Tahle jednodílka je speciálně pro Stevu, ale nikde není psáno, že si ji nemůžete přečíst i vy ostatní, jen nevím, jestli vás bude bavit tenhle pairing. Dala jsem na přání dohromady Adama a Erika, přesněji Adama a Alexandera Skarsgarda, představitele Erika ze seriálu True Blood, který momentálně ztělesňuje Adamova parťáka v Runnin. Je to Real Slash, tedy obě postavy jsou reálné a jejich krátký příběh je zasazený do reality. Občas se tu mluví o True Blood a povídka obsahuje spoilery k závěrečné sérii, která právě probíhá! Název jsem vybrala podle ústřední písně k seriálu, kterou nazpíval Jace Everett a najdete ji úplně na konci ;-)
Díky Bohu, pár volných dnů...
Rozvaluju se na pohovce v dolním obýváku ve svém novém domě a užívám si klid a pohodu. Včera jsem se vrátil domů. Část našeho turné s Queen skončila a do čtrnáctého srpna, kdy odlétáme do Jižní Koreje, pokračovat tam, pak v Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu bych měl mít volno.
Právě jsem se dodíval na šestý díl True Blood a jsem z něj trochu v rozpacích. Nejdřív se zjistilo, že umírá Erik, pak Bill a teď Sookie. Hlavní trio snad nedojde ani do finále. To je bordel. Naštvaný se zvedám z gauče a jdu si do kuchyně pro zmrzlinu. Asi bych se na to neměl dívat, když chci být ve svém volnu v klidu. Při turné jsem seriál sledoval zpětně, pokud se našel čas a vzhledem k okolním událostem jsem ho nevnímal naplno. Ale definitivně by měl skončit někdy do konce prázdnin a to budu zase v trapu a opět si grandiózní závěr neužiju.
Asi bych to neměl tak prožívat, jenže… fakt jsem si na všechny ty postavy za několik let zvykl, i na způsob, jakým je seriál natočený, na zvláštní styl humoru, na spoustu krve a určitý alternativní styl, který se v posledních sériích svezl spíš do komerce. Ale nevadí, pořád Sookie žeru. To, že její představitelka působí, jako kdyby neuměla hrát, upíra Billa, který už není nejmladší a v prvních sériích vypadal spíš jak bufeťák. No a Erik? On je moje krevní skupina. Přísahám, že od tohohle chlapa bych si nechal s radostí i natrhnout zadek!
Jo, to by bylo, kdyby…
… byl Alexander Skarsgard gay!
Rozezvoní se mi telefon a vytrhne mě z moc žhavý představy sebe samotného namáčknutého na kuchyňské lince, u které právě stojím, s pérem Alexandera Skarsgarda v zadku. Podívám se nevrle na displej a s tichým zavrčením přijmu hovor. Manažer mi slíbil, že mi dá čtrnáct dní pokoj, tak co otravuje?
"Zdravím," zabručím do telefonu.
"Co jsi protivnej?" zeptá se manažer.
"Právě jsem dokoukal poslední díl True Blood," odpovím.
"Aha, tak to chápu, taky mě naštvali." Můj manažer miluje True Blood stejně jako já, a když jsme se poznali, bavili jsme se asi dvě hodiny jenom o seriálu. Za ty roky se samozřejmě projevil jako správný kapitalista, ale stejný vkus na seriály nám zůstal.
"Volám kvůli jedné bleskovce, až budeš mít volno!"
"Ne!" zasyčím do telefonu.
"Adame!"
"Říkám ne! Jsi blázen? Mám se strhat jako Bieber a zvracet v Seoulu na jevišti?"
"To už je starý, Adame. Neboj, tohle se ti bude líbit," snaží se mě manažer oblbnout sladkým hláskem.
"Když nebude, dáš mi pokoj," smlouvám s ním. Občas to zabírá. Není to tak, že by mi vyloženě kecal do práce, ale někdy je pracovitej až moc. Až mi to leze na nervy.
"Jo, to je dobrý ultimatum. Ale já vyhraju, vsaď se, o co chceš," provokuje mě.
"Tak už to vyklop," vztekám se, zatímco zadržuju smích a další nadávky v jednom.
"Jedna televizní stanice chystá velkou talk show u příležitosti nové série jednoho seriálu a producentům neuniklo, že jsi velký fanoušek toho seriálu a že ses o něm i několikrát zmínil na Twitteru a zavolali mi, jestli bys jim tam nepřišel zazpívat pár songů, akusticky."
"Jaká stanice a jaký seriál?" zeptám se podezíravě.
