Kamarád s výhodami 1.

Pár: AL/TR

Přístupnost: 18+

Anotace: Adam si koupil nový dům a chystá se na turné s Queen. Stále má slabost pro svého ex Sauliho a Tommy je dobrý kamarád, u kterého pokaždé najde rameno na vyplakání...

* * *

Dva miliony, devět set devadesát pět tisíc dolarů!

Myslím, že z toho pár dní nebudu spát. Ale jak řekla máma:

"Neznám jinou hvězdu, která by škudlila jako ty. Máš na to právo. Kup si ten dům. Udělej si konečně radost." A mámy přece vždycky říkají pravdu, nebo ne?

Stojím uprostřed rozlehlé zahrady, která v mnoha směrech připomíná tropický prales. Palmy, exotické květiny… Když jsem to uviděl poprvé, připadalo mi to neuspořádané, ale pak jsem zjistil, že přesně takhle je to v pořádku. Prostě spoustu zeleně, ba přímo moře zeleně a já potřebuju, aby kolem mě byla příroda, jinak se z toho shonu dole ve městě brzy zblázním.

Jdu se posadit pod obrovskou pergolu, která je teď porostlá břečťanem a vinnou révou. Nelíbí se mi tohle posezení, tedy nábytek, není moc pohodlný, pokud bych tu chtěl s přáteli pobývat delší dobu, takže ho vyměním.

Možná bych si to měl začít psát, už mě pár úprav napadlo i uvnitř.

V kapse mi zapípá pager, co vypadá jako ipod. Je to upozornění, že dorazila moje návštěva. Dokonce na malé lcd obrazovce vidím, koho ke mně čerti nesou. Trochu té malé technologie uprostřed džungle určitě neuškodí.

Přijel Tommy. Chtěl můj nový dům vidět, ještě než odjedu do Londýna zkoušet s Brianem a Rogerem. Neviděli jsme se už několik týdnů, oba máme své práce až nad hlavu.

Stačí zmáčknout jedno tlačítko a můj host může vstoupit. Funguje to ale i obráceně. Jedno tlačítko a mám tu ochranku, která celý tenhle komplex hlídá a nezvané vetřelce vynáší ven v zubech. Nikdy jsem nebyl zvyklý, být izolovaný od lidí, ale po pěti aktivních letech v tomhle kolotoči, už si nějaký ten klid určitě zasloužím.

Pouštím Tommyho dovnitř a vracím se do domu. Když procházím jedním z obývacích pokojů, zaslechnu povědomý zvuk. Tommy vjíždí na své motorce na můj nový dvůr a nezapomene si před vypnutím motoru ještě pěkně zatúrovat. Provokatér.

Pravdou je, že by té jeho krásce můj nový parkovací prostor slušel. Vedle mého světlého BMW se pěkně vyjímá.

"Ahoj." Vycházím ze dveří v momentu, kdy Tommy odkládá na sedačku helmu. Otočí se na mě a usměje se.

"Tak tohle je teda něco, vaše eminence." Rozhlédne se kolem.

"A to jsi ještě neviděl všechno," naparuju se. "Pojď dál!" lákám ho dovnitř, i když bych ani nemusel, jeho obličej vyzařuje nadšení malého dítěte, které právě dorazilo na svou narozeninovou párty. Když jsem tu byl poprvé, musel jsem vypadat úplně stejně.

Společně vcházíme do prostorné vstupní haly, na kterou navazuje dlouhá chodba. Líbí se mu vchodové dveře. No, mně taky, jsou opravdu zvláštní a asi je zachovám, na rozdíl od jiných vyměnitelných věcí.

Pokračujeme nejprve do kuchyně, kde Tommyho uchvátí velký čtvercový ostrůvek uprostřed místnosti a kruhový jídelní box u okna. Vyndávám nám z lednice dvě petky s chladnou vodou. Už jsem měl docela žízeň.

"Chci tu být na tvým prvním grilování." Tommy se opře o ostrůvek a napije se vody. Samozřejmě, že bude mezi hlavními pozvanými, pokud se ovšem ještě letos k barbecue dostanu.

"Sám jsem zvědavý, jestli kuchyni vůbec využiju." Pokrčím rameny.

"I tak si budeš muset na tak velký dům najmout hospodyni. O tohle se nezvládneš starat sám. To je práce na plný úvazek," polemizuje.

"A to jsi ještě neviděl zahradu a bazén. Naštěstí se máma nabídla, že někoho sežene. Rád bych, aby se zahradník vyznal i v bazénech. Bože, zase se tu bude courat milion lidí." Povzdychnu si.

"Příště si kup srub někde v lese. Většinou mají jen jednu místnost a prostor na spaní. A okolí udržuje příroda."

"Příště se nastěhuju do iglů k Eskymákům."

"Ty ne, Adame!" rozesměje se Tommy. Ví, že nemusím zrovna zimu. Lyžování sice miluju, ale víkend na horách zvládnu maximálně jednou do roka. Jinak mám cestování po chladných zemích za celý rok dost. Teď strávím několik týdnů v Británii. Tam taky není bůh ví jaké vedro.

Jdeme s Tommym dál. Do hlavního obývacího pokoje, který bych si rád později vybavil podobně jako ten poslední. Už jsem nad tím přemýšlel a chtěl bych zachovat to, na co jsem byl zvyklý v předchozím bytě.

Tommy se chvíli povaluje na pohovce, která je součástí původního vybavení a pak pokračujeme na prohlídku koupelen. V domě jsou tři, jedna v dolním patře a dvě v horním, ty patří ke dvěma krásným ložnicím. V jedné, co má výhled na západ a velké rohové okno, se Tommy svalí na postel a rozpaží ruce.

"Nech mě tu přespat. Jsem hrozně utahanej." Postěžuje si.

"Pro mě za mě. Ale všechny moje věci jsou ještě v bytě, takže já půjdu určitě nocovat tam." Sednu si vedle něj.

