Kamarád s výhodami 2.

Tommy nechal ruku s mobilem klesnout ke svému boku a povzdychl si. Před několika dny cítil vztek, ale teď… byla to spíš beznaděj, smutek a hlavně rozčarování. Kéž by jeho slovo mělo nějakou váhu.

Znuděně se převlékl do čistých džínů a trička, přes ramena přehodil svůj oblíbený křivák, nasadil sluneční brýle a do kapsy schoval peněženku, mobil a klíče od své motorky. Po cestě ke dveřím popadl černou helmu, která na něj vždy trpělivě čekala na malé komodě u dveří.

Nechtěl ho vidět. Vždycky se tak moc přetvařoval, když se setkali. Tedy hlavně v těch posledních měsících, kdy už to začínalo skřípat. Prodlužovali to silou vůle, vlastně to nestíhali řešit, protože byli oba až moc pracovně vytížení. Kdyby nebyli, ukončili by to mnohem dřív… anebo spíš vůbec. Vždyť právě to byl hlavní důvod jejich rozchodu.

Tommy musel aspoň na chvíli své negativní myšlenky pustit z hlavy, jinak by určitě někde naboural. Zaměřil se na blížící se Silvestr. Byl pozvaný na velkou párty, kterou pořádal Adam. Dnes to byl týden a jeden den, co odjel na svou dovolenou do Mexika. Vrátil se včera večer, a jak Tommy správně pochopil, nebyl jediný z pozvaných na předsilvestrovskou oslavu k samotnému panu Lambertovi domů. Adam musel pozvat celou partu, protože přesně tak jeho smska vyzněla. Byla stejná, jako když Tommy dostal pozvání na Adamovo grilování.

Jak to bylo vlastně dlouho, co spolu nemluvili z očí do očí ani po telefonu?

Tommy se po cestě zastavil v oblíbené večerce, aby koupil nějaké pití. Nakonec v jeho batohu na motorce skončila láhev Martini, Jameson (Adamův oblíbený) a několik lahví ochuceného vína, na to byly vysazené zase holky. Pro sebe si Tommy koupil Red Bull a malou placatici vodky, kterou si chtěl s energetickým nápojem smíchat dohromady.

Připadal si odtažitě, ale vlastně to nebyl jen pocit, a to se ještě s hostitelem neviděl. Prostě věděl, že se mu bude vyhýbat. Proč? Protože by ho musel seřvat, zašlapat do země a ještě mu vrazit pár facek. Tak moc na něj byl před pár dny naštvaný, když se dozvěděl, že jeho kapelník odjel na dovolenou do Mexika.

Tommy nikdy nebyl majetnický, uznal, že si Adam dovolenou zaslouží, také Sutanovi pověděl, že mu to přeje, když se o tom Drag Queen zmínil při společném obědě, ovšem pak přišla druhá část celé zprávy a ta Tommyho doslova zvedla ze židle. Ten nanicovatý Fin, Sauli Koskinen, jel s Adamem. Ten větroplach z Big Brothera se jakoby náhodou objevil ve stejném státě, i ve stejném letovisku a dokonce ve stejnou dobu tam co Adam. Jaká náhodička. A Tommy věděl, ne byl si tím jistý na dvě stě procent, že ten blonďatý seveřan, co se neustále plete jeho kamarádovi do cesty, bude na obou oslavách taky. Proto jel přes město pomaleji než kdy jindy a dokonce se v krámku s alkoholem zdržel na pokec, i když to běžně nedělal. Oddaloval svůj příjezd k Adamovi, jak jen to šlo.

Nakonec mu nezbývalo, než to vzdát. Nerad chodil pozdě, a čím dřív si to odbude, tím lépe.

U dveří ho přivítala Danielle, chopila se nezbytné úlohy vrátné. Pravda, její úsměv Tommyho v první chvíli uklidnil, zvládala to skvěle a díky ní i na chvíli zapomněl, co ho v domě ještě čeká, ale jakmile vstoupil do velkého obýváku v dolním patře, dobrá nálada byla nenávratně pryč.

Seděli vedle sebe. Adam na kraji pohovky, Sauli na područce. Oba měli v ruce skleničku s drinkem a horlivě vyprávěli o své dovolené. Tommymu se udělalo špatně. Nacouval zpátky do kuchyně, kde teď nebyla ani noha a vyskládal lahve s pitím na ostrůvek k dalším. Z vedlejšího pokoje se co chvíli ozval smích, byl jasnou reakcí na vyprávění těch dvou. Pravda, Saulimu se nedalo upřít, že má pro vyprávění vlohy, asi podobně jako Adam, a krom toho, jeho angličtina s finským přízvukem působila vlastně roztomile. Tommy nepochyboval, že si Adama získal i tímhle.