"No tak, Adame. Co ty sleduješ za seriály? To už musí být, aby tě něco chytlo…" zkouší mě manažer. V tu chvíli mi to docvakne a lžíce se zmrzlinou, kterou jsem doteď držel v ruce, padá na zem.
"Co to bylo?" zmatkuje manažer.
"Ty si děláš prdel! Že nemyslíš…"
"Ale myslím, ty blázne. Přesně to myslím." Úplně ho vidím, jak kývá hlavou a vítězně se usmívá. Dostal mě na lopatky. Tohle mu neodmítnu, ani kdyby… Prostě ne, byl bych fakt blázen.
"Kdo tam všechno bude?" zeptám se hned po tom, co se trochu uklidním a zvednu lžíci ze země, abych ji hodil do dřezu. Zmrzlina už nebude zapotřebí.
"Měli by tam být všichni. Dokonce jsem slyšel, že se na tebe někteří hodně těší. Ta co hraje Taru tě má hrozně ráda a pak i Deborah…" Ta představuje Jessicu, mou hodně oblíbenou postavu mladé upírky. O chlapech nemluvím, dal bych si říct asi s každým. A jsem hrozně zvědavej na Lafayetta, protože to je ta správná buzna.
"Kdy to bude?" ptám se manažera.
"V sobotu. Chtějí po tom dělat i nějakou párty, kam jsi samozřejmě taky zván, pokud budeš chtít."
"Že se vůbec ptáš." Líbí se mi, jak si mě manažer dobírá. Někdy na něm i díky tomu poznám, že mě má rád a že není můj manažer jenom pro prachy. Počítám, že si to nenechá ujít ani on.
"Kruci, to tu Tommy není, kdo mě bude doprovázet?" zhrozím se.
"Někoho najdu, neboj. Možná by to zvládla i Ashley, ne?" navrhuje.
"Jo, zkusím se s ní domluvit. Takže se uvidíme v sobotu, jo? A já se těšil, že od tebe budu mít pár týdnů klid!"
"Nápodobně," zachechtá se manažer a hned na to ukončí hovor.
Tu noc nemůžu usnout…
Na vystoupení si beru tričko, džíny a jedno z mých oblíbených více barevných sak. Prý se celá talk show a pak i párty ponese v neformálním stylu. Ashley přichází v jednoduchých černých šatech. Je to nezvyk, vidět ji takhle. Byl jsem zvyklý z našich koncertů na podvazky a lesklý legíny.
Seznámení s lidma ze štábu True Blood je ze začátku takový ostýchavý, ale neznáme se, takže jsem s tím i trochu počítal. Doufám, že na párty už to bude lepší, že mě mezi sebe pustí, abych si tam nepřipadal jak páté kolo u vozu. Manažer mi totiž v pátek večer volal, že mu do toho něco přišlo a že si to mám užít. Bohužel sám, protože i Ashley hned po programu musí odejít.
Z písniček jsem vybral Aftermath, Strut a By the Rules. Nechtěl jsem nic moc utahaného, k tomuhle seriálu se to ani nehodí. A Ashley se všechny songy za ten týden naučila přímo ukázkově. V sobotu dopoledne jsme si ještě dali zkoušku, abychom se sladili, a večer jsme byli za hvězdy.
Sleduju talk show ze svého hudebního místa a musím se neustále krotit ve smíchu, abych pak ještě něco vůbec zazpíval. Annu Paquin jsem viděl na vlastní oči jednou, na nějaké premiéře, ale tam nebylo samozřejmě poznat, jak úžasný má smysl pro humor. O dalších ani nemluvím. Alexander exceluje. Je na něm poznat, že není rodilý Američan. Má sice angličtinu v malíku, ale hlídá si slova, takže působí, jako kdyby byl trochu zpomalený, ovšem v závěru to je fakt hrozně komický. Baví celý studio, a když pak přijde řada na mě, mám co dělat, abych písničku odzpíval v klidu. O vzrušení, který cítím, když se na něj dívám, ani nemluvím. Občas mám pocit, že to na mně musí být vidět.
Ashley po skončení talk show odchází. Myslel jsem si, že se mi ji podaří ukecat, ale je moc dobrá na říkání slova ne.