"Kdy vůbec odjíždíš?" zajímá se. Musím se zamyslet. Jaký je vlastně den?

"Už zítra," odpovím. Tohle si naštěstí pamatuju dobře na rozdíl od jiných věcí. Například vůbec nevím, s kým vším jsem se pozdravil na poslední párty. Takové věci si prostě zakazuju pamatovat. Měl bych hlavu jak balon.

"Stihneme zajít ještě na oběd?" navrhuje Tommy.

"A co večeře dneska? Zítra budu mít rozlítáno. Byl bych nervní, kdybych nestíhal." Ve stejnou chvíli si uvědomím, že nemám pomalu ani sbaleno. To budou zase hoňky.

"Jo, bezva nápad. A nechceš něco objednat sem? Můžeme si to sníst venku, pak se vykoupat…"

"Nechtěl jsem tu zůstávat." Zamračím se. Musel bych si domů pro věci na převlečení. No, stejně bych tam ještě dneska jel, že jo.

"No tak, Adame. Teď tu nějakou dobu nebudeš. Neviděli jsme se tak dlouho. Uděláme si fajn večer jako normální kluci."

"Dva normální kluci v luxusním baráku," utrousím. Jsem háklivý člověk, vím to o sobě. Šetřivý a háklivý. A kdo by nebyl, na barák za tři mega? Jenže je pravda, že sterilní to tu taky nechci. To bych si sem pak vůbec nikoho nepozval.

"Jak chceš. Myslel jsem, že bychom mohli zavolat třeba Sutanovi, Terencovi a dalším a trochu to tu zkolaudovat."

"Bože, jen to ne! Ti mi tu z toho udělají kabaret," zhrozím se.

"A to je jako nikdy nepozveš?" diví se Tommy.

"Jasně, že jo, jenom jsem o tom ještě takhle dopředu nepřemýšlel."

"Všichni přemýšlí nad tím, k čemu svůj dům budou využívat, než si ho koupí. Jestli jsi měl v plánu z toho udělat svoje vlastní mauzoleum, tak teda hodně štěstí." Postaví se proti mně a založí si ruce na prsou. Jo, přeháním to. Ale on taky. Mí přátelé mi samozřejmě nevadí, jen… mám ten dům první den, chtěl jsem se s ním nejdřív seznámit sám, než si sem začnu někoho zvát. Tommy ani netuší, jaké má privilegium, že je tu teď se mnou. Jestli se před Sutanem, nebo dalšíma prokecne, bude z toho průšvih, že jsem je nepozval taky, než jsem odjel do Londýna.

Bože, to si zase něco vyslechnu.

"Dobře, objednáme něco k jídlu a budeme lenošit na zahradě. Souhlasím." Rozhodnu se konečně. Tommy se usměje a vytáhne z kapsy mobil.

"Jen my dva!" přivřu na něj oči, dřív než stihne v seznamu navolit Sutanovo jméno. Zakaboní se, ale nekomentuje to.

"Jsou tu aspoň osušky, nebo mám pro něco dojet?" přejde k vestavěným skříním v chodbě před ložnicí.

"Něco by tu být mělo." Jdu hned za ním. Mezitím se dívám do svého mobilu na seznam oblíbených restaurací. Nakonec vybírám tu, co zajišťuje diskrétní donášku. Nikdy po mě nechtěli jméno. Stačila jim pro rozvoz adresa a peníze převést na účet.

Tommy nám vytahuje ze skříně dvě velké bledě modré osušky a bere je do spodního patra. Po cestě objednávám večeři.

"Kuřecí salát s rýžovými nudlemi a tofu, telecí plátek na rozmarýnu…"

"Do toho salátu by mohli naházet pár oříšků," poradí mi Tommy. Ihned poznal, jakou restauraci jsem zvolil. Prosili jsme číšníka o oříšky i minule, když jsme si tam byli sednout na oběd.

"Mohli byste přidat do toho salátu trochu vlašských ořechů?" zeptám se. Dispečerka mi říká, že to není problém. Je velice ochotná. Nakonec mi ještě nadiktuje částku, kterou musím odeslat na účet. Rozloučím se s ní a přes mobil rychle vyřídím transakci. To už jsme s Tommym zpátky v dolním patře.

"Nějakej přehrávač tu asi nemáš, co?" táže se Tommy při prohlídce dolního patra. Ještě tady neviděl všechno. Já osobně jsem se třeba zamiloval do pokoje, který trochu vypadá jako japonský, už jen díky vstupním šoupacím dveřím. Je v něm spoustu světla, protože má stejně jako jedna z ložnic velké rohové okno a strop je vystlaný baldachýnem. Taky si ho vybavím podle svých představ. Bude to takový můj osobní pokojíček, kde se budu snažit relaxovat, psát texty a popíjet u toho zelený čaj. Můj soukromý budoár.

"Asi ne. Já nevím." Pokrčím rameny.

"Co bude s tímhle vybavením, co tu teď je?" zajímá se Tommy. Je pravda, že do domu by se dalo ihned nastěhovat.

"Pár věcí je ještě původních majitelů, ale jinak to tu zůstane. Tedy, rád bych si to předělal podle svýho."

"To je jasný." Usměje se Tommy. "Něco přece jen není úplně tvůj styl." Zatváří se důležitě. To je tak, když si své přátele pustíte moc k tělu. Dostanou se vám i pod kůži a jsou úplně na vrcholu blaha, když vás pak dokonale odhadnou a ještě vám to mohou otřít o čumák.

"Můžu pustit televizi. Třeba je tam nějaký hudební kanál," navrhnu a jdu do obýváku. Na satelitu se dá chytit mtv, takže ho nechám běžet a pak se přesouváme s Tommym ven, počkat, dokud nám nepřivezou večeři. Je fakt, že se na ni těším čím dál víc. A společnost k jídlu taky není k zahození, takže by to nakonec mohl být i pěkný večer.