Snažil se smích nevnímat a vytáhl si zatím ze skříňky odpovídající skleničku. Do půlky ji zaplnil Red Bullem a zbytek dolil vodkou. Vlastně si až teď uvědomil, že by neměl pít vůbec, pokud chce odsud odjet po svých a co nejdřív. Nad touhle myšlenkou ovšem v zápětí pokrčil pouze rameny a hodil do sebe na jedno nadechnutí téměř tři čtvrtě obsahu sklenky. Pro jistotu ji hned dolil, aby měl svůj životabudič pořád při sobě.

Vybaven alkoholovým arzenálem se otočil k obýváku a vypnul hruď. Poté statečně vykročil.

V první chvíli si ho nikdo nevšímal, jen Danielle, usmála se na něj, ale tak to bylo i předtím. Všichni byli zkrátka zabraní do těch dvou. Našel si klidné místečko v rohu místnosti a tam se posadil na nízký taburet. Okamžitě se zaposlouchal do Sauliho povídání.

"A medúza mě popálila, tady…" postěžoval si Fin na oko a ukázal na své těžce vydřené, svalnaté stehno, kousek nad kolenem. Měl na sobě bermudy, takže bylo zarudnutí celkem dobře vidět. I Tommy ho rozpoznal na tu dálku.

"Hele, ale na to je dobrá první pomoc… to…" ozval se Terrence. Svou myšlenku ovšem nedořekl. A ani nemusel, všichni se totiž začali opět smát. I Tommy pochopil, jak to Adamův tanečník myslel, jenže jemu to vtipné prostě nepřišlo. Ne v tuhle chvíli a ne za daných okolností.

"Byl tam plavčík, nemusel jsem to…" spustil Adam, ale ani on se neodvážil, říct to naplno. Poté rudý až na zadku dodal: "Jsou na to vybavený, něčím to postříkají, aby se jed nedostal moc hluboko. Ještě pár dní to pak prý trochu pálí a svědí, ale ten první den to bylo o moc horší než dneska." Adam položil na Sauliho stehno dlaň a něžně promnul spálenou kůži i sval pod ní. Blondýn se na něj otočil a přivřel oči. Svou sváděcí hru zakončil pořádně smyslným kousnutím do spodního rtu, což na Adama platilo. Rychle se k němu nahnul a políbil ho. V obýváku to zašumělo dojetím.

"Takže je to pravda… jste zase spolu," přihlásil se o slovo Sutan. Tommy se po něm ohlédl. Sledovat jejich maskéra bylo rozhodně snesitelnější, než ty dvě cukrující hrdličky. Adam ani Sauli na to nic neřekli, jen pokrčili rameny a jakoby se k sobě víc přitulili. Tommy sklonil tvář a zadíval se na své ošoupané boty. Bylo na čase, aby si koupil nové. Tedy, ne že by trpěl nedostatkem bot, ale tyhle byly speciální, vysoké šněrovací a stály nějaké dvě tisícovky. Možná, až jestli se bude víc prodávat jeho kalendář…

"Ahoj, Tommy." Adam stál přímo nad ním, ani ho neviděl přicházet. Tommy zamaskoval překvapení falešným úsměvem a také si ukradl vteřinku k tomu, aby pozjistil, kde Adam nechal tu přísavku. Bylo to v pohodě. Zůstala sedět na gauči a líčila zbylým zájemcům další zážitky.

"Zdravím," mávl rukou a rychle se postavil. Pak ťukl do Adamovy skleničky svou. "Jsem rád, že jsi zpátky. Mexiko ve mně vždycky evokuje nepříjemný pocity," přiznal s opatrným úsměvem.

"Jo, to ve mně taky, ale v letoviscích se není čeho bát. Akorát jednou se Sauliho pokusil okrást nějakej malej kluk, ale naštěstí se mu to nepodařilo," začal Adam nadšeně vyprávět. Tommy mu nechtěl brát jeho nadšení, takže jen přikývl a zase nasadil neupřímný úsměv, aby měl Adam radost, že to prožívá s ním. V duchu proklínal onoho malého kluka, že nebyl svědomitější a také celou mexickou mafii, že Adamův finský doprovod někde nesbalila a neprodala do otroctví, nebo si ho nenechala pro testování nových drog. Věřil, že by se hodně lidem ulevilo, včetně jemu samotnému.

"Jsem rád, že sis to užil," použil Tommy diplomatický tón. A také se záměrně vyhnul množnému číslu, protože Koskinenovi to ani trochu nepřál.