Zůstávám ve studiu sám, zatímco lidé z catheringu připravují prostor na párty. Přichází i DJ, barmani a hostesky, který vypadají jako upírky. Mají takový pěkný malý tesáčky a jsou oblečený v rudých mini šatech. Kdekdo si říká, že dobám upírů už odzvonilo, že teď letí vlkodlaci, ale True Blood je dobrý seriál, který v sobě skrývá skvělou myšlenku a spoustu předsudků jako většina lidí. Proto si našel jen svůj okruh věrných diváků. Těch, kteří se nebojí přiznat, že se občas za nějakým tím předsudkem otočí taky.
Když se rozjede volná zábava, přichází za mnou Anna. Je to hrozně milá osůbka, bezprostřední. Ptá se mě na spoustu věcí z hudební branže, po chvíli se k ní přidá i Deborah a Stephen, představitel Billa a za půl hodiny už je z nás nerozlučná čtyřka. Když si pak Anna všimne, že pořád pokukuju po Alexandrovi, zavolá ho k nám.
Poznal jsem její záměr, to ale nic nemění na tom, že si pořád o tom vysokým hřebci myslím, že na chlapy nebude, i když jich v seriálu už několik zlomil. Scéna s Jasonem, bratrem Sookie, je jedna z nejlepších!
Alexander je zvláštní člověk. V první řadě je neuvěřitelně slušný a pozorný. Kdykoliv se kolem něj ochomýtne nějaká žena, je z něj dokonalý džentlmen. A ani před muži se nechová oprskle.
Podaří se mi dostat do jeho bezprostřední blízkosti, když si jdu k baru pro další drink. I on čeká na ten svůj, a když k němu přistoupím, otočí se na mě a usměje se. Je o pár centimetrů vyšší než já. Má šlachovité tělo sportovce a pod černou košilí se skrývají široká ramena a pevná hruď. Je pravda, že umělecká branže nedává příliš možností k rozvíjení fantazie. Už jsem ho nahého viděl, celého. A nedivím se, že je hvězdou seriálu, hlavně co se ženských fanoušků týče.
"Prý jsi fanoušek seriálu od začátku," ujišťuje se.
"Jo, to jsem. Škoda, že tohle je už poslední sezóna," postesknu si.
"Sedm sérií stačí, za chvíli bychom byli jak Simpsonovi," ušklíbne se. I já se pousměju. Má to dobře zmapovaný. Ale do Simpsnových má True Blood ještě opravdu daleko. Nebo spíš všechny seriály. Kromě telenovel, Tak jde čas a dalších podobných mýdlovek.
"Mrzí mě, že nemohl přijít Lafayette, tedy Nelsan," rychle se opravím. Alexander se usměje.
"To je v pohodě, mně taky všichni říkají Eriku," vysvětlí mi své pobavení. "Vlastně se mi to jméno docela líbí, bral bych ho," pokrčí rameny.
"Vážně? Ale jo, Erik není špatný jméno." Přikývnu. Barman přede mě postaví objednaný drink a pak i před Alexe. Vím, že bych neměl, ale pokud to nezkusím, nikdy se nedozvím, jak to doopravdy je.
"A existuje ještě něco…" začnu nejistě. To už se můj vysněný upír otáčí k baru zády. Myslím, že chtěl zrovna odejít.
"Hm?" zvedne obočí a trpělivě vyčkává. Hrozně se mi začne potit dlaň, ve které držím svou skleničku. Mám co dělat, aby mi nevyklouzla. Je to špatný nápad, opakuju si v duchu.
"Jen jsem se chtěl zeptat, jestli existujou ještě jiný věci, který by se Alexovi mohly líbit stejně jako Erikovi?" dokončím svou otázku opatrně. Alexander natočí hlavu do strany, aniž by se na mě přestal dívat a napije se svého drinku.
"Že ty máš na mysli něco konkrétního?" ušklíbne se. Bože, nejhorší je špatný načasování, nebo špatná nápověda. No jistě. Jak by mohl podle takový otázky poznat, že po něm jedu a že chci, aby mě ošukal? A pak popřípadě já jeho?
"No… Jaký je to být třeba upírem?" zeptám se nevinně. Tuhle otázku už určitě dostal nesčetněkrát, ale co, někde začít musím.
"Celkem to ujde, ale ještě bych si to pro sebe trochu přizpůsobil."
"Viz?" pobídnu ho.
"Viz den a noc. Třpytivá těla mi připadají uhozená, ale nesmět přes den ven, to by mě hodně štvalo," připustí. Narážku na Twilight okomentuju úšklebkem. Když jsem film viděl poprvé, nepřišlo mi to tak divný, ale postupem času se samozřejmě můj pohled, i díky True Blood změnil. A nejen na blejskavý hrudník Roberta Pattinsona.
"Je to všechno? Co stříbro okolo krku?" vyzvídám.
