Já jsem já a ty jsi...? 2/3

pokračování

* * *

---

Zavíření černé doprovázelo profesora lektvarů jako oblak tmavého kouře, když vzpřímeně a navíc nazlobeně kráčel chodbou ve třetím patře. Do těchto míst chodil málokdy, no, abychom byli upřímní, vlastně nikdy. Měl rád svůj klid v nejnižších prostorách hradu a stále nemohl pochopit, že se nechal přemluvit, aby ze svého úkrytu temného sklepení vystrčil nos, když to nebylo nezbytně nutné.

Piperit po něm chtěl, aby dnes přišel k němu. Týden utekl jako voda od jejich posledního setkání a bylo zde několik aspektů, jež mistr nemohl ignorovat. Takže normálně by tomu muži řekl ne, normálně by ho nechal opět přijít do svých komnat a nedohadoval se s ním. To, že Snape ustoupil, bylo velmi alarmující. Asi podobně jako těch pár slov, které vždy Piperit při svých návštěvách vyřkl nahlas.

Lektvarista je pouštěl jedním uchem dovnitř a druhým ven, nikdy se v jeho mysli příliš neohřály, ale z nějakého důvodu po sobě zanechávaly stále znatelnější stopu. Ne v podobě konkrétních slov, ale spíš pocitu.

Snape zatřásl hlavou, neměl přece problém tyto nevítané pocity nevnímat a dál kráčel chodbou vstříc nevyhnutelnému.

Před necelou hodinou se na této schůzce nenápadně domluvili při večeři ve velké síni. Piperit si pak vyžádal dávku mnoholičného lektvaru a Snape tedy předpokládal, že už na něj bude čekat v podobě, jaká se od něj vyžadovala. Sám měl potřebný lektvar schovaný ve své kapse hábitu. Quid pro Quo, něco za něco, domluvili se na začátku školního roku. Byl to oboustranně výhodný obchod a zvlášť Severus byl na takové obchodování expert. Nikdy nedělal nic zadarmo… ne snad?

I když se při chůzi uklidňoval výhodami onoho obchodu, stále se mu nelíbilo, že přistoupil na tyto změny. Vždy se scházeli v jeho komnatách. Doufal, že mu Piperit vysvětlí, co tohle znamená. Neodpustil si několik ostrých nadávek pod fousy, dokud nedospěl k příslušným dveřím.

Nemusel klepat, bylo otevřeno. Nalezl však obývací pokoj prázdný. Byl o něco útulnější než ten jeho, ale dalo se to očekávat, od absolventa jiné než zmijozelské koleje. V krbu plápolal oheň, na pracovním stole v protějším rohu místnosti se povalovaly svitky s esejemi studentů. Dominantní pohovka byla vskutku velká a vyhlížela pohodlně.

"Piperite?" ozval se Snape netrpělivě. Všiml si, že je do dalšího pokoje pootevřeno a že se v něm tlumeně svítí. Vyrazil tedy tam. Trochu ve dveřích zaváhal, když se jeho pohled setkal se smaragdově zelenýma očima, vsazenýma do mladistvé tváře Harryho Pottera.

Samozřejmě to předpokládal, ale ani za ten necelý rok, co s Piperitem prováděl všechny ty sexuální věci, si úplně nezvykl na svou úchylku, která ho k tomu vedla. Na druhou stranu, nikdo po něm nežádal vysvětlení a on si ho rozhodně hodlal nechat pro sebe. Piperit možná něco tušil, o čemž svědčila právě jeho strohá prohlášení, ale nebylo to tak, že by ho do něčeho nutil. Většinou jen konstatoval.

Tvář Harryho Pottera, ozářená světlem svíček se nepatrně rozjasnila jemným úsměvem. Seděl na posteli, opřený o tmavě hnědé robustní dřevěné čelo a v rukách měl nějakou knihu. Od pasu nahoru byl nahý. Zbytek Snape neviděl, jelikož byl zakrytý sametovou přikrývkou.

