Insatiable Husband 14. konec

Prozatím... :)

---

Když Tadeáš otevřel oči a jako první na sobě ucítil tíhu Sutanovy paže, která ho objímala kolem pasu, napadlo ho, že se asi už nikdy nepřestane usmívat. Ano, měl na svých rtech úsměv, který tam takhle po ránu, hned po probuzení, už nějaký čas nebýval. Nebyl nikdo jiný, kdo by tohle dokázal, než muž, který ležel vedle něj a spokojeně pochrupával.

Ted se nemohl pohnout. Sutan ho objímal tak šikovně, že si připadal jak v pasti. Zatím mu to nevadilo, ale co až si bude potřebovat odskočit?

A sakra. Kolik mohlo být hodin? Nedal vědět svému otci, kdy se vrátí domů. Musel být strachy bez sebe.

Pokusil se trochu přetočit na druhou stranu, všiml si totiž předchozího večera, že na jeho nočním stolku stojí starožitný budík. Pamatoval si, že se Sutanem usínali někdy kolem čtvrté hodiny, takže už určitě nebylo ráno, spíš hodně pozdní dopoledne. K tomu všemu se cítil, jakoby polámaný. Všechno ho bolelo. Ruce, nohy, záda, kyčle a samozřejmě i zadek. Tedy, ne že by ho vyloženě bolel, ale každopádně si pořád pamatoval, že byl v noci středem Sutanovy pozornosti. A že ta pozornost nebyla zrovna nejmenší. Tedův úsměv se opět zvětšil a hned zase polevil, když se podíval na budík. Bylo chvilku po jedenácté.

"Do prdele!" vyjekl a otočil se zpátky k Sutanovi, který mezitím trochu změnil svou polohu. Ted narazil svým čelem do baronova a zaúpěl bolestí. Připlácl si na čelo dlaň a provinile se zadíval do Sutanových ospalých očí, které ho pobaveně pozorovaly.

"Máš tvrdou hlavu." zanaříkal.

"Taky mě to bolí, ale nebudu kvůli tomu hulákat jak na lesy." dobíral si ho. "Ovšem to tvé "do prdele" neshledávám jako příliš vhodné pro ranní pozdrav."

"Kdyby bylo ráno, tak to neřeknu. Je skoro čtvrt na dvanáct. Můj táta se bude pořádně zlobit." hájil se Tadeáš.

"Opravdu?" zavrněl Sutan a přitáhl si Teda do náruče.

"Opravdu. Možná si myslí, že už jsi mě unesl do Los Angeles, když jsem se v noci nevrátil domů."

"Nebo se teď, maximálně spokojený, chystá k obědu." přidal Sutan i svou možnost.

"To určitě."

"Nevěříš?"

"Ne. Znám svého tátu." kroutil Ted nesouhlasně hlavou.

"Proč se nepodíváš na svůj telefon. Třeba ti něco hezkého napsal."

"Jestli ano, tak že mi vypráší kožich, až se vrátím domů." povzdychl si Tadeáš. I přesto vstal a došel si do svého saka pro mobil. Než si rozbalil zprávy, vrátil se do postele, kde si ho Sutan opět přitáhl co nejblíže k sobě. Mezitím si samozřejmě svého nahého milence pořádně prohlédl.

"Co ti píše?" nakukoval mu zvědavě přes rameno.

"Užij si to, synku. A buď na barona hodný."

"Vidíš, co jsem ti říkal." pousmál se baron. Tedovi se to nelíbilo. Odložil telefon na noční stolek a otočil se na něj.

"Co jsi udělal?" zeptal se podezíravě.

"Nic moc. Jen jsem mu v noci napsal, že bych si s ním dal dnes odpoledne čaj, abychom spolu mohli probrat tvůj odjezd do LA." pokrčil Sutan rameny.

"To ale není všechno, ne?" Ted se zamračil a štípl Sutana pod peřinou do boku. Baron mu ruku chytil a zvedl si ji ke rtům.

"Mám ji kousnout? Nebo políbit?"

"Políbit." vyhrkl Ted. Sutan se tvářil úplně vážně.

"Jde o to, co si zaslouží. Je neposlušná a zlobí!" nakonec Sutan Teda políbil na kloubky prstů. Ruku ale nepustil, jen ji schoval zpět pod peřinu, kde ji stále držel. "Napsal jsem tvému otci, že na ten čaj přijdeš se mnou. Řekl bych, podle zprávy, kterou ti poslal, že to pochopil okamžitě." vysvětlil Tedovi.

"Od začátku je na tvé straně." zavrčel Tadeáš. Nebylo mu to moc po chuti. Tedy, teď už to asi bylo jedno, ale jeho otec se Sutanovým pobytem v Monroe od začátku souhlasil a podporoval ho. Přitom se tvářil, že barona zkouší. Byl to od něj prostě podraz.