"Ale jo, proč ne. Musí existovat něco, co tu obrovskou sílu dokáže pokořit," pokrčí rameny. "Tobě by se líbilo být upírem?" zeptá se mě. Trochu mě ta otázka zaskočí. Několikrát jsem byl za Drákulu na halloweenské párty, ale ve skutečnosti bych takhle asi žít nechtěl. Nevím.
"Upíři mají rádi sex, co?" přivřu oči. Alex se lehce podiví a pak usměje.
"To mají. Moc rádi."
"Pak nepotřebuju být upírem," odvětím jakoby ledabyle. A abych umocnil napětí, otočím se k němu bokem a napiju se drinku. Cítím, jak mě celou dobu pozoruje. Pomalu se tedy obrátím zpátky a zadívám se do jeho jasných modrých očí.
"Děje se něco?" zvednu jeden koutek. Alex přivře oči, jako kdyby mě studoval.
"Jak se to mezi vámi říká?" zeptá se.
"A co?" nechápu, co tím myslí.
"Když si chcete užít, tak jak si o to říkáte? Nebo, co děláte? Stačí oční kontakt, pár slov…"
"Chceš mě snad sbalit?" usměju se pobaveně. Uvnitř ovšem cítím pěkný třas. Chytil se. A to tak, že si možná za chvíli pořádně užiju, nebo dostanu přes čumák.
"A co ty mě?" zvedne obočí. Má v tu chvíli výraz úplně jako Erik. Ten správný sebevědomý upírský výraz.
"Eh…" dojdou mi slova. Mám být upřímný, nebo raději odejít. Už teď moje tváře hoří. Připadám si jak přistižený při činu. Klepou se mi kolena a potí se mi čelo.
"Neříkej mi, že jsem první, kdo po tobě jede…" Nakonec seberu odvahu a vybalím to. Tímhle způsobem to aspoň nezní tak hrozně.
Erik na mě pořád přivírá oči. Bude to dělat ještě chvíli a skočím po něm.
"To rozhodně nejsi," zavrtí hlavou. Trochu sebejistý, ne? "I když absolutně nechápu, proč…" dodá. Tak dobře, sebejistý ne, ale naopak skromný. To jsou věci.
"Protože jsi sexy?" plácnu jednu z možností.
"Myslíš si to ty o sobě?"
"Občas. Na stagei," přiznám. Normálně by mě to ani nenapadlo, pokud se nesnažím lovit, nebo kolem sebe nemám kupu svých fanoušků, třeba jako na koncertu.
"A teď?" zajímá se Alex tajemně.
"Ani moc ne… Není nikdo, na kom bych to mohl uplatnit."
"Zkoušíš to na mě!" Našpulí lehce rty a zvedne bradu. A kruci, doufám že to nebude zítra ve všech novinách, to bych nepřežil. Lambert se pokoušel dostat Skarsgarda. Je snad blázen?
"Už toho nechám, omlouvám se. Jsi zkrátka moc pěknej, nemůžu si pomoct."
"Ale nejsem gay," zavrtí hlavou.
"Myslel jsem si to a ani tě nebudu přesvědčovat o opaku, jako v případě kluka, kterej to ani nezkusil, protože ty sis to zkusil." Ušklíbnu se.
"Ne, že by se mi to nelíbilo…" řekne neurčitě.
"Jaký to bylo, líbat Jasona?" zajímám se.
"Fajn," pokrčí Alex rameny. "Ale líbat Annu bylo přirozenější," vysvětlí mi.
"Chápu," usměju se. Tak aspoň že vím, na čem jsem. Je čas to vzdát a smířit se s tím. "Asi bychom se měli vrátit k ostatním," navrhnu a otočím se k odchodu. Alex mě ale chytí za rameno a obrátí zpátky.
"Počkej…"
"Co?" nechápu.
"Fakt mě to mrzí. My Švédové nemáme ve zvyku lidem ubližovat," omlouvá se.
"Ale tys mi nijak neublížil. Přece nepůjdeš do něčeho, co se ti nelíbí. Taky bych nešel," podívám se na něj povzbudivě. Jemu je to fakt líto, nebo co. Že mě nechce opíchat.
"Ale já neřekl, že se mi to nelíbí, jen že se ženou mi to přijde přirozenější," brání se. Tak to je gól. To je poprvé, co se mi chlap omlouvá za to, že není gay a ještě to myslí upřímně.
