Pár:KJ/MCH
Přístupnost: 18+
Anotace: Jak si zkrátit dlouhý let...
* * *
8 tisíc metrů nad zemí -
zablikala nad Jaejoongovou hlavou malá LCD obrazovka výstražně. Až budou
v deseti, odepne si pásy, rozhodl se a pak natočil hlavu doleva.
Přes
uličku, ve stejně velkém pohodlném křesle seděl Changmin, na kolenou
otevřený časopis, v ruce krabičku s oblíbeným džusem a zrovna si
směroval do pusy brčko, které z ní trčelo.
"Ss..."
pokusil se Jae upoutat jeho pozornost. Bohužel ho hluk v kabině přebil,
takže si toho Changmin nevšiml. Natočil tedy hlavu trochu víc dozadu,
aby zhodnotil i ostatní. Za Maxem seděl Yoochun, ten podřimoval a přímo
za ním Junsu, který nesundal od startu letadla sluchátka z uší. Yunha
museli nechat doma, skolila ho opravdu nepříjemná střevní viróza.
Vlastně se Jae divil, že to někdo nechytl od něj, tyhle krátkodobé,
ovšem úmorné chřipky se vždycky ve skupině šířily rychlostí blesku.
Naštěstí Yunho nevypadal, že by mu absence na krátké dovolené v Americe
vadila. Prý si aspoň pořádně odpočine doma, zdůvodnil to.
"Ss!" zaslechl Jae Changminův hlas.
Trhl hlavou a zadíval se na svého souseda přes uličku.
"Chtěl jsi něco předtím? Není ti špatně? Jsi hrozně bledej..." zamračil se Changmin. Pak se jeho obličej zachmuřil starostí.
"Já?"
ukázal na sebe Jae prstem "Jen si ten časopis moc žral, tak jsem tě
chtěl trochu poškádlit a jinak se cítím celkem fajn!" pokrčil ledabyle
rameny. A i když si slíbil, že se odpoutá až v deseti tisících, udělal
to hned. Nějak mu ten pás byl najednou těsný. Letadlo sebou naštěstí
neškubalo a když se podíval z okénka, viděl jasnou oblohu, takže to
udělal s relativně klidným svědomím.
"Vážně? Vůbec se mi nelíbíš, jestli tys to nechytil od Yunha..." přivřel Changmin oči podezřením.
Když
se nad tím Jaejoong zamyslel, uvědomil si, že než vyletěli, bylo mu
určitě o něco líp. Cítil se ale takhle podivně v letadlech vždycky.
"Hloupost..."
mávl rukou "...je mi vážně fajn!" proč měl pocit, že to Changmin neříká
jen tak? Že se ho snaží někam dostrkat? Minimálně do stavu totální
sugesce vlastní střevní chřipky?
"Být tebou, jdu se na sebe podívat do zrcadla, ani to zelený, do čeho se balí sushi není tak zelený jako ty!"
"Myslíš
řasu... ale to už fakt přeháníš Mine... nic mi není!" Jae by se tomu
všemu nejradči zasmál, kdyby se Changmin netvářil tak šíleně vážně.
Chvíli na sebe mlčky koukali, pak se Jae zvedl a vyrazil k toaletám. Zase se cítil o něco hůř, proč mu to Min sakra dělal?
8 a půl tisíc metrů na zemí...
Jeho
obličej nevykazoval žádné změny. Měl zdravou barvu, ani oči se
neleskly, neměl sucho v puse a žaludek nedělal kotrmelce. Prostě mu nic
nebylo, tak co měl ten Changminův útok znamenat?
Zrovna se chystal, že se otočí zpátky ke dveřím, když na ně někdo zaklepal.
"Jo,
už jdu..." zabručel a uvolnil malou kličku nad tou velkou, za kterou
pak vzal. Jenže, než by stačil udělat krok do uličky, když konečně
otevřel dveře, byl zatlačený zpátky a jeho sluchový smysl vnímal, jak se
dveře znovu zamykají. Až pak si uvědomil, kdo stojí před ním a usmívá
se. Prostor kolem něj se rapidně zmenšil.