"Co na ten dům říkáš?" chci vědět Tommyho upřímný názor.

"Je obrovský. Možná až moc," připustí. "Neobejdeš se bez člověka na úklid a udržování zahrady."

"Je mi to jasný." Přikývnu.

"Ale jinak je úžasnej, fakt. Nikdo se sem nedostane, aniž bys o tom nevěděl. Budeš tu mít svoje soukromí a klid na odpočinek. Ta ochranka je hustá." Kývá uznale hlavou a já mu musím dát za pravdu. Agentura hlídá nejen můj dům, ale i další v okolí, aby se do nich nikdo nedostal. Nejsem tu jediná osoba z téhle branže a fanoušci jsou hodně vynalézaví. V tomhle případě mají ovšem smůlu, nedostanou se ani k bráně.

"A stál majlant. Jak se s tím vyrovnáš?" dobírá si mě.

"Na bydlení by prý člověk šetřit neměl, jsem někde četl," plácnu. Nikde jsem to samozřejmě nečetl, ale nechci dát Tommymu pocit, že s tím nejsem smířený. Tedy, pomalu s tím smířený být začínám, ale i na mě je to hodně peněz. Nejsem lakomý, jen prostě myslím na budoucnost. Co když jednou nebudu mediální osobnost? Co když budu muset skončit u reklam? Než to, tak raději železné zásoby.

"Nebyl to nějaký magazín z budoucnosti?" zasměje se Tommy.

Díky klábosení uteče nějakých čtyřicet pět minut jako voda. Pípání pageru mi oznamuje, že dorazila naše večeře. Nechávám Tommyho samotného a jdu pro zásilku, kterou v kuchyni připravím na velký podnos. Když večeři položím na stůl v pergole, Tommymu se opět rozzáří oči.

"Vypadá to skvěle!" pochvaluje si. Jsem rád, že je spokojený. Pokud je poblíž dobré jídlo, většinou je to záruka Tommyho spokojenosti.

"Ráno jsem mluvil se Saulim," vzpomenu si. Tommy zvedne obočí, zatímco si napichuje na vidličku salát.

"Hm… A o čem?" zeptá se jakoby nic. No, vlastně Tommy vždycky dělá jakoby nic. V životě jsem neviděl flegmatičtějšího kytaristu.

"Našel jsem v bytě ještě pár jeho věcí, tak jsme se domlouvali, kam mu je pošlu, nebo zatím uschovám, než se objeví."

"Je toho moc?"

"Ne, jen pár cédéček, nějaký knížky a kosmetika. Řekl mi, že si to můžu klidně všechno nechat, ale víš jak…"

"Jo, vím." Usměje se Tommy. "To přátelství mezi váma je moc hezký, fans to určitě těší, ale pokud nemusíš, tak se nepřemáhej."

"Nabídl jsem mu to!" vyhrknu. Tommy se zrovna napije vína.

"Co?" nechápe.

"Aby se vrátil. Nabídl jsem mu konec rozchodu."

"Cože? Konec rozchodu? Snažíš se být originální, nebo tím jenom zakrýváš vědomí, že mě pořádně naštveš?"

"Naštvu?" Teď pro změnu nechápu já.

"Jasně, že jo. Tohle přece není poprvý. Copak schválně zapomínáš? Už dvakrát jsi mu nabídl konec rozchodu a ani jednou to znovu nevyšlo. Už jen to, že tomu říká konec rozchodu, je alarmující. Na co pořád čekáš? Na zázrak? Pro mě za mě si do toho spadni znovu, ale se mnou už znovu nepočítej, jasný?"

"No tak promiň, že jsem se vůbec zmínil," utrousím uraženě. Tommy jen zavrtí hlavou a nasouká do sebe v rychlosti další čtyři sousta.

"Adame, já tě mám rád a chci, abys byl šťastnej, ale ty si to záměrně kazíš. Já vím, že to pořád bolí, ale tím, že to budeš zkoušet pořád dokola, se tý bolesti nezbavíš. A pevně doufám, že jsi nevyhodil tři miliony dolarů jen kvůli němu, to bych ti musel asi jednu natáhnout." Rozčiluje se.

"Ne!" odmítnu. "Nekoupil jsem ten dům kvůli Saulimu, přísahám!" Občas, když s Tommym vedeme podobný řeči, připadám si jak malý dítě a on mi připadá jako můj rodič, nebo starší brácha. Vím, že má pravdu, tolikrát už jsem mu řekl, že vím, že má pravdu, ale copak to jde? Jen tak zapomenout? Byl jsem s ním dva roky, kruci.

Možná na tom ale opravdu něco bude. Nemůžu být kámoš kluka, se kterým jsem spal a miloval ho. To si jenom něco namlouvám, že to jde, ale ve skutečnosti předstírám. Kdykoliv mi Sauli zavolá a já zrovna nemám odvahu, nabídnout mu konec rozchodu, hraju si na nejlepšího kámoše, co kdy měl. Bože, je mi ze mě zle, protože jsem slaboch.

"No tak fajn. A on na to reagoval jak?" podívá se Tommy ostražitě.

"Odmítl to," připustím. "Teda ne úplně. Řekl prostě, že neví, že si to musí nechat projít hlavou."

"Má víc rozumu, než ty!" ukáže na mě prstem. Neměl jsem mu to říkat. A hlavně, že jsem si to předtím, než dorazil, zakázal.

"Asi jo." Skloním hlavu studem. Co si o mně asi Tommy musí myslet, když se nedokážu vyrovnat ani po roce a něco s tím, že už se Saulim nejsme? Občas to nevydržím a zavolám mu, ale je fakt, že bych se za ním sám od sebe nevypravil. A to je ten kámen úrazu. Vždycky, když přijede do LA, naivně si myslím, že je to kvůli mně. Prostě se v tom udržuju sám. Pokaždé si vsugeruju, že mezi námi ještě pořád něco je a půjde to obnovit.

