Kamarád s výhodami 10.

Adam odložil příbor na prázdný talíř a podíval se na hodiny. Bylo pár minut po půl jedné. Čekal na Sauliho, slíbil, že přijde do oběda, ale jelikož se ho nedočkal, najedl se sám. Jeho porci připravil na talíř a schoval do mikrovlnky, aby si ji mohl později ohřát. Svůj talíř umyl a položil na odkapávač. Pak se přesídlil se skleničkou džusu do obýváku.

Pomalu si neuvědomil, jak hrozně rychle ten čas v novém roce utíká. Za pár dní měl odjet Anglie, kde začínalo jeho evropské turné s Queen. Těšil se na něj, to americké mělo obrovský úspěch a kontakt s fanoušky mu dodával sebedůvěru. Pokud šlo ale o jeho osobní život, nebyl si sám sebou až tolik jistý. Miloval Sauliho, to ano a překypoval štěstím, když se k sobě při té mexické dovolené vrátili, ale přece jen si vážný vztah představoval trochu jinak. Minimálně tak, že všechen svůj volný čas stráví se svým milým a ne, že na něj bude čekat, až se vrátí z dýchánku se svými přáteli, kde byl už od minulého večera. Sauli na něj myslel, napsal mu zprávu, kde je a aby si nedělal starosti, ale vzhledem k tomu, že už jim toho volného času moc nezbývalo, by Adam uvítal, kdyby si to uvědomil i Sauli.

Samozřejmě nemohl zapomenout ani na návštěvu Tommyho, která předčila všechna jeho očekávání. Jen nedokázal odhadnout, jestli v dobrém, nebo ve zlém.

Jeho kytarista se prořekl, že ho má rád. Že ho miluje. Adam ho přece taky miloval, ale jiným způsobem. Jako svého nejlepšího kamaráda. Tommy si to musel určitě splést s touhle láskou. Mezi přátelstvím a přitažlivostí nebyl zas až tak velký rozdíl. A to Adama uklidňovalo. Na Tommyho prostě muselo zapůsobit jejich sblížení. Sex dokázal vždycky všechno zkomplikovat.

Sauli dorazil v půl druhé. Měl úsměv na tváři, skvělou náladu a prozpěvoval si. Když Adam uslyšel zvuky z kuchyně, okamžitě se tam vydal. Blondýn zrovna zapínal mikrovlnku.

"Ah, ahoj, zlato. Omlouvám se, že jsem přišel až teď a děkuju, žes mi připravil oběd, mám hlad jako vlk." Sauli k Adamovi rychle došel a pověsil se mu kolem krku. Na přivítanou mu dal velkou mlaskavou pusu.

"Říkal jsem si, jestli jsi neobědval venku," pokrčil Adam rameny. Snažil se na sobě nedat znát rozmrzelost, kterou z pozdního příchodu svého přítele cítil. Sauli naštěstí nic nepoznal.

"Byli jsme na pláži, nějak jsem nevnímal, že mi kručí v žaludku," vysvětlil mu Sauli a znovu ho políbil, tentokrát na tvář. Pak se vrátil k mikrovlnce a nezapomněl si vzít po cestě příbor. Vypadal opravdu hladově.

"Takže ses bavil dobře," podotkl Adam.

"Jo, bylo to super. Mia dělá zítra párty, pozvala nás na ni," oznámil mu Sauli jakoby nic. Adam přivřel oči.

"Zítra je ta moje párty. Přece jsem ti o ní říkal," připomněl mu. Sauli se zarazil a odpoutal svůj hladový pohled od hučící mikrovlnky.

"No jo, máš pravdu," zatvářil se nejistě. Adam cítil, jak se mu začíná dávat do pohybu srdce nad normál své činnosti. Sauli na to zapomněl. Docházelo mu vůbec, že se za tři dny rozloučí na další dva měsíce? Ale ano, docházelo mu to. Občas býval trochu roztržitý a mezi svými přáteli se snadno zapomněl i Adam, když na to přišlo.

A kruci! Obhajoval Sauliho sám před sebou. Byl to přesně ten pocit, který už nikdy nechtěl zažít, protože to znamenalo jediné. Že jednoho dne začne znovu pochybovat.

"Budeš tady, že jo?" zeptal se opatrně. Tak moc se bál odpovědi.

Sauli se nadechl, že promluví, ale přerušilo ho cinknutí mikrovlnky. Omluvně se na Adama usmál a vyndal si své jídlo, které si pak přenesl ke stolu. Adam mu nalil džus a sedl si naproti.