"Alexi, tohle fakt není zapotřebí. Hrozně se mi líbí tvoje postava v seriálu, i ty sám, ale já nikoho k ničemu nenutím, to není můj styl. A hlavně se za to na tebe nebudu zlobit. To spíš ty na mě, by ses měl zlobit, že jsem se k tomu vůbec přiznal a zkoušel to na tebe," zavrtím nevěřícně hlavou.
Snažím se podobným situacím vyhýbat, ale občas se to prostě stane. Že můj radar nefunguje tak jak má. Pak se omlouvám, protože nechci, aby si všichni mysleli, že co buzna, to potencionální nebezpečí pro každého chlapa. Tak to přece není.
"Poslouchej mě, Adame…" zvedne Alexander ruku z mého ramene a přesune ji na moje předloktí. "Já se ti snažím naznačit, že bych byl možná pro, jen jsem to ještě nikdy nedělal a mohlo by se stát, že bych to vzdal, třeba i v tom nejlepším. Ze strachu, z předsudků…"
"Cože?" vyvalím na něj oči. Alex se pousměje a na okamžik koukne za mě, do sálu.
"Za půl hodiny se vytratíme, ok? Počkej na mě venku, mám tam auto, černý Rover."
"Taky mám venku auto, světle modré BMW," řeknu jako v transu. To není pravda. Já určitě sním. Právě si domlouvám s Alexandrem Skarsgardem rande na dnešní noc.
"Tak fajn, půjdeš první a počkáš v autě. Rád bych viděl, kde bydlíš. Můj hotel moc zajímavý není a hlavně je dost na ráně."
"Chápu," přikývnu svorně. Od týhle chvíle jsem jeho otrok. Ten chlap je neuvěřitelnej, ale určitě si to o sobě nemyslí. Udělal bych první poslední, jen aby se nic neposralo a on dorazil v pořádku do mýho domu a tam mi natrhl zadek.
Musí to vyjít, chci ho. Ještě víc než předtím.
Odcházíme za ostatníma a tváříme se jakoby nic. Pořád se dívám na mobil, kvůli hodinám, ale snažím se, aby si toho nikdo nevšiml. Naštěstí je zábava už rozjetá, takže se všichni zabývají pitím a těmi, co si je vyhlídli už na začátku. Jako já Alexe. Po půl hodině zjistím, že na mě Alex nenápadně pokukuje. Je čas se rozloučit s ostatníma.
Holky mě nejdřív nechtějí pustit, ale jsou už správně opilý, takže je za chvíli přestávám zajímat.
Konečně se vymotám ven a tam zamířím rovnou ke svýmu autu. Když někde zpívám, tak nepiju, takže všechny moje drinky byly nealko. Doufám, že Alex to má podobně. Nerad bych, aby sedl za volant pod vlivem.
Nasednu do auta a čekám. Můj vysněný upír vychází o deset minut později. Mně to připadá jako celá věčnost. Vidím ho, jak hledá očima moje auto, a když ho zbystří, usměje se a zatřepe prsty u těla. Pak míří k černému Roveru, který stojí o čtyři auta dál. Pochopil jsem, že mám jet první.
U brány s ostrahou, kam dorazím s Alexem v závěsu o půl hodiny později, musím nahlásit návštěvu. Ochranka netrvá na totožnosti, ale podle předpisů by měla vědět, že patří ke mně. Pak už naše auta míří k bráně, která obklopuje společně s vysokým plotem malé nádvoříčko na parkování. Přímo před mým domem.
Oba čekáme v autech, dokud se brána nezavře, pak vystupujeme a Alex jde rovnou ke mně.
"Páni, to je úžasné," rozhlíží se obdivně kolem sebe.
"Netuším, jestli je to tak úžasný jako u tebe doma, ale určitě víc než v hotelu," troufnu si tvrdit.
"To máš pravdu. Hotely jsou fajn, ale doma je doma," zadívá se na mě spodním pohledem alá Erik. Vím, že mám o Alexovi zkreslenou představu, asi jako hodně mých fanoušků o mně, ale v tomhle případě jsem se o moc nesekl. Je šíleně sexy a pořád se dívá tak smyslně. Jako kdyby mě v tom klubu předtím jenom zkoušel a přitom moc dobře věděl, co na mě platí a jak se to dělá!
"Pojď dál," pobídnu ho, stěží potlačujíc roztřesený hlas. Následuje mě do domu, kde ho vedu rovnou do kuchyně, abych mu mohl nabídnout něco k pití. Poručí si vodu s citronem, tak udělám rovnou celý džbán. Mezitím si povídáme. O jeho roli v seriálu a o dalších rolích, o mojí muzice, kterou moc nezná, jak se mi přizná a pak o vztazích.
