středa 11. listopadu 2015

Řetězová reakce 1.

Pár: AL/SA
Přístupnost: 18+


Představte si klasickou situaci. Ležíte v posteli, protivné sluneční paprsky vás nechtějí nechat spát, i když byste ještě spali rádi, jelikož ta šílená bolest hlavy díky kocovině po propařeném předchozím večeru je zkrátka nesnesitelná. A pak si uvědomíte, že nejen jitřenka ruší váš spánek, ale i pořádné chrápání vedle vás. V hlavě se vám promítne díky fotografické paměti článek, který jste kdysi někde četli o tom, jak může chrápání partnera poškodit váš sluch, zvlášť pokud přesáhne osmdesát decibelů a hned na to vám dojde, že vy vlastně žádného partnera nemáte, což spustí zcela přirozenou řetězovou reakci.

Adam

Zírám na spícího člověka v mojí posteli a snažím se, vybavit si, co se poslední noc dělo. Musí se mi kouřit z hlavy, místo jakýchkoliv vzpomínek mám totiž před očima pořádnou výkladní skříň. Okno by to asi dostatečně nevystihlo.
Co dělá sakra můj maskér v mojí posteli?

Jako jo, občas u sebe někoho přespat nechám, po pařbách je to celkem normální, ale od toho mám kruci další tři ložnice a pokoj pro hosty. Pokud bych si do svý milovaný postele někoho vzal, pak jedině za účelem sexu.

Zděšeně na svého maskéra vytřeštím oči a zalapám po dechu. Sice se to jenom tak říká, ale mně opravdu schází kyslík.
Třese se mi ruka, když se s její pomocí snažím co nejopatrněji zvednout kus Sutanovy peřiny, tedy vlastně mojí peřiny, a jakmile nakouknu pod ní, moje nejčernější obavy se naplňují. Ten zmetek je nahý. Jakoby se nechumelilo, válí se v mojí posteli nahatej a pod mojí peřinou.

"Sutane!" Pouštím přikrývku z prstů a odsouvám svůj zadek až ke kraji postele. "Jau!" Dost nepříjemně to zaštípá. To snad…
Sutan otevírá zalepené oči a okamžitě je přesměruje na mě.
"Co tu křičíš?" zabrblá naštvaně. Zapomněl jsem, jak dokáže být po ránu nevrlý. A jako Raja ještě víc… i během dne.
"Cože? Co tu dělám? Rozvaluješ se v mojí posteli!" štěknu.
"Ve tvojí posteli?" zopakuje nevěřícně. Po vzteku není ani památky. Teď se ovšem přesunul na mě.
Sutan se jako robot zvedne do sedu a složí ruce do klína. Při tom se zavrtí, jako kdyby mu tahle poloha nevyhovovala. No, rád bych mu na chvíli půjčil svůj zadek. Zmatený a vytočený Sutana sleduju, jak strká svou levou rukou kamsi pod sebe. Pak se zatváří znechuceně a při tom ji zvedne kolmo k tělu.
"Áááá!" zaječí a hodí tu věc, kterou právě našel po mně. Tušíte správně, na hlavě mi přistane použitý kondom, který se mi podaří naštěstí rychle smést dlaní, ovšem vědomí, že ta věc ležela celou noc v mojí posteli, mě ani trochu neuklidňuje. Spíš naopak.
"Co ječíš? To patří tobě!" zaječím úplně stejně jako on.
"Já ječím? Ty ječíš! A mně to nepatří!" vypískne znovu. Musím to nějak zarazit.
"Dost, ty hysterko! Bolí mě prdel, je to tvoje. A vyprošuju si, aby se v mojí posteli povaloval takový bordel," zasyčím.
Sutan se zamračí, při čemž mi ztuhne krev v žilách. Umí udělat slušný bububu jen s těma svýma uhrančivýma očima. Uznávám, že jsem si tu hysterku mohl odpustit. Když se zapomenu, sám se tak občas chovám a on je jeden z mála lidí, kdo mě takového zná. Proč jsem si ale tedy vybral do postele zrovna jeho?
"My jsme spolu šukali?" vyvalí můj maskér náhle oči. Nemělo by mě překvapovat, že má poněkud zpomalené reakce, nejsem na tom o moc líp.
"Tamto si tu asi zapomněl Santa Klaus, ne?!" kývnu hlavou za sebe. Guma odletěla někam k oknu, moc jsem ji nesledoval, ale uklidí si ji on. Nikdo mě nedonutí, abych se toho dotkl.
"Včera to tu bylo pořádně rozjetý," podívá se na mě s nadějí v očích.
"Jenže já jsem si svoji ložnici pro jistotu zamknul," zpražím ho. Přál bych si víc než on, aby to nebyla pravda, aby ten prezervativ použil někdo jiný, bohužel další možnosti prostě neexistujou.
A kruci, právě jsem si na něco vzpomněl. Můj Bože!
"Říkal jsem ti pusinko," vyhrknu. Sutan otevře pusu dokořán a zamrká těma svýma dlouhýma řasama. Upozorňuju, že vlastníma.
"A já tobě koblížku," vydechne konsternovaně. Hned na to jako ve snách pokračuje. "Šacoval jsem tě, hledal jsem ten klíč a říkal jsem ti při tom koblížku a tys mi říkal, hledej, pusinko a hrozně ses smál, protože tě to lechtalo, jak jsem se tě dotýkal. Odkdy jsi lechtivej?" zamračí se.
No super, podle Sutana jsem koblih, určitě si o mně myslí, že jsem tlustej, vyzáblina. On, kterej může sníst na posezení čtyři meníčka z Mekáče a nic to s ním neudělá.