"Zašel bych na ten večírek…" začal Sauli pomalu. "Ale jen na chvíli, ten tvůj si samozřejmě ujít nenechám, vždyť mi pak odjedeš a neuvidíme se tak dlouho…" posteskl si. Adam si ihned vzpomněl, co chtěl Saulimu navrhnout. Právě teď k tomu byla ta nejlepší příležitost.

"Chtěl jsem se tě na něco zeptat…" řekl nedočkavě.

"Jasně," usmál se druhý muž. Adam se ošil rozpaky. Nebylo to moc narychlo? Přece jen se k sobě vrátili nedávno.

"No, vlastně to není otázka, spíš prosba… Pojeď se mnou na to turné," naklonil se přes stůl k Saulimu blíž, protože blondýn měl občas tendence uhýbat očima, když nad něčím moc přemýšlel, nebo si nevěděl rady. Adam si musel získat celou jeho pozornost. No a také získal, jeho otázka totiž způsobila to, že se Saulimu rozšířily zorničky zděšením.

"Cože?" vyhrkl blondýn.

"Chci, abys jel se mnou. Vím, že při koncertech na tebe zrovna mít čas nebudu a že to může být po pár večerech nuda, ale slibuju, že přes den ti to všechno vynahradím. Nechci se zase odloučit," kousl se Adam do rtu a udělal na Sauliho psí oči. Blondýn odložil příbor a spustil ruce do klína.

"Já… nevím, Adame, budeš pracovat a budeš potřebovat odpočívat, abys byl na koncertech fit. Nemyslím si, že je to dobrý nápad," přivřel Sauli oči. Přesně toho se Adam obával. Anebo ne do poslední chvíle. To si totiž myslel, že bude Sauli nadšený.

"Věřím, že když tam budeš se mnou, budu mít energie na rozdávání," ušklíbl se. Musel to nějak zlehčit. "Nebo to aspoň zkus, na chvíli. Když to nepůjde, můžeš se vrátit sem," navrhl kompromis. Vztahy přece byly o kompromisech a předtím je se Saulim dělat nedokázali. Někdo prostě musel začít.

"Opravdu si myslíš, že to zvládneš?" podíval se na něj blondýn pochybovačně. Adam se odtáhl, protože tenhle pohled u Sauliho nesnášel.

"Jde ti o mě… nebo o sebe?" zeptal se chladně. Přesně tak se totiž cítil.

"Samozřejmě o tebe. Já… určitě bych to zvládl. Nevadí mi, sledovat tě při vystoupeních, vlastně to… miluju…"

Proč měl Adam pocit, že k němu jeho milý není úplně upřímný? Protože to tak vyznělo.

"Zlato, jestli se ti jenom nechce, tak to, prosím řekni na rovinu. Máš tu konečně přátele, nedivil bych se, kdybys s nimi chtěl strávit nějaký čas a moje turné přišlo zrovna v tuhle dobu…"

"Tak to není," zavrtěl Sauli prudce hlavou. Nic dalšího ovšem neřekl, ani neudělal. Adam tu svou, utrápenou sklonil a zvedl se od stolu.

"Víš co? Asi jsem tě na to měl připravit opatrněji. Nech si to projít hlavou a pak mi řekneš, jak ses rozhodl," vyřešil to za Sauliho. "Teď se v klidu najez, já se jdu trochu proplavat," oznámil mu a opustil kuchyň.

Cítil na sobě blondýnův pohled ještě na zahradě, jako kdyby dokázal vidět i za roh.

Všechno bylo špatně. Čekal jinou reakci, mnohem vstřícnější a takzvaně Sauliovskou. Vzpomínal si na doby, kdy byl Sauli nadšený ze všeho, co mu Adam navrhl a co víc, sám se ptal, jestli s ním může jet na jeho koncert, zvlášť v období promo turné Trespassingu. Nikdy neřekl, že nesmí, byl rád, když viděl iniciativu, jenže teď na to turné Sauli i zapomněl. A to znamenalo jediné, že nemá v hlavě jenom jeho. Zatímco Adam to o sobě říct nedokázal.

U bazénu ze sebe shodil tričko a v bermudách skočil do vody. Rochnil se v ní asi čtvrt hodiny, než ho to přestalo bavit. Samotnému se mu tam nikdy moc nelíbilo, bylo to příliš sexy a taky romantické místo, aby si ho užíval sám. Proto se odebral zpátky do domu, že si dá rychlou sprchu a pak se půjde podívat na nějaké songy z koncertního playlistu, kterými si stále nebyl tolik jistý. Hlavně šlo o staronové písně, které s Brianem a Rogerem přidali až na evropské turné.

Po cestě si, netušil proč, vzpomněl na Tommyho. Jeho kamarád by s ním určitě jel rád, kdyby mu to navrhl. Adam zkrátka měl ten pocit, že by to tak bylo, protože Tommy Queen velice uznával a také se kdysi netajil tím, jak moc Adamovi tuhle spolupráci přeje.

