Rutina

Pár: AL/TR

Přístupnost: 16+

Existují nejrůznější rituály. Ty lidské, běžné jsou natolik zažité, že si jejich existenci člověk kolikrát vůbec neuvědomuje... snadno by si je dokázal splést s rutinou, či se stereotypem. Ale zkusí jen jednou narušit byť jediný takový rituál... jeho smysl okamžitě ztrácí význam. Zkusí jen jednou narušit byť jediný takový stereotyp... a žádný další už nemusí být stejný jako dřív...

Vše má svůj význam... vše se děje z nějakého důvodu... vše má svou příčinu a následek!

A jedno navazuje na další...

Rutina...

Ač projeli už možná dvacet americký měst a každé bylo jiné, činnost v každém z nich se nijak výrazně nelišila od té předchozí.

Adamův program byl jasný, pokud se koncertovalo. Při prvním turné si od každého nového města, které navštívil, on a celý jeho rozsáhlý tým slibovali vždy něco nového. V případě druhého turné už tak nadšený nebyl. Nebo vlastně byl, ale rozhodně z toho neměl oči navrch hlavy, jak se říká. Věděl, co může očekávat. Věděl do čeho jde.

Změnily se songy, někteří členové kapely, zvukaři byli jiní a technické vybavení dvakrát tak obsáhlé než to první. Jezdili po státech tentokrát ve třech autobusech, z nichž jeden obýval jen Adam... a ještě někdo. V Adamově autobusu mohl cestovat výhradně jen Tommy Joe Ratliff.

Adam a Tommy (a svět kolem nás)

Probudil se do zamračeného rána, o které se postaraly těžké šedivé mraky na obloze. Nepropustily ani trochu slunečních paprsků, díky čemuž bylo v autobusu ponuro a šero. Naštěstí ho do tváře hřála Adamova horká kůže na prsou, ale stačilo, aby se jen trochu pohnul a už ho místo zahřívání šimral svými jemnými světle hnědými chloupky. Tommy musel zvednout hlavu, bylo to trochu nepříjemné, zvlášť, když měl takhle po ránu citlivější kůži. Natáhl se blíž k Adamově obličeji a zhodnotil jeho dvoudenní strniště. Vzhledem k tomu, že včera nekoncertovali si Adam mohl dovolit neoholit, ale dnes už ho tahle nezáživná činnost neminula. A bohužel ani Tommyho.

Sesunul se po Adamově těle pomaličku níž a položil si jednu tvář na jeho břicho. Nohy mu od kolen dolů visely z postele, i když byla normálně hodně prostorná. Bohužel se jim podařilo usnout v noci tak šikovně, že za sebou měli ještě možná metr a půl volného místa. To teď Tommymu chybělo, aby se na Adamovi uvelebil pořádně. Měl strach, že se mu nohy v kolenou zlomí, takže nájezd na jeho břicho vzdal a zvedl se. Zhodnotil rozhrabané prostěradlo, rozházené polštáře i přikrývky a v tom spícího Adama, jehož rozcuchané vlasy by si zasloužily momentku zvěčněnou na facebooku, nebo pořádné množství gelu a laku. Tommy zavrhl obojí, ale usmál se tomu prvnímu.

Kdyby byl Adam jeho oficiální přítel... neváhal by ani minutu!

Adam se svým rozcuchem, který směl vidět jen Tommy vypadal naprosto neodolatelně. Ráno co ráno, když se Tommy vzbudil první a měl možnost se na něj dívat, přemýšlel o tom, co by se stalo, kdyby Adama takhle vyfotil a postnul fotku na svém facebooku nebo twitteru.

Všechno to šílenství kolem jejich údajného vztahu... všechny ty zprávy, řeči, povídky, videa... by dostaly třetí rozměr, zhmotnily by se!

Všechno co dlouho nebyla pravda by se stalo rutinou...