"Tebe dostat někam mimo pohledy ostatních..." zavrtěl Changmin hlavou a položil Jaejoongovi ruku na rameno.
"Kdybys mi to řekl přímo..." přivřel Jae oči. Právě pochopil, o co Changminovi šlo.
"Co
konkrétně bys chtěl slyšet... uděláš mi to na záchodě?" podíval se na
něj Changmin spodním pohledem. Přitom sjel dlaní po Jaejoongově ramenu,
přes loket až k zápěstí a pak vklouzl svými prsty mezi jeho. Jae je
okamžitě stiskl.
"Dobře, ale udělat ze mě potencionálního bacilonosiče?" bránil se ještě Jae.
"Takhle
si budou kluci myslet, že jsem ti šel dělat psychickou podporu!"
vysvětlil mu Changmin rychle a udělal s druhou rukou totéž co s první.
Pak do Jaejoonga lehce žďuchl a tím ho natlačil víc k ocelovému umyvadlu
pod zrcadlem.
"Nestihl jsem ti to říct, existuje jedna věc, kterou jsem si u tebe opravdu oblíbil..."
"Je
vhodná chvíle říkat mi to teď?" v Jaejoongově obličeji zahrály všechny
svaly. Držel se, zuby nehty, aby z Changmina nestrhal kalhoty a neojel
ho bez sebemenší přípravy, zvlášť když takhle mluvil. Vzhledem k jejich
pracovnímu vytížení měl někdy pocit, že si tyhle intimní chvilky snad
jenom představuje. A pak když došlo na skutečnost, hrozně se mu klepala
kolena a nemohl tomu uvěřit.
"Určitě,
ty můj tvrďáku!" Changmin zvedl ruku a pohladil Jaejoonga po ztuhlém
obličeji, který se po jeho doteku znatelně uvolnil. Pak přejel rukou na
týl a majetnicky ho sevřel.
"Tak už
mluv..." vydechl Jae napjatě, protože mu právě na celém těle naskákala
husí kůže. Nesnášel tenhle stav a zároveň ho miloval.
"Je
to... tvůj styl držení mikrofonu na stagei. To jak ho svíráš, oběma
rukama..." z Changminova hrdla se vydral přerývavý povzdech, sám měl
potíže o tom mluvit, protože jeho představivost už jela na plné obrátky
"...a... mačkáš ho, hladíš... tvůj palec se smyslně otírá o kovový
kroužek na jeho koši... nepřeju si v tu chvíli nic jinýho, než abys ten
mikrofon zahodil a šel přede všemi to samý udělat mě!" s dalším těžkým
povzdechem se Changmin přitiskl k Jaejoongovi a zabořil obličej do jeho
vlasů.
Na
Jaejoonga Maxova slova působila asi podobně jako viagra, tedy, ne že by
s ní měl zkušenosti, ale představoval si, že takhle nějak nejspíš
funguje. Okamžitou fyziologickou reakcí.
"Netušil jsem, že to na tebe takhle působí..." zašeptal Jae, i když to ani trochu neznělo jako souvislá věta.
"A
myslím, že nejen na mě... ale sžírá mě žárlivost, jestli si tě někdo
díky tomu obsadí do hlavní role svý představ..." přiznal Changmin se rty
nebezpečně blízko u Jaejoongova ucha.
"Mám
to přestat dělat? Nebo chceš abych to udělal teď? Ale nemám
mikrofon..." pousmál se Jae. Jednou rukou objal Changmina kolem pasu a
druhou mu zajel do vlasů. Probuzená erekce o sobě opět dala vědět, ještě
když se mu Changminovo stehno cíleně otřelo o třísla! Že to s ním šlo
vždycky tak rychle...