Pomalu vešel do domu, kde zamířil rovnou do kuchyně, před dveřmi se ovšem zastavil, protože uslyšel Sauliho hlas. Asi někomu volal. Pousmál se, protože Sauli huhlal, nejspíš ještě nedojedl svůj oběd a měl ho plnou pusu.

Rozhodl se, že to vezme rovnou ke schodišti, aby ho při telefonátu nerušil, když ovšem zaslechl svoje jméno.

"To bude v pohodě, nějak to vymyslím. Taky se mi teď nikam nechce, když máš konečně volno. Adam to pochopí." Zněla další věta, kterou už Adam slyšel naprosto zřetelně. Se zatajeným dechem se přitiskl ke zdi a zavřel oči.

"Jo, možná to beru vážně, ale… ne, nemyslím si, že do toho znovu úplně spadnu… Já vím… Mám ho pořád rád, jen… už to asi nebude takový jako dřív… zvykl jsem si na svojí volnost… jo, jako bys to neříkala, dobrý, už to znovu slyšet nemusím… Hele, na ten večírek nepřijdu, radši budu tady, ať mu to není líto…"

Poslední věta byla pro Adama asi tou nejtěžší a nejkrutější. Nikdy si nemyslel, že bude svého přítele poslouchat za dveřmi, ale co bylo horší, že ho uslyší říkat takové věci.

S rukou na hrudi se odrazil od zdi a rozběhl se ke schodišti. Nebylo nic snazšího, než právě teď vtrhnout do kuchyně a dát tak Saulimu najevo, že všechno slyšel, jenže udělat to prostě nedokázal. Když vlezl do sprchy, dostavily se první slzy. Nevnímal je. Voda je ihned svým proudem smyla, takže je Adam mohl ještě chvíli ignorovat. Když ale nepřestávaly téct ani po výstupu ze sprchového koutu, věděl, že jde do tuhého.

"Adame?" uslyšel volání z ložnice.

"Jsem v koupelně, hned budu venku," zahlásil ke dveřím. Poté se na sebe podíval do zrcadla. Musel být silný, nedat na sobě nic znát. Nemohl si ovšem vybrat, co ho mrzí víc. Jestli Sauliho neupřímnost, nebo to, že bude další dva měsíce bez něj. Vzhledem k tomu, že do něj byl stále slepě zamilovaný, se zdála varianta číslo dvě o moc strašnější. Jenže jak tak na sebe Adam bez přestání hleděl do toho zatraceného pravdivého zrcadla, konečně začínal vidět svou pravou tvář. Tu naivní, oddanou a důvěřivou. Tu, které se Sauli svou neupřímností poslední tři týdny doslova vysmíval.

Přinutil se zabalit do županu a vydat se na cestu z koupelny. Oba tyhle úkony prováděl nezvykle pomalu. Bylo jasné, že jakmile vstoupí do ložnice, nic už nebude jako dřív.

Sauli se rozvaloval na posteli a upíral na Adama svádivý pohled. Jeho ruka byla ponořená hluboko pod látkou plátěných kalhot, kde se provokativně pohybovala s jasným úmyslem. Druhý muž zůstal stát na prahu, zaměstnávaje své ruce i nervozitu vytíráním vody z vlasů ručníkem.

"Necháváš mě čekat," mrkl na něj blondýn. Adam spolkl hned několik kousavých poznámek, které mu přišly na jazyk. Co měl teď dělat? Naposledy si to se Saulim rozdat a pak ho vyhodit? Nebo to prostě přejít a doufat, že je ty dva měsíce odloučení sblíží? Copak je odloučení předtím sblížilo? Spíš naopak.

"No tak, sundej si to a pojď ke mně!" nařídil mu blondýn. Adamovy ruce se snesly podél těla, ručník nechal upadnout na zem. Nemohl ignorovat fakt, že ho Sauli pořád vzrušuje, i když jeho pusa právě napáchala nenapravitelné škody. Sex prostě všechno komplikoval. Znovu.

Nejistě se rozešel k posteli, čímž Saulimu vytvořil na rtech spokojený úsměv. Věděl, o co tu jde. Blondýn se ho chystal uchlácholit svým tělem a až bude po všem, oznámí mu, že nikam nepojede. Tohle byl prostě takový bonus za odmítnutí.

Adam si klekl na matraci a Sauli k němu ihned natáhl ruce. Boule v jeho kalhotách byla nepřehlédnutelná a bohužel Adama navedla na úplně jiné myšlenky. Jen o několik vteřin později už se nacházel na zádech pod Saulim, zatímco se milenec svědomitě staral o jeho probouzející se klín…