I tak to udělal. Natáhl se po kalhotách a vyhrabal na dně kapsy svůj iphone. Navolil fotoaparát, zaměřil, trochu přiblížil a cvakl. Na displeji se usídlila tak kouzelná fotka, že si skousl ret a ještě se začervenal, i když to nebyl jeho styl.

Připojil se k internetu a přihlásil se na facebook. K jeho profilu neměl přístup jen tak někdo, takže se nad tím, jestli tuhle šílenost opravdu udělá moc dlouho nerozmýšlel. Byl rozhodnutý, že tam Adamovu fotku nechá tak deset minut a pak ji stáhne. Určitě se nikomu nepodaří ji takhle rychle najít a uložit. Vlastně to shledával jako hodně velký adrenalinový doplněk téhle cesty napříč státy. Dokonce si byl jistý, že by Adam ze srandy udělal to samé jemu. Trocha napětí ještě nikoho nezabila...

Posadil se na postel, když ho zezadu objaly kolem pasu dvě silné, drobnými pihami poseté paže. Prsty vetřelce se mu zavrtaly do nepříliš výrazných buchet na břiše. Otočil hlavu, ale Adam byl schovaný za ním, takže viděl akorát nohy obalené do pokrývky.

"Těšíš se na večer Tommy? Dneska to rozbalíme!" zavrněl mu Adam do zad. Tommy si prohrábl své blonďaté vlasy, protkané růžovočerveným melírem a pousmál se.

"Myslíš na stagei.." hádal.

"Jistě, kde jinde?" Adamův hlas zněl jemně dotčeně. Ústy pronikal na Tommyho pokožku na páteři horký Adamův dech.

"Dobře, dneska to rozbalíme!" přikývl Tommy, i když ho Adam asi neviděl.

Rozbalí to na stagei, pak to rozbalí v posteli, nic nového pod sluncem. Ještě že mu to nevadilo... tedy v tomhle pořadí...

Co by se stalo, kdyby ho Adam zatáhl před koncertem někam do kouta a tam si to s ním rozdal? Dokázal by se pak soustředit na to, za co si všichni ty lidi zaplatili? Neudělal by z Naked Love mollovou záležitost? Jak to mohl vědět, když to nikdy nezkusil? Vždycky to bylo obráceně. Nejdřív práce, pak zábava...

Adam mu sebral mobil z ruky a odložil ho stranou. Zvedl se a stáhl Tommyho na postel k sobě. Než se stačila Tommyho ruka ohnat po iphonu, uvěznil ho Adam pod svým tělem. Tommymu stačila vteřina, aby pro něj nějaký mobilní zázrak přestal existovat. Stejně si ho koupil jenom proto, že mu ho doporučil Adam...

*

Tommy ležel nehybně na jejich posteli a vydýchával se z orgasmu, který mu právě Adam přivodil. Mohl cokoliv, co se kolem nich dělo považovat za zvyk, stereotyp, prostě za něco co dokáže přijímat už s chladnou hlavou a bez hnutí brvou, jen o jejich vztahu se to říct nedalo. O Adamových útocích na jeho tělo... a na jeho srdce. Uvědomil si, že on sám je taky poněkud nepředvídatelný, před nějakou půl hodinou Adama vyfotil jak spí a dal tu fotku na facebook.

Posadil se tak rychle, až se mu zamotala hlava.

"Co je?" Adam ho okamžitě následoval. Tommyho pohyb způsobil v malém prostoru autobusové ložnice mírný tajfun.

"Nic!" hlesl Tommy a natáhl se pro svůj mobil. "Sakra... nejde se připojit na net!" zanadával, když to zkusil už asi pětkrát. Vždycky mu telefon zahlásil, že jsou připojení nedostupná. Ale předtím to šlo...

Autobus začal zpomalovat a za pár vteřin už stáli na místě. Adam nechápal, proč je Tommy tak naštvaný z toho, že mu nejde na mobilu internet, ovšem, když se dole otevřely dveře a do jejich autobusu se nahrnul Isaac, bylo po starostech. Nahradily je jiné.