Snape vytáhl z hábitu rudý lektvar a postavil ho na nedalekou komodu. Pátravé oči Pottera-Piperita se k nádobce krátce stočily a slabé přikývnutí znamenalo jednoduchý souhlas. Pak se Snape vypravil k posteli.

"Proč jste trval na tom, abych za vámi přišel sem?" zeptal se lektvarista lehce dotčeně. Mladík pokrčil rameny a pak se okatě zamyslel.

"Mám pohodlnější postel?" hádal.

"Chcete, abych to sám otestoval? Potom ale počítáte se vším. Víte, že na tom netrvám," zamračil se Snape. Mladší kouzelník se zatvářil samolibě.

"Pro klid vaší duše?" zeptal se.

"Pro klid vaší zadnice?" opáčil Snape pohotově. Potter-Piperit se provokativně usmál.

"Netušil jsem, že vám tolik záleží na jejím blahu. Možná bychom měli začít, ať už to máme za sebou."

Snapeovi se nelíbilo, jaká slova vychází z mladých úst Harryho zatraceného Pottera. Piperit se s ním obvykle nedohadoval a už vůbec ho nedráždil, či provokoval. Ne, že by se to lektvaristovi nelíbilo. Druhá část toho posledního oznámení ovšem byla tak trochu proti pravidlům. Piperit měl zakázáno říkat cokoliv, co by běžně řekl i sám Potter.

Snape samozřejmě věděl, že by s ním mladý Nebelvír nikdy nespal, takže Piperit měl zajistit, aby se Snape necítil jako někdo, kdo ho k tomu nutí. Slova vyjadřující znechucení, odpor, či dokonce nenávist nebyly na místě.

"Pokud je to problém, přijdu jindy, nebo spíš vy ke mně." Snape se otočil a vyrazil zpět ke dveřím, po cestě se natahoval po lahvičce s rudým lektvarem.

"Není to problém, omlouvám se," zastavil ho Potterův-Piperitův naléhavý hlas. Muž se váhavě obrátil a stáhl ruku k tělu. Lektvar ještě nestihl vzít, ale udělal by to, kdyby ho mladší profesor neoslovil. I ty nejlepší obchody nemusí trvat věčně. A Snape s tím ani nepočítal. Nedivil by se, kdyby Piperitovi jednoho dne došla trpělivost.

Pomalu se vydal zpátky, posadil se na kraj postele a natočil se k mladšímu kouzelníkovi.

"Možná byste mě mohl svléknout," navrhl. Nebelvír trochu zmateně přikývl a trhaně se vyprostil z přikrývek, aby si mohl kleknout blíž.

Snape s ním nespal často, snad jen jednou nebo dvakrát, ačkoliv to pokušení bylo velmi silné a příliš dotíralo. I na jeho tvrdě vycvičenou netečnou psychiku a sebeovládání. Nakonec se ve většině případů spokojil s orálním sexem. Laskat Potterův penis a zbytek jeho těla, nebo sledovat, jak on laská jeho, bylo dostačující. S ohledem na to, že věděl, že něco takového se skutečným Harry Potterem nikdy nezažije, to byl jeho malý ráj na zemi.

Zavřel oči, když se ho zezadu dotkly mladé ruce, vytrénované famfrpálem, aby mu stáhly hábit. Předtím ještě rychle vytáhl svou hůlku a položil ji elegantně na noční stolek, aby na ni dobře viděl. Ne že by se musel bát útoku z Piperitovy strany. Pořád to byl on, kdo více určoval celou obchodní strategii.

Pohyby Pottera-Piperita byly vláčné, když mu rozepínal všechny ty knoflíčky na vestě. Skoro ho chtěl popohnat, protože mnoholičný lektvar nebude působit věčně. A jelikož se chystali souložit, nehodlal se uprostřed svého orgasmu najednou dívat do modrých očí namísto zelených.