Alexander je o šest let starší než já, ale nepůsobí tak. Divím se, že ještě není zadaný, ale v naší branži to vlastně nebývá moc vzácné, spíš naopak. Naivně jsem si myslel, že se Saulim vydržím do konce života, ale někdy plány prostě nevyjdou tak, jak si je naplánujeme. Tedy až na Alexe v mém domě. I když to bylo spíš zbožné přání než plán.
"Nejsi nervózní? To bych nerad," zeptám se. Alexander se usměje a zatřepe hlavou.
"Víc jsem byl před natáčením takové scény. Jsme tu sami, když se něco nepovede, zůstane to mezi námi." Není skromný, je dokonalý. Miluju, když je někdo takhle zdravě sebevědomý. A taky mi evidentně věří. To zase zvyšuje sebevědomí mně. Co víc bych si mohl přát?
"Tak půjdeme nahoru? Rád bych se osprchoval," navrhnu.
"Můžeme spolu," usměje se se skleničkou přiloženou na rtech. Tu pak odloží na kuchyňský ostrůvek a přistoupí blíž ke mně.
"Jak to máš rád?" zajímá se zastřeným hlasem, zatímco se jeho modrý pohled vpíjí do mého.
"Znáš naše způsoby šukání?" vydechnu.
"Proč hned tak drsná slova?" zvedne ruku a pohladí mě bříškem ukazováčku po pravé straně čelisti.
"Nevěřím, že jsi to ještě nikdy nedělal."
"Nemůže to být jiné, než svádět ženu," ušklíbne se.
"Já měl svádět tebe," protestuju, aniž bych se jedinkrát pohnul. Stojím před ním jako solný sloup a nechávám ho, aby mě hladil.
"Už se ti to povedlo, teď je řada na mně," pohladí i druhou stranu čelisti a pak mezi palcem a ukazováčkem stiskne mou bradu.
"Tak co? Jak to máš rád?" zeptá se znovu. To už jsou jeho rty tak nehorázně blízko mých, že zapomenu i dýchat.
"Jsem rád dominantní," připustím šeptem.
"Hm, to zní dobře, hodíš se na to," zkonstatuje. Zase mi o něco stoupne ego. On to opravdu umí. Jestli takhle mluví se ženskýma, tak mu musí ležet u nohou.
"Ale s tebou bych chtěl… chtěl bych, aby…" Ano, přesně takhle se pozná dominantní jedinec!
"Co bys chtěl? Nestyď se a řekni to," pobízí mě.
"Já… chtěl bych, abys… byl ten dominantní ty!"
"Skutečně?" ujišťuje se s mírným úsměvem.
"Jo, chci abys… mě píchal!" Když to dořeknu, přejede bříškem palce po mém spodním rtu a pak se do něj nemilosrdně zakousne. Trochu to zabolí, ale jsem zticha.
"Asi takhle bych měl být dominantní?" zahuhlá. Oženu se po jeho rtech, ale stihne uhnout. Šibalsky se usměje a opět přiblíží svou tvář.
"Víš co, Adame? Vlastně to není zas až tak nepřirozený," zavrní jakoby spokojeně.
"Ještě jsi mě ani nepolíbil," postěžuju si.
"Já vím," zvedne jedno obočí a pak si vezme konečně moje ústa. Je to tak nečekaný a hlavně perfektní, že se mi podlomí kolena a já ihned padám do jeho náruče. Mám jeho ruce omotaný kolem trupu, mačkáme se na sebe, hezky rozkrok na rozkrok a naše jazyky rejdí ve spojených horkých ústech, dotýkají se a hrají si spolu. Jestli tohle přežiju se zdravým rozumem a aniž bych se do Alexe zamiloval, tak budu machr. A ještě o tom napíšu písničku.
Obávám se, že se do horního patra nedostaneme, protože jakmile strčím ruku do Alexových kalhot, mám pocit, že se mi sveze k nohám. Já osobně jsem pořád ve střehu, kdyby si to náhodou rozmyslel a chtěl přestat.
Alex se opře křížem o ostrůvek a zakloní hlavu, zatímco ho líbám na krku. I jeho ruka není ostýchavá a snaží se dostat k mým kalhotám. Odeženu mu ji a kleknu si před něj na kolena. Ani se nemusím podívat nahoru, abych poznal, že bystří, co chci dělat. Rozepínám mu knoflík, pak zip a vytahuju ven spodní lemy černé košile. Ještě pár sekund a zakusí, jaké to je, když ho kouří chlap a ne žena. Myslím, že ten markantní rozdíl pozná okamžitě.