"Kde jste vy dva?" slyšeli oba bubeníkovo hulákání. Měli tak tři vteřiny na to, aby se oblékli. Naštěstí ho zastihli na schůzcích vedoucích do ložnice. On byl vážně schopný vlézt jim až pod peřinu.

"Tommy, půjč mi svůj mobil..." natáhl k němu Isaac ruku.

"Na co proboha?!" zhrozil se blonďák.

"Máš tam jednu aplikaci, tak si jí od tebe přetáhnu, protože nejde net, abych si jí stáhnul sám!" vysvětlil mu Isaac s úsměvem. Tommy se zahleděl na na chlup stejný telefon ležící v bubeníkově dlani. Kupovali je spolu. Něco mu říkalo, ať to nedělá, jenže Adam na něj koukal s nechápavým výrazem. Nechtěl mu říct pravdu, vždyť o nic nešlo. A právě někde zastavili, určitě tu měli funkční internet, napadlo ho. Nedobrovolně podal bubeníkovi svůj telefon a ten se s ním posadil k malému stolku u okna.

"No nic... jdu se trochu umýt..." zahlásil Adam a zmizel v mini koupelně.

Tommy na sebe rychle hodil tričko a vyhrnul se z autobusu ven. Chladné minnesotské počasí ho ovšem okamžitě vrátilo zpátky pro bundu. K motorestu už téměř běžel, protože mu konečně začaly docházet následky jeho malého vtípku. A nejhorší bylo to, že se díky tomu choval divně.

Měla to být sranda, měl na deset minut zažít adrenalin, zkusit si, co to znamená sdílet skutečné soukromí s ostatními, i když o to vůbec nestál, jenže se to totálně podělalo. A ještě větší záchvat paniky chytl, když mu v motorestu oznámili, že kvůli finančním problémům museli nechat internet odstřihnout.

Vyděšený a zmrzlý se vrátil do autobusu, kde mu hned po vstupu Isaac hodil jeho mobil a vrátil se k sobě. Adam byl ještě v koupelně, když znovu vyjeli a Tommy si se svým mobilem a neutuchající nadějí sedl na malý gaučík s úmyslem zprovodit tu fotku ze světa, i kdyby měl sám vyletět k družici, která by ho na internet připojila.

Zapnul mobil a jeho tělo tak ztěžklo, že se sesunul na zem vedle sedačky a telefon mu vypadl z ruky. Nebyl jeho, ale Isaacův... ten blb mu vrátil svůj mobil!

"Ty vole, vzal si mi můj mobil!" zavrčel Tommy do nevlastního iphonu. Na druhé straně se po jeho oznámení rozhostilo krátké ticho.

"No jo, máš pravdu, promiň!"

"Já ho potřebuju!" sykl Tommy. Měl strach, aby ho Adam neslyšel.

"Mám zastavit autobus?" zajímal se Isaac, trochu pobaveně. Kdyby věděl Tommyho důvody, určitě by tak vysmátý nebyl. "... hele, někdo ti volá... moment!" Tommy se nestihl ani nadechnout a bubeník mu hovor vytípnul. Za vteřinu se ale ozval znovu. "... volá ti Sutan, tak jsem mu řekl, aby zavolal na můj mobil. Neboj se, nic ti s ním neudělám!" slíbil Isaac a zavěsil.

Tommyho srdce mu uštědřilo několik pořádných kopanců do hrudního koše zevnitř, když se mu mobil znovu rozvibroval v prstech.

"Jo?" vydechl do telefonu.

"Myslíš to vážně?" zněla otázka místo pozdravu. Hlas Tommy poznal bezpečně, ani se nemusel dívat na displej. Byl to Sutan.

"O co jde?" byl trochu mimo.