"Na mé straně v jakém smyslu? Protože chce, abych tě udělal šťastného a věří mi, že to dokážu? Miláčku, v noci jsme to třikrát dělali, bez kondomu. Ať to chceš přiznat, nebo ne, věříš mi a já si moc dobře pamatuju, co jsi mi před naším prvním milováním řekl. Bylo to přesně... Myslím, že tě taky miluju... tygře. Takhle jsi to řekl. Nějaké myslím v tomhle případě nehraje roli. Já vím, co cítíš, i tvoje tělo mi to prozradilo a od chvíle, co k sobě tohle cítíme, není žádná tvoje strana, nebo moje strana. Jsme to jen my dva, tedy naše strana, rozumíš?"

"Ano." kousl se Ted do rtu. Když to řekl Sutan takhle, docela se za sebe styděl. Proč pořád všude hledal chyby a problémy? A zvlášť tam, kde nebyly?

"Díky poslední noci jsem také zjistil, proč se se mnou pořád hádáš." pokračoval Sutan nevzrušeně.

"Já s tebou?" podivil se Tadeáš. Baron se ušklíbl a vzal mezi prsty pramínek Tedových světlých vlasů. Pokusil si ho namotat na ukazováček.

"Já s tebou, ty se mnou, někde to původ určitě má. A řekl bych, že tebe to vyloženě baví."

"To není pravda!" ohradil se Ted.

"Ne?" Sutan stáhl ruku a uvelebil se na boku. "Není pravda, že se díky hádkám podvědomě ujišťuješ o tom, jak moc po tobě toužím a miluju tě? Je to tvůj způsob, jak si získat mou pozornost. Teprve, když se do hádky zapojím, jsi spokojený, proto taky naše hádky většinou moc dlouho netrvají. Stačí ti tak málo, abys byl šťastný." zasmál se Sutan. Tadeáš se pro změnu zamračil.

"Jestli si ze mě budeš dělat legraci, tak..."

"Ale já si z tebe přece nedělám legraci." Sutan přehodil svému milenci ruku přes pas, aby mu nemohl utéct. "Je to rozkošné. Jsi neuvěřitelně skromný a přitom náročný. Kdekdo by se spokojil s "miluju tě", ale ty ne. Potřebuješ vyprovokovat tygra, aby po tobě zatoužil seknout drápkem a pak se změníš v přítulné malé koťátko. Jeden by se s v tobě nevyznal. Aspoň, že já mezi ně nepatřím." Sutan Tedovi ukázal své krásné bílé zuby v oslnivém úsměvu a přitáhl si ho blíž.

"Ještě jsem nezažil, že bys proti něčemu nenamítal. Nechceš mi to vyvrátit?" teď už si ho opravdu dobíral. Ale určitě neměl v plánu přehánět. Opravdu se divil, že Tadeáš na jeho teorii nic neřekl. Že by s ním přece jenom nakonec souhlasil?

"Co na to mám říct? Ty máš přece vždycky pravdu." zabrblal Ted.

"Bože, s tebou je ale těžké pořízení, lásko." povzdychl si Sutan. Nejprve si shlédl Tedovo tělo, přesněji každou nahou část, kterou neskrývala přikrývka a pak ho přetočil na záda. Ve vteřině ho oblíčil všemi svými končetinami a svůj útok zakončil vítězným úsměvem.

"Víš, proč se nehádáme při sexu? Protože, stejně jako to já cítím z tebe, tak i ty ze mě cítíš, jak moc tě miluju. Nepotřebuješ další důkazy. Nemáš důvod se se mnou hádat. Máš tolik mé pozornosti, že ti z toho jde hlava kolem." Sutan se sklonil k Tedovým rtům na jeden jediný milimetr. Nepolíbil ho, jen se mu díval do očí a nechal ho přijímat jeho dech a polibkovou nabídku. Tadeáš nevydržel. Zakousl se do Sutanova spodního rtu a zatáhl za něj.

"Hm, to je moc sexy." liboval si baron. Ted se po jeho rtech ohnal znovu. Stihl mu přejet jazykem po zubech, než se Sutan na rukách zvedl a tím mu na poslední chvíli utekl. "I tohle. Kruci, ty se nezdáš, baby." zavrtěl hlavou. Jeho hlas byl víc než provokativní a Ted to věděl. Jenže najednou mu to bylo jedno. Myslel si, že si z něj bude Sutan utahovat, když projeví své city, když projeví své skutečné já při podobných situacích, jenže v noci to tak nebylo. Při prvním milování neměl šanci, chopit se iniciativy, byl příliš plný nových pocitů a zážitků, ale pak už se zapojil. A Sutan se pod jeho doteky a polibky rozhodně nekrotil. Dokázal mu ukázat svou citlivou stránku, tak proč by nemohl on. A nejen v sexu?