"Přeskoč tu část, jak ho odhazuješ a vrháš se na mě, stejně tu na to není dost místa!" pobídl Jaejoonga.
"Chceš vědět, jak bych to udělal já?"
"Budeš mě mučit!" zavrtěl Changmin nesouhlasně hlavou.
"Nebudu, neboj..." pousmál se Jae tajemně a mírně se od Changmina odtáhl, tak aby se na něj mohl pořádně podívat.
"I kdybychom už leželi na zemi, nezapoměl bych na důležitou věc, kterou dělám hrozně rád..."
"A
to je?" zajímal se Changmin, i když už odpověď znal. Tímhle se Jaejoong
netajil a v jeho případě ještě dvakrát tolik, tedy pokud byli sami.
Taky na to Jae nic neřekl, jen věnoval Changminovi láskyplný pohled a
pak se k němu přiblížil na vzdálenost sotva jednoho centimetru.
Navlhčil si špičkou jazyka lehce pootevřené rty a opět se nepatrně usmál.
"Miluju tě!" zašeptal a hned na to Changmina políbil.
Možná
by slyšel i odpověď, kdyby měl ovšem v úmyslu Maxe propustit z
nekonečného polibku, který se mezi nimi rozehrál. Poslechne si to prostě
později...
Během
chvilky se emoční podíl na téhle situaci vytratil neznámo kam. Protože
ho přebil chtíč a touha obou mužů. Spletení do sebe se nedokázali
přestat divoce líbat, nebo povolit svoje obětí toho druhého, jen aby se
mohli pohnout někam dál. Přitom si to jejich těla žádala, smysly
křičely!
Jae s posledními zbytky
svého rozumného vnímání přetočil jejich pozice tak, aby byl k zrcadlu
zády Changmin, pak mu, aniž by odtrhl své rty od jeho rozepl kalhoty a
naléhavě zajel rukou za boxerky. Cítil, jak se Changminovo tělo na
okamžik napnulo, včetně rtů, které měl pořád ve své moci. Přestaly se
hýbat a reagovat, jen ústa a jazyk přijímaly Jaejoongovu vláhu a teplo.
Utlumený Changminův povzdech vlil do Jaejoongovy krve novou dávku
endorfinu.
Snad si to ani
neuvědomoval, že začal Changmina líbat ještě náruživěji, i Changmin se
velice rychle chytil. Jakoby ho něco nakoplo, s Jaejoongovo rukou ve
svých kalhotech byly jeho polibky najednou drsnější, ještě když s ní Jae
začal lehce pohybovat.
9 tisíc metrů nad zemí - zapípalo nad nimi.
Jae
přestal Changmina líbat a zvedl hlavu, aby se přesvědčil, že slyšel
správně. Přímo nad nimi byla taky LCD obrazovka s mapou jejich letu a se
všemi dalšími důležitými údaji, například, jak vysoko jsou a jakou mají
rychlost. Došlo mu, že ho teď vlastně nic z toho nezajímá, jen se tím
nechal na moment vyrušit.
Podíval
se mlčky na Changmina, očima polaskal jeho nádherné od polibků oteklé
rty a pak se až mučivě líně přisál k horké kůži na jeho krku. I přes ni a
všechny ty tkáně a svaly cítil, jak Changminovi rezonuje v hrdle další
skoro až bolestný povzdech.
Za
celou tu dobu nezměnil pozici své pravé ruky, teď se ji ovšem rozhodl
nahradit něčím jiným, něčím, co Changmina přivede k šílenství.
Cítil
ve vlasech Maxovy něžné prsty, když ho letmo políbil na prohlubeň mezi
klíčními kostmi a pak špičkou jazyka nakreslil vlhkou neviditelnou čáru
ve středu jeho hedvábně hladké hrudi. Volnou ruku zvedl k jedné z
bradavek, ukrytých pod tenkou látkou Changminovy košile a provokativně
po ní přejel palcem. Stisk v jeho vlasech zesílil, což mu vyloudilo na
rtech spokojený úsměv. I tak se nenechal ukolébat tímhle úspěchem a hrál
si s jeho bradavkou dokud nebyla dostatečně tvrdá. Totéž pak začal
praktikovat na druhé. Mezitím vytáhl ruku z Changminových kalhot a
obratně jeho košili rozepl.