"Jdu se vykoupat," oznámí mi Tommy a vstane od stolu. Ještě nedojedl svou večeři a já se jí pomalu ani nedotkl. Je vytočený, vidím to na něm. Dělá mi vrbu, kdykoliv potřebuju. Radí mi a snaží se mě podržet. Nemůžu se mu divit, že je ve vrtuli, když to celou dobu dělá zbytečně. Na jeho místě bych byl naštvaný taky.

"A ty bys měl taky. Potřebuješ se zchladit!" zamračí se. Než stihnu něco namítat, i když absolutně nemám nárok, Tommy se celý vysvleče ze svých černých těsných kalhot, trička, bot a slipů a rozběhne se k bazénu s vodopádem. Nezapřu, že jsem gay, celou dobu mu totiž koukám na zadek, jak se při běhu nepatrně třese. Nemá na sobě moc tuku, takže se spíš třese z principu. Ale hlavně je to nehorázně sexy.

Chvíli nad jeho slovy přemýšlím a pak jdu za ním. Než vlezu do vody, Tommy si mě okatě prohlíží. Pak se usměje.

"Co je?" nechápu.

"Ale nic. Jen se ti divím. S takovouhle vizáží a výbavou se pořád vracíš k tomu ratlíkovi." Zašklebí se.

"To nemyslíš vážně!" vyvalím na něj oči. Tommy a Sauli jsou kámoši. Ještě nikdy o něm neřekl nic špatného. A jak může znát i Sauliho výbavu, že si je tak jistý?

"Nemyslím. Jen nevím, jak jinak ti ho vytlouct z hlavy." Pokrčí rameny.

"Můžeš sebou," rýpnu si.

"Zrovna dneska nemám moc náladu bejt náhrada, promiň."

"A já si myslel, že bys mohl být, když jsi tak naléhal tu zůstat."

"Chtěl jsem přizvat Sutana a Terence, jestli si vzpomínáš." Ušklíbne se.

Tyhle hry mě baví. Sedíme v bazénu proti sobě. On na jedné straně, já na druhé a šijeme do sebe slovy i pohledy. Tommy se většinou rád zapojí, vždycky má ze mě psinu, když se začnu moc snažit.

"Jo, jasně, zapomněl jsem. Se Sutanem by sis říct dal, co?" zkouším ho.

"Nemá potřebu vytloukat klín klínem, tak proč ne? Kdybys ho pozval, mohl ses aspoň dívat," provokuje.

"Co je tak špatného na tom, být utěšitel? Stejně nic stálýho nehledáš."

"Jak to můžeš vědět?"

"Když ses rozešel s Liz, neměl jsem pocit, že by tě to nějak sebralo," napadne mě. Tommy zvážní a přivře oči.

"Nezacházej moc daleko, nebo budeš litovat!" zavrčí. Nemám ponětí, jestli to myslí vážně, nebo je to jeden z jeho pokusů, vyděsit mě, aby mi pak řekl, že to byla sranda. Asi bych měl být opravdu trochu opatrnější.

"Tak promiň…" utrousím a raději se schovám pod vodou. Možná skutečně potřebuju zchladit, jak Tommy řekl.

Zkouším, jak dlouho vydržím bez dechu. Odhaduju to tak na třicet vteřin, ale určitě bych zvládl víc. Když se vynořím, Tommy na svém místě není. Všimnu si pohybu pod vodopádem. Skoro se ho leknu, protože se na mě dívá skrz padající vodu a trochu to připomíná výjevy z hororů, zvlášť, když se mezi proudy objeví nějaká skulinka a v ní se zalesknou jeho oči.

"Přestaň mě děsit!" napomenu ho a doplavu na jeho předchozí místo. Voda je hrozně příjemná, uvolňuje mě. Doufám, že přijdu na jiné myšlenky. Ani mně samotnému už se na Sauliho nechce myslet. Jsem z toho akorát tak unavený.

Tommy mě stále pozoruje. Začíná mi to být protivný. Zapluju pod vodu, abych se objevil přímo před vodopádem. Ani se nepohne.

"Přestaň!" zamračím se a dám si ruce v bok. Jemně zavrtí hlavou.

"Nech toho, ti říkám."

"Jinak co?" zvedne jedno obočí. Jeho hlas je utlumený zvukem padající vody. Musím uznat, že i za tím vodopádem vypadá sexy. Ale já nikdy nepochyboval o tom, že by Tommy nebyl sexy.

Natáhnu po něm ruku. Uhne se, jenže ke svojí smůle málo. Podaří se mi ho chytit za krk. Pak ho vytáhnu ven.

"Až budu natáčet další klip, udělám to s prvky hororu a ty dostaneš hlavní roli," utahuju si s z něj.

"Hlavní roli monstra, nebo toho, co jedinej přežije?" zajímá se.

"Příšera na tebe sedne!"

"Beru." Zazubí se a doplave k okraji bazénu. Když je z vody venku, bere si osušku a nejdřív si s ní vytírá vlasy. Taky vylezu a beru si svůj přidělený ručník. Nemůžu se na něj přestat dívat. Když se takhle suší, skoro to vypadá jak v nějakým filmu. Ještě by to mohl dělat zpomaleně.

"Bouří se ti testosteron," zkonstatuje a podívá se na můj klín.

"Jenom trochu." Pokrčím rameny.

"Tak si ho uklidni."

"Vždyť je v klidu," dělám hloupého. Můžu za to, že se mi ve vodě většinou postaví? Ještě, když je příjemná a nedaleko zajímavý objekt k fantazírování? Tommy mě probodne výhrůžným pohledem. Pak přistoupí blíž a pustí osušku na zem. Sebere i tu moji a někam ji zahodí. Nesleduju to. Nemůžu dopustit, aby mi unikla byť jen vteřina z obrázku přede mnou. Pak se Tommyho dlaně ocitnou na mých bocích.

"Tohle je naposledy, rozumíš?"

