Lanterns for the Dead

Pár: AL/SK
Přístupnost:18+
Autor: Isla Sands
Překlad: Viv

Anotace:Adam a Sauli se na Štědrý večer procházejí po místním hřbitově.

 

* * *

Bloumali nahoru a dolů podél řad náhrobních kamenů. Náhrobky měli po stranách rozsvícené lucerničky nebo svíčky, takže kameny připomínaly malá divadélka osvícená reflektory. Takhle nasvícená připomínala jména nájemníků hrobů titulky končícího filmu. Adam a Sauli se tu a tam zastavili, aby si titulky přečetli. Data narození a úmrtí, jména příbuzných, kteří s nimi sdíleli představení jejich života.

Adam propletl své prsty se Sauliho. Sauli měl ruku v jedné z kapes Adamova kabátu.

"Chci aby ses tu zdržel, ale taky chci, abys jel se mnou domů," řekl Adam.

Sauli vyndal svou ruku a kleknul si k jednomu z hrobů. Vytáhl zapalovač a zapálil jednu ze svíček, která zhasla. Zůstal tam, klečel před náhrobkem a vzhlédl na Adama. "Chtěl bych si tady lehnout a milovat se s tebou."

Adam si dřepnul k němu. "Tady? Mezi mrtvými?" zeptal se. Ale světlo svíčky na Sauliho lícních kostech ho rozrušilo. Nečekal na odpověď. Kleknul si do sněhu, ponořil ruce do hřívy kožešiny lemující Sauliho obličej a políbil ho. Postavil se. Pomohl Saulimu na nohy. Pokračovali v chůzi.

"Vážně bys to udělal?" zeptal se. "Měl sex na hřbitově?"

"Jo. Vážně. Představ si ten rozruch pod zemí! Slyšel jsi to? Takové sténání a vzdechy! Co to dělají? Vzpomínám, že jsem to taky dělával. Tady na hřbitově jsou i děti! To jsou dva muži?"

Adam se zasmál. "Dva muži? Pane bože, dělají nepřístojnosti nad mojí babičkou!"

Padli si do náručí, smáli se.

"Jestli zůstáváš," řekl Adam, "tak si musím najmout pokoj. Chci jednu noc, kdy se s tebou nebudu muset milovat potichu. Chci, abys křičel finsky.

Sauli se zachichotal. "Nevěděl bys co říkám."

Adam objal Sauliho kolem ramen jak odcházeli ze hřbitova a přecházeli ulici. "To je pravda. Co bys přesně říkal?"

"Voi luoja, lisää, nussi mua kunnolla sillä sun isolla kyrvällä!"

(pozn. myšleno naschvál přehnaně, jako hláška z erotických filmů: "Ó bože, ještě, ošukej mě tím svým velkým klackem!")

"To zní dobře," řekl Adam klidně. V tom okamžiku se nestaral o svět. Byl živý, ne mrtvý. Nádherné nebe, ozdobené hvězdami a půlměsícem, bylo nad nimi. Žádná tráva, žádný beton. Muž, kterého miloval, kráčel vedle něj, z masa a krve, - ne ve vzpomínkách, ne jen kosti.

Najali si pokoj, ale když k tomu došlo, nemilovali se hlasitě. Byli jednoduše příliš zamilovaní. Místo nebezpečných her si hráli něžně a zasněně.

Ano, místo nedočkavého pohlcení se navzájem, tiše prozkoumávali zázrak každé linie a prohlubně, každé viditelné a neviditelné kosti, každého tělesného výčnělku, každé šlachy a svalu svých těl. Jejich prozkoumávání bylo pečlivé i nezaujaté. Žádná část těla nebyla přehlédnuta a všem se dostalo stejné míry něžnosti. Líbali se beze spěchu. Obkreslovali žíly na svých předloktích. Spojili konečky prstů. Leželi natažení, hruď k hrudi, rozkrok k rozkroku, dívali se na sebe, víc s úmyslem naslouchat než pozorovat. Každý chtěl, aby ten druhý slyšel to, co nebylo možné říct slovy. Každý klepal na dveře, které byly už otevřené, tiše říkajíc, "Ano vím, že mě miluješ, ale miluješ mě?" Ta otázka, a kladná odpověď na ni, byla tak dokonale, bolestně zázračná, aby si ji nepokládali stále dokola.

A odkládali naplnění. Touha, slastná realita života je vedla pomalu až na okraj hráze, jako padající květy nebo listy, které netuší kam padají. Nemohli se přestat líbat. Tlačili se na sebe stále víc a víc. Jejich jazyky se milovali v ústech každého z nich. A v rozkrocích je jejich erekce bolely, jako kdyby taky měly srdce.

Konečně, klečel mezi Sauliho nohama na hraně postele. Když Sauli vystříkl do Adamových úst, pocítil takový nával něžnosti, že nedokázal zůstat vzpřímený. Sesunul se na podlahu. Sauli, podobně přemožen, si lehl na postel. Adam se držel jednoho jeho kotníku. Nebylo co říct a nebyla mezi nimi žádná vzdálenost.

"Ty lucerny na hřbitově…" řekl Adam, když si lehl na postel.

"Ano. Ty lucerny," řekl Sauli.

"Líbí se mi ten zvyk. Lucerny pro zemřelé. Takže se na lidi nezapomene. A jako připomínka života - lásky."

"Lucerny pro zemřelé, měsíc pro milence," řekl Sauli, zatímco si hrál s pramenem Adamových vlasů.