"Zrovna se koukám na tvůj profil na facebooku. Zaskočím sem tak jednou za deset let, ale že tu najdu tohle... myslíš to vážně?" zeptal se znovu.

"Já nevím!" pokrčil Tommy rameny. Počkat... Sutan byl na internetu, takže by tu fotku mohl...

"Dal si to sem asi před hodinou, takže si ještě musíš pamatovat proč jsi to udělal!" naléhal na něj maskér.

"Můžeš to stáhnout?" vybafl na něj Tommy.

"Fakt chceš?"

"Cože?" tak teď byl Tommy opravdu mimo. "Ty chceš!" zamračil se.

"Řekl jsem snad něco takovýho?" rozčílil se Sutan.

"No, to ne, ale ten tón..."

"Na tón se vykašli... tak co? Ví o tom Adam, nebo je to zase nějaká tvoje srandička? Ne že bych ti kanadský žertíky neschvaloval, ale tohle by mohlo mít nedozírný následky, je ti to jasný. Na druhou stranu, jestli o tom Adam ví, pak asi z dnešního dne udělám svátek. Adam a Tommy Joe oficiálně spolu... sakra kolikátýho je..."

"Stáhni to!" přerušil ho Tommy důrazně.

"Ale Tommy!" Sutan na něj použil svůj transvoice, ale tentokrát na Tommyho nezabral.

"Dám ti svoje heslo, nejde mi tu net, abych to udělal sám, prosím smaž tu fotku!" naléhal na něj Tommy.

"Tak dobře... moment vezmu si kus papíru..."

"Ježiš, je to jednoduchý slovo, na to nepotřebuješ papír!" rozčiloval se Tommy.

"Dobrý už mám... nechápu proč jsi to tam vůbec dával, když teď na mě kvůli tomu ječíš!" obořil se i Sutan.

"Tak promiň, jsem z toho prostě sám zmatenej, proberem to, až dorazíme do Mineapolis" slíbil Tommy. Tam na ně totiž Sutan už čekal. Měl ještě jednu nečekanou zastávku navíc, takže se od týmu odpoutal, že se připojí později.

"Jasně zlato, takže to heslo?" pobídl ho Sutan trochu neochotně. Tommymu se u ucha ozvalo podezřelé trojité zapípání a pak jeho, respektive Isaacův telefon utichl. Došla baterie.

Koukal na ten telefon a zároveň s ním chtěl praštit o zem, jak hrozně moc, neskutečně, ne, přímo giganticky... ho naštval.

Z koupelny vyšel Adam, z vlasů mu kapala voda, jeho tvář byla čerstvě oholená a vypadala svěže, což se o Tommyho tváři říct nedalo. Se zatajeným dechem se upřeně díval na svého milence. Nejvíc ho asi zaujala ta rozepnutá košile.

"Copak baby, chceš mi oplatit mou pozornost?" všiml si Adam jeho pohledu a pousmál se. Tommy ani nestačil zavrtět hlavou - teď se to opravdu nehodilo - a už měl Adamovy ruce omotané kolem pasu, takže mu nezbývalo nic jiného, než se k němu přitisknout. Těžko říct, jestli to pro něj bylo vážně tak složité, jak si původně myslel. Asi ne, vždyť Adamovu blízkost miloval.

Ale ta fotka...

"Můžu si půjčit tvůj mobil lásko? Volal jsem se Sutanem, ale došla mi baterie, chtěl mi něco důležitýho!" zabroukal Adamovi do rtů, když se s těmi jeho černovlásek mazlil.

"Nemusíš se ptát..." zavrněl Adam.

"Je to zvyk..." pousmál se Tommy.

"Chápu... ale možná, kdyby..." Adam objal Tommyho ještě víc, skoro v jeho náruči působil jak hadrová panenka.

"Co?" zajímal se blonďák.

