl vzrušený, nebo se mu postavil právě teď. Z jeho prádla.

"Stačí ti ke štěstí moje spodky?" zavrčel Tommy naštvaně. On snad bude žárlit i na své vlastní slipy. Strhl je Adamovi z obličeje a zadíval se mu přísně do očí. Adam si povzdychl.

"Připadám si jak pes, nejradši bych se v tom tvém pachu vyválel celý."

"A já ti stačit nebudu?" zvedl Tommy obočí. Upřímně, cítil to stejně.

"No..." protáhl Adam. "Když jinak nedáš," dodal ledabyle.

"Pejsku," nenechal se Tommy vyprovokovat. Adam se přetočil a vlezl na něj. Nosem začal rejdit po jeho kůži na trupu a prsou, jako když pes očichává svého pána. Tommy se neubránil smíchu, šimralo to.

"Něco na tobě není tvého," zpozorněl Adam. Tommy se zamyslel. Chvíli mu trvalo, než si vzpomněl.

"To bude Megan."

"Megan?"

"Měl jsem malou nehodu, postříkala mě svojí voňavkou." A to se Tommy před oblečením do vyčištěného smokingu ještě pro jistotu znovu vysprchoval. Ulpěla na něm vůně z látky a Adam to poznal. Připadal si tak dobře.

"Asi to budu chtít vysvětlit." přivřel na něj Adam oči.

"Není problém, ale až uděláš to, co mi chybí ke spokojenosti."

"Myslíš, že na to přijdu? Jsem jenom chlap."

"Právě proto by tě to mělo napadnout," dobíral si ho Tommy. Adam si položil hlavu na Tommyho hrudník a objal ho kolem pasu. Tuhle polohu miloval, když spolu odpočívali. Tommy ho vždycky hladil ve vlasech a snažil se pramínky natáčet na prsty, i když byly moc krátké. Zavřel oči, aby mohl lépe přemýšlet.

"Netuším, co chybí ke spokojenosti tobě, ale teď mě tak napadá, že mně by udělalo moc velkou radost, kdybychom si zítra došli někam na večeři a já tě při té příležitosti oficiálně požádal o ruku. Nějak jsem na to zapomněl." Tommy se usmál a kousl do rtu. Nabral do hrsti Adamovy vlasy a pročechral je.

"Jsi si jistý, že ti řeknu ano?"

"Jsem si jistý, že neřekneš ne," zavrněl mu Adam do nahé kůže.

*

Tadeáš se přitulil ke svému manželovi a zabořil mu obličej do dlouhého sametově hebkého krku. Sutanovo tělo bylo vůbec hodně hebké, všude. Když mu říkal tygře, nebylo to s nadsázkou.

"Je tohle jedna z mála klidných chvil, které nás čekají?" zeptal se šeptem. Sutan se usmál.

"Jestli je tohle klidná chvíle, zlato, tak já nejsem baron a ty nejsi můj muž. Polož hlavu sem..." poplácal se po hrudi. Ted ho poslechl a položil si uchem dolů na velký Sutanův hrudník hlavu. Dostal pořádný kopanec, po kterém se na Sutana nechávapě podíval.

"Roste ti tam vetřelec, nebo co?" zasmál se. Sutan protočil panenky.

"A já že jsem zabiják romantiky..."

"To jsem neřekl já. Ani jsem ten film neviděl, je hrozně starý!" bránil se Ted. Sutan si ho přitáhl zpátky na prsa a vklouzl mu svými dlouhými prsty do vlasů. Došlo mu, že je Tadeáš trochu nervózní, to většinou říkal podobné hlouposti.

"Tohle je nejklidnější stav, který u mě zažiješ. Takhle silně mi srdce bije od chvíle, co jsme spolu. Znovu už na to upozorňovat nebudu, ale můžeš si ho poslechnout kdykoliv budeš chtít."

"Chceš si poslechnout moje?" nabídl mu Ted svůj hrudník. Sutan si k sobě natočil za bradu jeho tvář a usmál se.

"Jedině, že bys mě u toho pomazlil."

"Moc rád," přikývl Ted přeochotně. Větší muž se na něj překulil a uvelebil se na jeho těle jako kotě v pelíšku. Kdyby jen tušili, že o tři ložnice dál, leží Tommy a Adam ve stejné poloze.

Tadeáš začal prsty pročesávat Sutanovy dlouhé hedvábné vlasy a hladil ho po ramenou.

"Taky ti bije silněji."

"Má v sobě hrozně moc citu a srovnává se s tím," vysvětlil Ted.

"Co teď budeme dělat, když jsme ti manželé?" uvažoval Sutan nahlas. Tadeáš zajel prsty do jeho vlasů hlouběji a smyslně je podebral přímo u kůže. Viděl, jak Sutan přivírá spokojeně oči. Takhle opravdu vypadal jako malá neškodná šelmička.

"Mohl bys mě vzít na svatební cestu. Říká se tomu líbánky," navrhl Ted. Sutan se ušklíbl.

"Tys snad nepočítal s tím, že budeme mít líbánky?"

"Budeme?" podivil se Ted.

"Něco dalšího, co bychom mohli podniknout jako manželé?"

"Ne, počkej. Opravdu pojedeme na svatební cestu?" dožadoval se Ted odpovědi. Sutan se zvedl na lokty, které si položil vedle Tedova trupu.

"Za koho mě pořád máš? Jsem tvůj manžel a dost movitý. A i kdybych nebyl. Líbánky jsou snad samozřejmost."

"Dobře a kam pojedeme?" snažil se Ted zamluvit předchozí Sutanovu podezíravou poznámku. Prostě o tom předtím nemluvili, tak si automaticky odvodil, že se líbánky konat nebudou.

"Samozřejmě čekám návrhy."

"Tommy byl s Adamem v Riu a moc si to pochvaloval."

"Tak pojedeme do Ria. Tam se mi docela líbilo," pokrčil Sutan rameny, jakože je mu to jedno. Ostatně opravdu bylo. Chtěl prostě někam odjet, aspoň na čtrnáct dní, jenom s Tedem a užívat si jeden druhého.

"A co Caymanské ostrovy?" vychrlil Ted další návrh.

"Klidně." Sutan mávl rukou a znovu se položil na Tedův hrudník. "Pojedu s tebou kamkoliv, koťátko." zabrblal ještě. O minutu později už pravidelně oddechoval.

Tadeáš ho spokojeně pohladil po vlasech a tváři. Pak před tu svou zvedl levou ruku a usmál se.

Byly tam, teď už dva, hezky usazené na prsteníčku vedle sebe. Zásnubní a snubní prsten.

Oba kroužky byly z bílého zlata, jeden zdobený po obvodu modrými kamínky a druhý hladký s rytinou jejich iniciálů na vnitřní straně. Ten samý měl na své ruce i Sutan.

Když dnes Dolores mluvila o slovech, která je dokážou zachránit ze spárů hádek a neporozumění, měl strach, že si na ně nevzpomene čas, ale při pohledu na svou levou ruku by mohl. Protože tahle slova měla tvar a bylo možné se jich dotknout. Najednou věděl, že to zvládnou. Prostě si tím byl jistý stejně silně, jako tím, že Sutana miluje.