Nebyl na sebe hrdý, že má takové černé myšlenky, ale nemohl si pomoct. Stalo se toho tolik, když Adam s tím zatraceným Finem chodil, a ještě víc se toho stalo po tom, co se rozešli. Tommy si myslel, že bude konečně klid. Že si Adam pobrečí, sní pár kbelíků zmrzliny navíc a pak půjde dál. Jenže jak tak čekal na ten osudový Adamův krok vpřed, zjistil, že Adam sice kroky dělá, ale vzad. Trvalo několik měsíců, než se dozvěděl, že se ti dva vídají. A nikdy nemohl zapomenout na ten osudný večer, kdy vyšel Adamovi vstříc coby kamarád s výhodami a hned na to Adam zabil navozenou romantiku telefonátem Saulimu. To bylo předtím, než Adam odjel na letní turné s Queen. V době, kdy si koupil tenhle nádherný dům. Už tehdy Tommyho napadlo, že si jím něco kompenzuje, že chce možná na Sauliho udělat dojem. Bohužel na takové myšlenky bylo už dost pozdě, protože kostky už byly v té době vrženy.

Bylo jen otázkou času, kdy do toho ti dva znovu praští, kdy znovu vstoupí do stejné řeky. Nejdřív šlo jen o "náhodná" setkání a nakonec to vyvrcholilo dovolenou v Mexiku. Tommy se opravdu hodně držel, aby tohle všechno nevykřičel Adamovi do tváře. Byl na něj tak neuvěřitelně naštvaný. Když jeho kamaráda trápil splín, výčitky, bolest srdce, pokaždé tu pro něj byl, aby mu nabídl své rameno. Občas se to sice zvrtlo, ale Tommy si od toho nikdy nic nesliboval. Napadlo ho, že by to Adama mohlo přivést na jiné myšlenky a dokonce to tak občas vypadalo… jenže to bylo pouhé zdání.

"Jo jo, užili jsme si to, bylo to fajn. Hele, Tommy, asi už jsi to slyšel a vím, že nebudeš nadšenej, ale… chtěl bych tomu dát ještě jednu šanci. Víš, ten týden se Saulim byl nádherný, jako kdyby celý ten rok předtím zmizel. Já… asi ho pořád miluju," povzdychl si Adam. Bohužel měl Tommy pocit, že ani nemluví k němu, spíš sám k sobě. Jako kdyby sám sebe před sebou omlouval. Nejspíš si byl vědom chyby, kterou dělá, ale tím, že to takhle ospravedlňoval, onu chybu anuloval.

"Hm, jak myslíš, hodně štěstí," pokrčil Tommy lhostejně rameny.

"Nejsi nadšenej," zkonstatoval Adam zklamaně. A co taky čekal jiného, podivil se Tommy v duchu. I když víc se divil tomu, že si Adam všiml jeho přístupu.

"Víš co, Adame? Mně je to jedno, fakt. Je to tvůj život, a jestli je ti se Saulim dobře, tak se na názory ostatních vykašli. Neměl bys je řešit, nebo ještě začneš pochybovat. Prostě si to užívej," doporučil mu Tommy. Vesměs svá slova myslel upřímně, ale aby to bylo stoprocentní, muselo by jít asi o úplně jinou záležitost.

"Myslíš to vážně?" zeptal se Adam dychtivě. Tommy přikývl, a aby nepodlehl touze zavrčet a někoho pokousat, raději se rychle napil. Nejlepší by bylo, kdyby už se Adam k tomuhle tématu nevracel. Jestli si chce nabít čumák, Tommy mu rozhodně asistovat nebude.

Muži se rozešli, Tommy si totiž potřeboval odskočit - což byla pouze záminka - a Adam se vrátil za svým oslnivým protějškem ze Severu.

Při zpáteční cestě Tommy potkal v kuchyni Terrence. Přátelé se krátce objali a pak se Tommy ujal doplnění Terrencovy skleničky.

"Tak jak?" zeptal se tanečník. Tommy pokrčil rameny.

"Normálka. Nějak tenhle čas vánoční začínám brát jako rutinu," povzdychl si.

"No, to bude asi věkem, myslím, že do toho co nevidět spadnu taky. Spíš mě zajímal tvůj názor na ty dva," kývl Terrence hlavou k obýváku, odkud se opět ozýval v nepravidelných intervalech smích. Tommy se zatvářil vědoucně a pak se smutně pousmál.

"Přece jsme to všichni věděli, ne? Že to takhle dopadne," řekl ledabyle. Druhý muž se napil drinku a opřel si lokty o ostrůvek.

"Abys věděl, já doufal, že to takhle nedopadne," zavrtěl hlavou. Tommy si prohrábl vlasy prsty.

"Vědět, neznamená doufat a naopak. Jestli jim to takhle vyhovuje, tak proč ne," dělal, že je mu to jedno. Terrence přivřel oči a našpulil důležitě rty.