Podíváme se na sebe. Nastává takové to trapné ticho, kdy ani jeden nevíme, co říct. No tak jsme to spolu dělali, to alkohol to způsobil, možná i nouze, protože jsme oba už dlouho bez partnera, ale něčím takovým se člověk může uklidňovat jen v případě, že si na to svoje odreagování vezme kohokoliv vyjma svých nejlepších přátel.
"Co teď?" zeptá se Sutan nejistě. Chlap jak hora, ale někdy mi připomíná malé uplakané děcko. Už mu chybí v ruce jen rozbitá hračka, nebo rozteklá zmrzlina.
"Já…" uvědomím si, že jsem taky nahý. Chtěl bych vstát, jenže se z nějakého nepochopitelného důvodu stydím. "Jdu se umýt," dodám rozhodně. Sutan přikývne, ale sedí dál. Obvykle bývá chápavější.
Znovu na sebe koukáme, až to nevydržím a začnu se soukat z postele, samozřejmě omotaný peřinou.
"Koupelna dole by měla být volná," řeknu ještě před dveřmi do té své, co patří k ložnici.
"Dobře," odvětí Sutan tak trochu zmateně. Přiznám se, že bych mu chtěl vidět do hlavy. Právě teď!
"Eh, Adame?" osloví mě zdráhavě. A jéje, takový oslovení nikdy nevěstí nic dobrýho. Musím to co nejrychleji utnout. Oba si potřebujeme vyčistit hlavu.
"Mohl bys, prosím tě, sprovodit ze světa… tamto?" Opět kývnu hlavou někam k oknu. Nechci se na tu věc dívat, stačí, že byla ve mně. "Zavoláme si, ok?" přihodím ještě slib neslib, a pak už mizím v koupelně. Pořádná sprcha mi zaručeně udělá dobře.

Sutan

Miluju svůj byt! Proč? Protože je úžasný, útulný, luxusní (na maskéra a drag queen), v klidné čtvrti a protože se v něm můžu schovat před svými necitlivými přáteli.
Kruci, já vím, že se to nemělo stát, ale vyhodit mě jako nějakou lacinou děvku fakt nemusel. A prý jsem hysterka, to řekl ten pravej.

Bloumám po obývacím pokoji s rozpuštěným aspirinem v ruce jak tygr v kleci a přemýšlím. Čím je mozek střízlivější, tím si vybavuje víc a víc detailů.
Oba jsme se opili jak Dáni a asi půl hodiny pře tím, než odešel poslední člověk, jsme se na sebe začali podezřele moc usmívat. Obvykle si Adam na své párty někoho vyhlídne, kdo u něj pak zůstane do rána. Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych to mohl být já.
Problém je v tom, že mi to k němu nesedí. Hodněkrát jsme se o tom bavili, tedy ze srandy, že my dva… to by fakt nešlo. No, po poslední noci jsem sice došel k jinému názoru, ale pravdou zůstává, že sex mezi dobrými přáteli nedělá dobrotu. Nikdy!
Pak teda ale nechápu, proč mě tak štve, že byl se mnou raz dva hotovej. A ta šprcka? To mělo být jako co?