"Možná bych se měl svléknout sám," odehnal mladíkovy ruce a po zašeptání bezhůlkového kouzla se jeho vesta rozevřela. Byla mu stažena o něco rychleji než hábit, černou košili si hbitě přetáhl přes hlavu, jen co uvolnil několik knoflíčků u krku.

Stále zůstával ke druhému kouzelníkovi zády, dokud nebyl smělými pažemi pobídnut, aby se posunul víc do středu postele. Potter-Piperit ho povalil na záda a hbitě se na něj vyšplhal, takže v následující vteřině byly Snapeovy probouzející se slabiny uvězněny pod dotekem nahých mladíkových genitálií. Snape neskrýval své překvapení, což se navenek ukázalo jako lehce vytřeštěné oči. Piperit nebýval tak odvážný. Nesměl být samozřejmě odtažitý, ale přílišné nadšení se od něj též neočekávalo. Protože Snape zkrátka nevěřil, že by to s ním pravý Potter dělal s radostí, pokud by k tomu přece jen někdy… v nějakém z příštích životů došlo.

Lektvaristovo racionální uvažování šlo do háje ve chvíli, kdy se mladík sklonil a políbil ho. Prsty si mezitím razily cestu po žebrech k podpaží a pak k hrudníku, kde zajaly mistrovy bradavky a začaly je netrpělivě žmoulat. Zadusil v sobě povzdech rozkoše, čímž si ale moc nepomohl. Všechna energie, i z potlačovaných verbálních projevů se přelila do jeho klína. Snape nikdy nesténal, ne s Harry Potterem, ani když to nebyl on. Byl bývalý Smrtijed, obávaný mistr lektvarů, muž, který napomáhal sprovodit ze světa Pána zla, on prostě kňučet nebude, ani kdyby… Ale kruci, bylo to tak skvělé, jak se ho Potter dotýkal. Nežádal po něm nikdy nic navíc. Přestože ve skrytu duše samozřejmě chtěl. Pořád si říkal, že mu tohle musí stačit. Piperit přistoupil na orální sex a dvakrát na soulož bez zbytečných něžností, to bylo víc, než Snape za své služby na oplátku mohl chtít.

Na druhou stranu, odmítat něco takového, když to ten druhý dělal, zdálo se, dobrovolně… na to by přistoupil jen opravdový blázen.

Potterovy polibky byly žhavé, vášnivé a plenily jeho ústa s odhodláním. Pak se ty hříšné rty a jazyk přesunuly na krk a následně si vyhlédly za svou oběť znovu Snapeovy bradavky. Ovšem pokud měl srovnat s prsty, byl zde zásadní rozdíl. Horké vlhko nemohlo být ničím nahrazeno, Severus dokonce přiznal sám sobě, že podobné laskání ještě nezažil. Jeho boky se vymrštily vzhůru a srazily se s vyšpuleným Potterovým zadkem. Mladík se ušklíbl a sám se na lektvaristovy slabiny přimáčkl, aby se pak po nich začal svůdně vozit. Kalhoty, které bránily v přímém kontaktu nahých kůží, šly za chvíli dolů, dokonce Severus ani nezaregistroval, jak se to stalo, vnímal jen to, že byla jeho erekce osvobozena a ještě víc se začala dožadovat prostoru mezi mladíkovými půlkami.

Potter byl tak rozkošný. Drobné, přesto osvalené tělo ke Snapeovi tak hezky pasovalo. I tato poloha se mu líbila, zvlášť pokud byl tak svědomitě opečováván. Došlo Piperitovi, že jestli se k němu bude takto chovat, Severus už nikdy nebude chtít nic menšího? Miloval orální sex, ale vzít si Potterův zadek, šoustat ho, splynout s ním a být zároveň rozmazlován tak velkou přízní… něco takového už nemohlo být nikdy překonáno. Snad jen sex se skutečným Potterem.