Jen
co se před ním objevilo Maxovo tělo v celé své kráse, skousl si
bolestně ret a hned na to se k jedné ze vzrušených bradavek přisál rty.
Udělal
by se jen z pohledu na něj, tak moc silně to cítil a vnímal. Už ani
nepřemýšlel nad tím, kdy tenhle zvrat nastal, ale určitě to nebylo hned,
co se poznali při nástupu do skupiny. Trvalo pár let, než si Jae začal
uvědomovat svojí sexualitu a pak teprve zjistil, kdo ji u něj probouzí
tak, že se z toho nedokázal ani pořádně nadechnout. A když se k ní
přidaly i city, bylo to nepopsatelně to nejlepší, co kdy zažil.
Rozechvělými
prsty pohladil Changmina po žebrech a zastavil se na bocích, tam kde
kůži i tělo začínala svírat těsná látka Maxových kalhot. S pohledem
upřeným do jeho dychtivých očí stáhl kalhoty bez jediného zaváhání co
nejvíc dolů a pak věnoval Changminovi krátký intenzivní polibek, než se
sám sesunul na zem a rukama objal Maxova stehna. Obličejem a rty se
nekonečně dlouho mazlil s erekcí svého milence, zatím skrytou pod
bavlněnou látkou černých boxerek.
"Jae,
ty mě za něco trestáš?" Maxovo zakňučení vtisklo Jaejoongovi do
obličeje pobavený a zároveň vítězný výraz. Ale uznal, že toho mučení už
bylo dost, však mučil i sám sebe, že oddaloval tu úžasnou chvíli, až
bude moci Changmina zdolat horkostí svých úst, až ho znovu ochutná,
protože od chvíle, kdy se spolu milovali poprvé už jeho dokonalou chuť z
myšlenek nevytěsnal.
Aniž
by řekl jediné slovo, nebo cokoliv naznačil, stáhl Jae Changminovi z
boků i boxerky a prsty okamžitě vyhledal jeho pevný zadek. Nejdřív ho
pohladil, zatímco se kochal pohledem na vzrušený Maxův klín. Ten pak
sebevědomě sevřel v jedné ruce a druhou si Changmina přitáhl blíž.
Opět povzdech, lahodící jeho uším, jak nějaká zvonkohra.
Vlhkost
na špičce Maxova penisu volala po ochutnání, přesně to, na co Jae
čekal. Nejdříve ji bříškem palce jemně rozetřel a pak ji s přivřenýma
očima olízl.
Maxovo
tělo se lehce prohnulo pod náporem prvotního šoku z téhle neuvěřitelně
smyslné chvilky, která naplnila jeho mysl ještě neřestnějšími
myšlenkami, než které tam měl doposud. Jemně pohladil Jaejoonga po
tvářích a pak se rukama zapřel o okraj ocelového umyvadla a zaklonil
hlavu. Chtěl něco říct, ale z jeho hrdla vyšla jen nějaká nesrozumitelná
slova slévající se do dalšího povzdechu. Jaejoong měl pocit, jakoby mu
při každém takovém někdo nasypal do kalhot hrst špendlíků, jak to
bolelo. Přesto by tenhle pocit ani za nic nevyměnil. Miloval to napětí a
čekání na vlastní potěšení, i když bylo nesnesitelné. Na druhou stranu
ho nedokázalo nic naplnit větším štěstím a rozkoší, než to jak na něj
reagoval Changmin.
Jako
kdyby chtěl horkým dechem na zamrzlém skle vymazat kus z krajkové
nestálé květiny, dýchl na Changminův úd... pak si navlhčil rty a přijal
jej do svých nedočkavých hřejivých úst...