Pomalu si vybavuju i další podrobnosti a při tom cítím, jak mi rudnou tváře. Už při příchodu domů jsem poslední noc vyhodnotil jako velmi smyslnou, ale teď se musím červenat až na zadku. Jak se mi v takovým stavu mohl vůbec postavit? A Adamovi? Nechápu.
Mám před očima Adamovu škemrající tvář. Žadonil, dokonce mi nadával, abych ho pořádně opíchal. Málokdo zná tuhle tvář Adama Lamberta, diplomata. Dřív býval otevřenější, ale nazýval to šou. Až teď mi to připadá pořádně k smíchu. Kdyby jeho fanoušci tušili, co je v posteli za zvíře? Zvrhlík jeden, vážně se musím usmát. Zažít tuhle jízdu ještě jednou, ale střízliví, to by bylo něco!
Je to tak. Mně nevadí, co se stalo, vždyť to bylo skvělý. Jenže Adam se na to asi dívá jinak. Nebo spíš určitě se na to dívá jinak. A pozitivně to rozhodně nebude.

Se smíšenými pocity padám únavou na svou milovanou koženou pohovku s přehozem s aztéckým vzorem a zavírám oči, abych si tu noc mohl představit ještě líp.
Šukali jsme jak králíci. Bral jsem Adama zezadu, zepředu, na stojáka, chvíli jsme byli i v tom velkým křesle, co má u okna, to seděl na mně. Pochybuju, že by k tomu za střízliva svolil, na některý věci, respektive nábytek je prostě háklivej.
Jako poslední si vybavuju svůj orgasmus. Udělal jsem se v něm, když jsem byl nahoře. Jeho jsem nějak propásl, ale jsem si jistý, že si to užil stejně jako já. Vím, jak se Adam chová, když ztratí zábrany. Ovšem při sexu jsem ho viděl poprvé.
Na co teď asi myslí?

* * *

Adam nasypal do svého hrnku s čajem půl lžičky třtinového cukru a bezmyšlenkovitě obsah zamíchal. Nevšiml si, že ho osoba naproti zaujatě sleduje. Vlastně vnímal jen čerstvý vzduch a zpěv ptáků, posedávajících na blízkém olivovníku. Miloval tuhle zahradu, skoro stejně jako svoji.
"Odkdy sladíš?" zeptala se Scarlett Cherryová, které se zrovna na klín vyšplhal její tříletý syn Riff. Náhlý příchod malého kmotřence Adama přinutil, vrátit se do reality.
"Co?" Zvedl hlavu a věnoval dítěti automatický úsměv. Na něj se nemohl mračit nikdy. "Ále, trochu si osladit život nikoho nezabije. A tohle není škodlivý cukr," pokrčil rameny. Díky Sethovi, osobnímu trenérovi, začínal být docela zběhlý v oblasti zdravé výživy. Seth by mu tenhle cukr určitě nezakázal. Zato Sutan jo, protože podle něj byl koblih a ty jsou odjakživa hrozně tučné, takže ta přezdívka měla bezpochyby svůj důvod.
"Aha, tak to jo, to ti schvaluju," usmála se kamarádka a pak pohladila svého syna po vláskách. "Já si taky sladím život, tohle je moje malý cukrátko,viď?" vlepila Riffovi pusu na tvář a ještě se s ní pomazlila nosem, až se dítě začalo smát.
"Mamí, to lechtá," bránilo se, očividně to ale nemyslelo vážně.
Adam rodinnou idylku před sebou pozoroval se smíšenými pocity. Slovo lechtá, v jakémkoliv tvaru mu opět vrátilo do mysli vzpomínku na Sutanova slova toho rána. A samozřejmě se spojilo s tím prokletým oslovením koblížek. Kruci, tohle si přece nezasloužil. Poslední rok na sobě tvrdě makal.