"Jo," přikývnu. Ale nevěřím tomu. Dokud budu slaboch a Tommy můj kamarád, tak to nikdy naposledy nebude.

"Fajn. Možná bychom měli jít dovnitř," ušklíbne se a nasměruje mě za ramena k domu. Pak mě řízne dlaní přes zadek, až nadskočím. Ohlédnu se po něm a usměju se. Oplatí mi úsměv svým a přidá ještě štípanec do boku.

Pospícháme k domu. Zadním vchodem se dostáváme do kuchyně, kde se Tommy zastaví a rozhlédne.

"Posvětíme tvou novou kuchyni," řekne rozhodně a přitom se zády opře o ostrůvek. Tak svůdně, jak to dokáže jenom on. I Sauli uměl dobře provokovat, ale naštěstí dokážu rozeznat rozdíl. Tommy nikdy nebyl náhražka. Kdyby chtěl, mohli bychom být něco víc, ale už jenom fakt, že jsme to nikdy neřešili, mluví za vše. Jsme prostě přátelé. Přátelé s výhodami.

Přistupuju k němu blíž. Znovu se usměje. Natáhne ruku a stiskne můj pas. Přitáhne si mě na sebe, zahledí se mi na okamžik do očí a pak ho konečně políbím.

Líbí se mi, že je v takových situacích jiný. Jako kytarista, nebo i můj kamarád působí hrozně flegmaticky, ale jakmile svolí k něčemu takovýmu, jdou jeho zásady stranou.

Chvíli se nechává dobývat, pak přetočí k ostrůvku mě a dost bolestivě mě na něj natlačí. Neodvážím se fňuknout, ještě by přitvrdil, jak ho znám.

Nejdřív se jenom vzájemně honíme.

Tommy o sobě nikdy netvrdil, že by byl stoprocentní gay. Myslím, že je hodně liberální a hlavně to neřeší. Věřím tomu, že jestli se někdy skutečně zamiluje, bude mu asi jedno, jestli do holky nebo do kluka. Proto nemá problém chytnout chlapa za penis. Neměl s tím problém ani poprvé, to mi tvrdil, že to s klukem ještě nedělal. A mně se jeho stisk hodně líbí. Zvlášť když vím, kde získal praxi.

Nepřestáváme se líbat. Tommy se pak přesouvá k mému krku a pěkně ho olíže a olíbá, kam jenom dosáhne. Hned na to klesne na kolena a vezme mě mezi rty. Podívá se vzhůru jako nějaký zkušený porno herec a nezapomene do svého pohledu přidat trochu lascivnosti.

Hladím ho po vlasech, občas si ho jemně navedu blíž. Poslouchat jeho tiché sténání je jako poslouchat oblíbenou písničku. Vyvolává ve mně příjemný mrazení.

Ještě chvíli ho nechám, aby mi dokazoval, jak moc je v tom dobrý a pak ho vytáhnu nahoru a políbím.

V dalších několika minutách mu jeho laskavost oplácím stejným dílem…

Vytahuje se na špičky, napíná svaly a prsty se křečovitě drží ostrůvku za sebou, když ho kouřím. Vypadá při tom prostě dokonale. Dokázal bych si představit, že bych s tímhle klukem sdílel svůj život i ložnici, bylo by to fajn. Ale těžko takhle dopředu posoudit, jestli by to klapalo. Vztahy dokážou lidi tolik změnit.

Po kouření mi nařídí, abych ho odnesl do ložnice v horním patře. Jednou jsem se odvážil, přehodit si ho přes rameno a od té doby to po mně chce pořád. Bohužel, vzhledem k tomu, že je vzrušený, se s ním musím táhnout v náruči.

"Kdyby nás někdo viděl…" žulí se na mě, když ho nesu poslední chodbou k vytouženému pokoji. Je fakt sladký, jak se mě drží kolem krku a občas mě na něj políbí, ale zítra se určitě nehnu.

"Hlavně, že máš pohodlí," utrousím těsně před postelí, na kterou ho pak hodím jak pytel brambor. Tommy na mě vrhne spodní-svádivý pohled a natáhne ruku. Chtěl jsem se nejdřív vydýchat, (nechápu, jak můžou ty holky, co píšou fan fiction, myslet vážně, že Tommyho nosím v náruči…) ale tomuhle lákání se fakt nedá odolat.

Strhne mě na sebe a obejme kolem pasu. Okamžitě mi stiskne stehny boky, abych se nemohl vůbec pohnout. Pak si opět vezme moje ústa a začne je plenit. Jestli tímhle způsobem líbal i Liz, tak nechápu, co té ženské přelítlo přes nos.

"Kdys byl naposledy na testech?" zeptá se mezi polibky.

"Před měsícem." Řeknu po chvilkovém zamyšlení. Nepamatuju si to přesně. Stačí mi, že si pamatuju výsledky.

"A naposledy jsi spal…" zajímá se dál.

"No s tebou, ty trdlo!" zabořím mu rty do krku.

"Fajn. Moje testy jsou taky v pořádku…" mluví si spíš pro sebe.

"Proč to řešíš?" nechápu to jeho podivný brblání. Občas si takhle povídá sám pro sebe, jako kdyby si na chvíli utekl do toho svýho flegmatickýho světa.

"Protože tu nehodlám ztrácet čas hledáním ochrany… Předpokládám, že sebou žádnou nemáš."

"Předpokládáš správně. Nějak jsem s tím nepočítal." Zavrtím se mu svým klínem provokativně na slabinách. Tommy něco zasténá, co skoro zní jako moje jméno a připlácne mi ruku na zadek.

"A gel?" vydechne, jakmile se z mýho útoku trochu vzpamatuje.

"Jdu se po něm podívat." Rychle se vyprostím z jeho objetí a vyskočím na nohy. Pak běžím do nejbližší koupelny.

Máme štěstí. Ve skříňce nad umyvadlem je skoro všechno. I gel. Kondomy ale ne. Musíme si zkrátka věřit.