9 a půl tisíce metrů nad zemí...
Prsty
ho hladil v pravidelném rytmu tření, rty semknul co nejpevněji a
kdykoliv jej na okamžik propustil se svého zajetí, dráždil ho jazykem. I
Changminovo sténání zesílilo, ale pořád se ještě ztrácelo v hluku
motorů. Naštěstí Jae vnímal jen to a všechno co s ním bylo spojené,
nějaký stísněný prostor, hrozící nebezpečí prozrazení, nebo nedej bože
letecká katastrofa ho nemohly rozhodit. Užíval si svou vládu nad
Changminem.
Zatímco
se jednou rukou věnoval upevňování své moci, druhou začal stoupat po
obnaženém Maxově těle vzhůru. Když byl v místech jeho hrudníku, Changmin
sám sevřel jeho zápěstí a přitáhl si Jaejoongovy prsty ke rtům, pak je
začal naproto odevzdaně olizovat a sát, jako kdyby se snažil napodobit
Jaejoongova ústa. A když najednou přestal, oba přesně věděli, co bude
následovat.
Jae stáhl ruku dolů a
bez otálení ji namířil mezi půlky Changminova zadečku. Nepřestávajíc ho
náruživě uspokojovat horkým jazykem a rty nejprve opatrně obkroužil
vlhkým prstem vstup do jeho těla, než se do něj pomalu ponořil.
Changminovo tělo se prohnulo ještě víc...
Jae
ho nepřestával laskat na citlivé kůži jeho penisu, zatímco ruka se
začala v pravidelném tempu pohybovat. Nejprve jemně a vláčně, nijak
nechvátala, pak přidala i pohyby do stran.
Pořád
je tak těsný, tak neuvěřitelně úzký, prohnalo se Jaejoongovi hlavou,
když si představil, jak se do Changmina noří jinou částí svého těla. A
možná i to ho popohnalo zase kupředu, protože přidal další prst...
tentokrát už ovšem Changminovi ujelo z pusy bolestné zasténání, takže
Jae okamžitě přestal. Na to, že v něm trochu hrklo strachy raději
nemyslel.
Okamžitě stáhl ruku a propustil Changminovu erekci z úst. Rychle se podíval vzhůru.
Vyděšené
oči jeho milence ho zmátly, jako kdyby něco provedl Max a ne on. Když
už se spolu milovali, byli připravení, netušil, že by si měl do příruční
tašky do letadla přibalit i lubrikační gel, ale rozhodně nechtěl Maxovi
ublížit. Snad to nepřehnal?
"Miluješ mě?" zeptal se šeptem. Changmin jen přikývl. Možná se bál, že by ho opět zradil hlas.
"Takže
mi věříš!" zkonstatoval Jae, zvedl se ze země a lehce se na Maxe
natlačil. Zajal ho mezi svýma rukama, které si opřel o okraje umyvadla
za ním. A aniž by nechal Changmina něco říct, pokračoval.
"Vím, že mi věříš a já tobě, takže jakmile to bude neúnosný, doufám, že mi to řekneš..."
"nebylo to neúsnosný..." vyhrkl Max a Jae zvedl obočí.
"Poprvé
takhle, bez ničeho, jenom jsem se lekl..." připustil Max a Jae musel
sklonit hlavu, protože se mu najednou chtělo hrozně smát. Dobře, možná
by o svého benjamínka neměl mít takový strach, už to byl přece velký
kluk. Ale v první chvíli si opravdu myslel, že tu svojí náruživost
trochu uspěchal.
"Tak ty ses lekl!" zopakoval Jae a přitom vrhl na Maxe pronikavý pohled. Pořád mu ovšem cukaly koutky.
"Jo,
promiň, už to neudělám!" nechápal Max Jaejoongovu absolutně nečitelnou
náladu. Ten si ho ovšem v další vteřině otočil zády k sobě a když
Changmin zaslechl zvuk rozepínajícího se zipu, těžce polknul. Hned na to
se zadíval na Jaejoongův odraz tváře v zrcadle před sebou.