Nejdřív ho párkrát políbím přes jemnou bavlněnou látku luxusních boxerek od Calvina Kleina, pak pomalu odtáhnu vrchní gumu a vložím za ni ruku. Nezdržuju to, rovnou mu ho vyndám ven a vložím si ho do pusy.
"Kruci," vyhrkne společně s tichým zasténáním. Usměju se, čekal jsem to.
Je fakt, že docílit toho, aby byl ztopořený, mi trvá poněkud déle, ale nakonec se mi to podaří. Občas se zapomene a zajede mi prsty do vlasů, to zavrním jako kočka. Když ucítím na jazyku typickou slanou chuť, cítím se jako král. Je připravený… podařilo se mi vzrušit heteráka! O sobě nemluvím. A to jsem se sám sebe ani nedotkl.
Zvedám se k němu a předám mu kousek té chuti polibkem. Přitlačí si mě na tělo a na zádech mi zajede dlaněmi pod tričko. Ještě, že jsem si sako sundal už v autě, teď by nás zdržovalo. Hrne mi tričko nahoru a pak mi ho přetáhne přes hlavu. Já mu mezitím rozepínám knoflíky na košili, kterou mu nedočkavě svléknu z ramen. Bože, vypadá líp než na obrazovce, fakt že jo.
"Co to děláš?" zeptá se mě nechápavě, když zůstanu civět na jeho dokonalý hrudník. Oba jsme chlapi jak hory, vysocí a dobře stavění, ale on má ještě něco navíc, co nedokážu definovat. Možná to dělá ta neviditelná nálepka - nedostupný - co mě k němu tolik přitahuje. Momentálně sice dostupný je, ale vím, že to bude jen jednou a dokážu si představit, kolik zlomených srdcí díky Alexandrovi Skarsgardovi už po světě chodí. I když mi hrozí, že mezi ně budu patřit taky, nemůžu se zastavit.
"Zírám na tebe, protože jsi… nádherný!" vydechnu.
"Od chlapa to zní tak zvláštně," usměje se nejistě.
"Pokud se ti aspoň trochu líbím já, řekni mi to. Nikde o tom mluvit nebudu, ale musím vědět, že tohle neděláme jen ze soucitu," prosím ho zoufale. Alex mi opět zvedne bradu a zadívá se mi do tváře.
"To dole vypadá dobře, i tvář máš hezkou a…" rozhlédne se na obě strany, jako kdyby čekal každou chvíli vpád paparazziů. "… úžasně kouříš a líbáš," polichotí mi. Ani si nedokáže představit, jak mě při tom zahřeje u srdce.
"Díky," věnuju mu vděčný úsměv.
"Nemáš za co. Co budeme dělat dál? Jsem poněkud… ehm… nadržený a taky vzrušený," zvedne provokativně jedno obočí. Kdyby sáhnul do mých kalhot, zjistil by, že jsem na tom stejně. Rychle a krátce ho políbím a běžím do koupelny pro kondomy a gel. Bez toho se to bohužel neobejde. Hned jak se vrátím a stoupnu si proti němu, zase mě k sobě přivine a začne líbat na krk.
"Už jsi někdy šukal holku do zadku?" zavrním a opatrně si stáhnu kalhoty pod zadek.
"Hmm… jasně," zavrní i on. A pak že to nepůjde. Vůbec mu nevadí, že nemám prsa a že mi dole přebývá péro, který jsem si právě začal třít o jeho. Naopak, ještě zesílí svůj stisk a za zadek si mě na sebe namáčkne, jak jen to jde. Byl by hřích, kdybych mu chtěl ukrást jeho přirozenou dominanci. Takovýmu hřebci se podvolím dobrovolně a rád.
"Pak ti nebude vadit, když ten zadek bude patřit pro jednou klukovi," zkusím to.
"Nebude," zapřede bez rozmýšlení do mého krku. "Co mám dělat, zlato," osloví mě důvěrným jménem a já celý zjihnu.
"Jen chvilku vydrž, dokud se nepřipravím. Mohl by sis zatím vzít tohle." Vtisknu mu do dlaně balíček s gumou.
Přesune své rty na mé a začne mě divoce líbat. Stíhá při tom i roztrhnout balíček a nasadit si kondom. Neuvěřitelný. Já se mezitím potýkám s gelem, který si za pomoci prstů vtírám do dírky. Když mi Alex náhle ruku odtáhne a promne ji se svojí, nechápu, proč to dělá. Jenže pak se jeho velká dlaň objeví na mým zadku a plácne a než se stačím vzpamatovat, jsou dva jeho prsty ve mně.