Při vzájemným kouření si ho připravuju. Když se nad tím zamyslím, tohle je asi jediná situace, při který toho coby muž zvládnu dělat víc najednou. Kdybych se soustředil jen na vlastní vzrušení, připravoval bych Tommyho nejmíň půl dne.

Intenzivně ho kouřím, přitom ho hladím po dírce a ještě stíhám krotit jeho pánev, která se kroutí na všechny strany. Alespoň mám důkaz, že se mu to líbí.

S pomocí gelu do něj začnu opatrně pronikat. Není zvyklej jako jiní gayové, takže musím tu přípravu dělat fakt pečlivě. Hodila by se nějaká pomůcka, ale i kdybych ji tu našel, určitě bych ji nepoužil, takže si musím vystačit s prsty. Tommy mě mezitím laská jazykem a taky občas kousne. Mimoto se snaží dostat můj penis do pusy celý, jako kdyby si zkoušel, jak silně má vyvinutý dávivý reflex. Chuďátko moje, nechci po něm, aby se kvůli mně udusil.

Když dávivý zvuk zaslechnu asi po třetí, i když je to fakt příjemný, jak můj žalud naráží na stěnu jeho hrtanu, přeruším tuhle polohu a otočím ho na břicho.

Pomalu vsouvám do jeho těla jeden článek prstu, druhý a nakonec i třetí… Pak s ním začnu pohybovat dovnitř a ven, aby se svěrače zahřály a uvolnily. Tommy něco mumlá, zase si asi povídá pro sebe, nebo na mě nadává, že jsem ho do toho opět namočil, aniž by chtěl. Jako kdyby nevěděl, že jsem při chuti skoro pořád, a když mám splín, dilema, nebo nad něčím hodně přemýšlím, je to ještě horší. Možná přišel právě proto. Věděl, že budeme sami. Takové zázraky se v našem případě moc často nestávají. Vždycky se kolem nás pohybuje spoustu lidí.

A právě proto ho to možná napadlo. A Sutan, Terence a ostatní byli jenom zástěrka, abych si to o něm nemyslel.

"Všechno ok?" zeptám se.

"Jo…" vydechne Tommy. Je celý ztuhlý, jakoby stažený. Donutit pasiva, aby se uvolnil, ještě takového, co je pasivem jen příležitostně, je někdy vážně problém.

"No dobře." Pokrčím rameny a namažu si gelem dva prsty. Druhou rukou mu roztáhnu půlky hezky od sebe. Tommy má krásnej zadek. Ani ne moc chlupatej. Nemusím, když má kluk hodně chlupatý zadek, že ani není pořádně vidět, kam ho mám strčit. Tommy je v normálu. Na to, že je heterák, se snad občas i holí.

Pohladím ho po dírce a pokusím se špičky prstů vtlačit dovnitř. Setkají se s odporem. Ani se moc nedivím, jak jsem řekl, Tommy není moc zvyklej a příprava pro naše šukání trvá dýl, než u jiných kluků.

"Uvolni se!" pobídnu ho.

"Já se snažím." Ohradí se ostře. Občas mi naše milostný předehry připomínají rozcvičku před zápasem.

Políbím ho na obě půlky. Je roztomilej, když se vzteká. Zkouším se znovu prodrat dovnitř a tentokrát jsem úspěšný. Sice cítím velký tlak a Tommy ho musí cítit taky, ale nic neříká.

Když do něj konečně vsouvám oba prsty hladce, aniž by to někde drhlo, začnu ho líbat na zádech a ramenou. Všimnu si, že vrní blažeností.

Za chvíli je pěkně uvolněný a dokonale přístupný.

Nejdřív Tommyho zvednu na všechny čtyři a nasměruju si jeho zadek ke svýmu klínu. Ještě se na mě otočí, protože se dožaduje polibku. Splním jeho přání, líbám ho rád, tak proč by ne. Pak si pořádně namažu svůj penis gelem a chytnu ho do ruky. Poklepu mu žaludem na dírku. Zase něco zavrní a obrátí na mě tvář.

"Tak už ho tam vraž!" pobídne mě netrpělivě. Musím se potichu zasmát, je tak legrační, když mu o něco jde. Většinu času totiž působí, jako kdyby mu bylo všechno šumák.

Jednou rukou mu roztáhnu půlky od sebe, druhou si držím penis, abych si ho při průniku náhodou nezlomil. To by hodně bolelo. Opatrně vstupuju do Tommyho těla a snažím se zkorigovat dech i činnost srdce. První zásun je vždycky nejlepší, kolikrát mám strach, abych ho rozdýchal. Pokaždé mám pocit, jako kdyby mě kluk, kterýho chci zrovna píchat, nesvíral jen tam dole, ale kompletně celýho. Každou část mýho těla.

"Kurva!" praští Tommy pěstí do matrace.

"Bolí to?"

"Jo, kurva, bolí!" zavrčí nasraně. Nedivím se mu, já bych byl taky, kdyby do mě někdo strkal tak velkýho ptáka.

Pohladím ho po zadečku a jemně plácnu. Ulevil bych mu, kdybych ho vytáhl ven, ale v tu chvíli by se stáhl úplně a už bych se do něj nedostal. Tyhle okamžiky jsou na sexu mezi aktivem a pasivem asi ty nejdůležitější a nejzajímavější. Jsem za to rád, protože díky tomu je každý sex, který prožívám s příležitostným milencem pořádný adrenalin.

Stále Tommyho hladím, sem tam ho i políbím na záda. Pak ho za lokty zvednu a přimáčknu za bříško na sebe. Natahuje se po polibku, nastavuje mi krk a šíji. Zároveň mi čechrá vlasy, vím, že je má rád a nenechá si ujít příležitost, aby se jich dotkl. Třeba i jen tak.