Byl
to zvláštní obrázek. Jaejoongův obličej se vždycky při sexu s ním
změnil, Maxe bavilo ho pozorovat, ale teď to bylo jiné, nikdy předtím
totiž neviděl při sexu i sebe. Měl pocit, že to co cítí při pohledu na
ně dva je minimálně dvojnásobné.
Se
zatajeným dechem sledoval Jaejoongovy oči, které ho propalovaly a pak
jeho ruku, jak se zvedla od těla a v další vteřině hrozně rychle
pročísla vzduch, jenže její pohyb byl cílený. Tak moc, že to cítil i
Changmin. Jae ho totiž plácl přes zadek. Zvuk který k tomuhle gestu
patřil Max absolutně nevnímal. Byl v šoku. V první chvíli si chtěl na
zadek sáhnout, protože to byla fakt pěkně velká rána, jenže Jae uvěznil
jeho ruce svými tím, že mu je připlácl vedle umyvadla.
"Teď ses lekl?" zeptal se.
"Jo... tys mě praštil!" to už se na něj Changmin zadíval dotčeně.
"Tak ses lekl, nebo tě to bolelo?" nenechal se Jae odbýt.
"Lekl jsem se... teda..." zarazil se Max, protože najednou nevěděl co říct. Bylo to tak nečekané a tak...
"Teda
co?" naléhal na něj Jae, pořád Maxe sledoval v odrazu zrcadla. Vlastně o
nic nešlo, jen by už ho Changmin nemusel příště tolik děsit.
"... líbilo se mi to!" připustil Max nakonec a teprve v tu chvíli opravdu vypadal, že je v šoku, víc než předtím.
Jae propustil jeho ruce a pousmál se. Vzal Maxovu košili za límeček a pomalu mu ji stáhl z ramen.
"Mě
taky...v první chvíli si vůbec nevěděl co se děje. Tenhle okamžik
překvapení už nikdy nezažiju!" přidal do svého hlasu trochu smutku. Pak
odložil košili na polici vedle zrcadla, znovu se podíval na Maxův svým
způsobem spokojený obličej a políbil ho na rameno.
Changminovy
oči se automaticky zavřely a hlava zakloněná dozadu vyhledala
Jaejoongovo rameno, aby se o něj mohla opřít, pak se k němu natočila
tváří.
"Nechtěl jsem tak velkou..." zašeptal Jae těsně u Maxových rtů.
"Myslím,
že tajně doufáš, že ti to oplatím!" usmál se Max a Jae mu vlepil
krátkou mlaskavou pusu. Rychle ze sebe svlékl tričko, to jediné mu ještě
bránilo, aby mohl cítit Changminovu kůži na své a znovu se k němu
přitiskl. Tentokrát ho políbil dlouze a pevně. Potřeboval upoutat jeho
pozornost něčím jemným a nebolestivým, až...
"Jae!!"
i tak se mu Changmin z polibku vysmekl, když do něj pronikl. Hluboce se
předklonil dopředu a jeho hlava těžce dopadla na zadní hranu umyvadla.
Jeho výkřik ale neměl s nějakým protestem nebo bolestí nic společného.
Opět zněl jako zvonkohra, v Jaejoongových uších určitě. Sám měl co
dělat, aby popadl dech, vždycky to bylo tak intenzivní, jako kdyby to
pokaždé zažívali poprvé.
"Lásko..." pohladil Jae Maxe po zádech a pak ho chytil za rameno a přitáhl si ho opět k sobě. Druhou rukou ho objal kolem pasu.
Jejich oči se na okamžik střetly v zrcadle, aby si řekly všechno, co bylo nutné pro tu tuhle chvíli vědět.
Jae
sevřel ve volné ruce Changminův penis a přejel po něm jemně prsty.