"Polib mě." nařídil muži nad sebou.

"Je to příkaz?" usmál se Sutan.

"Polib mě, prosím, lásko." změnil Ted tón svého hlasu z rozkazovačného na prosebný. Sutan se musel kousnout do rtu. Měl toho nejučenlivějšího muže na světě. A také skvělého milence a ani trochu nudného přítele. S upřímným potěšením vyplnil jeho přání...

Před odchodem z hotelu se pomilovali ještě dvakrát. Sutan vzal pak Tadeáše na pozdní oběd do restaurace, kde byli před několika dny na večeři a pak odjeli do domu Ratliffů.

Ron už na oba muže čekal. Protože bylo venku hezky, sedli si k čaji do altánku za jídelnou. Pánovi domu neuniklo, jak jeho syn po baronovi pokukuje. Jistě měli za sebou hodně osobní noc.

"Bylo včera všechno v pořádku?" zeptal se Sutan.

"Ano. Děkuji za odvoz. Dorazil jsem domů chvíli před půlnocí. Starosta šel taky brzy, neměl bych tam s kým být."

"To mě mrzí." vyjádřil baron soucit.

"Ale nemusí. Já na to ponocování stejně už moc nejsem." mávl Ron rukou. Při svých slovech se usmál na Teda. Posílal mu svou povzbuzující zprávu někdy v tu dobu, kdy se vracel. Bylo mu jasné, že ti dva by mohli o svém ponocování poslední noc vyprávět romány.

"Kdybys měl nějakou kamarádku, určitě bys tam zůstal déle." prohlásil Ted jakoby nic. Jednou se pokusil před svým otcem zmínit o tom, že by si klidně mohl najít přítelkyni a odezva nebyla zrovna vstřícná. Už bylo na čase, aby to zkusil znovu.

"Kamarádku? Takhle se tomu teď mezi mladými říká?" zamračil se Ron.

"To ne, ale výraz přítelkyně a milenka ti nevyhovoval, tak jsem zkusil tenhle. Není tak subjektivní, nemyslíš?" usmál se Ted. Ron si nervózně poposedl a napil se čaje. Raději si vzal do ruky koláček, který upekl jeho kuchař. Potřeboval zaměstnat prsty.

"Řekl bych, že kvůli mně jsme se tu dnes nesešli." pronesl vážně.

"Máte pravdu, pane. Jsme tu kvůli mně. Ale pokud to ode mě nebude moc troufalé, dovolil bych si s Tadeášem souhlasit. Kdyby jste s námi jel do Los Angeles, znám několik milých žen, které jsou velmi kamarádské, elegantní a nevtíravé."

"Jen to ne, proboha!" bránil se Ron, přesto, že ho na té nabídce něco zaujalo.

"Ale do LA s námi poletíš?" zeptal se Tadeáš bojácně. Nechtěl tu nechat otce samotného. Tentokrát se nejednalo o dovolenou, jako v případě poháru. Tentokrát už měl Ted odjet se Sutanem nastálo. Usadit se v Los Angeles. Žít tam.

"Měli byste si užít jeden druhého..." pokrčil Ron rameny.

"Koukám, že jsme úplně vynechali mou prosbu, jestli si smím Tadeáše vůbec odvézt." usmál se Sutan. Pak se na svého milého otočil a pohladil ho po tváři. "Čekal jsem, že tě budu muset přemlouvat."

"Jsem pořád v euforii. Počkej, až mě přejde. Budeš litovat, že jsem na to přistoupil." ušklíbl se Ted.

"Nikdy nebudu litovat." věnoval mu Sutan upřímný pohled a přitáhl si jeho ruku ke rtům, aby ji políbil do dlaně. Poté se otočil zpět na budoucího tchána.

"Pane Ratliffe. Prosím o vaše svolení, odvézt Tadeáše sebou do Los Angeles a nabídnout mu svůj dům jako jeho nový domov." Navzdory svým diplomatickým slovům se na Rona podíval prosebně. Cítil vůči němu respekt. Byl to dobrý muž a pomohl mu Tadeáše získat. Napadlo ho, že si bude určitě skvěle rozumět s jeho otcem.

"Tak dobře, barone. Vemte si pár měsíců na zkoušku. Chci, aby Ted věděl, že se má vždycky kam vrátit."

"Pevně doufám, že to nebude zapotřebí a že se jednou přestěhujete vy k nám."

"Uvidíme." usmál se Ron a nabídl Sutanovi ruku. Ten ji vřele přijal a zatřásl s ní.

"Jsem jak kráva na trhu." povzdychl si Tadeáš. Sutan i jeho otec se hlasitě zasmáli.

"To teda nejsi. Krávu bych ve svém domě nesnesl." a v posteli už vůbec ne, pomyslel si Sutan pobaveně.