"Zkus to!" vyvíjí slovní aktivitu. Přitom trochu pohne zadkem. Začíná si zvykat a já taky. Není sám, pro koho je to ze začátku bolestivý, i když v mým případě jde spíš o příjemnou bolest. S ničím nezaměnitelnou.

Trochu z něj vyjedu, jen kousek, abych neopustil jeho tělo úplně. Sykne a zhluboka se nadechne.

"Ššš, to bude dobrý," šeptám mu do ucha. Ucítím na jednom boku jeho prsty, jak mi je zatíná do kůže. Přirazím zpátky, chvilku počkám a vyjedu o něco víc, že v něm zůstane jen můj žalud. Je to neuvěřitelná slast, být v něčím těle. Jednou jsem Tommymu dovolil, aby to se mnou zkusil opačně. Jo, líbilo se mu to, ale kdyby byl prý gay, stavěl by se určitě na pasivní stranu.

Držím ho za hrudník. Předloktím mu drtím bradavky. Druhou rukou ho honím, abych jeho myšlenky přenesl k něčemu jinýmu. Pomalu si ani nevšimne, že už se hýbu. Zatím vláčně, ale dost citelně.

Poznám, že už si zvykl, a to v okamžiku, kdy se na mě začne sám přirážet. Jeho zadek mi jde hezky naproti. Kůže o sebe pokaždé plesknou a vydají sexy mlaskavý zvuk, který miluju.

Povalím horní část jeho těla na postel a v prstech stisknu jeho útlé boky. Je drobnější než já, všechno na něm je menší, než na mně a to mám rád. Vlastně se docela divím, že se do tý jeho mrňavý prdelky vůbec vejdu.

Začnu pořádně přirážet - někdy ani pomalu nevím o světě. Stává se ze mě divoký zvíře, co trhá svoji kořist na cucky, aby se nažralo - Tommyho dech je hlasitější.

Nikdy se nijak zvlášť neprojevuje, ale jakmile do něj začnu takhle bušit, jde veškerá jeho upejpavost stranou. Kůže už nemlaskají, spíš duní. Co to jde, zvyšuju rychlost, dokud nedosáhnu maxima. Na chvíli mě opustí síly, to se na Tommyho svalím a on se svalí pod moji tíhou na postel. Ležíme takhle dobrých pár minut a myslíme jen na to, jak co nejúčinněji uklidnit náš dech.

"Jestli mě natrhneš, tak…"

"Nenatrhnu, neboj…" uklidňuju ho. Vždycky to vypadá dost nebezpečně, na začátku, ale žádná katastrofa v podobě krvavých cestiček na stehnech se opravdu nekoná. Snad už mám něco za sebou a vím, co si můžu dovolit. Jako kdyby to nevěděl.

Poprvé se vyprostím z jeho těla a prohlídnu si to nadělení, které jsem způsobil. Nic tam není. Vidím jen jeho krásný zadek a dírku, víc než připravenou pro můj další vstup, na který se právě chystám.

"Buď v klidu, baby. Teď už to bolet nebude." Zašeptám mu do vlasů a provokativně zajedu do jeho zadku se třemi prsty. A aby toho neměl málo, ještě ho pošimrám na prostatě. Přitom se celý napne a otočí na mě svůj dotčený obličej, protože svou ruku okamžitě stáhnu.

Je mi jasný, že chce víc. No, který chlap by nechtěl, kdyby tuhle slast zakusil.

Zvedám se z postele a jdu ke křeslu u okna. Tommyho vláčím za sebou. Hned jak si sednu, stáhnu ho k sobě na klín. Musí se na mě posadit obkročmo. Teď už si mě do sebe navede sám, a když úplně dosedne a přimáčkne mi ke svýmu zadku koule, jsem na vrcholu blaha.

Chytám ho za boky a pomáhám mu se zvedáním. Na to, že je hubený jak lunt a se cvičením není zrovna nejlepší kamarád, se drží statečně.

Ztopořený penis mu začne pleskat o břicho, jakmile trochu zrychlí. Chytne si ho do ruky a promne. Přitom zakloní hlavu a hlasitě zasténá.

Sleduju ho celou dobu, je to božský pohled, dívat se na svýho kytaristu v takové situaci. Když se někdy hodně vžije do svý hry, vypadá podobně, ale při sexu je to přece jenom intenzivnější. No, ještě, že tak. Kdyby se při koncertech tvářil přesně takhle, mohl bych místo mikrofonu zpívat do něčeho jinýho.

Tommy se chytá opěradla křesla za mou hlavou a pomáhá si při zvedání i rukama. Taky mě pozoruje. Sem tam mi vlepí pusu, ale jinak mlčí a evidentně si mýho ptáka ve svým zadku hodně užívá. Já naštěstí taky. Jak říkám, nebyl bych proti, kdyby se z toho stalo naše pravidelný tajemství.

Když usoudím, že mu dochází síly a mně koneckonců taky, stáhnu si ho do náruče a dlouze políbím. Pak se s ním zvednu a odnesu ho zpátky na postel. Je to jenom kousek, to zvládnu. Svalím se s ním do peřin a pevně natisknu svý slabiny na jeho zadek. Něco zakřičí. Tiše, ale důrazně. Je to moje jméno.

"Copak je, broučku?" dobírám si ho. Vím přesně, co jsem cítil a co cítil on. Kdyby mi teď vrazil prst do zadku a pošimral přesně tam, co ho šimrám já svým penisem, vůbec bych se nezlobil.

"Doděláš to, nebo na mě budeš jenom civět?"

"Sakra, ty jsi ale netrpělivý," zasměju se. Pomalu mě ani nenechá odpočinout, heterák jeden protivnej.

Poprvé do něj přirazím hrubě. Asi ho to zabolí, protože mě štípne do kůže na ruce. Napodruhé se mi zakousne do bicepsu, to pro změnu zabolí dost mě. Napotřetí už je to lepší. To už mi ovine nohy kolem boků, div že mi nezastaví přívod krve do dolních končetin.