Výraz ve tváři jeho milence mluvil jasně. Touha a vášeň, která je
spojovala byla zpátky. Sám tedy začal pomalu pohybovat boky, dokud se v
Maxovi neocitl úplně celý.
Snažil
se srovnat svůj dech s jeho. Nikdy v životě neslyšel nic
harmoničtějšího, když se mu to povedlo a taky nikdy neviděl nic
dokonalejšího než Changminovu nádhernou tvář s tím nejoddanějším výrazem
pokaždé, když do něj znovu a znovu hluboko pronikal.
Síla
povzdechů i reakce jejich těl na toho druhého se stupňovala. Changmin
se musel zapřít rukama o zrcadlo, aby měl Jae lepší cestu k jeho
slabinám. Konečně ho napadlo se na ně znovu podívat a když to udělal,
polilo ho horko. Bylo to tak vzrušující. Zase všechno vnímal dvakrát tak
silně a co hůř, věděl, že bude stačit pár dobře cílených pohybů
Jaejoongovy ruky a bude po všem. Kdyby tomu ale chtěl tak moc zabránit,
jako nechtěl.
"Jae... už budu..." vydechl z posledních sil. Celé tělo ho pálilo a místa, kterých se dotýkal Jae přímo hořela.
"Počkej
Min... chci být s tebou!" zašeptal mu Jae do ucha udýchaně. V ten
moment zvedl hlavu a setkal se s Changminovýma pevně zavřenýma očima a
napnutým obličejem. Uvědomil si i svojí přítomnost, jako kdyby jí zprvu
vůbec nevnímal. Ale teď tam byla a celý ten obraz před ním na něj
působil jak nějaké umělecké dílo s až vulgárně pornografickým
podprahovým smyslem. Na jednu stranu vyráželo dech a na druhou
pobuřovalo svojí neřestností. Ale co hlavně... opravdu až nesnesitelně
vzrušovalo.
Stačil jediný takový
pohled a neútulnou těsnou místnost naplnily tlumené výkřiky obou mužů,
jejichž těla se třásla v křeči díky opojnému orgasmu. A oba věděli, že
speciálně na tenhle nejspíš nikdy nezapomenou.
10 tisíc metrů nad zemí - dámy a pánové, dosáhli jsme naší maximální výšky...
Jae
vzhlédl vzhůru k obrazovce a pousmál se. Hned na to se mu Changmin
vysmekl a otočil se k němu čelem. Pořád ještě nemohl popadnout dech, i
tak objal Jaejoonga kolem pasu a co nejtěsněji si ho přitáhl k sobě.
Chtěl cítit jejich srdce, spolu. Dokud byla ještě rozpumpovaná a
neklidná.
Jae ho pohladil po vlasech, pak se natáhl po jeho košili a přehodil mu ji přes ramena.
"Je tu hrozná zima!" postěžoval si.
"Je tu hrozná zima!" postěžoval si.
"Chvili
nebyla!" zažertoval Changmin. Vlastně mu pořád ještě bylo horko, cítil v
sobě ten žár, kterým ho naplňoval tenhle člověk.
"Kdy myslíš, že budeme moct spolu být zase sami?" zeptal se Max po chvíli uklidňujícího ticha.
"Neboj
se, v Americe máme pokoje hned vedle sebe, líp to ani vyjít nemohlo!"
povzbudil ho Jaejoong a Changmin mu za to věnoval pusu na tvář.
"Dobře!" dodal ještě a chtěl se sehnout, aby si natáhl kalhoty.
"Moment...
pusu na tvář? Jsem snad tvoje sestra?" zadržel ho Jae rukou na paži.
Rychle ho vytáhl nahoru a zadíval se mu naléhavě do očí...
Dámy
a pánové, v Los Angeles budeme přibližně za deset hodin, nyní se můžete
volně pohybovat po letadle. Jménem kapitána a celé posádky vám přeji
příjemný let.
Žádné komentáře:
Okomentovat