"... no kdybychom byli oficiálně spolu, tak by ti mohlo přijit divný ptát se mě na takovou samozřejmost. Takhle to možná pořád nebereš ještě vážně... když to tajíme..." vysvětlil mu Adam. Jistě že nešlo o mobil, ale byla to dobrá záminka pro to, aby Tommymu pověděl o svých pocitech. Už nějakou dobu myslel na to, že je na čase, říct světu pravdu. Přece se milovali, prošli si toho spolu už dost, aby je mohlo ještě něco překvapit.

"Já to beru vážně!" ohradil se Tommy. Sakra, dal přece fotku svého spícího milence na facebook.

"No a?"

"Co?" Tommy už si opravdu připadal jako blázen. Co po něm Adam chtěl?

"Kdy to lidem řekneme?"

"Prosím?" vytřeštil na něj blonďák oči.

"Tak teda ne, promiň, promiň..." Adam si přitáhl jeho hlavu k rameni a začal Tommyho omluvně hladit po vlasech. Nechtěl ho vyděsit. Blonďák se mu vytrhl.

"Jenom mě to překvapilo... tak se uklidni!" zamračil se a pak dlouze zamyslel. To by znamenalo, že ta fotka na jeho profilu na FB by nebyla zas až tak úplně od věci. Teď jenom rozhodnout, jestli to Adamovi říct, nebo to nechat na lidech. Možná jenom trochu naznačit, aby ho to večer při koncertu nevyvedlo z rovnováhy.

"Můžu si to promyslet?" zeptal se s úsměvem a Adam nadšeně přikývl, protože na Tommym bylo vidět, že i když potřebuje čas na rozmyšlenou, tenhle nápad ho možná i potěšil.

"Nechci tě do ničeho tlačit, takže máš tolik času kolik budeš chtít..." odvětil Adam a pak Tommyho políbil.

O deset minut později jejich autobus znovu zastavil a Isaac Tommymu přišel vrátit jeho mobil. Blonďák se s ním zavřel na záchodě. Potřeboval mluvit se Sutanem, vymyslet nějaký plán, jak udělat z Adamovy polonahé fotky na facebooku příjemné překvapení. Ovšem když se konečně na telefon podíval, uviděl od Sutana zprávu.

Zlato, asi ti došla baterie. Nevadí, zkusil jsem dát jako heslo tvojí oblíbenou kytaru a co nevidím, ono to šlo, takže mažu ok? Ale fakt mě to mrzí, kdy už to konečně řeknete světu?

Tommy měl pocit, že mu právě na hlavu spadlo něco hodně velkého a těžkého. Tohle byl zákon schválnosti, opravdu.

V hlavě se mu to vařilo, přemýšlel, jestli má ještě smysl Sutanovi volat. Až pak si všiml, že je připojení na internet aktivní, vlezl tedy do složky s vyfocenými obrázky a strnul...

Složka byla úplně prázdná...

Vyletěl ze záchodu jak namydlený blesk a podařilo se mu zatihnout Isaaca zrovna když z autobusu odcházel.

"Kde jsou moje fotky!" zařval na něj rudý vzteky. Bubeník před ním začal okamžitě couvat. Tommy nebýval nervák, ale když už, tak to stálo za to.

"Moc mě to mrzí, na něco jsem tam musel asi máčknout..." Isaacova tvář byla úplně bledá strachy.

"Jdi do háje... ani si mi to neřekl a vrátil mi mobil bez mých fotek, víš co tam bylo za poklady?" jeden obzvlášť důležitý, domyslel si, ale nahlas to raději neřekl.

"Promiň Tommy, jsem blb a měl jsem strach ti to říct..." omlouval se bubeník. Tvářil se, že je mu to opravdu líto.

Tak když už se rozhodl, že se svět dozví o něm a o Adamovi, šlo všechno do háje. Co by dal za to probudit se to samé ráno s úplně jinými myšlenkami, než si svého přítele vyfotit jak spí.

Ale to by tak šíleně moc nesměl nenávidět rutinu...