Připadám si jako šící stroj, jehož majitel má nohu bez ustání na pedálu. Tommy mě pobízí tichým vrčením. Je až z podivem, co dokáže z některých lidí udělat sex… nebo alkohol. Opilý Tommy je totiž celkem roztomilý, ale nadržený… Kam se hrabu já se svým zvířecím záchvatem.

Když mezi vším tím sténáním, vrčením a dýcháním zaslechnu krátkou větičku - už budu, odtáhnu se a zvednu mu kotníky ke svým ramenům. Tommyho ruka poslepu zajede do vlastních slabin a začne se honit. Udýchaně sleduju, jak si ho ždíme a skoro zoufale vytahuje do délky, kterou by ve stavu klidu ani náhodou nedal a jsem rád, že patřím mezi aktivy. Já bych si ho asi v tuhle chvíli už utrhl.

Pořád mě pobízí, abych přidal. U mě to nebude ve stejnou chvíli, ale jeho orgasmus by mě mohl popohnat. Není nic hezčího, než pohled na kluka, který se udělá na svý břicho. A ještě z tohohle úhlu pohledu.

Jakmile mě stiskne svými svěrači, je jasno. Pak už bílé kapky, jedna za druhou, stříkají na jeho zpocenou kůži, doprovázeny výkřikem a obličejem zkřiveným slastí.

Měl jsem pravdu - když ho takhle vidím, nezbývá nic jinýho, než se k němu přidat. Nechce se mi ho vytahovat ven, ale Tommy zrovna nemusí, když se udělám do něj. Jeho hrudník se prudce zvedá, jak dohání ztracený dech. Pozoruje mě. Očima zkoumá moje břicho a slabiny, jak se napínají pod mou rychle kmitající dlaní. Při výstřiku se mi podívá do očí a přivře je. Stačí, že se kousne do rtu a jsem schopný si ho vyhonit dvakrát za sebou.

´

Svalím se na něj a rychle vyhledám jeho rty.

"Jsi neuvěřitelnej." Zabrblám. Tommy se akorát usměje. Přetočím se na záda, abych i já popadl dech a zadívám se do stropu. Teď přijde ten okamžik, kdy začnu přemýšlet nad tím, jestli je to, co děláme, správný. Tommy mi dává prostor, protože se zvedne a oznámí mi, že se jde vysprchovat. Po očku ho sleduju, jak opouští ložnici. Měl bych se jít napít, mám v puse hrozný sucho.

Tommy

Ani nevím, proč Adamovi pořád podléhám. Příliš to neřeším, ale při našem sexu se pokaždý začnou uvolňovat nějaký hormony, který ze mě udělají mnohem citlivější osobu, než ve skutečnosti jsem. Asi je to normální, pokládat si tyhle otázky. Občas se přistihnu, jak se modlím, aby už to skončilo, protože mi to drásá nervy. Jsme přátelé. Kamarádi s výhodami, jak se říká. Nic víc z toho nikdy nebude a upřímně, snad o to ani nestojím. Nechci, aby se náš super vztah něčím takovým podělal.

Jdu do koupelny, smýt ze sebe vůni a chuť našeho sexu. Malá část mojí dušičky, přesněji ta naivní část, doufá, že se ke mně Adam přidá, ale když ani po pěti minutách nepřichází, rychle sprchování dokončím a vylezu ven. Zachumlaný do županu, který jsem našel ve stejný skříni jako předtím osušky, mířím do dolního patra, do kuchyně. Mám žízeň. A venku v pergole zůstalo jenom víno. To mi od sucha v hrdle nepomůže. Beru si z ledničky malou láhev s vodou a skoro celou ji do sebe vyklopím. Zdá se mi, že slyším Adamův hlas. Vypadá to, že venku s někým telefonuje.

Jdu za ním. Tenhle okamžik pro změnu patří k těm rozpačitým. Žlázy přestaly produkovat hormony a místo toho začíná svědomí produkovat výčitky. Vím, že to přejde, ale stejně z toho bývám dost přejetej. Ve dveřích na zahradu se zastavím při pohledu na polonahého Adama. Stojí u stolu pod pergolou, jen v osušce, omotané kolem boků se svým iPhonem u ucha. Když chci udělat krok, Adam se otočí směrem ke mně. Nevím proč, ale místo pohledu do jeho očí se schovávám za roh, aby mě neviděl. Bohužel slyším všechno, co Adam do telefonu říká.

"Jo? A kdy?" Jeho hlas zní nadšeně. "Nech toho, zase si ze mě utahuješ…" Tenhle tón používá na svý partnery. Přirozeně se s nima baví jinak, než se svými přáteli. "Sauli, ty víš, jak to je…" pokračuje. A mně se samovolně zakalí oči, až mě to vyděsí. Ustoupím ještě víc za roh a přitisknu se zády ke zdi. Poslední, co slyším, je:

"Už zítra? Tak jo, budu se těšit. Večer sice odlétám do Londýna, ale můžu to o pár hodin přesunout! … Ne, nedělej si starosti, nějak si to zařídím. Uvidíme se…"

Víc neslyším, ale stejně už není co.

Nevím, co jsem si vlastně myslel. Že by kvůli mně přesunul o pár hodin let, kdybych s ním dneska večer nemohl povečeřet? Adam je prostě Adam. Miluje své přátele, ale pokud jde o milostné záležitosti, nejede přes to vlak. V okamžiku, kdy se na displeji jeho mobilu objevilo jméno Sauli, (další naivní část mé dušičky věří, že to číslo nevytočil sám) se to úžasné mezi námi, dějiště ložnice, stalo zapomenutým. Vím, že se to vrátí, ale intenzita pocitu mezitím zeslábne na minimum.

Cítím, jak mám zatnuté pěsti, i když je můj vztek úplně zbytečný. Uvolním prsty a svěsím ruce podél těla. Naposledy se zhluboka nadechnu a pak vystoupím ze svý skrýše. Jako vždy, s úsměvem na rtech.