"Lety?" Adam říkal své kamarádce občas takhle a ženě se to líbilo, takže se na něj zářivě usmála.
"Hm?"
"Myslíš si, že jsem tlustej?" zeptal se zoufale. Vlastně se tak tvářit nechtěl, ale s vnitřními pocity to přišlo tak nějak samo.
"Cože?" podivila se Scarlett. "Tím cukrem jsem nic nemyslela," bránila se překvapeně.
"Ne, to ne ty," zvedl Adam ruce před sebe.
"V tom případě přestaň číst bulvár, zlato. Melou tam jenom samý sra…, hlouposti." Žena se včas zarazila, aby před svým synem neřekla sprosté slovo. "Že si z toho děláš hlavu zrovna ty. Nikdy jsi to nebral vážně, co o tobě píšou," dodala napruženě.
"Nikde jsem to nečetl…" řekl Adam opatrně. Byl si vědom, co způsobí, když se o svých pocitech rozpovídá, ale nemohl si zkrátka pomoct.
"Tak moment. Řekl ti to snad někdo z tvého okolí? Neil?" Scarlett se nového tématu pochopitelně chytila a jméno, které uvedla, se přímo nabízelo. Až Adama zarazilo, že už o své tloušťce neslyšel právě od svého bratra.
"Ne!" zavrtěl hlavou. Kdyby mu to řekl Neil, dělal by si s tím takové starosti?
"Tak kdo? Zabiju ho! Všichni vidí, jak jsi pohubnul a zpevnil se. Díky Sethovi!" rozčílila se Scarlett.
"Vážně?" pozvedl Adam obočí. Nemohl zapřít, že to slyší rád a pravdou bylo, že už mu to řeklo hodně lidí. Najednou mu došlo, že Sutanovo jméno nahlas říct nechce, to by ovšem nesměl sedět u své kamarádky Scarlett Cherryové na její terase. A žena přesně věděla, jak to z něj vypáčit.
"Jo, vážně. Kdo ti to řekl? Že by někdo na té párty? Stejně jsi přišel kvůli tomu, vidím to na tobě. Normálně po oslavách nikoho vidět nechceš a jsi zalezlej doma."
Skvělé. Další člověk, který znal Adama jak své boty.

"To je jedno," mávl Adam rukou.
"Není. Když jsi kvůli tomu vytáhl zadek z baráku i přes svoje zásady," nenechala se kamarádka odbýt.
Adam si povzdychl. Že s tím vůbec začínal.
"Sutan," odvětil potichu. Třeba ho Scarlett neuslyší, namlouval si naivně.
"Náš Sutan? A jak na to přišel, prosím tě? Člověk, který by se nevysmál ani dvou metrákové matroně s hamburgerem v ruce? To mi k němu nesedí," mračila se kamarádka. "Víš co? Já se ho na to zeptám," umanula si.
"Ne!" vyjekl Adam. "Jenom to ne."
"A proč ne? Mě by zajímalo, jak k tomu došel," vedla si svou. "Koneckonců za chvíli přijde, tak u toho aspoň budeš a on se nebude moct vykrucovat," promnula si spokojeně ruce.
"Strýček Sutan přijde taky?" zeptal se malý Riff nadšeně.
"Ano, zlatíčko, ale ty půjdeš hajat, už je pozdě."
Adam na svou kamarádku akorát valil oči. Cože to právě řekla? Že přijde Sutan?
"Ne abys mu něco řekla," zahřměl, až z toho zadrnčely skleničky na stole. Adam zkrátka nezapřel silný hlas zpěváka. Jeho neuvážený výstřel ovšem natolik vyděsil chlapce, že začal natahovat.
"Adame!" zhrozila se Scarlett. "Co to do tebe vjelo?!" Aniž by čekala na odpověď, popadla chlapce a odnesla ho do domu.