"Alexi!" zasténám.
"Patří to k tomu taky? Nebo si to děláte sami?" zajímá se ochraptělým hlasem.
"Jak kdy…" pokrčím volným ramenem.
"Mohl bych tě vylízat. Já lížu ženám zadečky moc rád," přizná potěšeně.
"Ty jsi vůbec jedno velký překvapení," utrousím provokativně, načež mi Alex vrazí do zadku další prst.
Protože mám volný ruce, nanesu si na ně znovu trochu gelu a krátce sebe i jeho pohoním. Pak se k němu přitisknu a sevřu v dlani oba naše penisy. Jeho hruď se začne prudce vzdouvat a polibky přitvrdí. Pohybuje boky proti mně a sténá mi do úst. Pak vyplázne jazyk a zadívá se mi do očí. Nepotřebuju žádný instrukce, abych věděl, co mám dělat. Vezmu si ho mezi rty a vsaju ho. Za chvíli už ho kouřím, stejně jako jsem to dělal jeho péru. Alex spokojeně vrní a nepolevuje v mojí přípravě.
"Chci tě v sobě," zašeptám po chvíli. Můj nejoblíbenější upír zamlaská, přivře oči a prudce mě otočí čelem k ostrůvku, o který mě pak nevybíravě ohne. Roztáhnu půlky, aby měl snadnější přístup. Pořád čekám, že toho nechá, ale když se najednou ocitne uvnitř, zalapám po dechu.
"Kurva, jo!" vyhrknu. Alex se nenamáhá s nějakým opatrným přístupem, prostě do mě okamžitě začne bušit. Ihned se mi vybaví scéna z True Blood, která poprvé ukázala divákům, co je Erik za sexuální mašinu. Byl to hrozně krátký záběr, ale vzpomínám na něj dodnes, i když se objevil už v první sérii. Věděl jsem, že je to umocněný zvukama a možná i při stříhání do tohohle záběru přidali něco jako otřesy, ale i tak to k realitě nemá daleko. Stačí chvilka, aby mě všechno začalo bolet, protože jakmile bych se uvolnil, tak by mě to Alexovo přirážení odhodilo na druhou stranu kuchyně.
"Víš, že je to moc dobrý, zlato?" hláskuje mezi rytmickými pohyby a pleskáním našich kůží o sebe. Taky dokážu být takový divoch, ale ti Švédové mají opravdu něco do sebe. Navenek se jeví jako slušní pánové, aby pak v soukromí ukázali své pravé já. A to samozřejmě nejednoho překvapí.
Alex najednou přestane a plácne mě po zadku. Pak mě popadne za ruku a dotáhne k oválné jídelní lavici. Tam si sedne a mě stáhne do klína. Než se položí, políbí mě na záda a nastaví mi svůj penis. Pokračujeme v téhle poloze, i když je dost náročná. Alex mi pomáhá, jak to jen jde, drží mě za boky a já vidím, jak se mu na pažích rýsují zatnuté svaly, když mě nadzvedává, ale co si budeme povídat, turné skončilo už před týdnem a já za celou dobu neběhal ani necvičil. Prostě mi ochably svaly.
Poslední polohu aplikujeme na zemi. Jo, přesně, na studený, dlaždicový podlaze. Poradím Alexovi tu nejlepší, při který se zaručeně udělám. Ale ještě než skončíme, strčím mu taky prst do zadku a ukážu mu, o co jako heterák přichází.
Pomůžu mu k orgasmu a to tak silnýmu, až se na mě svalí a při tom mi do ucha zašeptá, že si to určitě musíme zopakovat. Pochybuju, že by to za jiných okolností řekl.
Ležíme u sebe asi deset minut. Ani jednomu se nechce vstát. Než se se mnou Alex rozloučí, dáme si společnou sprchu...
Jdu ho doprovodit k autu. Musím otevřít bránu a nahlásit ostraze, že můj host odjíždí. Když Alex nasedne za volant, zvedne ke mně ještě ruku a za klopy županu si mě přitáhne dolů. S radostí se k němu skloním. Nikdy na naše poprvé a zároveň naposledy nezapomenu.
"I don´t know, what you´ve done to me…" zašeptá do mých rtů. Musím se usmát. Znám ta slova nazpaměť.
"I wanna do bad things with you, baby!" odpovím koketně a políbím ho…
