Sauliho brýle

Pár: AL/SK
Přístupnost:18+
Autor: Isla Sands
Překlad: Viv

 

Adam se vzbudil náhle, jakoby už ve snu tušil, že něco není v pořádku.

Tak jako viděl v mnoha filmech, natáhl ruku a přejel jí přes pokrývku - hledal svého spolunocležníka a věděl, že ho nenajde. Rozsvítil lampičku na nočním stolku a zíral na prázdné místo. Zkontroloval si mobil. Vstal a opatrně procházel domem, myslel si, že ho najde buď v koupelně nebo v kuchyni. Ale ne. A nebyl ani jinde v domě. Koukal se dokonce i v dolních pokojích - ve svém studiu a v pokoji pro hosty. Nebylo pravděpodobné, že by tam byl a taky že ne. Ještě nezavolal jeho jméno a už už to chtěl udělat, když zaslechl šplouchnutí. Teď už jeho jméno vyslovil, a říkal ho jak běžel dolů po schodech, "Sauli", ale byl to spíš vyděšený šepot než zavolání. Otevřel posuvné dveře vedoucí na verandu a doběhl k bazénu. Ale nikdo tam nebyl. Vodní hladina se blýskala v záři světel z bazénu a stékala po okrajích jak to ostatně bylo navrženo, jako by oko permanentně ronilo slzy. Rozhlédl se okolo. Podíval se zpátky na dům. Šel podél verandy až na roh, kde se dům stáčel na dvorek před jejich ložnicí. "Sauli," zvolal lehce. Uslyšel další šplouchnutí.

A tady byl. On si tu plaval??! Obešel bazén, ale Sauli se už otočil, ponořil se a plaval zase pod vodou. Adam si dřepnul a čekal až se vynoří, což se stalo.

"Co to do prdele děláš?" řekl, když se Sauliho hlava vynořila a jeho ruce se dotkly dlažby ohraničující bazén.

"Plavu," řekl Sauli, rozhlížejíc se kolem na vodu, jako by chtěl potvrdit ten očividný fakt.

"Vždyť je zima," řekl Adam, a z nějakého důvodu na okamžik zatoužil, aby kouřil. "A jsou tři ráno."

"Chtěl jsem se ochladit," řekl Sauli, než se ponořil a zase vynořil. Adam si všiml, že má modré rty. Postavil se. "Okamžitě vylez ven," řekl a představoval si, jak potahuje z cigarety, kterou si přál mít. "Pojď. Hned!" Podíval se dolů na Sauliho zmáčené vlasy, zářící obličej, oči, zuby. "Kde máš ručník?" zeptal se a rozhlédl se kolem. Náhle a s potěšením si uvědomil svůj tón hlasu; byl v režimu rodič.

"Zapomněl jsem," řekl Sauli pokorně, když vylézal z vody. Adam došel do domu a hned se vrátil, aby zabránil Saulimu jít dovnitř. Jeden ručník hodil na zem a do druhého ho zabalil. "Postav se na to," řekl a začal ho sušit. Dostrkal ho do obýváku. Dokončil jeho sušení a oblékl mu župan. Použil suchý konec ručníku, aby mu vytřel vodu z uší a vysušil vlasy na vrchu hlavy.

"Proč jsi se chtěl ochladit?" zeptal se, zatímco dokončoval tyhle pečovatelské úkony.

"Já nevím," řekl Sauli. Třásl se. Opřel se o Adama. Jejich obětí je vrátilo do dospělácké přítomnosti, ale oba byli zjihlí těmi dětskými rituály. "Řekne mi to, až bude připraven," pomyslel si Adam. "Pojď zpátky do postele," zašeptal. Chtěl držet Sauliho nahé tělo na svém, dokud bylo ještě studené.

Sauli se zašklebil. "Já ale nechci," řekl.

"Ok," řekl Adam. "Ale třeseš se." Odešel z pokoje a vrátil se s přikrývkou a polštářem z jejich postele. Sauli seděl na pohovce a přepínal mezi televizními kanály. Držel časopis. Našel své brýle. Adam se posadil. Dal si polštář do klína a když si Sauli lehl, přikryl ho. Sauli se otočil na bok, upustil časopis na zem a pokračoval v přepínání televize. Konečně si vybral, byla to show o vaření.

Koukali se na show.

"Tohle bych mohl udělat," řekl Sauli. "To je lehký."

"To bys mohl," řekl Adam. Rozptylovalo ho, že ho studí nohy a toužil vzít si ponožky, ale ani za nic na světě by to neřekl nebo neudělal nic, co by změnilo pozici, ve které se teď nacházel. Sauli byl v jeho klíně. Celý svět byl na správném místě díky tomuhle faktu. Urovnal přikrývku kolem Sauliho ramen. Pokračovali ve sledování programu.

"Tohle potřebuju," řekl Sauli, komentujíc kuchyňské náčiní, které kuchař používal.

"Už jeden máš."

"Potřebuju větší." Sauli se otočil na záda a vzhlédl. "Vypadáš legračně."

"To ty jsi legrační,"odpověděl Adam, aniž se podíval dolů.

Bez varování se Sauli najednou otočil obličejem k Adamově břichu. Odstrčil přikrývku a zápolil se zapínáním Adamova županu. Rychle vyhledal Adamův teplý a pohodlně uložený penis a natlačil se na něj obličejem. Adam se lehce předklonil a jeho ruce vyletěly do vzduchu v šoku z toho, jak se jeho rozkrok najednou ocitl tak senzačně plný. Jeho ruce spočinuly na Sauliho hlavě. Zavřel oči, ohromen hebkostí polštáře, pohyby Sauliho hlavy, komentářem šéfkuchaře a hlavně vědomím, že Sauli má na sobě brýle. Byla to kombinace tak neobvyklá, že se udělal rychle, a jak se dalo čekat přesně v momentě, kdy moderátor pořadu zvolal "Voilà" v úctě k pokrmu, který právě vyndal z trouby.

Sauli se otočil zpět na záda. Podíval se vzhůru na Adama. Jeho brýle byly nakřivo. Z koutku úst my stékala kapka spermatu. Slízl ji jazykem a zamlaskal.

Adam se začal smát. Jeho smích způsobil, že se Sauliho hlava na polštáři rozkývala. "Vypadáš tak…" Adam zatřásl hlavou, "tak úplně, úplně hloupě," konečně ze sebe vypravil.

Sauli se usmál a narovnal si brýle.

"Chtěl jsem se ochladit, protože jedině tak se můžu "štípnout", řekl. Natáhl ruku a vzal Adamovu tvář do dlaně. "Jsi skutečný," vysvětlil.

Adamovo srdce se sevřelo. Usmál se na Sauliho, ale jeho úsměv byl rozechvělý. Ukazováčkem se dotkl Sauliho nosu. Byl tak moc zamilovaný, nedokázal přijít na nic, co by měl říct.