Adam cítil, jak se mu do obličeje hrne krev. Tohle opravdu přehnal a co hůř, mohl si za to sám. Proč to pořád tolik řešil? Od rána nedělal nic jiného, než že na to myslel. Když už to bylo neúnosné, zavolal Scarlett a doslova se jí vnutil. Kamarádka pro něj měla vždy otevřenou náruč, ale momentálně si do ní přivinula pořádného neurotika.
Adam se prudce zvedl. Musel za ní, omluvit se a pochovat Riffa, aby z něj neměl strach. Ve dveřích z terasy do kuchyně se ovšem zarazil. Zhruba deset centimetrů od Sutana.
"Baby, co tu děláš?" pozvedl vyšší muž obočí. Adamovi naskákala po celém těle husí kůže a ani trochu netušil proč.
"Neříkej mi tak," zavrčel. Pro jistotu ještě koukl Sutanovi přes rameno, jestli není někdo poblíž, kdo to mohl slyšet.
"Říkám ti tak vždycky," nakrčil Sutan bradu. Adam se podíval zpátky na něj a našpulil rty. Bohužel měl jeho kamarád pravdu.
Věděl, že jeho chování není v pořádku, ale nutkání být naštvaný, bylo prostě silnější. Nemohl s tím vůbec nic udělat.
"Fajn," odsekl a ustoupil stranou. Sutan prošel svým ladným krokem do zahrady a ihned si zabral místo u stolu. Adam se opřel zády o rám dveří a založil si ruce na prsou.
"Takže, proč jsi přišel?" zeptal se odměřeně.
"A proč ty? Po večírcích většinou nikam nechodíš," podotkl Sutan s rýpavým podtónem. Adam zatnul zuby a sevřel dlaně do pěstí. Vytáčelo ho, jak ho všichni znají. Zrovna teď by si přál, být samotář a nemít žádné přátele. Jenže na to byl příliš přátelský a až moc gay.

"Nudil jsem se," zalhal. "A chtěl jsem vidět Riffa," dodal. Však to druhé byla pravda, Riff byl jeho kmotřenec a v poslední době na něj Adam neměl čas, vlastně na nikoho neměl čas, kvůli tomu bláznění kolem nové desky. Akorát ho mrzelo, že Riffa nejspíš rozbrečel. Chlapec ho vždy viděl usměvavého a přívětivého. Zkrátka jako dokonalého strýčka.
"Jasný," pousmál se Sutan.
U Cherryů běžně fungovala samoobsluha, takže si bez zdráhání zabral prázdnou sklenici a do ní nalil Scarlettinu výtečnou hroznovou limonádu.
Adam vycítil, že by měl odejít, jenže se mu nechtělo bez rozloučení, Scarlett by se zlobila. Rozhodl se, že na ni počká a pak půjde. Sutan se tvářil normálně, evidentně si z jejich nočního povyražení nic nedělal, tak proč by se tím měl trápit sám? O nic nešlo, oba byli opilí a už se stalo. Stejně to nemohl vzít zpátky.
Povolil ruce a pustil je podél těla. Pak si šel sednout na své místo. Aspoň si dopije ten oslazený čaj, usmyslel si.

Po nějakých pěti minutách mlčení si uvědomil, že se na sebe ani jednou nepodívali. Napadlo ho, že by měl něco říct a také se modlil, aby už Scarlett přišla. Ať už se nad to chtěl povznést jakkoliv vysoko, dusnou atmosféru popřít nemohl.
"Cos dělal celý den?" zeptal se maskéra. Sutan zvedl k Adamovi oči, zrovna když měl skleničku u rtů. Bohužel to Adamovi vůbec nepřišlo jako přátelské gesto. Byl to vyzývavý pohled. Sutan se na něj podíval vyzývavě?
"Léčil jsem se z kocoviny. Vlastně mi ještě pořád není moc dobře," přiznal starší muž.
"Ani mně," přihodil si Adam. Téma o alkoholu mu vnuklo nápad, převést řeč na něco vyloženě neutrálního. Třeba na práci. Sutan rád mluvil o své práci, bylo na čase toho využít.
"Hyde si tě pochvaloval," začal pěkně zvesela.
"Opravdu?" Sutan se zatvářil překvapeně. "Byl na tý oslavě kolik... pět minut?" rýpl si. Hodně lidí štvalo, že režisér klipu, který oslavovali, se zdržel jen chvilku. Prý rodinné povinnosti.
"I tak se zmínil. Něco už nakousl ve studiu, ale tam nebylo moc času o tom mluvit," vysvětlil Adam.
"Jo, to je fakt. A co říkal?" zajímal se maskér. Adam ledabyle pokrčil rameny, jako kdyby chválu na svého kamaráda poslouchal denně.
"Že jsi skutečný umělec a odborník na slovo vzatý." I tohle byla naštěstí pravda. Adam by si něco takového nevymýšlel.
"To je milý," rozplýval se Sutan. Adama to bůhví proč potěšilo taky. Tedy to, že má Sutan radost. No a proč by ne? Byli přece přátelé.
"Jo, to je. Myslím, že pro tebe bude mít určitě ještě nějakou nabídku do budoucna." To už byla spíš Adamova úvaha, ale Hyde Williams mu k ní dal spoustu podnětů, takže tomu opravdu věřil.
"Wow, to je super," rozzářil se Sutan jako sluníčko. Sice pomalu nevěděl, kam dřív skočit, ale miloval výzvy a tahle byla sakra velká.