Napadlo ho, že by Piperita zarazil, aby to nedělal komplikovanějším, než už to je, aby prostě nastavil zadek, bez těch zbytečných, přesto nádherných věcí okolo, ale nahlas to vyslovit nedokázal. Byl už moc daleko za metou, moc daleko za hranicí vlastní odolnosti.

Mladík se uvelebil na jeho stehnech, takže se nyní dotýkali svými penisy. Tiché zaklínadlo přihrálo mladšímu muži do ruky lubrikant, který si nanesl na jednu dlaň, jež pak v pomalém tření spojil s druhou. V okamžiku, kdy sevřel v kluzké dlani lektvaristův úd, se Snape neudržel a tiše vykřikl. V jednu chvíli chtěl, aby měl k dispozici víc kyslíku, pak se toužil rozkřičet na celý pokoj. Piperitovy pohyby, když ho honil, byly většinou vláčné a ne příliš pevné. Nemohl se mu divit, ten muž byl ve skutečnosti heterosexuál, tudíž se mu asi nestávalo moc často, že by musel uspokojovat penis jinému muži. Dnes večer se ale asi rozhodl, že Severuse dožene k šílenství. Honil ho rázně, zkušeně, a když navíc sklonil hlavu a vzal do svých úst jeho varlata, Snape se definitivně rozloučil se svou sebekontrolou.

Kapky preejakulátu se smíchaly s lubrikantem a to vše bylo systematicky zahříváno energickým Potterovým honěním, díky kterému měl Severus velice brzy rozkousané rty až do krve. Když si navíc všiml, že se mladík sám připravuje, měl pocit, že mu to bude stačit k orgasmu. A to za jeho záda samozřejmě neviděl.

S vypětím sil zvedl hlavu, ale hned ji zase nechal klesnout dolů. Přes vyprahlé, rozkousané rty proudilo z jeho hrdla tiché sténání, které už se ani nesnažil potlačovat.

"Pottere… já už…" zakňučel, neschopný vydat ze sebe souvislou větu. Nikdy Piperita neoslovil Potterovým jménem, jako kdyby to nebylo správné a uvědomoval si to i on, navzdory všemu, co sexu s druhým profesorem předcházelo. Jenže tady nešlo o standardní situaci. Piperit se ho rozhodl zničit. Vyšukat mu duši z těla pouhou rukou.

Naštěstí honění přestalo… aby ho nahradilo něco mnohem horšího. Tedy jak se to vezme. Potter-Piperit se pošoupl dopředu a podsadil zadek. Zatímco se jednou rukou zapíral o Snapeovo stehno, druhou si do sebe naváděl napuchlý tvrdý penis. Dokonale připravený na to, aby zaplnil každou skulinku toho nádherného malého zadku. Snape nemohl dělat vůbec nic, nebyl nahoře, tudíž veškeré dění koordinoval mladší kouzelník. A jak bylo patrno z jeho napjaté tváře, důkladně se na to soustředil. Ve chvíli, kdy si do sebe Severuse vtlačil celého, pevně dosedl a zapřel se i druhou rukou o lektvaristovo stehno. V této nečinnosti setrval několik dlouhých vteřin.

Snape přestal dýchat. Samozřejmě už znal Potterovu těsnost, dvakrát ji souložil, ale znovu… tohle bylo jiné. Bylo to tak smyslné a jiskřivé. Neuspěchané a skoro něžné. Jako kdyby se jeho penis nacházel v těle někoho, kdo po něm už hrozně dlouho toužil a nyní se rozhodl, že si tu plnost bude řádně užívat.

"Nechcete se pohnout?" vydechl Snape. Byl na hraně. Dvě tři dosednutí a vystříká se přímo do Potterova-Piperitova zadku. Jenže čekat už nemohl. Zatraceně ano! Ať už to skončí, potřeboval vyvrcholit a pak se jít někam vyrovnat s tím, že se právě do Pottera definitivně zbláznil.