"Ty si myslíš, jak dokážeš být nad věcí, co? Že do tebe nikdo nevidíme, ale v tom se pleteš," zaútočil na něj bez varování. Tommy vyvalil oči.

"Co blbneš?" zamračil se. Tanečník obešel ostrůvek, aby byl u Tommyho co nejblíže a ještě se k němu naklonil.

"Všechny ty měsíce jsi mu dělal vrbu, držel jsi ho nad vodou, lízal mu rány a zaceloval jeho zraněný ego a teď děláš, že je ti to jedno?"

"On a Sauli nikdy nebyli moje věc. Jsem jeho kamarád a on mě potřeboval, tak jsem pomohl," rozčílil se Tommy.

"Jo, dokonce ses snažil Sauliho nahradit, protože jsi doufal, že by Adam mohl snáz zapomenout. Tohle je rozdíl mezi, vědět a doufat, Tommy," zavrčel Terrence. Druhý muž zatnul pěsti a zaskřípal zuby.

"Není to naše věc, jasný?!"

"Tobě je to fakt jedno? Že se ti dva za pár měsíců zase rozejdou, protože jim vstoupí do cesty stejná překážka jako předtím? Myslíš, že se pan dokonalej Koskinen vzdá svojí kariéry? Nebo snad Adam?"

"Krucinál, co se ti děje, Terrenci?!" zaprskal Tommy vztekle. "Jsou snad oba dospělí, ne? Předpokládám, že si uvědomujou rizika a jestli ne, i tak to není ani moje věc, ani tvoje," bouchl Tommy pěstí do ostrůvku. Tanečník zvedl ruce na znamení rezignace a zavrtěl hlavou.

"Já se ti fakt divím. Zas budeš Adamovi dobrej, až dojde na žal. Možná tě i sám vyhledá, aby si dokázal, že je pořád hřebec, co za něco stojí, ale stejně při tom bude myslet na něj. Bude si ho představovat místo tebe!"

Tommy se neudržel. Chytil kamaráda za lem trička pod krkem a namáčkl ho na ostrůvek.

"Už mlč, nevíš, o čem mluvíš! To jsi kamarád? Že po mně metáš takový slova?"

"Jo, jsem kamarád, chci k tobě být upřímnej, protože Adam není a ani nebude, dokud se nezbaví tý odporný závislosti na Saulim," pípl Terrence. Tommy ho pustil. Každé slovo, které Terrence řekl, jako kdyby si Tommy dopředu řekl sám. Ano, věděl to. Všechno si to uvědomoval, ale slyšet to takhle naplno z úst člověka, který ho nikdy nezradil a který k němu byl vždy upřímný, nejen teď, hrozně bolelo. Kéž by ho k tomu nikdy nevyprovokoval.

"Nechci, aby měl starosti ještě se mnou," posteskl si Tommy, zatímco se opřel zadkem o ostrůvek vedle Terrence . Druhý muž si v rychlosti urovnal tričko.

"Jenže dusit v sobě vztek není dobrý, Tommy. Jestli jsem naštvaný já, jak musíš být asi ty? Ani si to nechci představit. Proč ho prostě nepošleš do prdele? Řekni mu, ať si jde příště za někým jiným, až se bude zase potřebovat vybrečet. Mám Adama rád, ale on kradl tvůj čas na to, aby zaplnil svůj, protože nedokázal být se svou bolestí sám. A teď do toho jde znovu, čímž ti nepřímo dává najevo, že to bylo všechno zbytečný. Vážně ti to nevadí?" zabručel Terrence.

Tommy se otočil k ostrůvku čelem a sklonil hlavu.

"Jo," zašeptal poraženě. Při tom stiskl okraj pracovní desky v prstech. Tak moc potřeboval, aby v tuhle chvíli něco podlehlo jemu. Aby nemusel sám sobě vyčítat, že se nechal ovládat Adamovou bolestí. "Děsně mě to štve. Jsem tak vytočený, že nedokážu rozumně myslet. Chtěl bych mu nakopat tu jeho slavnou prdel a toho zasranýho Fina za ní i vzít a hodit ho do oceánu, ať ho odnese zpátky tam, odkud přišel. A zároveň jsem hrozně naštvanej na sebe, že mám zlý myšlenky. Nebýval jsem takovej," zavrtěl Tommy zoufale hlavou. Terrence ho poplácal po rameni a pak mu rošťácky rozcuchal vlasy.

"Jestli tě to uklidní, jsem na tom stejně. Oba chceme, aby byl Adam spokojenej, a oba víme, že se Saulim to nebude. Nechci se do toho plést, ale ty na to máš právo. Zneužíval tvý dobroty celou tu dobu. Měl bys mu říct, že tě to štve." To byla poslední Terrencova slova. S významným pohledem, věnovaným Tommymu kuchyni opustil.