Na terasu se vrátila Scarlett. Na Adama se ani nepodívala a rovnou zamířila k Sutanovi.
"Ahoj, zlato," přivítala se s ním pusami na obě tváře.
"Vypadáš famózně, Scar, jak to děláš? Chlapa a dítě na krku," pochleboval jí.
"Když si to umíš zařídit. Kdo myslíš, že čte právě teď Riffovi pohádku na dobrou noc?" ušklíbla se žena. Adam se zavrtěl, byl čas odejít a vrátit se s chladnější hlavou… někdy jindy.
"Už půjdu," oznámil přítomným. Nadechl se kvůli tomu třikrát, jednoduše sbíral odvahu, protože vytušil problémy. Scarlett se na něj konečně podívala a s přivřenýma očima si dala ruce v bok.
"Už se ti, Suty Adam pochlubil, jak vyděsil Riffa?"
"Ne," napřímil se Sutan. V očích neskrývanou zvědavost.
Adam ztuhl. Nečekal, že to bude Scarlett rozmazávat. Chtěl se jí později omluvit, mezi čtyřma očima.
"Normálně na mě štěkal a Riffa to vystrašilo, málem se rozbrečel, doteď jsem ho uklidňovala. Kdo by to do strýčka řekl, že? Ale když nad tím tak přemýšlím, někde to musí mít původ. Prý jsi Adamovi řekl, že je tlustý!"
Adam celou dobu netušil, kam kamarádka míří, ovšem něco takového tedy nečekal. Žaludek mu spadl až někam do kalhot a srdce pro změnu vyskočilo do krku. No zkrátka stav, který by nikomu nepřál.
"Já že jsem mu řekl, že je tlustej?" zhrozil se Sutan. "Já?" ukázal ještě na sebe prstem a patřičně zájmeno protáhl.
"Takže neřekl?" založila si Scarlett ruce na prsou. Její bojový postoj mluvil za vše. Adam musel ihned odejít, nebo na ni vyrukovat s pravdou. To druhé okamžitě zavrhl.
"Jdu domů," zavrčel.
"Tos myslel toho koblížka? Že když jsem ti tak řekl, tak jsem ti měl naznačit, že jsi tlustej?" promluvil na něj Sutan šokovaně. Adam chvíli zíral do jeho zmatených očí, než svěsil ramena. Scarlett tentokrát mlčela jak socha, očividně nevěděla, co na to říct.
"Vy jste spolu spali?" vyhrkla asi po třech vteřinách. Těch nejdelších třech vteřinách v Adamově a Sutanově životě.
Oba muži sklonili stydlivě tváře, hledajíc útěchu ve svých botách.
"Ježiš, kdy?" pokračovala Scarlett vzrušeně. "Ještě včera na tom večírku bylo všechno v pohodě… No kruci!" vydechla.
"Jdu domů," řekl Adam znovu a vyrazil ke dveřím. Sutan se postavil. Po obličeji se mu prohnal stín beznaděje.
"Takhle to myšlený nebylo, baby!" natáhl k mladšímu muži ruku.
"To je jedno," zabručel Adam. "A neříkej mi baby, prosím."
Než se Sutan a Scarlett stačili vzpamatovat, byl Adam pryč. 

Žádné komentáře:

Okomentovat