Mladík ho poslechl, víc se zapřel o jeho roztřesená stehna a pohnul boky. Povytáhl se jen napůl a zase klesl dolů.

"Bože," vyjekl Snape. Nikdy by si nepomyslel, že pouhý palcový pohyb mu přivodí hvězdičky před očima. A znovu. Vláčné přírazy přicházely pozvolna jeden za druhým. Mladší kouzelník vážně nepospíchal, jako kdyby si užíval i sebemenší tření, které se mezi nimi odehrávalo.

Snape hladil jeho stehna, poté i boky; snažil se ho donutit, aby zrychlil; neznal nic lepšího, než vyvrcholit při pořádně tvrdém šukání, jenže tahle poloha nebyla pod jeho kontrolou a než se stihl přinutit k tomu, aby ji změnil na jinou, jeho tělo ztuhlo a následně se v pravidelných křečích začalo otřásat, zatímco do rozkošného zadku jeho penis pumpoval horké sperma. Hvězdičky se změnily na tmu a ta pak na dočasné rozostřené vidění, které se vrátilo do normálu společně s uklidňujícím dechem a srdcem. Když se konečně zaměřil i na druhého muže, jehož úzké smyslné rekto stále svíralo jeho povadající penis, uviděl tvář zkřivenou rozkoší a rychle pohybující se ruku na rozpálené erekci. Bílé sametové kapky potřísnily jeho břicho a prsa o několik vteřin později.

Mladík se na něj svalil, prudce oddechujíc a hladíc jeho boky a žebra. Poté se překulil na stranu a položil si dlaně na obličej. Stále se vydýchával, sledován nevěřícím Snapeovým pohledem, který si uvědomil o chvíli později. Proto stáhl ruce k tělu a otočil na lektvaristu tvář.

"Něco je špatně?" zeptal se s povytaženým obočím. Snape zkoumal jeho obličej, jako kdyby to byla nová, dosud neprostudovaná přísada do lektvaru.

"Myslíte, že by Potter přistoupil na tento druh aktu?"

"Už jsme spolu souložili," podivil se Potter-Piperit.

"Ale ne takhle. Vy… užíval jste si to. Doufám, že…" Snape nevěděl, jak to správně formulovat. S takovým rizikem určitě nepočítal. "Nemělo to nic společného s jakýmkoliv emocionálním aspektem."

"Jestli takhle běžně mluvíte se studenty, tak se dost divím, že se něco naučí. Jak by normální člověk mohl pochopit takový jazykolam? A ne, rozhodně jsem se do vás nezamiloval," ujistil ho profesor, skrytý v mladém těle. To se po těch slovech zvedlo do sedu a spustilo nohy z postele.

"Stále jste si to nerozmyslel? Potter by měl znát pravdu," pokračoval muž, když se zvedal do stoje. Jeho zadek byl pořád sladce vlhký a Snape nemohl přehlížet fakt, že se ještě před chvilkou nacházel uvnitř. V té zničující těsnosti.

"Už v tom nechcete pokračovat? Našel jste snad jiné řešení?" ušklíbl se Snape. Mladší kouzelník po něm střelil nerudným pohledem. Poté si oblékl župan a šel se postavit přímo proti Snapeovi.

"Myslím, že ano," oznámil lektvaristovi, který na ten popud ještě víc zbělel. To by znamenalo, že jeho schůzky s Potterem, i když falešným skončí. Ne, to se určitě nestane. Byl si jistý, že Piperit nenašel jiné řešení. Byl jeho jediná naděje. Neznal nikoho jiného, kdo by to dokázal.

"Poctěte mě, prosím. Dnes jsem se ještě nepobavil." Snape se také posadil a spustil nohy. Potter-Piperit mu podal jeho kalhoty a košili. Zbylé oblečení přehodil přes opěradlo křesla. Nato sáhl do kapsy a něco vytáhl. Když tu věc vtiskl do Snapeovy dlaně, lektvarista zprvu nechápal, co to má znamenat, ale už po prvním pohledu v jeho těle zmrzla veškerá krev. Zvedl pomalu hlavu a zadíval se na muže před sebou. Pak zpět na ten šokující předmět, přesněji malou lahvičku, která měla být prázdná…. Ale nebyla.

"Pořídil jste si vlastní lektvar?" zeptal se.

"Ne," odvětil Potter klidně. Dokonce přidal nepatrný úsměv. Ne však veselý. Výraz jeho obličeje spíše hraničil s výbuchem hysterie.

Snape sebou škubl, jeho ruka se vymrštila k nočnímu stolku, kde ležela hůlka, ale nestihl se jí ani dotknout. Kouzlo vyřčené druhým kouzelníkem mu ji sebralo přímo před očima.

"Accio hůlka profesora Snapea."

Severus nevěřícně zíral na svou nejmilejší zbraň, která nyní spočívala v prstech druhého muže, společně s jeho vlastní. Nedokázal si představit, kde ji měl předtím schovanou, ale víc ho zarazila skutečnost, že jde o hůlku Harryho Pottera. Do této chvíle stále pochyboval, doufal, modlil se, aby to nebyla pravda, ale bohužel mu nebylo přáno.

"Pottere!" zahřměl.

"K vašim službám, profesore," udělal Harry neodborné pukrle. Ani na okamžik nepřestal na lektvaristu mířit.

Severusovi se začaly z mysli vynořovat obrazy soulože, ke které před chvílí došlo. Měl sex se skutečným Potterem. Ne s Piperitem pod vlivem mnoholičného lektvaru, ale s Potterem. Proboha!

"Líbilo se vám to aspoň? Osobně si myslím, že mnoholičný lektvar je to nejkrajnější řešení a ve skutečnosti jsem dost překvapený, že byste se spokojil s něčím takovým."

"Vy jeden drzý spratku!" vyštěkl Snape. Stále byl nahý, nestihl se ještě obléci, takže mu stud zamezoval v prudším pohybu. Rozhodně neměl v úmyslu se postavit a nabídnout Potterovi ucelený pohled na jeho nahotu. Kruci, ale nebylo to už jedno? Vždyť se spolu právě vyspali.

Mladík se zamračil a zavrtěl hlavou.

"Drzost se dá sotva měřit s proradností, které jste se dopustil vy. A než se ji pokusíte přiřknout i mně, dobře mě poslouchejte!" Mladší muž přistoupil blíže k posteli a namířil na toho staršího místo hůlky důrazně ukazováček. Mračil se jak deset Smrtijedů dohromady. "Necháte toho. Vím všechno. Nebudete už profesora Piperita vydírat, jasné? Už nikdy se ho nedotknete a nebudete ho nutit, aby se za mě vydával. Pokud jde o jeho lektvar, zaplatím, co je třeba, abych pokryl nálady na jeho výrobu."

Snapeovo srdce se rozjelo na plný pohon parní lokomotivy.

"Zabít Pána zla vám, koukám, nestačilo. Opět se snažíte spasit svět a bojovat za nevinné? Jak mě chcete donutit, Pottere?" štěkal. Stačilo, že se cítil hrozně z prozrazení celé té záležitosti. Ještě aby se nechal vydírat on sám.

"Právě jste spal se svým studentem, profesore." Potter už byl rudý vzteky. Snape nepochyboval, že co nevidět zvýší hlas. "Stačí jediné slovo a máte po kariéře a také po té chatrné reputaci, kterou jste si po válce napravil. Pokud jde o mě, můžete mě při OVCích nechat propadnout, ale v tom případě se příští rok vrátím do školy znovu a udělám vám ze života peklo. Tady máte svou hůlku!" Potter ji po něm mrštil, takže Snapea málem praštila do hlavy, kdyby ji včas nezachytil. Pak se mladík otočil na patě a vypochodoval z ložnice do obývacího pokoje. Snape neměl v úmyslu ho následovat, ani se ho snažit zastavit.